Už ne Telefónica, ale jen O2
Jeden starý telekomunikační vtip začíná otázkou: víte, co znamená zkratka SPT? Třeba v názvu SPT Telecom? A ihned si odpovídá: znamená "Společnost proti telefonování". Dnes už asi tento vtip docení jen pamětníci, ale svého času byl docela na místě: před revolucí totiž veškeré telekomunikace, stejně jako poštovní služby, patřily pod Správu pošt a telekomunikací (což tedy byl skutečný význam oné zkratky). Ovšem úroveň jejich služeb byla prachbídná. Třeba na zřízení pevné telefonní linky jste čekali celé roky, a bez známostí mnohdy i marně.
Po sametové revoluci se Správa pošt a telekomunikací (SPT) rozpadla na dvě části: vznikla Česká pošta, a vedle ní SPT Telecom. Toto jméno mu vydrželo až do konce tisíciletí, a teprve k 1.1.2000 se zbavil původního přídomku "SPT": byl přejmenován na Český Telecom. Mezitím ale stihl projít přeměnou ze státního podniku na akciovou společnost (k 1.1.1994) a postupnou privatizací, v rámci které do ní vstoupil strategický partner (sdružení TelSource). Ten se ale časem nabažil divokého telekomunikačního východu a stáhl se, a tak posléze došlo na nabídku prodeje celé majority v Českém Telecomu novému zájemci.
V té době ale už bylo jasné, že budoucnost je spíše mobilní než pevná, a tak bylo nabízené sousto zatraktivněno: Český Telecom nejprve koupil zbytek mobilního operátora Eurotel, ze kterého původně vlastnil jen půlku, a stal se jeho stoprocentním vlastníkem. Teprve pak (v dubnu 2005) byl majoritní podíl v Českém Telecomu prodán do rukou španělské Telefóniky. Ještě nějakou chvíli ale trvalo, než došlo ke skutečnému spojení s původním Eurotelem, a hlavně k přejmenování Českého Telecomu - k tomu došlo k 1.7.2006, kdy byla do Obchodního rejstříku zapsána společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Ta se po pěti letech (k 16.5.2011) zbavila svého prostředního jména, a stala se z ní "jen" Telefónica Czech Republic, a.s. Toho si ale ve své době všiml jen málokdo.
Právě minulý týden pak došlo k dalšímu přejmenování: k 21.6.2014 se z Telefóniky Czech Republic, a.s. stala společnost O2 Czech Republic, a.s. Snad netřeba příliš zdůrazňovat, že to opět souvisí se změnou vlastníka: ještě v loňském roce koupila majoritní podíl v tehdejší české (ale i slovenské) Telefónice společnost PPF Petra Kellnera. A tak bylo jen otázkou času, kdy z názvu zmizí jméno předchozího španělského vlastníka.
Když už jsme ale u těch názvoslovných a jazykových peripetií, řekněme si ještě o jedné zajímavosti: SPT Telecom, resp. Český Telecom, resp. Telefónica O2 Czech Republic, resp. Telefónica Czech Republic, resp. O2 Czech Republic, je typickým příkladem operátora, pro kterého se v telekomunikační terminologii používá termín "inkumbent". Označuje se tak "ten operátor, který původně byl monopolním operátorem", a po jazykové stránce (v češtině) to není zrovna pěkný a libozvučný termín. I v běžné praxi pak inkumbent bývá vnímán spíše negativně, jako někdo "méně pružný", kdo se jen obtížně zbavuje svých móresů a zvyklostí z doby, kdy si jako monopolní operátor mohl dělat, co jen chtěl, a stejně tak se i choval ke svým zákazníkům (mimochodem: formálně označovaným jen jako "účastníci").
Ke cti české Telefóniky (ještě v rukou španělských vlastníků) ale budiž přičteno, že se nejméně dvakrát zachovala jinak, než by se od konzervativního, až zkostnatělého inkumbenta dalo čekat. Poprvé když na jaře 2013 přišla s neomezenými tarify FREE, čímž se dosti významně "utrhla" z do té doby fungujícího oligopolu a notně snížila cenovou hladinu do té doby extrémně předražených hlasových služeb charakteru "neomezeného" volání. Své dva konkurenty tím doslova šokovala a zastihla je zcela nepřipravené. Jejich reakce sice byla rychlá, ale již na první pohled panická a nepřipravená.
Podruhé se česká Telefónica ve španělských rukou zachovala netradičně, když raději sama pustila do své sítě prvního virtuála, konkrétně BleskMobil. I když to tak úplně virtuální operátor nebyl (jde jen o tzv. značkového přeprodejce, který má nejvíce omezené možnosti, jak skutečně konkurovat svému hostiteli). Podstatné je, že tím předešla očekávanému (a pravděpodobně přísnějšímu) regulačnímu zásahu, který by pustil na trh virtuály za jiných podmínek, než jaké si takto Telefónica stanovila sama. Její konkurenti ji opět následovali, a dnes už máme na telekomunikačním trhu virtuálních operátorů podstatně více. Možná až moc. Ale to by zase bylo na jiné povídání.
