Anonymní dial-up

V minulých dnech se na našem trhu internetového připojení objevily dvě nové, ale téměř identické služby. Jde o "anonymní" dial-up, s celoplošným přístupem, který provozuje společnost Contactel a "odbytuje" (zákazníkům nabízí) vydavatelství iDnes a portál Atlas. Společnou podstatou obou těchto nabídek je to, že nezdržují zájemce jakoukoli registrací. Místo toho rovnou říkají, na jaké číslo má uživatel volat, a jaké jednotné jméno a heslo má při přihlášení použít:

• Internet iDnes: tel. 971 101 201, jméno: idnes, heslo: idnes
• Atlas: tel 971 101 202, jméno: atlas, heslo: atlas

Co k tomu dodat? Jde samozřejmě o službu na bázi modelu "Internet zdarma", tj. financovanou výhradně z telefonních poplatků. Na rozdíl od ostatních nabídek, fungujících na stejném modelu, jsou však tyto dvě nabídky "dotaženy do konce". V jakém smyslu?

Stávající model Internetu zdarma funguje tak, že jeho poskytovatel (internetový provider, tj. ISP) nepotřebuje nutně znát identitu svého zákazníka. Jeho partnerem je telekomunikační operátor, k jehož síti má připojeny své modemy. Tento operátor (ať již přímo či nepřímo) inkasuje protelefonované minuty od všech koncových zákazníků, kteří volají danému ISP, a na konci zúčtovacího období tomuto ISP přenechá určitou část z takto inkasované částky, v závislosti právě na počtu provolaných minut (nikoli na počtu zákazníků).

Z hlediska vzájemného vyúčtování tedy ISP nepotřebuje znát identitu svého zákazníka. Potřebuje ji však znát k tomu, aby zákazníkovi nabídnul určité další služby - například poštovní schránku, prostor pro WWW stránky atd. Dosud prakticky všechny nabídky dial-upu na principu "Internetu zdarma" takovéto další služby nabízely. Jejich poskytovatelé proto potřebovali znát identitu svých zákazníků, a tudíž je i nutili k určité registraci - byť pravdivost poskytnutých údajů se ověřovala jen výjimečně (takže fakticky šlo spíše o zavedení přezdívky/nicku). Obě nové služby, zmiňované v úvodu, však žádné další služby neobsahují (žádnou emailovou schránku apod.), a tak jejich provozovatelé skutečně vystačí bez znalosti identity svého zákazníka, a tudíž i bez registrace.

Jak je to s právní stránkou věci?

Absence registrace má i jeden zajímavý aspekt, a to odsouhlasení podmínek poskytované služby. V případě registrace, byť bez ověřování skutečné identity, lze alespoň formálně splnit požadavek na odsouhlasení těchto podmínek ("zaregistrováním souhlasíte s (...)"). U obou nových služeb je to problematičtější. Například iDnes má na své stránce pouze napsáno

Má to znamenat, že pouhým přečtením textu na příslušné WWW stránce souhlasí uživatel s příslušnými pravidly? To by byl vskutku nebezpečný precedent. Atlas zase má na své stránce napsáno:

byť není jasno, na co máte kliknout. I kdyby to ale bylo jasné, jak by to mohlo být korektně uzavřeným právním aktem, když není nijak definována identita jedné ze smluvních stran (zákazníka)?

Dedikovaný, vs. nededikovaný model

Spíše než nad právní stránkou věci bych se ale rád zamyslel nad jiným aspektem - nad budoucností "anonymního dial-upu". Přesněji: anonymního ve smyslu toho, že ISP nepotřebuje znát identitu svého zákazníka.

Takováto "anonymita" je charakteristická pro všechny dnes nabízené varianty dial-upu na bázi "internetu zdarma", a to proto, že mají tzv. nededikovaný charakter (ve smyslu: nevyhrazený). To znamená, že uživatel může volat na kteréhokoli internetového providera, podle vlastního uvážení, může je také libovolně střídat, a cena kterou platí zůstává stejná (stejně tak může případný hovorový kredit čerpat s kterýmkoli ISP). Je to možné díky tomu, co jsme si popsali již výše: na konci zúčtovacího období telekomunikační operátor spočítá všechny minuty, které "šly" k danému ISP, a za každou takovouto minutu mu zaplatí určitou částku (ať již určenou fixní, či vypočítanou jako podíl z koncové ceny).

Jednání stále ještě probíhajícího Fóra pro dial-up mne ale přesvědčilo, že budoucnost patří spíše cenovým programům tzv. dedikovaného charakteru, neboli vázaných na konkrétního internetového providera (ISP). Důvod je zejména ten, že zde dochází ke spravedlivějšímu dělení výnosů mezi telekomunikačního operátora a internetového providera. Představme si to na příkladu tzv. časového kreditu (například u HOME Internet, kde je v základní ceně dopředu zaplaceno 13 hodin připojení). V "nededikovaném případě" inkasuje celé "předplatné" operátor (zde: Český Telecom), ale providerovi (ISP) dá provizi jen za skutečně provolané minuty. Pokud tedy zákazník nevyčerpá celý dopředu zaplacený kredit, příslušný zbytek jde do kapsy telekomunikačnímu operátorovi (Telecomu).

V dedikovaném případě tomu bude jinak, tam se obě strany v určitém poměru "šábnou" o celé předplatné, bez ohledu na to, jak bylo doopravdy čerpáno. To by mělo znamenat jak větší výnos pro ISP, tak i lépe predikovatelný cash flow (nezávislý na skutečném chování uživatelů).

Není jistě těžké nahlédnout, že Telecom bude mít zájem spíše o nededikované modely, zatímco alternativní operátoři a ISP naopak o modely dedikované. Čím dál tím zřetelněji se přitom ukazuje, že největší šance a snižování koncové ceny (pokud vůbec nějaká je), je právě u dedikovaných modelů.

Podívejme se ale na rozdíl mezi oběma variantami z pohledu jejich "anonymity". U nededikovaných modelů se obě strany mohou vzájemně (finančně) vyrovnat bez toho, že by k tomu potřebovali znát identitu konkrétních uživatelů (platí si podle skutečně provolaných minut). V případě dedikovaných modelů je tomu ale jinak. Tady již musí být nějaká vazba na uživatele, protože obě strany se dělí nikoli podle skutečně provolaných minut, ale podle počtu uživatelů a podle toho, co a jak mají dopředu zaplaceno. Takže alespoň jedna ze stran, ta která "kasíruje" zákazníka, musí mít poměrně dobrou znalost o jeho identitě.

Jaká je budoucnost?

Jestliže se nyní objevují nové nabídky na bázi "Internetu zdarma" a na nededikovaném principu, pak to dává určitý signál o tom, že současný dial-up není pro své poskytovatele zase až tak neatraktivní. Současně by to nemělo být ve sporu s očekáváním, že budoucnost je spíše v dedikovaných variantách než v nededikovaných. Obě nové nabídky totiž skutečně jsou jakýmsi "dotažením do konce", resp. maximálním uplatněním všech výhod a předností, které nededikovaná varianta Internetu zdarma skýtá (poskytovatel nemá žádné další náklady na evidenci zákazníků, ani na poskytování dalších služeb).

Mohu-li si trochu zavěštit z křišťálové koule, pak tipuji že na trhu internetového dial-upu se udrží jak dedikované, tak i nededikované modely - ale s tím, že nededikované budou používány spíše příležitostně (například na cestách, na dovolené atd.) a budou postupně redukovány na "anonymní" bázi (bez nutnosti registrace). Důvodem je zejména maximální jednoduchost použití a flexibilita.

Naopak pro systematičtější použití předpokládám spíše nástup dedikovaných modelů, které již nebudou "anonymní", ale podstatně více si zákazníka "přitáhnou". Za to by ale měly nabídnout výhodnější ceny, ať již v podobě minutových cen či časových kreditů nebo paušálů.