U:fon chystá mobilní hlasové služby
14. května loňského roku vstoupil na náš trh nový operátor, MobilKom, se značkou U:fon. Dnes, při příležitosti svých prvních narozenin, zopakoval očekávaný termín spuštění svých mobilních hlasových služeb: ještě v průběhu léta. Kterou ze svých dvou technologií pro ně ale využije? Tu starší, CDMA2000 1X, skrze kterou již dnes poskytuje své pevné hlasové služby.
Tuto středu, 14. května 2008, tomu byl přesně rok, kdy na náš trh vstoupil nový operátor. Jmenoval se (a stále jmenuje) MobilKom, ovšem známější je spíše skrze značku, pod kterou nabízí své produkty, a to U:fon. Ke svým prvním narozeninám sice žádnou konkrétní novinku ve své nabídce nenachystal, ale i tak si první výročí jeho existence zaslouží malé ohlédnutí a rekapitulaci. Zejm0na s ohledem na očekávané spuštění jeho mobilních hlasových služeb.
Jak se U:Fon narodil
Na U:fonovi je zajímavé už to, jak vlastně přišel na svět. Nikoli totiž „oficiální cestou“, na jejímž počátku bylo rozhodnutí nejvyšších orgánů státu a následné výběrové řízení, ale jaksi „samovolně“, jen z vůle svých zřizovatelů.
Tradiční „oficiální cesta“ začíná rozhodnutím kompetentních orgánů státu (obvykle samotné vlády), že na trhu je místo pro dalšího mobilního operátora, a že jsou pro něj k dispozici také nezbytné frekvence. Následně je vypsáno výběrové řízení a zájemci o post mobilního operátora zbývá už jen maličkost: v tomto výběrovém řízení zvítězit. A pak také zaplatit (obvykle nemalou) částku, na kterou si stát cení příslušnou mobilní licenci.
Kromě toho může být udělení licence spojeno s dalšími závazky, třeba i navrženými samotným uchazečem v rámci jeho nabídky do výběrového řízení. Připomeňme si třeba, že Český Mobil (dnes Vodafone) se v roce 1999 zavázal „financovat veškeré náklady spojené s vybudováním technologické infrastruktury pro přístup k internetu ve více než 13 000 školách a knihovnách v České republice do konce tříletého období od udělení Pověření“ (podrobněji).
Vše přitom nasvědčuje tomu, že náš stát se „zastavil“ na počtu tří mobilních operátorů, které si úspěšně „zkasíroval“ jak za licence na mobilní sítě 2. generace, tak i za licence na sítě 3. generace. Občas se sice objevily určité úvahy o tom, že by se mohly najít frekvence ještě pro jednoho dalšího operátora – ale tyto úvahy zase rychle odezněly, aniž by se nějak prakticky naplnily. Tedy pokud jde o „nalezení“ a přidělení frekvencí v pásmech, obvykle používaných pro mobilní sítě GSM (tj. 900 a 1800 MHz), či v pásmech pro mobilní sítě 3. generace (UMTS).
Pravdou ale je, že výše popsaný model vzniku mobilních operátorů pochází ještě z doby, kdy stát hodně mluvit do toho, jak má celý trh elektrických komunikací vypadat a fungovat. Celkový trend je ale takový, že tato jeho role ustupuje a operátoři na trhu získávají větší volnost v tom, co a jak mohou dělat. A to i v tom smyslu, aby si mohli sami rozhodovat o tom, jak využijí konkrétní frekvence, které mají přiděleny. Dříve jim i toto bylo diktováno, ale s postupem času se i tyto restrikce uvolňují. A už i Evropská unie sama tlačí na to, aby příděly frekvencí byly technologicky neutrální a nepředepisovaly ani konkrétní technologii, ani účel jejího nasazení (resp. charakter poskytovaných služeb).
No a zakladatelé U:fona (resp. vlastníci MobilKomu, který dnes patří investiční skupině Penta Investments) tak trochu předběhli dobu: určité frekvence měli přidělené již z dřívější doby (pro provoz vysílaček v systému TETRA), ale chtěli je využívat jinak. Ještě tak nemohli učinit čistě o své vůli, ale museli k tomu získat souhlas regulátora (správce kmitočtového spektra). A ten se jim skutečně podařilo získat, jak sami popisují na svém webu:
MobilKom získal licenci na provozování mobilní sítě v pásmu 410-430 MHz v roce 2001, a to pro technologii Tetra, od května 2005 pak i pro CDMA. V srpnu 2005 MobilKom zažádal o individuální oprávnění na vysílání signálů v pásmu 410 – 430 MHz. ČTU jeho žádosti vyhověl v březnu 2006, jakmile odsouhlasil změnu Plánu kmitočtového spektra, která umožnila využívání daného pásma pro širokopásmovou technologii. Toto oprávnění umožní MobilKomu výrazně rozšířit nabídku mobilních hlasových a datových služeb.
Zajímavé přitom je, že to nebyl úplně první případ svého druhu v ČR. Již dříve udělal něco podobného Eurotel, když své frekvence v pásmu 450 MHz, původně určené pro mobilní síť 1. generace (na technologii NMT) začal používat k poskytování čistě datových služeb, pomocí technologie CDMA2000 EV-DO. Nejprve souběžně s provozem analogové technologie NMT, a později již výlučně.
Další zajímavostí, nejspíše věcně související, je to, že první šéf MobilKomu a předseda jeho představenstva, JUDr. Luboš Bórik, byl dříve výkonným ředitelem právní divize Eurotelu (ještě za úřadování Terence Valeskiho). A tak se vlastně mohl znovu vydat po už jednou prošlápnuté cestičce – již v barvách MobilKomu, resp. U:fona.
4. mobilní operátor?
Nový U:fon tedy nevznikl způsobem, typickým pro mobilní operátory. Stejně tak neměl a nemá k dispozici frekvence, typické pro mobilní operátory a jejich mobilní sítě 2. generace, na bázi technologie GSM. Sám vsadil na jinou technologii (na bázi CDMA), a když přesně před rokem vstoupil na trh a začal na něm poskytovat své služby, jejich repertoár byl pro mobilní operátory také dosti netypický: nezahrnoval totiž klasické mobilní hlasové služby. Místo nich přišel U:fon s nabídkou hlasových služeb, které sice využívají bezdrátové technologie, ale jinak - třeba přidělovanými čísly, jejich přenositelností i zpoplatněním hovorů - patří jednoznačně mezi pevné hlasové služby.
Je potom ale na místě označovat U:fona jako čtvrtého mobilního operátora?
Například z pohledu regulátora nikoli. Třeba už proto, že se ho (zatím) netýkají regulované ceny za terminaci hovorů v mobilní síti, či další povinnosti, kladené na mobilní operátory (jako třeba přenositelnost čísel mezi mobilními sítěmi, regulace cen v roamingu atd.). A sám regulátor také hned od počátku dal najevo, že U:Fona nepovažuje za mobilního operátora. To když předseda rady ČTÚ Dvořák obecně řekl, že:
V ČR není místo pro vstup plnohodnotného čtvrtého mobilního operátora, který by mohl nabídkou služeb GSM a UMTS konkurovat úspěšně nynějším provozovatelům.
a konkrétně na adresu U:fona konstatoval, že zatím není mobilním operátorem ani co do poskytovaných služeb:
Tento operátor bude nabízet mobilní datové služby a případně doplňkové hlasové služby, ale zřejmě ne v kvalitě shodné s GSM/UMTS operátory, například z hlediska pokrytí, dostupnosti stejných mobilů a podobně, vše ale ukáže reálný vstup na trh a zájem zákazníků,"
A tak U:Fona pasovala do role 4. mobilního operátora hlavně média, zatímco on sám si při svých prvních tiskových konferencích dával velký pozor, aby tak sám nečinil. Asi i proto, aby tím nejitřil regulátora.
Dnes, po roce od U:fonova příchodu na trh, je situace stejná v tom, že klasické mobilní služby stále nenabízí. A jiná v tom, že do role 4. mobilního operátora se už staví sám. Třeba ve své „narozeninové“ tiskové zprávě U-fon píše:
A přesně 14. května roku 2007, tedy 40 let po Hvězdných válkách, se na Zemi objevil první skutečný U:fon, v pořadí 4. český mobilní operátor.
Určitě si ale u U:fona sami uvědomují, že jim do skutečného „mobilního operátorství“ přeci jen něco chybí. A tak připouštějí, že teprve:
S příchodem mobilní telefonie se U:fon stane plnohodnotným mobilním operátorem, čímž může výrazně zamíchat kartami na českém mobilním trhu.
A na kdy že U:fon slibuje spustit „mobilní telefonii“? První odhady, ještě z loňského roku, hovořily o polovině letošního roku. Později se poněkud posunuly, takže třeba v lednu, na bilanční tiskovce U:fona, zazněl odhad „nejpozději ve čtvrtém čtvrtletí“ (míněno: 2008). Nyní, v rámci narozeninové tiskové zprávy, už je odhad zase o něco optimističtější:
Během léta přinese U:fon na trh mobilní hlasové služby
Jaké je pokrytí?
Důvod, proč U:fon tak dlouho otálí se spuštěním mobilních hlasových služeb, je nasnadě: musí nejprve vybudovat dostatečně husté pokrytí. Možnost telefonovat z mobilu „jen někde“ mohli zákazníci tolerovat v ranných dobách nástupu mobilů, ale dnes už by se s něčím takovým nespokojili.
Ovšem vybudovat síť, která by dostatečné pokrytí nabízela, rozhodně není ani snadné, ani levné. A to i přesto, že nižší hodnoty používaných frekvencí umožňují pokrýt stejné plochy s menším počtem základnových stanic, než jak je tomu u frekvencí, používaných v rámci GSM sítí.
Tempo, s jakým U:fon buduje své porytí, lze průběžně sledovat na mapách na jeho webu. Soudě podle jeho vlastních prohlášení a oznámení však „zahušťování“ sítě v poslední době znatelně zpomalilo. Tak třeba v létě loňského roku U:fon uváděl, že:
na začátku srpna už byly jeho hlasové služby dostupné pro 70 % obyvatel, datové služby mají 50% pokrytí. „Do konce roku budeme pokrývat naprostou většinu území České republiky, říká LuboššBôrik, generální ředitel společnosti MobilKom, která U:fona provozuje.
Pokud si to srovnáme s tím, jak U:fon popisuje své pokrytí dnes, v době svých prvních narozenin, pak to vychází na pokrok na úrovni 5%, resp. 10%, za dlouhých 9 měsíců:
S odstupem jednoho roku na trhu nabízí U:fon své hlasové služby třem čtvrtinám obyvatel ČR a Fofr internet je dostupný pro bezmála 60 % populace
Neúplné pokrytí, kterým U:fon disponoval během prvního roku svého působení na trhu, opravdu nestačilo na poskytování skutečně mobilních hlasových služeb. A tak si U:Fon mohl troufnout jen na takové služby, které se využívají spíše stacionárním způsobem, případně umožňují nomádní způsob využití. Tedy občasné přemístění z jednoho místa na druhé. Jeho dosavadní služby – datové i „pevné“ hlasové - jsou skutečně takovéhoto charakteru.
I se svými „nomádními“ službami se ale již v loňském roce U:fon dostal do kapacitních problémů. Jeho uživatelé si stěžovali na pokles efektivní (skutečně dosahované) přenosové rychlosti, hlavně u datových služeb, což mělo zřejmý důvod: U:fon nabral příliš mnoho zákazníků, než na kolik jeho síť kapacitně stačila. Asi nejlépe je to vidět na obrázcích v tomto článku zde na Lupě, ze které vychází že problémy nastaly hlavně v říjnu a listopadu loňského roku. U:fon na ně musel reagovat posilováním již vytvořeného pokrytí, což zřejmě zbrzdilo i další rozšiřování pokrytí.
Na jaké procento pokrytí se ale U:Fon bude chtít dostat, než začne nabízet své hlasové služby v mobilním provedení? To je zajímavá otázka, na kterou samozřejmě zná odpověď jen on. Osobně se obávám, že pokrytí v řádu 75 až 80 procent je k danému účelu a za dnešní situace na trhu nedostatečné. Navíc je třeba si uvědomit, že je to pokrytí vztažené na počet obyvatel, a nikoli na plochu ČR. To by vyšlo ještě nižší.
Jaké CDMA?
Jak ale správě rozumět tomu, když sám U:fon uvádí dvě různé hodnoty svého pokrytí? Proč z počátku svého působení uváděl vždy jen jedno pokrytí, a dnes hovoří o dvou? Čím je způsobeno to, že jeho hlasové služby mají mít dostupnost 75% procent populace a datové služby jen 60%?
Odpověď na tuto zajímavou otázku u U:fona samotného nejspíše nenajdete. Když popisuje své technologické řešení, hovoří pouze o jedné technologii:
Moje síť využívá technologii CDMA 2000 (Code Division Multiple Access) revize A a je tak trochu unikátní, protože je první komerčně spuštěnou sítí v nejnovější verzi Revize A v Evropě.
Ve skutečnosti ale používá dvě různé technologie: CDMA2000 1X a CDMA2000 EV-DO revize A, a fakticky tak vlastně buduje dvě sítě, každou s jiným pokrytím.
Rozdíl mezi oběma technologiemi je přitom dosti zásadní. Starší technologie 1X umožňuje jak přenos (přepojovaného) hlasu, tak i přenos dat, ovšem maximálně rychlostí 153 kbit/s. Tuto technologii, resp. jí odpovídající síť, U:fon používá pro své služby U:Fonův telefon, U:fonův Internet a U:fonův telefon s Internetem. Novější technologie CDMA2000 EVDO revize A, již nabízí podstatně vyšší rychlosti datových přenosů, a U:fon ji využívá pro svou službu fofr Internet. Jenže, a to je třeba dodat, tato technologie už nepodporuje „přímý“ přenos hlasu, ale pouze data. Ostatně, ono vynechávané EV-DO v názvu technologie znamená „EVolution – Data Only“. Hlas tato technologie zvládá pouze v podobě VOIPu.
Pokud tedy U:fon hovoří o dvou různých pokrytích, dělá správně. Jen by měl vysvětlit, že dělící čárou není to, zda jde o hlasové či datové služby, ale použitá technologie. I v rámci „hlasového“ pokrytí (správně pokrytí starší technologií 1X), které je větší, se dají přenášet také data. Ale pouze s rychlostí do 153 kbit/s (například v rámci služeb U:fonův Internet či telefon s Internetem). A stejně tak se v rámci „datového“ pokrytí (správně pokrytí technologie novou technologii EV-DO) dá také telefonovat – ale jde o VOIP (IP telefonii), a U:fon pro ni správně používá telefonní čísla s prefixem 910, určená právě pro hlasové služby na bázi VOIP.
Na čem budou fungovat mobilní hlasové služby U:fona?
Použití dvou různých technologií v sítích U:fona vznáší zajímavou otázku: která z nich bude použita pro mobilní hlasové služby, jejichž spuštění je avizováno na letošní léto? A také: které pokrytí bude pro tyto služby relevantní?
Odpověď na tuto otázku se již zdá být jasná: půjde o starší technologii CDMA2000 1X. Takže zde naštěstí „sedí“ i to, jak U:fon nesprávně rozděluje své pokrytí, nikoli podle technologií, ale podle služeb: půjde o to pokrytí, které dnes prezentuje jako hlasové, resp. pro hlasové služby.
Svým způsobem přitom půjde o opravdu zajímavé řešení, které dává nový rozměr heslům o fixně-mobilní konvergenci: skrze jednu přenosovou technologii (CDMA2000 1X) bude jeden operátor (U:Fon, resp. MobilKom) poskytovat jak pevné hlasové služby (dnešní U:fonův telefon a U:fonův telefon s Internetem), tak i mobilní hlasové služby (jejichž jméno bude teprve představeno). Alespoň teoreticky by tak mohlo existovat jedno hybridní zařízení, které dostane přidělené jak číslo z mobilní sítě, tak i číslo z pevné sítě, a bude dostupné na obou z nich.
V médiích se přitom již objevily i první informace o testování mobilních hlasových služeb U:fona, včetně prvních mobilů. Jde o dva modely pro CDMA sítě (technologii CDMA2000 1X), původně určené pro pásmo 450 MHz. Pro U:Fona je ale výrobce musí upravit tak, aby používaly „jeho“ frekvence v pásmu 410-430 MHz. Což je pro U:Fona další komplikace, jelikož provádět specifické úpravy pro relativně malé počty odebíraných kusů vychází dosti draze.