ADSL na spadnutí?

Minulý týden byl poměrně bohatý na dění kolem ADSL. Nejprve počátkem týdne Telecom zveřejnil definitivní podobu své velkoobchodní nabídky ADSL (kterou jsem popisoval v úterním článku "Už definitivní nabídka ADSL?"). Koncem týdne se pak objevily první zprávy od konkrétních ISP o testování ADSL. Nejprve se nechala slyšel společnost SkyNet (jediná, která v létě loňského roku veřejně deklarovala, že přistoupila na Internet Plus):

Společnost SkyNet zahájila 14. 2. 2003 testovací provoz služby ADSL. Testovací provoz potrvá přibližně jeden týden.

V tiskové zprávě SkyNet dále uvádí, že eviduje několik stovek zájemců o ADSL:

Po ukončení testovacího provozu je SkyNet připraven zahájit ověřovací provoz služeb ADSL pro vybrané zákazníky. V současné době eviduje SkyNet několik set zájemců o zřízení této služby, kteří čekají na její komerční uvedení na český trh.

Za pozornost jistě stojí i tato pasáž tiskové zprávy, kde SkyNet deklaruje spokojenost s velkoobchodní nabídkou Telecomu:

Koncepce referenční nabídky, kterou Český Telecom předložil, společnosti SkyNet v nynější fázi vyhovuje a považuje ji za začátek dalšího rozvoje této služby v ČR. SkyNet věří, že Český Telecom poskytne všem subjektům na trhu (včetně své obchodní divize Imaginet) rovné velkoobchodní podmínky.

Včera se formou tiskové zprávy ozval další ISP, IPEX (provozovatel sítě GIN), tentokráte již s oznámením o tom že úspěšně ukončil testovací provoz:

Poskytovatel internetového připojení IPEX, a. s., úspěšně dokončil potřebná testování a je připraven zahájit provoz služeb na bázi technologie ADSL Nyní se jedná o konečné podobě smlouvy s Českým Telecomem, po jejím podepsání představí IPEX zákazníkům svoji obchodní nabídku.

GTS chce regulaci ADSL

Zatímco SkyNET se zdá být spokojen s obsahem velkoobchodní nabídky, velcí alternativní operátoři s ní rozhodně spokojeni nejsou. Společnost GTS se v úterý, ihned po obdržení "definitivní" verze velkoobchodní nabídky, rozhodla požádat regulátora o zařazení ADSL do regulace. Jinými slovy jde o požadavek, aby velkoobchodní ceny za ADSL určil direktivně regulátor.

GTS svůj návrh odůvodnila takto:

Cenová regulace je nutná, aby zamezila znevýhodnění konkurence Telecomu na maloobchodním trhu. Český Telecom má totiž ve své velkoobchodní nabídce již pro sebe započítanou marži. Získává tím neoprávněnou konkurenční výhodu, neboť pro jiného operátora znamená velkoobchodní cena Telecomu čistý náklad. Proto je třeba, aby ČTÚ vhodnou cenovou regulací toto znevýhodnění odstranil.

K dalšímu postupu se pak GTS ve své tiskové zprávě vyjádřila takto:

Pokud bude tato podmínka [požadavek na regulaci, pozn. autora] ze strany regulátora řešena, může být dvoustranné jednání obou operátorů po vyjasnění několika dalších připomínek uzavřeno. Služba ADSL, kterou je GTS připravena s Telecomem podrobit testům, pak může být do několika týdnů spuštěna i komerčně.

Alternativní operátoři chtějí "retail minus"

Ve středu minulý týden se za regulátorem vydali zástupci "zájmové sekce alternativních operátorů APVTS" (zkratkou AORTA, konkrétně společnosti Aliatel, Contactel, eTel, GTS, Jet2Web a Tiscali), aby mu prezentovali své výhrady k velkoobchodní nabídce ČTc. Tuto velkoobchodní nabídku zhodnotili tak, že ve skutečnosti je "velkoobchodní nabídkou na přeprodávání širokopásmového přístupu k Internetu", a nikoli nabídkou ADSL služeb (kvůli tomu, že neposkytuje přístup k ADSL, ale až k protokolu IP na síťové vrstvě). Pokud jde o ceny, zde alternativní operátoři z AORTy vyjádřili požadavek ochrany trhu a zabránění monopolu CTC/IOL v oblasti širokopásmového přístupu k Internetu. Proč tento požadavek vznášejí, resp. z čeho mají obavu, naznačuje již obsah tiskové zprávy GTS:

Český Telecom má totiž ve své velkoobchodní nabídce již pro sebe započítanou marži.

Jde o to, že když Telecom patřičně vydělá už na poskytnutí přípojky (kde má výlučné postavení), nemusel by již nutně vydělávat i jeho dceřinný IOL na poskytování samotného přístupu k Internetu, kde již existuje konkurence. Jinými slovy, IOL jako dceřinný subjekt Telecomu by principiálně mohl klesnout s cenou tak, aby on sám neměl žádný zisk (neboť zisk generuje již jeho mateřský Telecom na samotné přípojce). Takovou možnost ale ostatní operátoři a provideři nemají.

Ostatně, právě tady je asi třeba hledat alespoň částečné vysvětlení toho, proč se tolik liší první odhady koncových cen, přicházející z obou táborů. Jak jsem již uvedl v předchozích článcích (například zde), z tábora Telecomu jsem zaznamenal odhad koncové ceny za nejpomalejší přípojku 192/64 kbps ve výši cca 1500 Kč měsíčně (bez DPH a bez nákladů na samotnou telefonní linku, nad kterou je ADSL přípojka zřízena). Naopak z tábora alternativních operátorů a ISP jsem zaznamenal první odhady v řádu 1700 až 1800 Kč.

Řešení, které alternativci alespoň dočasně požadují, je uplatnění principu "retail minus". To fakticky znamená odvodit velkoobchodní cenu od toho, jakou koncovou cenu nabídne ČTc/IOL. Podle zkušeností s poskytováním pevného připojení k Internetu v zahraničí (mj. v Dánsku či v USA) požadují alternativní operátoři min. 40% rozdíl mezi koncovou cenou a velkoobchodní cenou. Řečeno ještě jinými slovy, jde o požadavek rozdělit koncovou cenu v poměru 60:40, přičemž 60% koncové ceny by připadalo na samotné ADSL (ještě bez internetové konektivity), a 40% na vlastní internetovou konektivitu. Pokud by pak koncová cena měla dosahovat zmiňovaných 1500,- Kč, musela by velkoobchodní cena za ADSL dosahovat cca 900,- Kč (ale už včetně nákladů na modem na straně uživatele, i na službu Carrier IP Access).

Svůj požadavek na "retail minus" však alternativní operátoři prezentují skutečně jen jako dočasné opatření, po přesně vymezenou dobu. Za standardní dlouhodobé řešení považují stanovení cen na základě nákladové orientace, na všech úrovních.

Kromě cen mají alternativní operátoři i následující požadavky na úpravu velkoobchodní nabídky ADSL:

• možnost instalace vlastních DSL modemů u zákazníka
• možnost volitelné agregace provozu (neboli: volitelný overbooking)
• možnost přístupu k datovému toku (bit-stream access) a propojení na úrovni ATM (2.vrstvě OSI). To je fakticky požadavek na "unbundling" stávající nabídky, tak aby alternativní operátor či ISP nemusel povinně "kupovat" také IP služby Českého Telecomu, ale jen ADSL služby.

Právo na propojení

V požadavcích alternativních operátorů samozřejmě nechybí ani základní požadavek na to, aby ADSL služby byly poskytovány na principu propojení (jak ostatně požadoval i regulátor, ve svém rozhodnutí k ADSL), a nikoli přístupu resp. připojení, jak nabízí Telecom ve své velkoobchodní nabídce. Zde alternativní operátoři poukazují na paragraf 38 platného telekomunikačního zákona, který dominantnímu operátorovi ukládá povinnost

propojit svoji síť se sítí jiných provozovatelů tak, aby bylo zajištěno propojení na základě stejných podmínek a ve stejné kvalitě, jaké je poskytováno pro služby vlastní nebo svých organizačních složek.

Z toho alternativní operátoři logicky odvozují, že pokud ČTc bude sám nabízet "přístup k síti Internet" přes ADSL koncovým zákazníkům, je ze zákona povinen jim nabídnout propojení sítí pro poskytování zmíněné služby - což stávající velkoobchodní nabídka nečiní.

Co bude dál?

Další možný vývoj "kauzy ADSL" nabízí podle mého názoru dva možné scénáře:

• brzké spuštění ADSL za podmínek, vyplývajících ze stávající podoby velkoobchodní nabídky (což naznačují tiskové zprávy SkyNetu a Ipexu)
• další snahy o úpravu velkoobchodní nabídky, s možností dosažení výhodnějších podmínek, ale zřejmě s dalším odkladem spuštění ADSL služeb.

Zajímavé je, že i když dojde na první scénář, tedy k brzkému spuštění ADSL služeb na základě stávající podoby velkoobchodní nabídky, stále ještě tím nebude zablokována cesta ani pro druhý scénář. Pokud totiž Telecom sám nabídne Internet přes ADSL (byť skrze svůj IOL, což považuji za více než pravděpodobné), alternativní operátoři budou moci požádat o propojení pro ADSL (na základě citovaného paragrafu 38 telekomunikačního zákona). Pokud jim v tom Telecom v zákonné lhůtě nevyhoví, mohou se obrátit na regulátora, který je oprávněn (a dokonce povinen) řešit rozpory v oblasti propojení, a měl by následně určit i podmínky tohoto propojení.