Služby 99: když se síťař stane operátorem

Na tuzemském trhu působí řada subjektů, které je možné označit za operátory, resp. poskytovatele telekomunikačních služeb. Virtuální operátoři u nás zatím (oficiálně) nejsou, a tak každý z našich operátorů má i nějakou vlastní síť, skrze kterou své služby poskytuje. Způsob řešení této sítě bývá různý, ale nejčastěji jde o určitou kombinaci vlastních aktivních prvků nad "vlastními dráty" a nad "pronajatými dráty". Někteří operátoři mají výlučně "své dráty" (jako třeba Český Telecom), a jiní zase mají většinu těch různě pronajatých. Snad vždy ale bylo počáteční "pokládání drátů", ať již v podobě metalických či optických přenosových tras, záležitostí specializovaných "síťařských" firem, které se následně mohou (ale také nemusí) starat i o jejich průběžnou údržbu.

Zajímavým trendem současné doby je snaha některých operátorů zbavit se rutinní péče o svou síť, svěřit ji (na principu outsourcingu) nějaké externí firmě, a soustředit se na samotné poskytování služeb. U nás o to usiluje Český Telecom, který před několika málo dny oznámil, že si předběžně plácnul s firmou Siemens.

Včera jsem zaznamenal svým způsobem opačný trend: to, že "síťařská" firma , dosud zaměřená hlavně na projektování, výstavbu a servis sítí, naopak rozšiřuje své působení směrem do "operátorského byznysu" - na vlastní síti, kterou si v mezidobí vybudovala, začíná sama poskytovat telekomunikační služby koncovým zákazníkům. Jde konkrétně o společnost Maxprogres, s.r.o., která včera představila své aktivity novinářům.

Vlastní optika jako strategická investice

Společnost Maxprogres, s.r.o. byla založena v srpnu 1996 jako sesterská společnost firmy Techniserv s.r.o., a to transformací z části její brněnské pobočky. Ta se původně zabývala právě projektováním a výstavbou dálkových optických kabelů, optickými montážemi, telekomunikačními liniovými stavbami, budováním slaboproudých účastnických rozvodů, atd. Později si Maxprogres přidal ještě další aktivity v oblasti bezpečnostních systémů (EZS, el. požární signalizace, kamerové systémy, přístupové systémy).

V mezičase si také firma sama pro sebe vybudovala několik optických sítí metropolitního charakteru, v Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě, Boskovicích a Hodoníně. V budování čistě optických metropolitních sítí hodlá pokračovat i v dalších krajských městech, a nejspíše i nejenom v krajských městech (viz příklad Boskovic). Do Prahy se ale Maxprogres moc nechystá, alespoň ne s budováním vlastních optických sítí. V Praze prý je optických sítí dost, a tak zde sice také hodlá nabízet své služby koncovým zákazníkům, ale bude k tomu využívat pronajaté přenosové kapacity, nikoli kapacity vlastní.

Maxprogres také neaspiruje na budování vlastních meziměstských optických tras, které by její jinak izolované metropolitní sítě propojily mezi sebou - za tímto účelem si pronajímá optické přenosové trasy a kapacity od jiných operátorů. Na trhu je jich dostatek, ne-li přímo přebytek.

Čeho se dnes naopak stále nedostává, je dostatečná kapacita v tzv. poslední míli. A právě to je oblast, kde má Maxprogres nejvíce zainvestováno, skrze své metropolitní sítě - a tuto investici se nyní chystá zúročit tím, že na vlastní optice bude sám poskytovat služby koncovým zákazníkům, zpočátku hlavně firemním. Vedle toho však bude i nadále část svých optických přenosových tras pronajímat dalším operátorům. Důvod je jednoduchý - má jich dostatek. V zemi má chráničky, do kterých může podle potřeby přidávat (zafukovat) další kabely, případně pronajímat celé již existující kabely nebo jen jednotlivá vlákna (nebo dokonce barvy, díky vlnovému multiplexu a DWDM).

Optika až k zákazníkovi

Metropolitní sítě, které Maxprogres vlastní (a bude dále budovat), jsou zásadně kruhové, kvůli robustnosti a možnosti zálohování. Důležitým prvkem strategie Maxprogres pak je to, že i odbočky, vedené z této kruhové sítě přímo ke koncovým zákazníkům, jsou také optické. To má samozřejmě významné důsledky, jak pozitivní, tak i negativní.

Pozitivní důsledky vyplývají z obecných vlastností optických vláken, a promítají se do možnosti dosáhnout vysoké spolehlivosti a garantovat dostupnost poskytovaných služeb. Maxprogres hodlá standardně nabízet SLA smlouvy na 99,9% dostupnost svých služeb (odsud také zřejmě pochází jejich označení, "služby 99"). Také kapacitní (rychlostní) parametry poskytovaných služeb mohou být prakticky libovolně vysoké - schopnosti technologie přestávají být limitující a rozhodujícím se stává právě a pouze to, co požaduje zákazník.

Nevýhodou strategie "optika až k zákazníkovi" je naopak to, že ne každý zákazník je v dosahu již existující metropolitní optické sítě. Maxprogres uvádí, že má v příslušných městech svou optiku rozvedenu do lokalit s významnějšími koncentracemi firemních zákazníků. Přeloženo do běžné řeči to znamená, že je schopen obsloužit jen některé potenciální zákazníky a jiné ne. Nejspíše tedy bude schopen obsloužit zákazníky v různých business centrech a podobných lokalitách, ale už asi ne firmy sídlící "někde mimo".

V této souvislosti je také vhodné zmínit, že firma se zaměřuje hlavně na malé a střední firmy, kterým sice poskytuje komplexní řešení - ale ani to nejspíše nestačí na to, aby se vyplatilo budovat nové a čistě optické přípojky k individuálním firemním zákazníkům. Určitě ne stylem "optiku za vámi dotáhneme kamkoli", snad jen ve specifických případech, podle individuálních podmínek.

Celá strategie "optika až k zákazníkovi" se samozřejmě promítá i do marketingové strategie: Maxprogres hodlá klienty oslovovat spíše cíleně než plošně.

ETTX jako platforma, technologie od Cisco

Zajímavé je také technické řešení, skrze které hodlá Maxprogres poskytovat své služby charakteru přenosu hlasu i přenosu dat. Obojí bude realizováno na datovém základě, konkrétně na protokolu IP. U datových služeb je protokol IP dnes již samozřejmostí, ale u hlasových služeb nikoli - zde připadá v úvahu jak klasické "switchované" řešení (tj. řešení na bázi přepojování okruhů), tak i řešení přenosu hlasu nad protokolem IP (VOIP, resp. tzv. IP telefonie). Maxprogres vsadil na IP telefonii, což mu umožnilo vystačit pouze jedním základním přenosovým protokolem - protokolem IP.

Protokol IP přitom lze implementovat nad optickými vlákny více způsoby. Tradiční cesta vede přes synchronní hierarchie (SDH nebo SONET, případně PDH), pak ATM, a teprve nad ním pak protokol IP. To je sice univerzální řešení, které vychází vstříc i "swichovanému" hlasu, ale na druhé straně je také velmi nákladné a složité (a také zbytečné, vzhledem k sázce na hlas v podobě VOIP).

Firma Maxprogres se rozhodla pro jiné, mnohem modernější řešení, které je ale stále málo rozšířené. Místo nepružné synchronní hierarchie a komplikované technologie ATM se rozhodla použít jako "datový substrát" dobře známý Ethernet, v provedení "na dlouhou vzdálenost" (tzv. Long Reach Ethernet). Jde přitom o verze, označované také jako ETTX (např. Ethernet to the Home, Ethernet to the Curb apod.). Nad tímto Ethernetem je pak již přímo provozován samotný protokol IP, a skrze něj vlastní datové služby (např. přístup k Internetu, propojení v rámci IV VPN atd.), a také hlasové služby (VOIP).

Výhodou řešení s Ethernetem uprostřed je jednak větší efektivnost (není zde velká režie, připadající zejména na ATM a implementaci IP nad ATM), ale také nižší cena, snazší správa atd. V neposlední řadě je velkou výhodou i vysoká přenosová rychlost, korelující s možnostmi optických vláken - jednat by se mělo o gigabitový Ethernet.

Na druhou stranu je pravdou, že nasazení Ethernetu na velkou vzdálenost (LRE, resp. ETTX) v sítích poskytovatelů služeb je zatím spíše novinkou. V zahraničí je známou první vlaštovkou italský Fastweb, který dotáhl optiku a Ethernet až do domácností a oslovil tzv. rezidenční segment. U nás se tuto strategii (s optikou a gigabitovým Ethernetem na velkou vzdálenost, se zacílením na rezidenční segment) chystá napodobit T-Systems Pragonet, v rámci projektu který jsem popisoval v tomto článku.

U Maxprogresu zřejmě půjde o první větší tuzemské využití ETTX v síti ISP, se zaměřením na firemní segment. Technologie, kterou přitom používá, pochází od firmu Cisco - od páteřních směrovačů, přes IP telefonní ústřednu až po koncové IP telefony a adaptéry, které umožňují připojit k datové síti klasické (analogové) telefonní přístroje.

Maxprogres jako provider

Jak zaznělo na včerejší tiskovce, společnost Maxprogres se chce stát telekomunikačním operátorem se vším všudy. Licenci k provozování telekomunikační sítě již vlastní, a licenci k poskytování (hlasových) služeb by měl převzít v nejbližší době. Své služby pro koncové zákazníky, pod značkou "Služby 99", poskytuje již od září minulého roku. Služby datového charakteru přímo, a hlasové (vzhledem k otázce licence a propojení s dalšími operátory) zatím skrze partnery.

Celkové portfolio zahrnuje tyto čtyři služby:

1. 99internet: připojení do Internetu, garantovanou rychlostí s nesdílenou přípojkou (ceník), od 128 kbit/s výše, v symetrickém provedení, bez datových limitů
2. 99hlas: zajímavostí je princip "platí se jen skutečně provolané minuty", který znamená nulový měsíční paušál (ceník). K dispozici jsou také funkce virtuální IP ústředny, a pochopitelně i možnost přenosu čísla (zdarma)
3. 99vpn: klasické služby virtuálních privátních sítí (na bázi protokolu IP, tj. IP VPN)
4. 99hosting: využíváno je vlastní, plně vybavené hostingové středisko v sídle firmy v Brně

Ke všem službám je standardně nabízena garance kvality v podobě smluv SLA (Service Level Agreement) na dostupnost na úrovni 99,9% (odsud také pojmenování samotných služeb).

I do domácností?

Další zajímavostí, která zazněla na včerejší tiskovce, je záměr společnosti Maxprogres "dosáhnout" až do domácností a také jim nabídnout vlastní služby, rozšířené o služby obsahového charakteru (například o kabelovou digitální televizi). Ty by nejspíše poskytoval vhodný "obsahový partner". Otázkou samozřejmě je dotažení potřebné konektivity až do domácností - i zde prý Maxprogres počítá s optikou "až k domu" (a pak by nejspíše pokračovaly metalické domovní rozvody).

První vlaštovkou by mělo být připojení domácností v Boskovicích, které Maxprogres chystá na květen až červen letošního roku.