V čem je naše ADSL jiné?

Zhruba před měsícem, krátce po regulační smršti a následném zemětřesení v hlasových tarifech, narýsoval Český Telecom svou novou představu o vývoji ADSL trhu v ČR skrze novou velkoobchodní nabídku svých "přeprodávaných" ADSL služeb (podrobněji). Právě zde zavedl dvě nové rychlostní varianty: verzi s nominální rychlostí 2048/256 kbit/s, a "sub-broadband" s rychlostí 128/64 kbit/s. Přišel také s novými cenami, které společně s penalizací propojení (skrze poplatek 158 Kč za nadhovorové pásmo, stanovený regulátorem) zvrátily původní výhodnost ADSL přes propojení zpět k "přeprodávanému" ADSL.

Konkrétní důsledky se dostavily v posledních dnech, když alternativní operátoři i sám Telecom představili své nové nabídky, postavené právě na "přeprodávaném" ADSL. Zde na Lupě jste se o nich mohli dočíst zejména v těchto článcích:

• ADSL za 349 korun - cenová revoluce?
• Nejlevnější ADSL od Českého Telecomu už za 500 korun
• ADSL u alternativních operátorů od 396 korun s daní

Z toho, co se objevilo v jiných médiích, zbývá snad jen upřesnit zprávy o tom, že je možné získat ADSL přípojku bez aktivovaného hlasového tarifu (viz např. zde), byť za poplatek 256 Kč měsíčně (s DPH). Je to pravda, ale platí to bohužel jen pro "unbundlované" ADSL, realizované na infrastruktuře od Telenor Networks. Mělo by to být realizováno tak, že Telenor změní způsob pronájmu zpřístupněné místní smyčky ze "sdíleného" režimu na "plný". Za to musí Telecomu platit něco navíc, a právě to kryje onen poplatek 256 Kč měsíčně.

V případě "přeprodávaného" ADSL od Českého Telecomu takováto možnost neexistuje, a nejlacinější "podložka" pod ADSL, v podobě hlasového tarifu Telefon Standard či Telefon Expres, přijde na 329 Kč měsíčně.

Rozdíl mezi dvěma modely ADSL ("předprodávaný" vs. "unbundlovaný") pak nastoluje zajímavou otázkou: jak je to vlastně s počty přípojek na tom kterém modelu? A jaké tržní podíly mají jednotliví "hráči" na trhu, pokud jde o ADSL? Zkusme si na to odpovědět.

Kolik je u nás "přeprodávaných" ADSL přípojek?
Začněme nejprve s počty uživatelů ADSL přípojek na bázi "přeprodávaného" modelu. Tedy s počtem přípojek, které prodává buď přímo sám Telecom (v rámci svých produktových řad Internet Expres, Internet broadband, dřívějších IOL Broadband atd.), nebo které prodávají alternativní operátoři, kteří využívají jeho velkoobchodní ADSL služby, přidávají k nim svou internetovou konektivitu a další služby, a výsledek pak poskytují koncovému zákazníkovi pod svojí značkou (to je podstata "přeprodávaného" modelu).

Počty těchto uživatelů jsou pravidelně publikovány, a to samotným Českým Telecomem. Až dosud přitom byly velmi užitečným barometrem českého broadbandu. To už ale do budoucna nejspíše nebude platit, protože v nabídce ADSL se nyní objevuje "sub-broadband" (neboli: něco, co není broadband, ale je "pod ním"). Jde o přípojky o rychlosti 128/64 kbit/s, které určitě budou zahrnuty do statistik ADSL přípojek v režii Českého Telecomu, ale nebude možné je započítávat do počtu broadbandových přípojek. Je samozřejmě otázkou, zda je Telecom ve svých statistikách rozliší, nebo nikoli. Po diskusi na toto téma, při poslední tiskovce, jsem spíše pesimista.

Svého času přitom ČTc poněkud "přikrášloval" své statistiky ještě jiným způsobem. Všechny vykazované ADSL přípojky totiž prezentoval jako své vlastní, v produktové řadě Expres - viz např. jeho tiskovou zprávu "Počet zákazníků služeb Expres překročil 130 000" - zatímco ve skutečnosti uváděné počty zahrnovaly i ty ADSL přípojky, které v rámci přeprodávaného modelu "přeprodali" alternativní operátoři (podrobněji viz tento můj článek). Nyní už to Telecom nedělá, a hovoří jen o "počtu zákazníků".

Na poslední tiskovce minulý týden, když prezentoval svou novou nabídku pro koncové zákazníky, Telecom upřesnil aktuální stav "počtu zákazníků ADSL" na 151 000. Jde tedy o součet toho, co on sám prodal v rámci svých produktových řad Internet Express a Internet Broadband (a dřívějších produktových řad), a toho co prodali (přeprodali) alternativní operátoři, v rámci svých vlastních produktových řad, založených na velkoobchodní nabídce služeb od ČTc. Následující obrázek ukazuje aktualizovaný graf s tímto "počtem zákazníků", resp. počtem ADSL přípojek.

Kolik je u nás "unbundlovaných" přípojek?
Pokud jde o počet ADSL přípojek na bázi "unbundlovaného" modelu - tedy přípojek realizovaných na bázi zpřístupnění místních smyček Českého Telecomu - pak zde přesná čísla bohužel nejsou k dispozici. Pouze Telenor Networks, který je jedním ze subjektů které si místní smyčky pronajímají, se v květnu nechal slyšet že má na 1500 realizovaných xDSL přípojek. V porovnání s "přeprodávaným" modelem to představuje pouhé 1 procento. Nicméně vedle Telenor Networks by se musely obdobně pochlubit také České radiokomunikace, které také využívají "unbundlovaný" model. Jejich počty unbundlovaných DSL přípojek ale nejsou známy.

Zajímavé jsou ale v této souvislosti údaje, obsažené v pracovním dokumentu "Broadband access in the EU: situation at 1 January 2005" evropského direktoriátu pro informační společnost a média. Byl zveřejněn 1. června, v souvislosti s prezentací nové iniciativy i2010 (nástupnické iniciativy k eEurope 2005). Jde o dokument, který poměrně podrobně mapuje dostupnost ICT infrastruktury v členských zemích EU, již včetně ČR, a to k datu 1.1.2005. No a v tomto dokumentu se dočteme i o tom, že v ČR mělo být k 1.1.2005:

• 10 035 "plně unbundlovaných" místních smyček (tj. tzv. "plný" přístup)
• 10 247 "částečně unbundlovaných" místních smyček, u kterých je pronajímáno jen jejich nadhovorové pásmo (tzv. sdílený přístup).

Tyto údaje příliš nekorespondují s tím, že Telenor Networks vykazuje jen cca 1500 xDSL přípojek. I kdyby České radiokomunikace měly nějaký podobný počet (tipuji spíše méně), stále je to o dost méně, než počty v dokumentu EU. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že "unbundlované" místní smyčky mohou být využity také pro čistě hlasové služby.

Pro korektnost při hledání celkového počtu ADSL (xDSL) přípojek bychom se ještě měli zmínit také o "vlastním" ADSL, které na svých místních smyčkách (v rámci vyhrazené části Prahy) nabízí společnost GTS Czech (dnes vlastně už GTS Novera). Ale ani zde nepředpokládám, že by tyto počty měly do celkové statistiky nějak výrazněji zasáhnout. To významnější už mohou být přípojky, realizované přes ADSL propojení. U těch si ale nejsem jistý, zda je Český Telecom již nezahrnuje do svých statistik (spíše tipuji že ano).

Jaký je tržní podíl inkumbenta?
Pojďme nyní k "tržním podílům" jednotlivých hráčů v oblasti ADSL. Již zmiňovaný evropský dokument odpovídá i na tuto otázku, pokud jde o celkový evropský průměr i situaci v jednotlivých zemích. Začněme nejprve celoevropským průměrem, který říká že podíl tzv. inkumbentů (dříve monopolních operátorů) na ADSL trhu postupně klesá. Ještě v roce 2002 dosahoval přes 80 procent, ale k prvnímu lednu 2005 klesl již jen na 66 procent. To znamená, že "nově příchozím" (alternativním operátorům) se daří prosazovat se na trhu.

Pokud bychom si vzali tuzemská čísla, pak ta hovoří o přesně opačném trendu: podíl našeho inkumbenta na trhu "přeprodávaného" ADSL neklesá, ale naopak roste. Ještě v roce 2003, když u nás ADSL teprve začínalo, se pohyboval pod 60 procenty (viz např. zde) . Na konci letošního prvního čtvrtletí již vzrostl na 77 procent (viz tisková zprávě ČTc k jeho hospodářským a provozním výsledkům). Graficky vše ukazuje následující obrázek, na kterém je žlutě vyznačen podíl ČTc, a zeleně celoevropský průměr (vše v procentech). Pro názornost jsou přímkami naznačeny celkové trendy.

O růstu podílu našeho inkumbenta, resp. o poklesu tržního podílu jeho konkurentů (alternativních operátorů) hovoří i již zmiňovaný evropský dokument. V celkovém trendu se tedy shoduje s tím, co vychází z tuzemských čísel. Nicméně v absolutních hodnotách se oba zdroje významně rozchází. Zatímco Telecom sám uvádí že má podíl ve výši 77 procent, dokument EU hovoří o tom, že jeho konkurenti ("new entrants") mají podíl na trhu jen ve výši cca 6 procent. Je to patrné i z následujícího obrázku ze zmíněného dokumentu.

Obrázek dokládá také jednu velmi podstatnou skutečnost: spolu s Řeckem (a částečně Portugalskem) jsme mezi evropskou pětadvacítkou jedinými zeměmi, kde se inkumbentovi daří výrazně vytlačovat své konkurenty (alternativní operátory, "new entrants") z trhu, a naopak na něm upevňovat svou pozici. To se pak skutečně nesmíme divit, že si náš inkumbent (Český Telecom) dělá na ADSL trhu, co se mu zlíbí, a ostatním "lajnuje hřiště" a diktuje podmínky. Včetně nastavování pravidel Fair Use Policy, objemových limitů, rychlostních variant (včetně nových "sub-broadbandů), a samozřejmě i celkové cenové hladiny.

Jen "přeprodej"
Jedním z důvodů, proč Českému Telecom daří upevňovat své pozice, je výrazně dominantní postavení "přeprodávaného" modelu. Alternativou k němu je již zmiňovaný "unbundlovaný" model (na bázi plného či sdíleného přístupu), a vedle něj tzv. bitstream, příbuzný s naším ADSL propojením. Ovšem bitstream v ČR není vůbec, a ADSL propojení skomírá. V zahraničí naopak bitstream převažuje. Dokládá to ostatně i následující obrázek, který ukazuje jak jsou tyto modely zastoupeny v celé EU, pokud jde o jejich využití alternativními operátory:

Žlutě je na obrázku znázorněn "přeprodej" (resale), fialově pak tzv. bitstream, a obě varianty modré odpovídají unbundlingu (tmavě modrý je plný přístup k místní smyčce, světle modře pak sdílený). Pro naše tuzemské podmínky by takovýto graf byl celý žlutý (99 procent "přeprodeje"), jen s malinkou modrou výsečí, která by odpovídala pouhému jednomu procentu, připadajícímu na DSL přes zpřístupněné místní smyčky. A možná i podobně malé procento na ADSL propojení.

Dlužno ovšem dodat, že i v ostatních zemích EU je situace poměrně různorodá. Jak, to ukazuje následující obrázek (se stejnou barevnou konvencí pro označení jednotlivých variant).

Na kolikátém místě jsme?
Na závěr si ještě připomeňme informaci ze stejného zdroje (pracovního dokumentu DG INFSO), která se v minulých dnech dostala do řady médií: že v přepočtu na 100 obyvatel jsme v penetraci broadbandu v celé EU třetí od konce, s tím že za námi je již jen Řecko a Slovensko. To už se ale týká celé oblasti broadbandu, a nikoli pouze v ADSL. Evropská unie nám totiž k 1.1.2005 započítala přesně 168 000 broadbandových přípojek (ADSL a kabelových), což nás skutečně zařadilo na třetí místo od konce, s penetrací cca 2 procenta (v přepočtu na počet obyvatel). Pokud bychom vzali absolutní počet přípojek (tj. nikoli vztažený na počet obyvatel), pak bychom byli na příznivějším 15. místě (z 25 členských zemí). Stejně tak bychom se umístili na 15. místě, i pokud jde o absolutní přírůstky (počty nových broadbandových linek).

Pokud jde o samotné ADSL, v přepočtu na počet obyvatel by nás počet přírůstků (nových ADSL přípojek) zařadil na čtvrté místo od konce, před Řecko, Slovensko a Lotyšsko.

Takže opravdu žádná sláva.