ISSS, aneb: směřujeme vůbec k IS?

Letošní konference ISSS (neboli: Internet ve státní správě a samosprávě) byla věrným obrazem toho, jaký je vztah různých částí naší společnosti k informačním a telekomunikačním technologiím obecně, a k Internetu konkrétně. "Dole" už se chopili příležitosti, ale "nahoře" na něco takového očividně nemají ani čas ani chuť.

Kdybych měl charakterizovat celkové vyznění letošní konferenci ISSS co nejstručněji, formuloval bych to asi takto:

samospráva (a s ní i podnikatelská veřejnost) se Internetu náležitě chopila a pilně jej využívá ke svému prospěchu. Na konferenci bylo k vidění mnoho zajímavých a užitečných projektů, které vesměs vznikly z vlastní iniciativy a byly také financovány z vlastních zdrojů.
státní správa, na úrovni jednotlivých resortů, vykazuje větší setrvačnost a zatím ke všemu přistupuje rezervovaněji. Objevují se zde i skutečné perly (např. registr ukradených vozidel na Internetu), ale celkově je zde stále co dohánět.
vedení státu, a zejména ta jeho část která má na starosti zásadní koncepční rozhodování o tom, zda chceme směřovat k tzv. informační společnosti (tedy příslušní ministři, Rada vlády pro státní informační politiku, včetně "servisních" orgánů jako je Úřad pro státní informační systém), se chová jako by se jí celá záležitost příliš netýkala.

Stát a informační společnost?

Od letošní konference ISSS jsem si sliboval, že se zde bude obsáhle a detailně hovořit o takových závažných otázkách, jako je praktické naplňování Státní informační politiky (SIP), či sestavování Akčního plánu, který má SIP prakticky naplnit. Také jsem očekával, že se bude hodně diskutovat o opatřeních na podporu elektronického obchodu, o informační gramotnosti, o vzdělávání, a obecně o tom jak co nejefektivněji směřovat k tomu, co nahrazuje včerejší industriální společnost budoucí společností informační (v poslední době již spíše označovanou jako "znalostní společnost"). Očekával jsem, že zde alespoň začne dialog mezi odbornou veřejností a nejvyššími představiteli státu, kteří tyto zásadní koncepční záležitosti mají ve své kompetenci, a že se tento dialog bude týkat především toho jak ke znalostní společnosti co nejefektivněji směřovat, jak využít její obrovský potenciál, a s jeho pomocí řešit dnešní palčivé problémy typu nezaměstnanosti, ekonomické recese apod. Nebo jak konkrétně zvyšovat tzv. informační gramotnost a celkovou vzdělanost naši populace. Nebo jak se vyrovnat s nebezpečím "odlivu mozků", který nám skutečně hrozí - vždyť sousední Německo již ani neskrývá své snahy importovat k sobě co nejvíce odborníků právě v té nejpotřebnější "počítačové" oblasti. Nemluvě již o tom, že právě díky Internetu mohou naši lidé pracovat "na dálku" pro zahraniční firmy a nemusí kvůli tomu kamkoli fyzicky přesídlovat. Nestaneme se nakonec v budoucí informační společnosti jen jakousi "ubytovnou gastarbeiterů" pracujících pro zahraničí, a také odvádějících daně v zahraničí a ne u nás? Bude vůbec za pár let náš stát ještě schopen vybírat nějaké daně, které nutně potřebuje ke svému fungování?

Z letošního ISSS jsem si odnesl dojem, že lidé v čele našeho státu se takovýmito otázkami nezabývají. Místo toho pouze zpětně reagují na aktuální problémy typu sanace bank a velkých průmyslových podniků, tj. chovají se především reaktivně, a nikoli proaktivně. Ne že by měli tyto palčivé problémy současnosti ignorovat, to určitě ne, ale současně by měli pamatovat i na potřebu vzniku nového, co této společnosti pomůže vytvářet nové zdroje, nové pracovní příležitosti atd., a tím její problémy řešit nikoli dočasně, ale trvale. Jde například o to, zda úbytek pracovních příležitostí řešit vzděláváním lidí a podněcováním vzniku nových pracovních příležitostí s dlouhodobou perspektivou, nebo zda usilovat o zachování stávajících pracovních příležitostí opakovaným naléváním ohromných finančních prostředků do neperspektivních průmyslových podniků.

V podstatě jedinou budoucí aktivitou, o které se přítomní představitelé státu a jeho relevantních výkonných orgánů (ÚSIS-u) sami zmiňovali, a kterou se tedy zřejmě zabývají, je tzv. centrální procurement, neboli pořizování (nákupy) informačních technologií. Jedná se hlavně o snahy zavést centrální pořizování informačních technologií pro státní správu, tak aby si resorty tak jako dosud nepořizovaly vše potřebné samy, ale místo toho příslušné finanční prostředky získával jeden centrální subjekt, který nákup zajistí. Jde tedy také o přesun nemalého objemu peněz, které až dosud plynuly resortům (s konkrétní odpovědností za konkrétní úkoly), a které by nyní plynuly někomu jinému, bez přímé odpovědnosti za to, k čemu pořizované technologie slouží. Pravdou je, že ve světě to takto mnohde funguje a přináší skutečné úspory, díky nákupu ve velkém - ale jak to dopadne u nás?

Mertlík předává agendu Březinovi

Letošního ročníku konference ISSS se jako nejvyšší představitel vlády zúčastnil místopředseda a ministr financí Pavel Mertlík (který je současně předsedou rady vlády pro informační společnost), a výše zmiňované otázky budování informační společnosti patří do jeho kompetence. Jeho vystoupení začalo poukazem na to, jak předchozí vlády vše kolem informačních technologií víceméně ignorovaly (což je pravda), a dále se odvíjelo v duchu výčtů toho, jaké konkrétní instituce byly založeny (Rada vlády, její Odborná skupina, v poslední době i České fórum pro informační společnost), a jaké koncepční a legislativní aktivity byly iniciovány a probíhají (Státní informační politika, zákon o informačních systémech veřejné správy, zákon o elektronickém podpisu, zákon o ochraně osobních údajů).

To je jistě třeba ocenit, i když vůči konkrétním věcem lze mít i silné věcné výhrady (třeba první verze zákona o el.podpisu byly natolik "mimo mísu", že musely být zásadně přepracovány a uvedeny do souladu s direktivou EU). Ovšem praktickou realizací přijatých koncepcí (zejména Státní informační politiky a připravovaného Akčního plánu) a dalšími kroky do budoucna se pan Mertlík příliš nezabýval. Důvod jsem pochopil na následující tiskové konferenci, kdy jsem se jej zeptal na dělení agendy kolem informační společnosti mezi ním a novým ministrem Březinou. Z odpovědi jsem vyrozuměl že vše přechází na ministra Březinu, a místopředseda Mertlík si zachová jen cosi jako "dohled". Ovšem nový ministr Březina na konferenci ISSS nebyl (ačkoli samozřejmě pozván byl, prý ale musel přebírat funkci od exministra Bašty).

Telekomunikace a liberalizace

Na loňském ISSS se hodně diskutovalo o cenách za telekomunikační služby a o tom, jak negativní vliv to má na rozvoj českého Internetu a využití informačních a telekomunikačních technologií zejména v "nepodnikové sféře" (školství, v domácnostech atd.). Řešení bylo (a dodnes stále je) spatřováno v liberalizaci celého telekomunikačního sektoru.

Od loňského března se ale mnohé změnilo. Zejména se změnilo to, že naši zákonodárci "poněkud přehodnotili" původní závazek ČR plně liberalizovat tuzemský telekomunikační trh k 1.1.2001 a plně jej otevřít konkurenci. Narážím tím na známý paragraf 78 nového telekomunikačního zákona, který fakticky zachovává monopol Českého Telecomu ještě po dva nadcházející roky. Jak přímo na ISSS řekl místopředseda Mertlík, Telecomu je nutné dát určitý prostor na adaptaci (asi bez ohledu na to, že svůj dosavadní monopol získal mj. také proto, aby se mohl včas a nikým nerušen připravovat na liberalizaci trhu). Nic nepomohlo ani vystoupení představitele EU pana Wenzela, který opakovaně zdůrazňoval liberalizaci telekomunikací jako alfu a omegu všeho, co souvisí s budováním informační společnosti - my považujeme za přednější poskytnout další prostor k adaptaci dosavadnímu monopolnímu operátorovi.

Zajímavé bylo i to, jak EU podle slova pana Wenzela v současné době klade největší důraz na nástup co největší konkurence v místních přístupových sítích - to je ale přesně to, proti čemu náš nový telekomunikační zákon spíše bojuje, než aby to podporoval. Evropská unie chce, aby dominantní operátoři, kteří získali většinu přístupových sítí "zděděním" z dob své monopolní existence, do nich pouštěli i další operátory, za jasně definovaných a nediskriminujících podmínek. Náš telekomunikační zákon ovšem tuto problematiku řeší natolik neurčitě a vágně, že je to pomalu stejné jako kdyby ji neřešil vůbec. V konkrétním případě přístupových sítí Českého Telecomu je díky odsunu volby operátora přístup alternativních operátorů dokonce ze zákona po dva roky znemožněn.

Nicméně evropská unie podle slov pana Wenzela hodlá velmi pečlivě sledovat jak kandidátské země přistupují k liberalizaci. Nejbližší příležitostí k takovémuto hodnocení bude nadcházející 4. summit mezi EU a zeměmi bývalé východní a střední Evropy, který se bude konat v dubnu ve Varšavě. Má být zaměřen především na liberalizaci telekomunikací. Jsem opravdu zvědav, jak tam naši nejvyšší představitelé uspějí s přístupem "liberalizovat ano, ale bez připuštění konkurence".

Bude nový ministr dopravy i ministrem spojů?

Za pozitivní moment letošní konference ISSS považuji skutečnost, že se jí zúčastnil (byť jako "pouhý" účastník) i designovaný ministr dopravy a spojů, dosavadní poslanec za ČSSD Jaromír Schling. Již jen to, že považoval za účelné přijet a sledovat dění, považuji za dobrý signál (na rozdíl od ministra Březiny, který se nezúčastnil vůbec).

Pan Shling přišel i na neformální setkání poslanců s novináři, které se v rámci ISSS konalo, a zde odpovídal na dotazy přítomných. Nesmírně sympaticky mi zněla tato jeho věta: "mohu slíbit, že MDS ČR nebude už jen ministerstvem dopravy", čímž mínil to že se hodlá intenzivněji zabývat i oblastí telekomunikací. V tom mu určitě budu držet palce.

Elektronická aliance

Letošní konference ISSS se kromě pana Shlinga zúčastnilo i několik poslanců. Někteří pouze jako posluchači, jiní se angažovali při předávání cen v soutěžích (například Petra Buzková). Aktivně na konferenci vystupovala zejména trojice Mlynář, Langer a Gross, kteří se "sešli" zejména nad zákonem o elektronickém podpisu (zatímco čtvrtý z formálních předkladatelů zákona, Cyril Svoboda, přítomen nebyl). Zmíněným třem poslancům se zřejmě zalíbil termín "elektronická aliance", který pro své spojenectví začali používat.

Naznačili také něco ze svých budoucích plánů: "elektronická aliance" by se chtěla nějak zasadit o podporu rozvoje prostřednictvím úlev na daním, a to zejména pro fyzické osoby, které budou investovat do svého vlastního rozvoje a vzdělávání. Poslanec Langer by rád dosáhnul toho, aby náklady fyzických osob na IT a na Internet byly odpočitatelné z daní (a prý to nebyl jen spontánní nápad na místě). Poslanec Mlynář pak zmiňoval celý nový zákon, který by se měl týkat "domácích PC" - žádné bližší podrobnosti ale nebyly sděleny. Uvidíme, co "elektronická aliance" dokáže prosadit.