K čemu je SIP peering?

Přestože internetová telefonie slaví letos již desáté výročí své existence, je stále poměrně mladým oborem. To se projevuje třeba tím, že mezi lidmi ještě není plně ustálena příslušná terminologie. Takže tedy, hned na začátek:

• VOIP, resp. Voice over IP, je technologie (konkrétně: souhrnné označení pro všechny technologie, které přenáší digitalizovaný lidský hlas po datových sítích, nad protokolem IP)
• IP telefonie je služba, realizovaná pomocí technologií VOIP (tj. umožňující telefonování a využívající protokol IP k přenosu hlasu).
• internetová telefonie je také služba, a je zvláštním případem IP telefonie - k přenosu hlasu využívá jednu konkrétní IP síť, a to veřejný celosvětový Internet.

Celkový trend je samozřejmě takový, že zpočátku se o vše zajímali především počítačoví nadšenci, a středem jejich zájmu byly hlavně technologie VOIP jako takové. Od roku 1995, kdy izraelská firma VocalTec představila první fungující "internetový telefon" (aplikaci VOIP, umožňující volání z počítače na počítač přes veřejný Internet), a zahájila tak éru internetové telefonie, ušly příslušné technologie pořádný kus cesty. Dnes už vyzrály natolik, že na alespoň trochu slušné přípojce dokáží nabídnout kvalitu hovorů, k nepoznání od klasických technologií přenosu hlasu, a ještě přidat řadu funkcí navíc, na které klasická telefonie nestačí. Ale o tom dnes nechci mluvit, to by bylo na jiný a techničtější článek.

Dnes bych se rád zastavil u jiného aspektu, který se týká vzájemného propojování služeb internetové telefonie.

Izolované ostrůvky v širém moři

Většina dnešních služeb internetové telefonie má charakter izolovaných ostrůvků. Nemají totiž mezi sebou žádné propojení, a jediná cesta mezi nimi vede přes širé moře - tedy přes veřejnou telefonní síť. Takže když uživatel jedné služby internetové telefonie potřebuje zavolat uživateli jiné služby internetové telefonie, buďto to vůbec nejde (nejspíše proto, že síť volaného nenabízí příchozí hovory z veřejné sítě), nebo to jde, ale není to zdarma - kvůli nutnému tranzitu přes veřejnou telefonní síť.

Přitom služby internetové telefonie jsou "internetové" právě proto, že využívají přenosovou infrastrukturu veřejného Internetu. No a ta propojuje i ty nejmenší "ostrůvky". Jejich izolovanost je ale dána něčím jiným - tím, že se mezi sebou nedokáží správně kontaktovat (vyhledat se a správně směrovat jednotlivé hovory). Proto to musí dělat skrze veřejnou telefonní síť, a také jí za to platit.

Standardy a proprietární řešení

To, zda by se "izolované ostrůvky" internetové telefonie dokázaly domluvit relativně snadno či s obtížemi, záleží také od toho, na jaké konkrétní technologii VOIP jsou realizovány. Pokud jde o nějaké proprietární (tj. "své vlastní") řešení, je cesta sice také schůdná, ale náročná a komplikovaná. Vyžaduje totiž realizaci různých bran a individuální přizpůsobení s jinými službami.

Ze známějších služeb internetové telefonie je na proprietárním řešením postavena např. služba Skype, a u nás např. Fayn.

Naproti tomu služby, vycházející z existujících standardů, to mají podstatně jednodušší. Jelikož "hovoří stejnou řečí", mohou se propojovat mnohem snáze, bez potřeby složitých konverzí a přizpůsobovacích bran.

V úvahu přitom připadají dva standardy, ze kterých mohou takovéto služby vycházet:

• standard H.323, pocházející spíše ze světa spojů a zaměřený více na propojení IP telefonie s klasickou telefonií
• protokol SIP (Session Initiation Protocol), pocházející ze světa Internetu a zaměřený více na propojování služeb internetové telefonie mezi sebou.

V poslední době to navíc vypadá tak, že mladší standard, v podobě protokolu SIP, jasně vítězí nad starším H.323.

Filosofie SIP-u

Jedním z důvodů, proč SIP začíná jasně porážet H.323, je to že je jednodušší a "odlehčenější". Jak už také jeho jméno napovídá, řeší jen navazování relací (resp. hovorů), a nikoli už samotný průběh hovoru jako takového. Můžeme si to představit také tak, že SIP jen hledá volaného (kde se právě nachází a kudy k němu vede cesta), a zajišťuje vzájemné oslovení volajícího a volaného - zprostředkovává zaslání "pozvánky k hovoru" od volajícího, a zpětnou reakci volaného. Umožňuje tak dvěma stranám nalézt se a domluvit se na tom, zda se spolu chtějí bavit. Dále už je to v jejich režii (a nemusí to být jen telefonní hovor, SIP se používá pro navazování vzájemného kontaktu například i pro tzv. instant messaging).

ENUM

Existuje dokonce i standard, který říká jak vzájemně provázat svět SIP-u (resp. internetových služeb, ne pouze internetové telefonie) a svět veřejné telefonie. Jde o standard ENUM, který vytváří jakýsi přestupní můstek mezi internetovým systémem DNS (systémem symbolických doménových jmen) a systémem číslování ve veřejné telefonní síti.

Až bude plně zaveden, umožní vzájemně převádět adresy obou typů mezi sebou. Pak bude možné třeba to, aby lidé volali, posílali své SMS, MMS a další druhy zpráv nikoli jen na telefonní čísla, ale i na internetové adresy. Jejich příjemci si pak budou moci snáze volit, kam je budou chtít doručovat, i v jaké podobě. Naopak, třeba uživatelé mobilních telefonů, kteří budou chtít využít nějakou internetovou službu, už nebudou muset složitě zadávat její symbolickou adresu (tzv. URL), ale budou moci použít její telefonní číslo.

SIP peering

Další z výhod plného zavedení ENUM-u bude i výhodnější vzájemné volání mezi jednotlivými "ostrůvky" internetové telefonie, pomocí běžných telefonních čísel (a tedy stejně jako z klasické telefonní sítě). Pokud bude volající volat někoho, kdo se nachází mimo jeho vlastní síť, příslušný SIP server bude hledat cestu k cíli. Ze zadaného telefonního čísla, s pomocí ENUM, pozná že jde také o účastníka služby internetové telefonie a příslušný hovor pak dokáže spojit přímo, bez tranzitu přes veřejnou síť. Tudíž i bez poplatků, které jsou s tímto tranzitem spojeny.

Co nabízí služba VOIPEX?

Řešení, popsané v předchozím odstavci, se označuje jako "SIP peering", a je univerzálním řešení vzájemného propojení služeb internetové telefonie (fungujících na bázi standardu SIP).

Problém je ale v tom, že na fungujícím ENUM-u se teprve pracuje, a to i v ČR. Proto nedávno zprovozněná služba VOIPEX (služba internetové telefonie, nabízená společností IPEX) zvolila jiné řešení, méně univerzální: zajistila si individuální peering s několika dalšími provozovateli služeb internetové telefonie, kteří také fungují na bázi SIPu. Z našich jsou to mj. sítě CESNETu (spojující akademické instituce), MATTES AD (vox.802.cz), OpavaNet, VašeSíť (LAMPlus), 4Call, a ze zahraničních pak síť Free World Dial-up a GIZMO (podrobněji). Díky tomu dokáže VOIPEX nabízet hovory zdarma nejen v rámci své vlastní sítě, resp. služby (mezi svými uživateli), ale i do uvedených sítí, se kterými má příslušný peering.

Přitom jde opravdu o hovory zdarma, a nikoli o hovory v ceně měsíčního paušálu. Služba VOIPEX totiž žádný měsíční paušál nemá. Takže i když voláte do klasické telefonní sítě, už za to platíte (1 Kč za minutu po celé ČR do pevné sítě, 4,50 Kč do mobilní, bez DPH), ale je to stále bez měsíčního paušálu.

Další vývoj

Další vývoj (ve světě i u nás) si dovolím odhadnout tak, že svět vzájemně propojených služeb internetové telefonie se bude postupně zvětšovat, a s tím ještě rychleji poroste jeho "užitečnost" (jde o tzv. síťový efekt, který říká že užitečnost komunikační služby roste se čtvercem počtu jejích uživatelů). To se ale zákonitě projeví i na obchodním modelu příslušných poskytovatelů.

Poskytovatelé služeb internetové telefonie dnes "žijí" hlavně z "volání ven", do veřejné sítě, které je zpoplatněno. Pokud ale tato "volání ven" budou spíše ubývat, tím jak si lidé budou více volat v rámci služeb internetové telefonie, očekávám že poskytovatelé budou muset změnit svůj obchodní model a zavést určitý paušál i na volání v rámci své sítě a sítí s ní propojených (pomocí SIP peeringu). Nebo takovýto paušál "rozpustit" v ceně nějaké jiné služby, kterou zákazníkovi poskytují (třeba v připojení k Internetu). V každém případě ale očekávám, že takovýto paušál bude opravdu výrazně menší než paušál, který si dnes účtují klasičtí telekomunikační operátoři (Český Telecom) v klasické síti.

Obdobně by ale měli reagovat i poskytovatelé služeb klasické telefonie. I oni budou muset čelit konkurenci internetové telefonie (a také mobilní telefonie) dalším zlevňováním hovorů a jejich převodem z minutové tarifikace pod paušální zpoplatnění. Prvními vlaštovkami jsou cenové programy Volno a Volno Plus Českého Telecomu, které nabízí hovory v ceně měsíčního paušálu, alespoň v době mimo špičku (nikoli zdarma, jak je inzerováno).

Otázkou ale je, co to tento trend udělá s konkurencí v segmentu pevných hlasových služeb, která až dosud funguje hlavně skrze volbu operátora. Zde jsou totiž všechny její výnosy generovány právě a pouze skrze minutové hovorné.