Konvergovaný Vodafone OneNet

Český Vodafone přichází s konvergovanou službou pro firemní zákazníky, která zahrnuje hlasové služby, datové služby a Internet, v mobilním i pevném provedení. Pro poskytování pevných služeb bude využívat zpřístupněné místní smyčky od Radiokomunikací, ale také FWA služby dalších partnerů. Pevné hlasové služby jsou postaveny na IP platformě.

Slůvko „konvergence“ je opravdu zvláštní termín. Přinejmenším proto, že se používá v řadě různých kontextů, k vyjádření procesu vzájemného splývání. Svého času nám například konvergovaly sítě světa počítačů se sítěmi světa spojů a telekomunikací. Pak nám začali konvergovat operátoři a provideři, a dočkali jsme se i konvergovaného ministerstva (které ale posléze zase zdivergovalo). No a dnes se nejvíce mluví o tzv. fixně-mobilní konvergenci. Tedy o splývání pevných a mobilních služeb.

Na trhu už konvergované služby samozřejmě existují. Ale i jejich repertoár dokazuje, že není konvergence jako konvergence. Některé z nabízených konvergovaných služeb, jako třeba O2 Duo či O2 Trio, se týkají jen různých variant pevných služeb, které slučují („konvergují“) do jedné služby. Navíc pouze „obchodním“ způsobem, neboli tak, že jde vlastně o balíček, tvořený jinak zcela samostatnými službami a funkčně nijak neprovázanými službami.

Z oblasti fixně-mobilní konvergence už jsou na trhu také první vlašťovky, jako například služba O2 Duo Mobil (popisovaná podrobněji i zde na Lupě). Kombinuje v sobě jednu hlasovou službu (mobilní) a jednu datovou službu (pevnou, resp. po ADSL). Také ona je ale pouze komerčním balíčkem, obsahujícím dvě jinak zcela samostatné služby, pouze nabízené pod jednou společnou hlavičkou a placené jako jedna služba. Navíc jde o službu, určenou spíše soukromým osobám a nejmenším firmám, než firmám středním a větším.

Podobně je na tom třeba služba O2 Internet Komplet, která v sobě sdružuje pevnou datovou službu (přes ADSL) a mobilní datovou službu (přes CDMA). Má dokonce i „byznys verzi“ (O2 Internet Komplet Business). Ale jinak je nabídka fixně-mobilních konvergovaných služeb pro střední až největší firmy zatím minimální. Fakticky ji dosud tvořila jen služba O2 One Port od Telefóniky O2 CR, zahrnující jak pevné i mobilní hlasové služby, tak i data a Internet.

Kdo má šanci nabízet  konvergované služby?

Přitom právě u firem mají skutečně konvergované nabídky asi největší šanci na úspěch. Zejména díky svým hlavním přednostem, které stírají rozdíly mezi pevnými a mobilními sítěmi a službami, a navíc dávají zákazníkům jak jednoho poskytovatele, jednu fakturu a jedno kontaktní místo, tak především „to nejlepší z obou světů“. I s možností jednotné vlastní administrace a správy na straně samotného zákazníka.

Jenže: kdo může takovéto (fixně-mobilní) konvergované služby poskytovat? Jen někdo, kdo není omezen jen na pevnou, nebo naopak jen na mobilní platformu, ale dokáže obsáhnout obě dvě. A takových subjektů je u nás pohříchu málo. Z pevných operátorů je to hlavně GTS Novera, kdo se již dlouho pokouší nějakým způsobem „dosáhnout“ i na mobilní platformu - ať již cestou virtuálního mobilního operátoroví, tak asi i jinou formou spolupráce s existujícími mobilními operátory. Podobně i Volný.

Ani GTS Novera, ani Volný, však zatím nebyli ve svých snahách úspěšní. Možná i proto, že pro mobilní operátory je naopak relativně snadné „dosáhnout“ na pevnou platformu, a vedle svých mobilních služeb začít nabízet (ve vlastní režii) i služby pevné. Pročpak asi v poslední signalizují, jak se chtějí vrhnout také na „pevný byznys“? Tedy kromě inkumbenta (TO2 CR), který „už dosahuje“ na obě platformy delší dobu, a nějaké konvergované služby už nabízí.

Vodafone jako první

První signály o tom, že i další naši mobilní operátoři „míří do pevného světa“, se objevily již před časem. V červnu doznaly jasnějších kontur u Vodafonu, který si plácnul s Radiokomunikacemi na využití jimi zpřístupněných místních smyček. V nedávných dnech se zase pochlubil český T-Mobile, který naznačil, že bude využívat zpřístupněné místní smyčky od Volného, a možná i od dalších subjektů.

Pomyslný závod mezi Vodafonem a T-Mobile, o to kdo skutečně přijde na trh jako první, nakonec vyhrál Vodafone. Včera totiž představil veřejnosti to, jak budou jeho fixně-mobilní konvergované služby, určené firmám, skutečně vypadat. Nabízeny budou pod značkou Vodafone OneNet, a spouštěny budou „postupně od září“.

Za zdůraznění přitom stojí, že jde o řešení, které vniklo zde v ČR a je první svého druhu i v celé skupině Vodafone. A i český Vodafone sám říká, že s ním „vstupuje do zcela nového segmentu velkých firemních zákazníků“.

Co zahrnuje OneNet?

V prvním přiblížení si můžeme říci, že nový Vodafone OneNet zahrnuje jak hlasové služby v pevném i mobilním provedení, tak i datové služby (například ve smyslu propojení poboček), a samozřejmě také Internet (přístup k Internetu), opět v pevném i mobilním provedení. A k tomu ještě další služby, které by se daly označit i jako služby s přidanou hodnotou. Vše „v jednom“, neboli s jedním dodavatelem, jednou smlouvou a fakturou, jednotnou údržbou a servisem, a také se zárukami SLA.

Nejde přitom o pouhý balíček, který by pouze slučoval (do jedné nabídky) několik jinak samostatných služeb. To by ostatně ani nešlo, protože právě pevné služby dosud český Vodafone vůbec nenabízel. Ve skutečnosti jsou jednotlivé služby vzájemně provázány a integrovány i po stránce svého fungování a dalších svých vlastností, tak aby vzájemně splývaly (konvergovaly). Ovšem jen do určité míry a nikoli do všech důsledků.

Příkladem uskutečněné konvergence u hlasových služeb může být to, že pro správu a administraci telefonních čísel, ale třeba i pro volání do hlasové schránky, není rozdíl mezi mobilní a pevnou platformou. A třeba pro volání v rámci firmy také není rozdíl mezi tím, zda voláte z/na mobil či pevnou linku, protože vše je zdarma. Na druhé straně ale stále přetrvává podstatný rozdíl mezi mobily a pevnými telefony při volání mimo firmu (na pevnou linku), kde zákazník platí diametrálně odlišné minutové hovorné (viz dále). Zde tedy nebyla konvergence dotažena až do úplného důsledku, a rozdíl mezi „mobilním“ a „pevným“ je zde stále více než markantní.

Cenové podmínky

S cenovými podmínkami u služeb pro velké firemní zákazníky je vždy problém, protože jsou do značné míry individuální. Mnohdy úplně, a žádný veřejný ceník ani neexistuje. U služby OneNet to Vodafone vyřešil „půl na půl“: tu polovinu ceníku, která se týká hlasových služeb, sestavil a zveřejnil s tím, že jde o jakýsi výchozí základ (a zřejmě i o signál pro velké firmy, že “dohoda je možná“). Druhá polovina ceníku, konkrétně pro datové a hlasové služby, už zveřejněna nebyla, s tím že:

Ceny za datové služby a Internet v rámci nabídky Vodafone OneNet jsou stanoveny na individuální bázi a na základě specifických potřeb zákazníka a technických parametrů v jeho lokalitě.

Konstrukce první části ceníku je přitom taková, že firemní zákazník platí jeden měsíční paušál, který se mu celý stává hovorovým kreditem a může být provolán (na tuzemských voláních a SMSkách mimo firmu ). Na výši tohoto paušálu pak také závisí i minutové hovorné, které je stejné přičerpání v rámci kreditu, tak i při jeho překročení. Takže jde fakticky spíše o minimální povinnou konzumaci. Konkrétní hodnoty ukazuje následující tabulka:

Nicméně kromě paušálu je zde ještě druhá složka „hlasové části“ ceníku, a tou jsou platby za jednotlivá telefonní čísla. A to paušálního charakteru, nezávisle na hovorném. Viz následující tabulka. Přesněji vzato jde o platby za uživatele, který může mít přiděleno buď jedno mobilní číslo, nebo jedno pevné číslo, nebo obě čísla.

Vodafone přitom přiděluje jak mobilní čísla ze svých obvyklých rozsahů, tak pevná čísla v geografickém provedení. Například pro Prahu získal řadu s prefixem 277. Negeografická čísla (s prefixem 910) prý také nějaká má, ale pro službu OneNet je nepřiděluje.

Důsledkem přidělování geografických (pevných) telefonních čísel je pak omezení možnosti využívat tato čísla jen v příslušném kraji. A to i přesto, že pevné hlasové služby Vodafonu jsou postaveny na bázi IP (resp. VOIP), a jako takové by jednotlivé telefony mohly být používány v zásadě kdokoli v dosahu Internetu.

Jak na pevné služby?

Zajímavou otázkou určitě je to, jak Vodafone, coby mobilní operátor, zajistí pevnou část svých služeb. Tedy zejména pokud jde o potřebnou „pevnou“ infrastrukturu. Jedna část odpovědi již byla známa dříve a vyplývala z oznámené spolupráce s Radiokomunikacemi na využití jimi zpřístupněných místních smyček. Jenže to by znamenalo dostupnost nové služby Vodafone OneNet  jen někde – tam, kde má pokrytí LLU síť Radiokomunikací.

Sám Vodafone přitom včera deklaroval, že hodlá nabízet svou novou konvergovanou službu OneNet plošně. A také že k tomu bude využívat služby dalších partnerů. Konkrétně by se mělo jednat o provozovatele FWA služeb v licencovaných pásmech 26 a 28 GHz. V kuloárech zaznělo i jedno konkrétní jméno: společnost Star 21.

Za zmínku také stojí to, že Vodafone hodlá ke své službě OneNet nabízet i garance v podobě smluv SLA pro datové služby, zřejmě na různé úrovni (a tudíž i za různou cenu). No, u služeb pro velké firmy je to asi nezbytnost.

Pokud jde o rychlosti datových služeb, budou prý nabízeny v širokém rozpětí od 64 kbit/s až po 1 Gbit/s. Pokud jde o mobilní data, ta budou moci využívat stávající technologie Vodafonu, tj. GPRS/EDGE. K dispozici má být dedikované APN pro bezpečné připojení mobilních zařízení do firemní datové sítě.

Další služby a součásti nabídky

Součástí nabídky nové služby Vodafone OneNet mají být i nové telefony, včetně „stolních mobilů“ („GSM Hard Phones“) a nově i IP telefonů, dále mobilní karty (Vodafone Connect karta a USB modem), a dokonce také softwarový telefon (soft phone „Vodafone Communicator“) a příslušenství (head sety atd.).  

Dále budou v rámci služby poskytována také další koncová zařízení, v podobě směrovačů (routerů), firewallů, a dokonce i ethernetových přepínačů (switchů) pro vnitřní části firemních LAN a media gatewayí. Zřejmě s možností administrace poskytovatelem služby.

Další (zřejmě volitelnou) součástí služby Vodafone OneNet je i služba „Centrální Internet“. Jde o možnost centralizovaného poskytování služeb, souvisejících s přístupem k Internetu: od služeb jako je DNS a DHCP, přes poštovní servery či jen spooly pro firemní mail servery, firewally s možností blokování určitého druhu provozu a adres, až po monitoring chování uživatelů (na základě požadavku firemního zákazníka). Tento monitoring by měl využívat menší firewally („security boxy“), umístěné v místech připojení firemních sítí LAN, a definujících uživatele nejspíše podle IP adres jejich počítačů.

Takže pokud firemní zákazník bude chtít, může mít poměrně detailní přehled o tom, co a jak jeho zaměstnanci dělají na Internetu. Jak to ale bude mít se svými zaměstnanci ošetřeno „právně“, už je na něm. Na Vodafonu jako poskytovateli zase je, aby zajistil všechny požadavky státu na získávání a uchovávání provozních a lokalizačních údajů, tak jak to stanovuje vyhláška 485/2005 Sb.

Pokud jde o hlasové služby, zde předchozí obrázek naznačuje možnost přímého připojení IP telefonů (hard i soft), a také klasických telefonů a faxů přes brány (media gateway), stejně jako možnost napojení již existujících pobočkových ústředen firemních zákazníků. Důležitou součástí poskytovaných hlasových služeb jsou pak i funkce virtuální telefonní ústředny, realizované na úrovni IMS poskytovatelem služby. V základní ceně (měsíčním paušálu) dostává zákazník základní úroveň služeb virtuální ústředny, umožňující mj. vlastní číslovací plán, různá blokování a přesměrovávání hovorů atd. Za příplatek je nabízena ještě vyšší úroveň služeb. Podrobnosti najdete na webu Vodafone, v sekci pro firemní zákazníky.