ČSÚ: Češi a Internet v roce 2014

V telefonování po Internetu jsme nad unijním průměrem, ve využívání sociálních sítí jsme naopak pod ním. Připojení domácností po ADSL a kabelu se s časem příliš nemění, zato připojení přes Wi-Fi neustále a významně roste.

Zatímco Česká republika v úterý bojovala hlavně s příkrovy ledu, jinde snad měli více času a myšlenek na Světový den počítačové gramotnosti, který se slavil právě včera. Děje se tak od roku 2001, ve snaze přispět k rozvoji toho, co je v době počítačů, tabletů i chytrých mobilů pro celou uživatelskou veřejnost snad úplně nejdůležitější.

Nicméně u nás se o počítačovou gramotnost širší veřejnosti, a s tím spojené řešení problému tzv. digitální propasti (digital divide) nijak systematicky nepečuje. Určitou výjimkou je snad jen vládou nedávno schválená Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, ovšem zaměřená jen na školy a osoby školou povinné.

Jediným tuzemským příspěvkem k letošnímu Světovému dni počítačové gramotnosti, který jsem zaznamenal, bylo zveřejnění nejnovějších výsledků průzkumů ČSÚ, týkajících se využívání informačních technologií domácnostmi a jednotlivci, s údaji ke 2. čtvrtletí 2014. S příznačným názvem „Češi a internet v roce 2014“:

Jde přitom o šetření, které probíhá již řadu let. Díky tomu umožňuje nejen různá aktuální posouzení, ale především zajímavá srovnání toho, jak se ten či onen sledovaný jev vyvíjí v čase. Přidat si k tomu pak můžeme i srovnání s nedávno zveřejněnými výsledky průzkumů OECD, které se zabývají digitální ekonomikou, a v řadě sledovaných veličin se s průzkumy ČSÚ shodují.

Na druhou stranu informací a zajímavých údajů od ČSÚ je v rámci zveřejněných výsledků tolik, že by jejich rozbor vydal na celou sérii článků. Proto se zde stihneme podívat jen na některé z nich.

Kolik je uživatelů Internetu? A jakých?

Začněme třeba tím, kolik je u nás uživatelů internetu. To je ale hodně neurčitá otázka, a tak si ji upřesněme, ve shodě s metodikou ČSÚ: kolik je těch, kteří použili internet „alespoň jednou v minulosti“, kteří tak učinili během posledních 12 měsíců, během posledních 3 měsíců, a kteří tak činí každý týden. To vše ke 2. čtvrtletí 2014.

ČSÚ zde nabízí dvě různé sady výsledků, pro dvě různé věkové skupiny: jednu pro „16+“, neboli „16 let a starší“ (bez horního limitu věku), a pak pro skupinu „16-74“. Důvodem je kompatibilita s průzkumy a údaji Eurostatu a OECD, které pracují jen se skupinou 16-74.

Když už jsme ale u těch věkových skupin, ukažme si, jak to podle ČSÚ vychází v detailnějším rozlišení podle věku. Tentokráte již jen pro populaci 16+.

Díky výsledkům stejných šetření za předchozí roky si můžeme udělat i meziroční srovnání. Aby to bylo přehledné, zůstaneme jen u toho, co ČSÚ označuje jako „celkem“, a co by tedy mělo odpovídat jakémusi průměru, v podobě "použití internetu nejméně v posledních třech měsících". Vývoj od roku 2003 (s přestávkou v roce 2004) ukazuje následující graf:

Z něj je patrné, jak vyšší věkové skupiny postupně "dotahovaly" nejmladší ročníky, a dnes již je v celé skupině od 16 do 44 let situace prakticky vyrovnaná: „na internetu“ jsou již skoro všichni, a vzájemné rozdíly jsou jen minimální. Větší prostor pro další růst mají jen starší věkové skupiny. A třeba nejvyšší věková skupina (65+) za poslední rok také udělala relativně největší skok, z 18,9% na 26,7%.

A jak vychází srovnání se zahraničím? Zde se již musíme omezit jen na populaci 16 až 74 let, aby výsledky byly srovnatelné. Na následujícím grafu vidíte srovnání v rámci EU, dle údajů Eurostatu, i za několik předchozích let (konče rokem 2013):

Jak je z tohoto obrázku patrné, jsme stále (v průběhu času) někde „uprostřed pole“, a stále více se přibližujeme unijnímu průměru. Obdobně pak pro nás vychází i nejnovější srovnání v rámci OECD, dle následujícího obrázku:

I zde jsme pod průměrem zemí OECD, ale dnes (resp. ke konci roku 2013) mu jsme už relativně blízko.

Konkrétní údaje si vcelku odpovídají: podle Eurostatu i OECD, s jejich čísly ke konci roku 2013, jsme na 74,1 %. Podle ČSÚ jsme ve stejně věkové skupině (16 až 74 let) v letošním roce 2014 na 79,7 %. A to ještě mohou být určité drobné rozdíly i v definici onoho „celkem“, které průměruje různé intenzity používání internetu.

Jak se lidé připojují k internetu?

Průzkumy ČSÚ pochopitelně sledují i způsob připojení jednotlivců i celých domácností k internetu.

Právě u domácností, které mohou uvádět více možností připojení současně, je situace docela zajímavá: podle následujícího obrázku je nyní přes 57 % domácností připojeno přes Wi-Fi. Přitom o rok dříve to bylo 50,1 %, a třeba v roce 2007 to bylo jen 22,3 %. Naproti tomu podíly ADSL a kabelu se od roku 2007 změnily jen velmi málo (a pouze vytáčené připojení téměř zmizelo).

Tak velké zastoupení Wi-Fi, navíc s tak vysokým nárůstem (i meziročním), mi ale přijde poněkud „zvláštní“. Dost možná, že to souvisí s tím, jak čím dál tím více domácností používá Wi-Fi „interně“, k rozvedení internetu mezi více počítačů a dalších koncových zařízení v rámci domácnosti (zatímco celá domácnost jako taková je připojena nějak jinak, třeba přes xDSL apod.).

No a respondenti pak při průzkumu možná nedokáží správně rozlišit mezi „vnějším připojením“ a „interním rozvodem“ – a uvádí právě Wi-Fi jako způsob připojení celé domácnosti k internetu. Ale to je právě o té počítačové gramotnosti, zmiňované v úvodu.

Co lidé na internetu dělají?

Průzkum ČSÚ se poměrně detailně ptá i na to, co lidé na internetu dělají, i kolik času tím tráví. Na podrobnější rozbor by to opět chtělo spíše celou sérii článků, proto zase jen něco zajímavostí.

Třeba telefonování po internetu: za rok 2013 byla Česká republika nad průměrem EU, a to jak co do procenta celé populace (ve věku od 16 do 74 let), tak i co do podílu v rámci uživatelů internetu (který je pochopitelně číselně větší). Situaci ukazuje následující graf.

Zajímavé je, že na špici v oblasti telefonování po internetu jsou v Pobaltí, a těsně za nimi je Lucembursko. Pak už následuje dvojice Slovensko a Česko, s velmi podobnými hodnotami.

Další zajímavostí je, že počty telefonujících po internetu se v různých zemích meziročně i dost mění, a to oběma směry. Třeba právě na Slovensku mezi lety 2012 a 2013 došlo k poklesu ze 47,0 % na 39,9 % celé populace ve věku 16 až 74 let, a z 61,3 % na 51,2 % z uživatelů internetu stejné věkové skupiny. Čímpak to asi bylo způsobeno? Že by se o tolik zvýhodnilo klasické telefonování, které si „přitáhlo zpět“ své uživatele?

To u nás v ČR nebyl vývoj zdaleka tak dramatický, jak ukazuje další graf. Za poslední rok se růst zastavil, resp. o desetinu procenta poklesl.

Co asi nepřekvapí, je skutečnost, že po internetu více telefonují ženy, než muži. Ale zase ne o tolik, rozdíl činí jen necelé dva procentní body. To ve využívání sociálních sítí je poměr obrácený, ale také ne o moc – jen asi o čtyři procentní body. Jenže ona je u sociálních sítí obrácená i naše pozice oproti průměru zemí EU: zde jsme, na rozdíl od telefonování po internetu, naopak pod unijním průměrem, viz následující obrázek.