Browser - univerzální klient

V minulosti platilo, že různé druhy služeb vyžadovaly své vlastní a specifické klientské programy - pokud někdo chtěl pracovat s nějakou databázovou aplikací v prostředí lokální sítě, musel si nejprve nainstalovat a pak pustit specifický klientský program, šitý na míru dané aplikaci. Stejně tomu bylo i v prostředí Internetu - i zde měly jednotlivé služby své specifické klienty. Například pro vyhledávání souborů existovala služba Archie, a pro její použití bylo nutné použít specifického klienta.

Časem ale lidé přišli na to, že instalovat více různých klientských programů, a hlavně udržovat je v náležitě provozuschopném stavu (tj. zajišťovat jejich systémovou správu) je velmi náročné. Současně to bylo i velmi matoucí pro samotné uživatele, kteří se pro každý specifický klientský program museli učit jeho specifické ovládání. Proto časem došlo k zákonitému jevu, kterým je přechod dříve "samostatných" služeb (v tom smyslu že vyžadují samostatné klientské programy) do takové podoby, že fungují jako nadstavba nad jednou jedinou a značně univerzální službou, kterou je služba WWW (World Wide Web). Uživatelé si pak nemusí instalovat různé klientské programy a učit se jejich ovládání - pro různé účely vystačí s použitím jediného klientského programu, a to WWW prohlížeče alias browseru - který se tak postupně stal "univerzálním klientem".

Pokud jde o konkrétní realizaci právě naznačeného přechodu k jedinému univerzálními klientovi, pak u starších služeb, které původně vyžadovaly specifické klientské programy, se vše řešilo pomocí brány - mezi původním serverem příslušné služby a WWW serverem se vytvořila potřebná brána, která zajišťovala potřebné přizpůsobení tak, aby koncový uživatel mohl využívat možností původní služby ale mohl tak činit prostřednictvím svého WWW browseru. Novější služby, které vznikly v nepříliš dávné době či teprve vznikají, jsou koncipovány již výlučně jako nadstavby nad službou WWW - v tom smyslu, že vůbec nemají své specifické klientské programy, a jediná možnost jak je využívat je skrze WWW browser. Nejlépe to asi lze demonstrovat na příkladu vyhledávání v Internetu - dnes snad žádná vyhledávací služba, bez ohledu na to zda vyhledává soubory, adresy lidí či prohledává plnotextovým způsobem WWW stránky v rozsahu celého Internetu, nefunguje jinak než prostřednictvím WWW.

Pravdou ale je, že některé služby počítačových sítí a Internetu se přeci jen vymykají z právě naznačeného trendu a zachovávají si své vlastní specifické klientské programy. Týká se to například elektronické pošty, služeb pro komunikaci v reálném čase (tzv. chat-ů) či multimediálních služeb (například živého zvuku a obrazu po Internetu), a důvodem je přeci jen dosti odlišný charakter práce s těmito službami oproti typickému "brouzdání" WWW stránkami. Na druhé straně ale i pro tyto služby existují určité možnosti jak je používat i skrze WWW browsery - příkladem může být práce s elektronickou poštou prostřednictvím WWW, používaná např. u "veřejných" poštovních služeb jako je třeba POST.CZ či EMAIL.CZ.