Kdo dá mobilním operátorům na jejich nové LTE sítě?

Odpověď na otázku v titulku tohoto článku by mohla být v zásadě velmi jednoduchá: všechno, co operátoři (a nejenom ti mobilní) budují, v konečném důsledku zaplatí jejich zákazníci, v cenách konzumovaných služeb. Protože jiné významné příjmy, ze kterých by mohli cokoli platit přímo, či splácet nejrůznější půjčky a úvěry, operátoři ani nemají. Nejinak tomu je a bude i v případě sítí LTE, které naši mobilní operátoři začínají budovat, na frekvencích které získali v nedávné aukci.

Otázkou je spíše to, kolik budou tyto sítě stát, jak budou kvalitní, rychlé, a také jaké pokrytí budou vytvářet. A samozřejmě také to, zda se operátorům podaří přimět zákazníky, aby jim na tyto nové sítě nějak přidali. Tedy aby od nich v celkovém součtu vyinkasovali více, než kolik od nich inkasují dnes. Nebo zda se budou muset uskrovnit na svých výdělcích a ziscích. Tedy spíše jejich akcionáři.

Kterou možnost operátoři preferují, je nasnadě: pochopitelně by rádi co možná nejvíce zvýšili celkové inkaso od svých zákazníků. A současně minimalizovali své náklady, tak aby na jejich vlastníky (akcionáře) zbylo co možná nejvíce. Takový je ostatně princip a důvod podnikání obecně, nejenom v telekomunikacích. Na jiných principech fungují třeba charity, ale těmi operátoři skutečně nejsou.

Pokud jde o snižování nákladů na nově budované sítě, zde už dva operátoři, konkrétně O2 (bývalá Telefónica) a T-Mobile, učinili konkrétní kroky: dohodli se na sdílení svých sítí. K velké nelibosti třetího (Vodafone), který proti sdílení vehementně protestuje, ale současně se stále snaží ještě se nějak dodatečně dostat "do party". Ale co s druhou spojenou nádobou? Tedy s celkovým zvyšováním toho, co operátoři inkasují od svých zákazníků?

Samozřejmě i zde existuje více možností. Třeba zavádění nových a inovativních služeb, které zákazníky zaujmou, přijdou jim vhod a budou ochotni za ně i něco navíc zaplatit. Jak třeba služby týkající se obsahu (například hudebního), platební služby, služby určené pro vzájemnou komunikaci strojů (M2M) apod. Nic proti nim, už aby zde byly. Jenže jsou i další možnosti. Třeba prosté zdražování stávajících a nijak neinovovaných služeb, s odkazem na zvýšené náklady na to či ono. Vzpomínáte si ještě na nedávné nářky operátorů na to, jak se regulací nařízené zlevňování roamingových služeb bude muset projevit zdražováním "domácích" služeb? Či na předchozí, úplně stejné nářky na potřebu jakési "kompenzace" poklesu cen a výnosů v jedné oblasti jejich zvyšováním v části jiné? Zaznamenali jste nejnovější volání (v Hospodářských novinách) po tom, jak zákazníci prý budou muset přispět operátorům na jejich nové datové sítě?

V době, kdy žádná konkurence na telekomunikačním trhu neexistovala a operátoři si s ním (i se svými zákazníky, vlastně: účastníky) mohli dělat, co jen chtěli, to tak fungovat mohlo. Ale tam, kde konkurence existuje, je situace jiná. Tam už koncové ceny služeb nejsou přímo odvozeny od nákladů, ale od toho, co míra konkurence dovolí. Ostatně, dlouhou dobu nám tuto poučku vtloukali do hlavy sami operátoři, když potřebovali zdůvodnit, proč jsou v zahraničí ceny srovnatelných služeb podstatně nižší než u nás (zatímco náklady stejné, či spíše vyšší). Jenže od té doby se situace i u nás přeci jen změnila - určitá konkurence nastoupila, zejména v hlasových službách (viz třeba nástup paušálních tarifů, odstartovaný tarify Free od bývalé Telefóniky), a ona poučka se obrátila proti operátorům a jejich dosavadní argumentaci.

V praxi to ale není zase až tak jednoduché, jak říkají takovéto teoretické poučky. Praxe je velmi složitá a mohou ji významně ovlivnit i takové věci, jako ono plánované sdílení sítí mezi dvěma největšími mobilními operátory v tuzemsku. Nakolik zachová, a nakolik bude eliminovat jejich vzájemnou konkurenci, která by měla být brzdou prostému zvyšování cen? To se teprve ukáže.

Existuje ale ještě jedna cesta, kterou se mohou vydat operátoři, ve snaze o celkové zvyšování výnosů z poskytovaných služeb. Není rozhodně nová, právě naopak. Operátoři ji praktikují již dlouhou dobu, a to jak na svých hlasových, tak i na datových službách. Jde o cestu určité "optimalizace" výnosů. Třeba formou takového (pře)nastavení způsobu fungování služeb, aby to nepředstavovalo zvýšení jejich nominálních cen, ale aby to zákazníka "dovedlo" k takovému jejich využívání, díky kterému bude operátor inkasovat více. Aktuálním příkladem budiž změna, kterou k 13. září chystá český Vodafone: těm, kteří vyčerpají objemový limit u svých datových tarifů či balíčků, rovnou přidá další data a samozřejmě si je hned naúčtuje (paušální částkou 49 Kč). S tím, že kdo si to nepřeje, bude moci toto automatické přikupování vypnout a vrátit se k dnešnímu zpomalování datových přenosů.

Fakticky jde vlastně o obrácení principu: dnes má zákazník možnost si sám, z vlastního rozhodnutí, další data přikoupit. A pokud nic neudělá, dojde u něj na zpomalení (po vyčerpání základního objemu dat). Nově to má být naopak: pokud zákazník nic neudělá, rovnou se mu naúčtují další data. A o tom právě je ona optimalizace: většina nejspíše bude těch zákazníků, kteří jsou pasivní a nic neudělají. A nově tím budou zvyšovat celkový výnos operátora, zatímco dosud jej nezvyšují.