Je čas začít přepisovat statistiky broadbandu?

Český Telecom včera ohlásil 300.000 ADSL přípojek na své infrastruktuře. A jelikož podle jeho vlastního odhadu tvoří ADSL jen 38 procent veškerého tuzemského broadbandu, používaného koncovými uživateli, mělo by v ČR být skoro 790.000 broadbandových přípojek. To by odpovídalo výrazně vyšší penetraci broadbandu, než jaká se dosud uváděla v různých statistikách.

Včerejší den se zapíše jako další milník do historie českého broadbandu:

14.2.2006 dosáhl Český Telecom 300 000 ADSL přípojek

Pro upřesnění je vhodné dodat, že jde o ADSL přípojky na jeho infrastruktuře a využívající jeho DSL technologie. Konkrétně tedy uvedené číslo zahrnuje:

• ADSL přípojky prodané samotným Telecomem (nyní hlavně pod značkou Internet Expres)
• ADSL přípojky, které alternativní operátoři nakoupili od Českého Telecomu na velkoobchodní bázi (v režimu přístupu), a přeprodali koncovým zákazníkům (se svou konektivitou a pod svou vlastní značkou).

Naopak, v uvedeném čísle nejsou zahrnuty:

• ADSL přípojky, realizované alternativními operátory na bázi ADSL propojení
• ADSL přípojky, realizované na zpřístupněných místních smyčkách
• ADSL přípojky, realizované na vlastních místních smyčkách alternativních operátorů.

Pokud bychom tedy chtěli znát počet opravdu všech ADSL přípojek, kolik by jich bylo? Kolik bychom jich museli připočítat k počtu 300 000, který nyní hlásí ČTc?

Kdo vládne českému ADSL?

Počet ADSL přípojek, realizovaných přes propojení, můžeme prohlásit za rovný nule. Jak jsem psal v pondělním článku, regulátor nedávno zkonstatoval, že takovéto přípojky u nás neexistují.

Počet ADSL přípojek, realizovaných na zpřístupněných smyčkách, není zatím oficiálně uváděn a sledován. Dovolím si jej odhadnout na cca 10 000, za všechny tři operátory, kteří mají s Telecomem smlouvu o unbundlingu (Telenor Networks, Radiokomunikace, Czech On Line).

Počet ADSL přípojek, realizovaných na vlastních místních smyčkách alternativních operátorů, také není nikde uváděn. Odhaduji ho na tak malé číslo, že si jej dovolím zanedbat.

Takže celkově bychom měli mít v ČR cca 310 000 ADSL přípojek. Z toho tedy cca 97 procenta je těch, které si připisuje Český Telecom, a cca 3 procenta "ostatních" (na zpřístupněných místních smyčkách). I přes tento drtivý poměr (97 : 3) však nedávno regulátor zkonstatoval, že situace kolem tuzemského ADSL není v rukou jednoho operátora (Českého Telecomu). Přesněji že ten nemá možnost "rozhodovat o podmínkách na trhu ADSL" (zdroj):

"Úřad dále uvádí, že kromě velkoobchodní nabídky služeb ADSL existuje i možnost využít služeb zpřístupnění účastnického vedení v souladu s § 85 zákona o elektronických komunikacích, na jejichž základě lze poskytovat služby ADSL. Tyto možnosti, které existují, vyvrací i tvrzení účastníka č. 2 týkající se možností účastníka č. 1 [Českého Telecomu, pozn. autora] rozhodovat o podmínkách na trhu služeb ADSL."

Nechť laskavý čtenář sám posoudí, nakolik Český Telecom nedávno rozhodl či nerozhodl o "podmínkách na trhu služeb ADSL", skrze svou novou velkoobchodní nabídku. Co všechno a jak se změnilo - a čím to bylo, či nebylo předurčeno. A zvažte také to, jak to ovlivnilo i další varianty broadbandu, například kabelové přípojky.

Skončí přeprodávané ADSL?

Úvahy o tom, jak velký je podíl a celkový vliv Českého Telecomu na náš trh s broadbandem, jsem si dovolil zdůraznit i v souvislosti s tím, jak právě probíhají analýzy tzv. relevantních trhů. Již dříve jsem zde na Lupě psal o tom, že jedním z těchto relevantních trhů je i velkoobchodní trh s broadbandem (trh číslo 12), a že se zde může schylovat k velkému překvapení: ke konstatování, že zde žádný subjekt (tudíž ani Český Telecom) nemá dominantní postavení. Přesněji: postavení s tzv. významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power). A když nikdo takové postavení nemá, tak ani nelze nikomu ukládat případná regulační opatření. Nebo jinak: když nikdo nemá dominantní postavení, nemůže ho z principu zneužít.

V praxi by to mohlo znamenat například to, že Telecom by už nemusel nabízet ADSL na velkoobchodní bázi alternativním operátorům. Samozřejmě by tak mohl činit dobrovolně, ale pokud by se tak nerozhodl, "přeprodávané" ADSL od alternativních operátorů by skončilo. Dnes Telecom uvádí, že podíl "přeprodejů" je 18 až 20 procent, což odpovídá celkovému poklesu (dříve bylo toto číslo vyšší).

Jinými slovy: Telecomu se už dnes daří zvětšovat svůj podíl na trhu ADSL, na úkor alternativců. Pokud by už nemusel nabízet své ADSL na velkoobchodní bázi, svůj podíl na trhu by zvýšil dále. Alternativou by pak bylo už jen "unbundlované" ADSL na zpřístupněných místních smyčkách. To jsou ona cca 3 procenta, vycházející z hrubého odhadu cca 10 000 unbundlovaných ADSL.

Kolik je u nás broadbandu?

Z čeho by ale regulátor mohl odvodit, že nikdo (ani Český Telecom) nemá na velkoobchodním trhu s broadbandem (tj. na trhu velkoobchodních služeb, pro operátory) postavení s významnou tržní silou? Důvodem má být struktura broadbandových přípojek, používaných koncovými uživateli (a tudíž na maloobchodním trhu, nikoli na velkoobchodním).

Jak už jsem psal v předchozím článku, regulátor i Telecom dospěli ve svých statistikách k téměř shodnému závěru, že ADSL u nás není "dominanntím broadbandem":

• podle Telecomu má ADSL na všech broadbandových přípojkách podíl ve výši 38 procent
• podle (předběžného) zjištění regulátora má ADSL podíl cca 40 procent.

Pokud vás zajímá, jak jsou zastoupeny ostatní přípojky, pak vězte že kromě kabelových a CDMA má největší podíl připadat na Wi-Fi přípojky (podle Telecomu 35 procent).

Počet skutečně broadbandových Wi-Fi přípojek ovšem považuji za velkou neznámou. Oficiální údaje bohužel žádné nejsou, a k dispozici mám pouze odhady sdružení Internet pro všechny, pocházející z jejich databáze Wi-Fi sítí a údajů o počtech jejich uživatelů. Tyto odhady naznačují, že by u nás mohlo být kolem 200 až 250 000 Wi-Fi přípojek. Ovšem z nich je jen asi 50 až 70 000 takových, které lze považovat za broadbandové.

Připusťme ale, že Telecom (i regulátor) mají pravdu, že u nás je cca 35 procent (cca 250 000) broadbandových Wi-Fi přípojek, cca 17 procent ( cca 123 000) kabelových, cca 9 procent (65 000) na bázi CDMA, cca 1 procento ostatních, a že ADSL představuje jen 38 procent všech broadbandových přípojek (resp. 40%, dle regulátora). Jaké by to mělo důsledky?

Jedním z důsledků by bylo třeba to, že když ADSL u nás rychle roste, pak buďto ostatní varianty broadbandu rostou srovnatelně rychle (a podíl ADSL zůstává stejný), nebo se podíl ADSL na celé struktuře broadbandových přípojek zvyšuje. V tomto druhém případě, který považuji z pravděpodobnější, je ale problematické činit zásadní závěry o stavu trhu z čísel, která se rychle mění. Nehledě již na metodiku (posuzování velkoobchodního trhu podle struktury přípojek na maloobchodním trhu), i na relevantnost absolutních čísel (hlavně u broadbandu na bázi Wi-Fi).

Nebo jiný důsledek: asi bychom měli začít přepisovat dosavadní statistiky o dostupnosti a penetraci broadbandu v ČR, ať již na počet obyvatel, či počet domácností. V době, kdy údaj o 38 procentech ADSL zazněl (20. ledna 2006), mohlo být v Česku nějakých 280.000 až 290.000 ADSL přípojek. To odpovídalo celkovému počtu cca 750.000 broadbandových přípojek (a dnes už cca 790.000). Při počtu cca 10,2 milionu obyvatel to odpovídalo cca 7,3 přípojky na 100 obyvatel. Dnes už to bude zase o něco více.

Jak rostlo naše ADSL?

Vraťme se ale znovu k ADSL a k jeho vývoji v ČR, v podání Českého Telecomu Faktem je, že toto ADSL u nás roste poměrně razantně. Současně s tím jeho cena klesá, a jeho využitelnost (rychlosti i objemové limity) roste. Relativní čísla, například o procentuelním nárůstu počtu přípojek za rok, pak nutně vychází vysoká - protože základ, ke kterému jsou vztaženy, byl naopak nízký. A tak není divu, že se Český Telecom těmito relativními čísly rád a často chlubí.

Například včera neopomenul zdůraznit to, čím se pochlubil již počátkem ledna (zdroj): že penetrace ADSL vzrostla v ČR meziročně o 118 procent, což má být (podle statistik společnosti Point Topic) nejvyšší hodnota z 12 sledovaných evropských států (v přepočtu na 100 domácností).

Toto číslo skutečně odpovídá zrychlujícímu se tempu nárůstu ADSL, který ukazuje i následující tabulka (jde jen o přípojky na infrastruktuře ČTc):

Zrychlující se tempo je patrné i na tom, jak se zkracuje doba pro dosažení dalších 100 000 přípojek: poprvé to zabralo 22 měsíců, pak 8, a nyní již jen 5.

Proč Extreme?

Z dalších zajímavých údajů, které Český Telecom včera upřesnil, lze zmínit například poměr mezi přípojkami s agregací 1:50 a 1:20, který je velmi asymetrický: přibližně 98:2. Důvodem zřejmě je malý rozdíl v užitných vlastnostech, ve srovnání s velkým rozdílem v ceně.

To pak také vysvětluje, proč Telecom od 1.2.2006 přestal úplně nabízet maloobchodní verze svých přípojek s agregací 1:20 (byť stále nabízí jejich velkoobchodní verze), a místo nich přišel s řadou Internet Expres Extreme. Ta je obdobná původním variantám v tom, že nemá objemové limity, ale jejich agregace už je vyšší, 1:50. Díky tomu ale také mohou být lacinější.

Kolik je lokalit?

Dalším zajímavým údajem je počet lokalit, kde je ADSL od Českého Telecomu dostupné. Sám Telecom obvykle uvádí dostupnost v procentech, která dnes dosahuje "více než 90 procent". Jindy uvádí počet lokalit s dostupností ADSL, kterých je aktuálně 1354. Vzhledem k celkovému počtu cca 2600 lokalit nevypadá 1354 "již pokrytých" moc povzbudivě a v souladu s údajem o "více jak 90 procentech linek" s dostupností ADSL. Ale zde je třeba vzít v úvahu to, že není lokalita jako lokalita. Telecom celkem logicky vybavuje DSLAMy nejprve lokality s vyššími počty telefonních linek, zatímco jejich instalace do nejmenších lokalit s "předsunutými ústřednami" (s jednotkami RSU, Remote Subscriber Unit) postupuje mnohem pomaleji.

Stejně tak se může stávat (a stává) i to, že kapacita DSLAMů, instalovaných v konkrétních lokalitách, je naplněna a než je posílena, uplyne relativně dlouhá doba, během které mají noví zájemci smůlu.

Jak je to s migrací?

Český Telecom včera zmínil i migraci stávajících uživatelů na vyšší rychlosti. V původní tiskové zprávě, kterou ohlašoval zrychlení svých ADSL přípojek, naznačil že zrychlení se přednostně týká nových zákazníků, zatímco ti stávající budou migrováni postupně. V této souvislosti v tiskové zprávě zaznělo:

"Našim současným zákazníkům bude automaticky navýšena rychlost připojení při zachování ceny. O podrobnostech budou všichni zákazníci v průběhu března informováni,"

V pondělním článku zde na Lupě jste si mohli přečíst vyjádření tiskového mluvčího ČTc, které potvrzuje měsíc březen - stále ovšem jen pokud jde o oznámení plánu migrace, nikoli samotné migrace jako takové:

"V současné době se soustředíme na nové zákazníky. Ostatní si budou muset počkat na oficiální navýšení rychlostí, které jim bude oznámeno v průběhu března."

Takže jak dlouho tedy bude trvat, než migrace u stávajících zákazníků skutečně proběhne? Včera k tomu Telecom ve své prezentaci uvedl:

• v průběhu následujících 3 měsíců bude u stávajících zákazníků automaticky navýšena rychlost
• pro přechod na vyšší rychlost zákazníci nemusí udělat nic - vše zařídí Český Telecom
• o navýšení rychlosti bude každý stávající zákazník předem informován dopisem
• navýšení rychlosti závisí na technických parametrech linky

Teď jsme v polovině února, takže "v průběhu následujících 3 měsíců" znamená dokončení migrace do poloviny května. To asi není moc příjemná zpráva pro stávající zákazníky.

Stále by přitom měla existovat možnost objednat si přednostní zrychlení, skrze aplikaci "Moje konto" na webu www.internetexpres.cz. Ale otázkou je, jak velký efekt to bude mít.