Minulý týden: Telecom, ÚOHS, VTA, …

Hlavní událostí minulého týdne určitě bylo spuštění prvních intervalových dial-up paušálů, v podání společnosti GTS (od 1.2.2004) a Českého Telecomu (od 9.2.2004). Na skutečnosti, že jde o zásadní milník v historii Internetu v ČR, nemění nic ani fakt, že vlastně nejde o skutečné paušály. Alespoň ne v tom smyslu, že by byly založeny na paušálním zpoplatnění mezi operátory, neboli na režimu FRIACO. Místo toho jsou založeny na tom, že jeden operátor (např. GTS) nakupuje od druhého (ČTc) jednotlivé minuty, které platí podle "skutečné konzumace" - ale sám je prodává za fixní částku, aniž by je svým zákazníkům počítal.

Podstatě, významu i konkrétní podobě nových paušálů bylo věnováno noho článků v odborných i masovějších médiích, včetně článků zde na ISDN serveru. Podívejme se proto raději po jiné související věci, která dosud nebyla tolik publikována. Jde o podání k ČTÚ a k ÚOHS, kterými největší alternativní operátoři reagovali na novou nabídku paušálů ze strany Českého Telecomu.

Alternativci protestují. Proč?

Největší alternativní operátoři, konkrétně Aliatel, Contactel, Czech OnLine, Tiscali a také GTS, podali minulý týden na ČTÚ společný podnět k zahájení správního řízení a návrh na vydání předběžného opatření, které by Telecomu zakázalo poskytovat (ve zkušebním provozu) jeho paušály. Stejná skupina alternativních operátorů pak podala podnět i k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby prošetřil zda se ČTc svým jednáním nedopouští zneužití svého postavení na trhu.

Výčet argumentů, kterými alternativní operátoři zdůvodňují své podněty, je poměrně rozsáhlý a zabral by sám celý článek. Proto jen některé zajímavé body:

• Telecom dříve opakovaně tvrdil, že paušální zpoplatnění dial-upu v jeho sítí není možné, aniž by bylo ohroženo poskytování dalších služeb. Nyní paušální zpoplatnění sám nabízí koncovým zákazníkům, ale na rozhraní žádnou možnost paušálního zpoplatnění nenabízí.
• Pilotní projekt ČTc nepovažují alternativní operátoři za pilotní projekt, protože nemá žádné geografické omezení ani jiné omezení skupiny uživatelů, kteří se jej mohou zúčastnit, a je fakticky zcela novou službou. Nebyla také zveřejněna žádná konkrétní kritéria, podle kterých bude průběh a výsledek projektu vyhodnocen. Z pohledu AO se jedná o řádnou komerční službu, pro jejíž uvedení na trh ale platí požadavky telekomunikačního zákona.
• Alternativci se cítí omezeni také v tom, že jim Telecom nenabídnul účast v pilotním projektu (zkušebním provozu), a naopak odmítal jemu adresované nabídky zahájit pilotní projekt režimu FRIACO. Navíc je stávající zkušební provoz omezen jen na připojení k síti IOL
• Argumentem AO je i skutečnost, že internetový paušál Telecomu má být dostupný po vytočení speciálního čísla, ale nikoli CS/CPS prefixu (prefixu volby operátora), a tedy bez příplatku za volbu operátora. Naopak jim je umožněn originační model pouze na bázi CS/CPS (volby operátora), a tudíž s příplatkem 6 haléřů za každou minutu.
• Alternativci poukazují dále na skutečnost, že maloobchodní cenová hladina nových služeb (cena pro koncového uživatele) je výrazně nižší než ceny účtované alternativním operátorům a providerů (na rozhraní) dle platných cenových rozhodnutí. To je vyřazuje ze hry a neumožňuje jim efektivně konkurovat ….

Poslední argument ale poněkud slábne v souvislosti s tím, že stejný typ služby (intervalový paušál, postavený na minutovém zpoplatnění na rozhraní), byl schopen nabídnout i jeden z alternativních operátorů, dokonce spolupodepsaný pod oběma podněty.

Za sebe dodám ještě jeden argument, který považuji za hodně důležitý: jde o klauzuli, kterou si Telecom dal do svých "Podmínek zkušebního provozu", a která říká že Telecom může uživatele "dále regulovat", pokud jeho způsob využití poskytované služby "výrazně převyšuje průměrné využívání ostatními uživateli". Co ale takové "průměrné využívání ostatními uživateli" obnáší? Jak konkrétní zájemce pozná, kdy už překračuje nějakou hranici a kdy ještě ne? Znamená uvedená podmínka, že se smí každý měsíc připojit nejvýše na X hodin? A jak velké je ono X? Nebo je podmínka ještě jiná? A jak ji dodržet, když ji uživatel nezná - ale za její nedodržení může být sankcionován? Pokud má být uvedená klauzule určitou "fair use policy" dané služby, pak by měla být formulována jasně a srozumitelně - a ne takto.

4,5 miliardy, pak ještě další 3

Ještě v průběhu prosince minulého informoval sám Telecom o tom, že podal žalobu na regulátora (ČTÚ) a požaduje po něm úhradu údajné ztráty z poskytování univerzální služby za rok 2002, ve výši 4,5 miliardy korun. Minulý týden se pak objevila informace o tom, že obdobnou ztrátu z poskytování univerzální služby za rok 2001 (ve výši cca 3 miliard) Telecom požaduje po státu - a k úhradě vyzval Ministerstvo informatiky. V obou případech má požadavek Telecomu vycházet z toho, že regulátorem stanovené ceny nepokrývají jeho náklady na ty služby, které je povinen poskytovat v rámci tzv. univerzální služby - a tudíž by měly být regulátorem zahrnuty do tzv. ztráty z univerzální služby a hrazeny z fondu univerzální služby, do kterého přispívají všichni operátoři působící na trhu.

Na druhou stranu existuje vyhláška ministerstva dopravy a spojů z roku 2000, která říká z jakých služeb může vznikat ztráta - a poskytování základních hlasových služeb (zejména poskytování regulovaných tarifů HOME MINI, STANDARD A ZERO) mezi nimi není. Telekomunikační zákon přitom explicitně říká, že tyto regulované ceny musí být stanoveny tak, aby pokrývaly náklady a přiměřený zisk.

Stoupne paušál na 500 korun měsíčně?

Výše ztráty za rok 2002, která je předmětem žaloby na regulátora, číselně odpovídá rozdílu mezi výší měsíčního paušálu tarifu HOME STANDARD a částkou 500 korun měsíčně, kterou i v jiných souvislostech Telecom deklaruje jako částku pokrývající jeho fixní náklady na přístupovou síť (např. skrze cenu za zpřístupnění místní smyčky, či skrze tarif HOME UNIVERSAL).

Minulý týden přinesla ČTK vyjádření předsedy ČTÚ Stádníka, ze kterého vyplývá že Telecom v závěru loňského roku požadoval po regulátorovi zvýšení měsíčního paušálu (u regulované služby HOME STANDARD, kterou má na 70 procent zákazníků) právě na 500 korun měsíčně. Podle zmíněné zprávy ČTK však regulátor o nové podobě regulovaných cen pro letošní rok dosud nerozhodl, neboť stále čeká na další potřebné podklady. Nelze tedy vyloučit, že ceny regulovaných služeb, a zejména pak měsíčních paušálů, se ještě pohnou - nejspíše směrem nahoru.

Zajímavé ale je, že Český Telecom v mezidobí přišel s vlastním neregulovaným tarifem Telefon 70, který má identickou výši měsíčního paušálu jako dosavadní tarif HOME STANDARD, a jeho hovorné je buď stejné nebo dokonce nižší (a místo hovorového kreditu ve výši 90 korun má minutový kredit, ve výši 70 minut). Tím alespoň podle mého názoru Telecom vyvrátil své tvrzení o tom, že dosavadní výše regulovaného tarifu HOME STANDARD nepokrývá jeho náklady (případně že je není schopen pokrýt z paušálu a z hovorného). Případným zdražením tarifu HOME STANDARD by navíc vznikla paradoxní situace, kdy na trhu by byly dva tarify, z nichž pro uživatele výhodnější ale neregulovaný tarif by byl lacinější, a méně výhodný ale regulovaný tarif by byl naopak dražší.

Pokuta od ÚOHS

Minulý týden oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že Českému Telecomu udělil dosud největší pokutu ve své historii, a to 81,7 mil. Kč, za omezování hospodářské soutěže. Toho se měl Telecom dopustit v letech 2001 a 2002, způsobem který ČTK popsala takto:

Ve smlouvách, které antimonopolní úřad označil za nezákonné, vyžadoval Telecom smluvní hovorné, a zákazník tedy musel provolat měsíčně stanovený objem hovorů. Pokud byl nižší, účtoval operátor i rozdíl mezi výší smluvního a uskutečněného hovorného. Jako protisoutěžní považoval ÚOHS i povinnost používat na pevných telefonních linkách služeb Českého Telecomu a vázání smluv na rok až pět let. Přitěžující okolností bylo navíc opakované porušování zákona ze strany společnosti.

Rozhodnutí ÚOHS je pravomocné, a jak uvedl šéf ÚOHS Bednář, "Telecom musí nyní pokutu zaplatit a do 60 dnů nezákonné praktiky odstranit". Sám Telecom reagoval tiskovou zprávou, ve které uvádí:

Nesouhlasíme s názorem úřadu, že jsme (…) cokoliv "zneužili"a proti rozhodnutí se budeme bránit u příslušného soudu.

Kontrola VTA nedopadla dobře

Ještě další kauzou z minulého týdne, která se opět dotýká Českého Telecomu, je kauza veřejných telefonních automatů. Přesněji to, že Telecom u nich zkrátil časové intervaly pro tarifikaci: u místních hovorů na 104 sekund místo dřívějších 120 v silném provozu a každých 250 sekund místo 290 ve slabém provozu (a u meziměstských hovorů na 35 místo 40 a 82 místo 95 sekund). Jak ale upozornilo Sdružení obrany spotřebitelů ČR (SOS ČR), v samotných telefonních automatech o tom chybí jakákoli informace.

Problémem se již zabýval i regulátor. Jeho odbor státní inspekce telekomunikací provedl kontrolu vybraného vzorku veřejných telefonních automatů. Výsledkem této kontroly je zjištění, že ani na jednom z kontrolovaných VTA nebyl aktualizován informační panel o změně délky impulsu. Tisková zpráva regulátora, s podrobnějším vysvětlením celé kauzy, je zveřejněna na jeho webu.