Paušální souvislosti
Telecom posunul začátek svého intervalového paušálu na 19. hodinu večer. Alternativní operátoři proti jeho paušálu protestují u regulátora i antimonopolního úřadu. GTS zveřejnil počet minut, které provolali jeho zákazníci na paušálu za první víkendový den. První odhady by odpovídaly velkým ztrátám na straně GTS, ale v dlouhodobějším výhledu může být všechno jinak.Intervalový paušál na dial-upu, který v současné době nabízí společnosti GTS a Český Telecom, se očividně těší zájmu zákazníků. Ti přibývají poměrně rychlým tempem - GTS v úterý ohlásila, že za první týden získala přes 750 zákazníků, a dosažení rovných 1000 očekává v průběhu čtvrtka až pátku. Český Telecom, který svůj zkušební provoz spustil teprve toto pondělí (9.2.2003), hlásil k úterý 10.2. již 1200 zájemců. Ti se mohli registrovat elektronickou cestou již dříve, ještě před spuštěním zkušebního provozu.
Český Telecom provedl jednu změnu ve své nabídce. Původně, při první prezentaci minulý týden, oznámil že jeho paušál (ve variantě "Mimo špičku") bude začínat v 18 hodin a končit v 6 hodin ráno (v pracovní dny). Tedy stejně jako dosud poskytované dial-up připojení, založené na terminačním modelu (na modelu "Internet zdarma"). Ostatní služby, včetně mechanismu volby operátora, však mají období "mimo špičku" definované jinak: od 19 do 7 hodin v pracovní dny. To byl určitý rozpor s tvrzením, že i paušál Telecomu je realizován pomocí volby operátora.
Alternativní operátoři určitě argumentovali tím, že oni musí od 18 do 19 hodin platit Telecomu výrazně vyšší propojovací poplatky, ještě za dobu špičky, což je proti Telecomu znevýhodňuje. Telecom nakonec sám oznámil posunutí svého paušálu v čase tak, aby to odpovídalo definici období "mimo špičku" u volby operátora i dalších služeb.
S volbou operátora souvisí i další změna, na první pohled již mnohem méně patrná. Jde o číslo, na které uživatelé paušálu volají. Původně, na první prezentaci minulý týden, zaznělo v diskusi že půjde o číslo bez tzv. prefixu (předčíslí, které určuje zvoleného operátora, který má hovor zpracovat). To by ale vůbec nekorespondovalo s tím, že celý paušál je realizován na volbě operátora. Později, v kuloárech, zaznělo že to přeci jen bude s prefixem - no a nyní, když Telecom zveřejnil podrobnosti a zkušební provoz spustil, už je jasné že skutečně jde o číslo s prefixem: 1022 971 1033 22.
Jak jsem již psal v pondělí, v tomto článku na ISDN serveru, největší alternativní operátoři (Aliatel, Contactel, Czech On Line, Tiscali a také GTS), již vyjádřili svůj nesouhlas s kroky Telecomu, formou podání k ČTÚ (s požadavkem za zákaz jeho zkušebního provozu), a k ÚOHS (s podnětem na prošetření, zda se Telecom nedopouští zneužití svého postavení na trhu). Obě podání obsahují velmi podobné argumenty, mezi které patří (mimo jiné):
- Telecom dříve opakovaně tvrdil, že paušální zpoplatnění dial-upu v jeho sítí není možné, aniž by bylo ohroženo poskytování dalších služeb. Nyní paušální zpoplatnění sám nabízí koncovým zákazníkům, ale na rozhraní žádnou možnost paušálního zpoplatnění nenabízí.
- Pilotní projekt ČTc nepovažují alternativní operátoři za pilotní projekt, protože nemá žádné geografické omezení ani jiné omezení skupiny uživatelů, kteří se jej mohou zúčastnit, a je fakticky zcela novou službou. Nebyla také zveřejněna žádná konkrétní kritéria, podle kterých bude průběh a výsledek projektu vyhodnocen. Z pohledu AO se jedná o řádnou komerční službu, pro jejíž uvedení na trh ale platí požadavky telekomunikačního zákona.
- Alternativci se cítí omezeni také v tom, že jim Telecom nenabídnul účast v pilotním projektu (zkušebním provozu), a naopak odmítal jemu adresované nabídky zahájit pilotní projekt režimu FRIACO.
Včera si společnost Aliatel sezvala novináře na pracovní snídani, a na ní prezentovala tyto i další argumenty podrobněji - sice sama za sebe, ale lze předpokládat, že stanoviska ostatních alternativců v této kauze nebudou významněji odlišná (včetně GTS, která je také podepsána pod podáními k ČTÚ a ÚOHS). Jaké hlavní argumenty to jsou?
Zřejmé je, že nebyl respektován ten závěr "Fóra pro dial-up" (výstupní dokument byl nedávno zveřejněn zde), který říká že při paušálním zpoplatnění koncového uživatele bude propojení mezi operátory zpoplatněno také paušálně. Nyní je ale zpoplatněno po minutách, a Telecom se vůbec nemá k zavedení paušálu i na rozhraní. Důsledkem je existence "zlomového bodu", který určuje kdy je celá služba ještě rentabilní pro svého poskytovatele, a kdy už nikoli. Poloha tohoto bodu je dána tím, kolik stojí jedna minuta na rozhraní, jaké jsou další náklady poskytovatele, a jaká je paušální cena celé služby. Pokud pak uživatel provolá (za měsíc) méně minut, než kolik odpovídá tomuto zlomového bodu, poskytovatel služby vydělává - inkasoval více, než vynaložil na svých nákladech a zaplatil Telecomu.
Ovšem naopak, pokud uživatel provolal více minut než kolik odpovídá zlomovému bodu, poskytovatel služby prodělává, protože na svých nákladech a na platbách Telecomu platí více než inkasuje. Dokonce čím více zákazníci alternativního operátora volají nad rámec zlomového bodu, tím na tom Telecom vydělává více, neboť stále inkasuje za skutečně provolané minuty.
Důležité ovšem je, že tato úvaha neplatí pro Český Telecom a jeho zákazníky: pokud ti volají nad rámec zlomového bodu, Telecom nemusí platit za minuty provolané navíc (nebo si to v rámci svého účetnictví z jedné strany odečte, a z druhé zase přičte). Pak ale má Telecom odlišné (výhodnější) podmínky pro "rozklad" svého podnikatelského rizika - což zase kontrastuje s tím, že GTS v méně výhodné pozici na sebe dokázala vzít větší riziko, resp. nabídnout lacinější a výhodnější službu (např. v max. délce souvislého připojení).
Další významné argumenty se odvíjí od přechodu z dosud převažujícího terminačního modelu na model originační, na kterém jsou nové paušály postaveny. V rámci terminačního modelu bylo v zásadě jedno, zda byl internetový provider připojen k síti Českého Telecomu, nebo k sítí některého z alternativních operátorů - jeho služby totiž byly dostupné všem majitelům pevných linek od Českého Telecomu. Totéž platilo pro alternativní operátory, kteří jsou současně i providery (což jsou všichni větší) - také oni "dosáhli" se svými službami potenciálně na všechny pevné linky Českého Telecomu.
Viděno z opačného gardu, očima koncového uživatele, dosud platilo že zákazník si mohl kdykoli zvolit, přes koho se právě připojí - jeho "minuty", ať již placené dopředu formou kreditu (v rámci HOME INTERNET) nebo až podle skutečného provolání, byly tzv. nededikované - tedy nebyly vázané na žádného konkrétního internetového providera. Nynější originační paušály již ale jsou z principu dedikované: pokud si zákazník pořídí paušál od Telecomu, musí jej celý využít (provolat) s Telecomem. Pokud si jej pořídí od GTS, musí jej provolat s GTS.
Alternativní operátoři, kteří jsou současně i internetovými providery, při dosavadním terminačním modelu nemuseli explicitně získávat nové zákazníky (uzavírat s nimi smlouvy atd.) a nést náklady na jejich průběžné "kasírování", protože to za ně dělal Český Telecom. Nyní takovéto dodatečné (inkrementální) náklady nést musí. Telecomu ale náklady na průběžné "kasírování" nepřibývají, protože za svůj paušál může inkasovat v rámci účtu, který zákazníkovi již tak jako tak předkládá.
Společnost GTS včera vydala zajímavou tiskovou zprávu, ve které uvádí jak její zákazníci skutečně využívají intervalový paušál:
Domácí uživatelé nové služby GTS, vytáčeného připojení k internetu za paušál, prosurfovali za prvních 24 hodin minulého víkendu úctyhodných 65 000 minut
Z této informace lze alespoň orientačně odhadnout, kolik minut provolal jeden uživatel - a z toho začít odvozovat, zda je či není celá služba rentabiliní.
Nejprve je třeba odhadnout počet uživatelů během "prvních 24 hodin minulého víkendu". Sama GTS hlásila koncem minulého týdne, že počet zákazníků se blíží číslu 500 (což se nejspíše vztahovalo ke čtvrtku). Nyní, k úterku, signalizuje 750. Vezměme tedy pro jednoduchost za odhad číslo 500. Při celkovém počtu 65 000 provolaných minut vychází na jednoho uživatele 130 minut. Pokud by stejné "tempo" vydrželo celý měsíc, při 30 dnech do měsíce by to představovalo celkem 3900 minut. Za každou povolanou minutu přitom Telecom inkasuje, v rámci originačního modelu, nejméně 16 haléřů originačního poplatku, plus dalších 6 haléřů jako příplatek za volbu operátora (vše při propojení již na místní ústředně, nikoli přes tzv. 1 tranzit). Tedy 21 haléřů na minutu, což při 3900 minutích dává 819 korun na uživatele a měsíc (a to jsem zanedbali jakékoli vlastní náklady na straně GTS, které lze orientačně odhadnout nejméně na polovinu toho, co stojí originační poplatky). GTS přitom od koncového zákazníka inkasuje 491 Kč za měsíc (vše bez DPH). Je to tedy již za "zlomovým bodem" a znamená to, že GTS bude na službě těžce prodělávat?
Možná, že ne. Právě provedený odhad totiž vychází z chování náročnějších zákazníků typu "early adopters", kteří o prvním víkendu velmi pravděpodobně zkoušeli, co služba vydrží. Navíc uvedený odhad extrapoluje chování uživatele během víkendového dne i na den pracovní, což v praxi nejspíše nebude platit. Celkově by tedy uvedený odhad měl být jen jakýmsi maximem, s tím že v dlouhodobějším horizontu a při stále větším "rozředění" mezi více uživatelů se skutečné počty provolaných minut na uživatele dostanou níže. Ale na jakou hodnotu skutečně klesnou, ukáže teprve čas.