Vyšlo na Lupě, 21.2.2007
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b07/b0220001.php3

Mobil se stal čtvrtou obrazovkou

Po filmovém plátně, televizi a Internetu přes počítač se mobil stal "čtvrtou obrazovkou", na kterou směřují filmová díla. Letošní 3GSM kongres v Barceloně zažil premiéru hned několika mobilních filmů. Stejně tak zde byl představen "3G mobil pro všechny" (zejména z rozvojových zemí), a také snaha mobilního světa zprostředkovávat převody peněz po celém světě.

Mobilní Internet a social networking byly velkými tématy světového kongresu 3GSM v Barceloně, který se uskutečnil minulý týden. Ale samozřejmě to nebyla jediná velká témata, o kterých se zde mluvilo či které zde byly prezentovány. A jelikož reakce na pondělní článek o 3GM kongresu naznačují, že vás čtenáře dění na kongresu zajímá, zde je další pokračování.

Expanze do třetího světa

Dalším výrazným "motivem" letošního kongresu byla expanze mobilních technologií a služeb do zemí třetího světa. Je to asi zákonitý trend, a to hned z několika důvodů. Například proto, že možnosti extensivního rozvoje ve vyspělých zemích jsou prakticky již vyčerpány - zatímco v zemích třetího světa je tomu přesně naopak. Zde je stále velmi mnoho lidí, pro které se v angličtině ujal důstojně znějící termín "the unconnected" ("dosud nezapojení"). A tak si kapitáni mobilního průmyslu nyní lámou hlavu nad tím, jak "připojit dosud nepřipojené" (connect the unconnected).

Výhodou, se kterou mohou počítat, je minimálně rozvinutá pevná síť. Pokud vůbec existuje, pak pro mobilní operátory nepředstavuje vážnější konkurenci. A to ani do budoucna, protože ekonomické rozbory ukazují, že náklady na budování mobilních sítí, rozpočítané na jednoho zákazníka, jsou u mobilních sítí mnohonásobně nižší než u sítí pevných.

Jenže jsou zde i významné nevýhody. Zejména malá kupní síla zdejších obyvatel, se kterou je třeba počítat jak při budování a provozu mobilních sítí, tak i při hledání obchodních modelů - a která se promítá do nízkého ARPU, které zákazníci z třetího světa generují. Nicméně, pokud to mobilní operátoři dopředu vědí, dokáží se s tím nějak vyrovnat a "jít do toho".

3G mobil pro všechny

Jednou z cest, jak se vyrovnat s nízkou kupní silou zákazníků, je samozřejmě sázka na kvantitu. A to jak na straně počtu zákazníků, tak i třeba na straně velkých sérií mobilů, které právě díky výrobě ve velkém mohou dosáhnout příznivější ceny. No a právě zde zapracovala asociace GSMA (GSMA Association), která byla i pořadatelem celého 3GSM kongresu.

Ta již dříve, skrze svůj program Emerging Market Handset (EMH), zorganizovala soutěž výrobců o co možná nejlacinější (GSM) mobil pro masové nasazení v zemích třetího světa. Výsledkem byla velkoobchodní cena pod 30 USD za kus a zajímavý rozvoj celého segmentu "ultra-laciných" mobilů.

V červnu loňského roku se pak GSM asociace rozhodla zopakovat svůj postup a vypsat obdobnou soutěž pro 3G mobily (jako program "3G for All"). Zapojilo se do ní na 12 předních výrobců, z nichž do poslední chvíle bojovali o vítězství dva: Nokia a LG. Výsledek byl vyhlášen na kongresu 3GSM v Barceloně - a vítězem se stalo LG.

CEO LG a prezident GSMA při vyhlašování výsledků
Jeho nový model KU250, se kterým LG soutěž vyhrálo, není žádný "maximálně ořezaný" kousek. Aby jeho uživatelé mohli využívat toho, co sítě 3G nabízí, je vybaven jednou 1,3 Mpix a jednou VGA kamerou, podporou videohovorů, umožňuje vysokorychlostní přístup k Internetu, a obsahuje i zabudovaný MP3 přehrávač. Má ale jen 10 MB volné paměti (více přes rozšiřující karty), čip od Qualcommu a tloušťku pouhých 15 mm. Výdrž baterie by měla umožnit 180 minut hovoru a 300 hodin v režimu standby.

Šéf koncernu LG, který byl přítomen na slavnostním vyhlašování výsledků soutěže na 3GSM kongresu, však přímo neodpověděl na dotazy ohledně ceny tohoto mobilu. Prý se pohybuje někde kolem 30% pod úrovní cen "běžných" 3G mobilů, a navíc ještě záleží i na modifikacích pro různé národní trhy.

Money go home!

Další zajímavý způsob, jak oslovit "nízkopříjmové" trhy třetích zemí, je využít krajany, pracujících v zahraničí. Mnoho občanů zemí třetího věta totiž pracuje ve vyspělejších zemích (odhady hovoří o cca 200 milionech), kde si vydělají více - a část svých výdělků posílají pravidelně či méně pravidelně domů, svým příbuzným. Způsobů, jak takovéto převody peněz realizovat, samozřejmě existuje více, od bankovních až po takové, které s bankami nemají nic společného.

Nicméně je zde řada problémů, mezi které patří například velké transakční náklady. Například u jednorázových transferů přes banky se tyto transakční náklady pohybují třeba i nad 20 procenty převáděné částky. Nehledě na zásadní problém s tím, že příjemce třeba vůbec nemá bankovní účet, či jen možnost dostavit se na pobočku banky, kde by si peníze vyzvedl. A nemluvě o tom, jak dlouho takové převody trvají, jak jsou spolehlivé a bezpečné, a jak jsou (či spíše nejsou) obě strany transakce informovány o jejich průběhu.

Proto právě zde mobilní operátoři vidí svou příležitost a šanci. Ne snad v tom, že by si chtěli hrát na banky a finanční instituce. Vlastní finanční transakce budou stále na bankách. Mobilní operátoři však chtějí takovéto peněžní převody (v angličtině označované jako remittances) "na obou koncích" usnadnit, a také zlevnit. Konkrétně by to mělo vypadat tak, že odesilatel bude moci zadat provedení celé transakce snadno, rychle a kdykoli zadat ze svého mobilu, přičemž peníze se mohou čerpat buďto z jeho bankovního účtu, karty či kreditu u operátora apod..

Stejně tak chtějí mobilní operátoři usnadnit příjemci faktický příjem peněz. A to zřejmě až do té míry, že si pro zaslané finanční prostředky může přijít do prodejny či jiného kontaktního místa mobilního operátora, kde mu budou vyplaceny. Tam, kde nejbližší banka je na hony daleko, ale kde mobilní operátor má své kontaktní místo, to může mít opravdu zásadní význam.

V neposlední řadě chtějí mobilní operátoři informovat obě strany (odesilatele i příjemce peněz) o průběhu celé transakce v reálném čase, skrze SMS zprávy. Například že peníze byly právě odeslány, že právě přišly, či že byly vyzvednuty.

Na 3GSM kongresu v Barceloně byl minulý týden představen pilotní projekt pro takovéto platby. Jeho iniciátorem je opět asociace GSMA, a zapojeno je do něj už 19 mobilních operátorů. Základním principem celého projektu je vytvoření mezinárodního platebního uzlu (hub-u), který by zprostředkovával jednotlivé transakce mezi národními bankami a finančními institucemi, za popisované podpory mobilních operátorů. Provozovatelem tohoto uzlu bude společnost MasterCard.

Dalším charakteristickým rysem celého řešení má být to, že přímým partnerem finančních institucí (národních bank i společnosti MasterCard) budou jednotliví mobilní operátoři - kteří jsou již dostatečně velcí na to, aby (i díky zastřešení od GSMA) dokázali vyjednat u bank relativně nízké transakční poplatky. Takže i když i jim pak také něco "zůstane za prsty", aby pokryli své náklady a něco si vydělali, stále by výsledek mohl být levnější (a také pohodlnější, rychlejší a bezpečnější) než klasické mechanismy pro převody peněz, kdy banky a spol. jednají s velkým počtem malých klientů, a pořádně je "ždímají".

Koho tato problematika zajímá podrobněji, tomu doporučuji například tiskovou zprávu GSMA, či whitepaper společnosti Mastercard s názvem "Unbanked and Underbanked Backgrounder" .

Mobil jako čtvrtá obrazovka

Dalším výrazným tématem letošního 3GSM kongresu bylo "mobilní video". To je už dnes velmi širokou oblastí, do které spadá jak mobilní televize, tak i mobilní video na žádost, a samozřejmě celá řada technologií a technických řešení, které umožňují poskytovat tyto dvě základní varianty služby. A právě zde je to důležité a zajímavé: až dosud byla celá tato oblast chápána jen jako technická, a samozřejmě také obchodní záležitost. Technici se snažili najít nejvhodnější řešení, a obchodníci se snažili vše co možná nejlépe prodat (resp. vydělat na tom).

Ale producenti videoobsahu, ať již ze světa filmu či televize, zatím stáli zcela mimo. Produkovali "platformově nezávislý" videoobsah a nezabývali se tím, jak a kde bude promítán či prohlížen. Teprve další lidé (a spíše technici) se následně snažili jejich díla nějak "vtěsnat" na miniaturní obrazovku mobilních zařízení, což ne vždy vedlo k uspokojivým výsledkům.

Nyní ale došlo k výraznému zlomu, v tom ohledu že první producenti videoobsahu začali brát "mobilní video" na vědomí a začali se mu specificky věnovat. Dokonce se v této souvislosti začalo mluvit o mobilech jako o "čtvrté obrazovce" (po filmovém plátnu, televizní obrazovce a Internetu přes počítač). Částečně i ve smyslu nového žánru, který preferuje podstatně kratší díla (spíše několikaminutová), ale nejvíce asi ve smyslu "technickém". Například kameramané seznali, že musí snímat scénu z větší blízkosti, aby se výsledek dal promítat na malé obrazovce mobilního zařízení. Nebo z pohledu infografiky (různých nápisů a titulků), které musí být větší.

Impulsem, který k těmto změnám vedl, byla i spolupráce asociace GSMA a filmové společnosti Sundance Institute, založené známým hercem Robertem Redfordem. Jejich společný projekt s názvem "Sundance Film Festival Global Short Film Project" měl přivést šest známých režisérů k tomu, aby vytvořili krátké (3 až 5 minutové) filmy speciálně pro mobilní telefony, navíc s limitovaným (a na hollywoodské poměry miniaturním) rozpočtem. Zatím ale prý šlo spíše o "neobchodní" experiment, na kterém si filmaři mohli otestovat požadavky "čtvrté obrazovky", vyzkoušet nové postupy a umělecké přístupy.

Jak to dopadlo, mohli posoudit návštěvníci kongresu v Barceloně při zdejší premiéře pěti krátkých filmů, které z tohoto projektu vzešly. Sám jejich hodnocení raději přenechám povolanějším (filmovým kritikům). Stejně tak si ale na tyto nové filmy můžete udělat názor sami, protože jsou dostupné pro vaše mobily i po skončení kongresu. Zatím zdarma, s tím že vhodný "byznys model" (rozuměj: "způsob zpeněžení") se teprve hledá, napříč celým spektrem zúčastněných stran, od filmařů, přes distributory až po mobilní operátory.

Zastavme se ale u technického řešení, které bylo použito pro distribuci krátkých filmů z popisovaného projektu. Přímo v Barceloně na výstavišti se tyto filmy daly stáhnout přes Bluetooth do mobilu, mělo stačit jen BT rozhraní zapnout, učinit zjistitelným, a počkat na výzvu zdejšího BT hotspotu, který sám přijde s nabídkou stažení. Některým uživatelům to přímo na místě fungovalo bez problémů, jiným naopak přes veškerou snahu vůbec ne. Sám jsem patřil mezi ty druhé, a tak jsem po návratu vyzkoušel další možnost, jak filmy získat.

Stačilo poslat SMS zprávu, obsahující slovo FILM, na telefonní číslo +44 7624807811. Jako odpověď přišla zpráva, obsahující konkrétní odkaz na stažení filmu, prý již v úpravě pro mobil, který uživatel používá. Další výhodou má být to, že uživatel nemusí sám zadávat složité URL ze své klávesnice. Příslušný odkaz vede na adresu http://e-clips.mobi/, kam se můžete dostat i ze svého počítače. Ovšem pro prohlížení filmů budete potřebovat vhodné kodeky.


Jak vypadá promítání filmů přímo na mobilu, ukazují následující screenshoty. Než se rozhodnete vyzkoušet si některý z filmů sami, vězte že každý z nich má několik megabytů (zde ukazovaný cca 2,5 MB až 2,9 MB, podle druhu mobilu). Pozor tedy na to, jak a kolik platíte svému operátorovi za stahovaná data. Právě na nich by ostatně mohl být založen i budoucí obchodní model pro distribuci takovýchto "mobilních filmů". Tedy pokud někdo nepřijde s nějakým DRM, které vás nechá film spustit třeba jen jednou či dvakrát, jen na jednom mobilu apod.

                       

Také Bollywood chce jít mobilní cestou

Sundance Institute Roberta Redforda nebyl jediným subjektem, který se pustil do "mobilních filmů". Dalším, kdo zareagoval na rýsující se nové možnosti, byl indický filmový průmysl, známý jako Bollywood.

A právě v Bollywoodu působící režisér Sanjay Gupta zvolil poněkud odlišný přístup k mobilní platformě než lidé kolem Roberta Redforda. Natáčí právě celovečerní povídkový film s názvem Dus Kahaniyaan, který má celkem deset částí (či snad epizod). A dvě z nich uzpůsobil i pro mobilní zařízení, do podoby samostatných "mobilních filmů", se jmény Matrimony a Zahir. Ty pak měly na 3GSM kongresu v Barceloně svou premiéru.

Právě Indie má dnes být zemí, kde celé mobilní odvětví roste nejrychleji na celém světě. Celkově je Indie dnes čtvrtým největším trhem na světě, s velkým potenciálem dalšího růstu. Její filmový průmysl (Hollywood) už dnes je největší na světě, s produkcí kolem 1000 filmů ročně, které mají sledovat 2 miliardy diváků ve 127 zemích. Takže zájem zdejšího filmové průmyslu expandovat i do mobilní sféry určitě není žádným překvapením.