Návrh na daňové zvýhodnění Internetu neprošel

Minulý týden jsem zde na Lupě psal o dvou návrzích na podporu Internetu prostřednictvím daňových úlev. Pro připomenutí, jednalo se o:

• návrh APVTS, vázaný na vysokorychlostní Internet a umožňující daňovému poplatníkovi odepsat z daňového základu max. 7200 Kč ročně
• iniciativu HomePC, která je zaměřena na připojení k Internetu obecně (ne pouze vysokorychlostní), a umožnila by kompenzovat (odečíst si z daňového základu) zaplacené DPH, do výše max. 2400 Kč ročně. Kromě toho by umožňovala odepsat z daňového základu až 24000 Kč (za dva roky), za pořízení domácího počítače. Umožnila by také firmám poskytovat počítače svým zaměstnancům za výhodnějších podmínek.

Iniciativa Home PC je přitom již staršího data, ale podle dostupných signálů (vyjádření ministra Mlynáře na tiskové konferenci, viz minulý článek) by se měla znovu objevit v aktualizované verzi národní broadbanové strategie (Národní politiky pro vysokorychlostní přístup). Pak bude samozřejmě záležet na tom, zda strategii i s daňovými úlevami schválí vláda (zatím jde jen o návrh resortu MI ČR).

Pokud ano, bude třeba daňové úlevy nějak zapracovat i do zákonů. Dnes je už jisté, že i při souhlasném stanovisku vlády by se návrh nestihl dostat do právě probíhajících změn daňových zákonů. Pak by ani nemohl platit již pro zdaňovací období roku 2005.

Šanci stihnout právě probíhající změny daňových zákonů (zejména: novelizaci zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu) naopak měl návrh asociace APVTS. Byl včas předložen nejprve rozpočtovému výboru, kterému byl návrh novely daňového zákona přikázán k projednání. Rozpočtový výbor ale návrh APVTS odmítnul , a tudíž jej nezařadil mezi své pozměňovací návrhy do dalšího čtení návrhu novely.

Iniciátor návrhu (asociace APVTS) proto musel zvolit jinou cestu, a pokusit se prosadit svůj návrh jako pozměňovací přímo do druhého čtení, kdy se návrhem novely zabývá již celá Sněmovna. Proto obeslal všechny poslance vysvětlujícím dopisem a požádal je o podporu svého návrhu.

Předložit příslušný návrh však již musel některý z poslanců, jako svůj (poslanecký) pozměňovací návrh. Nakonec tak učinil poslanec Vladimír Doležal, který jej formuloval následovně:

"(13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené poplatky za připojení k vysokorychlostnímu internetu maximálně však do výše 7200 Kč za zdaňovací období.".".

K tomu se pak vázaly ještě další dvě navrhované změny, týkající se prokazování toho, kolik a jak daňový poplatník za Internet zaplatil:

"j) v jaké výši zaplatil poplatky za připojení k vysokorychlostnímu Internetu podle § 15 odst. 13".

"k) potvrzením poskytovatele služby o výši zaplacení poplatků podle § 15 odst. 13".".

Z této konkrétní formulace je patrné, že návrh byl vázán jen na "vysokorychlostní Internet", a nikoli na jakékoli připojení k Internetu. Navíc bez toho, že by bylo přesněji vymezeno, co již je vysokorychlostní Internet a co ještě nikoli. Nebylo to vymezeno ani přímo, nějakou vlastní definicí, ani odkazem na definice obsažené ve vládních koncepcích (v již existující Státní informační a komunikační politice, či navrhované Národní politice vysokorychlostního přístupu).

Jak jsem již psal v předchozím článku, APVTS připravila ke svému návrhu i rozbor dopadů na státní rozpočet. Jednalo se pochopitelně o odhad, který ale dospěl k závěru, že celkové dopady by mohly být nulové až dokonce kladné - protože díky větší "konzumaci" vysokorychlostního Internetu by si stát přišel na více peněz skrze DPH a daň z příjmu od poskytovatelů připojení.

Jak dopadlo hlasování?
Jak vyžadují pravidla hlasování ve Sněmovně, k jednotlivým pozměňovacím návrhům vyjadřují svá stanoviska jak parlamentní zpravodaj, určený k projednávanému návrhu, tak i příslušný resortní ministr - a to dopředu, ještě před samotným hlasováním. V daném případě byl zpravodajem poslanec Miroslav Kalousek (jinak šéf KDU-ČSL) , a resortním ministrem Bohuslav Sobotka (ministr financí). Oba se bohužel postavili k předmětnému návrhu záporně.

Samotné hlasování celé Poslanecké sněmovny o pozměňovacím návrhu poslance Doležala přišlo na řadu minulý pátek, 5. 11. 2004, v 11:37. Dopadlo následovně:

• přítomno bylo 184 poslanců
• pro přijetí bylo zapotřebí 93 hlasů "pro"
• pro návrh (ANO) hlasovalo 80 poslanců
• proti návrhu (NE) hlasovalo 68 poslanců
• zbytek se zdržel hlasování nebo nehlasoval

Návrh tedy nebyl přijat. Chybělo mu 13 hlasů.

Kdo jak hlasoval?
Pohledem do záznamů o hlasování lze snadno zjistit, kdo a jak hlasoval. Výsledky ukazuje následující tabulka:

Jak je vidět, poměrně jednotně hlasovala pro návrh daňových úlev ODS (jen se 2 zdrženími), a nikdo nebyl proti. Naopak z řad ČSSD nebyl pro návrh nikdo, a podstatně více bylo i těch, kteří se hlasování zdrželi (celkem 11). Ostatní z přítomných poslanců ČSSD hlasovali proti návrhu. Osobně bych očekával spíše obrácenou situaci: že pro daňové úlevy (a tedy určitou formu přerozdělování) zvednou ruce spíše poslanci z ČSSD, než z ODS.

Do představy, že daňové úlevy najdou více podpory na levé části politického spektra, naopak zapadá hlasování komunistů (26 pro, 13 zdržení), a vcelku i hlasování lidovců (12 proti, 8 zdržení). Právě u lidovců bylo zajímavé hlasování poslance Kalouska, který se v roli parlamentního zpravodaje postavil proti návrhu, ale jako poslanec proti němu nehlasoval, nýbrž se hlasování zdržel.

Jedinou stranou, která "nedodržela disciplínu" a hlasovala jak pro, tak i proti, byla US-DEU. Pro byli poslanci Fišerová, Kořistka a Ostrý, proti byl ministr obrany Karel Kühnl.

Pro návrh hlasoval i nezařazený poslanec Tomáš Vrbík - ale ani jeho hlas pro celkové přijetí návrhu nestačil.