Dattel vs. SPT Telecom: O co tady jde?

Na nedávno skončeném ComNetu vyplaval na veřejnost zajímavý spor mezi dvěma telekomunikačními oprátory, pražským Dattelem a "celorepublikovým" SPT Telecomem. Předmětem jejich sporu je to, zda bude možné se připojovat ze sítě SPT Telecomu k internetovým providerům v síti Dattelu za zvýhodněný tarif Internet99. Hlavně pak za jakých podmínek.

Představa, že SPT Telecom má u nás absolutní monopol na místní telefonické hovory, není zcela přesná. Faktem je, že v několika málo lokalitách má právo provozovat veřejné telefonní služby i někdo jiný. Doopravdy tuto možnost využívají jen čtyři alternativní operátoři (Dattel, Kabel Plus, Telecom 21 či Factcom), kteří nevytváří vůči SPT Telecom větší faktickou konkurenci. Nejznámější je zřejmě pražský Dattel, který smí nabízet své veřejné telefonní služby ve vymezených částech Prahy 1 a 2.

Důležité ale je, že právě pražskému Dattelu se podařilo přilákat do svých sítí (obrazně i doslova) hned několik významných poskytovatelů připojení (internetových providerů, též: ISP), kteří přestěhovali své modemy právě k Dattelu - což v praxi znamená, že zákazník těchto providerů, který je se svým modemem připojen k telefonní síti SPT Telecom, se provolává skrz síť Telecomu do sítě Dattelu, a zde pak jeho hovor končí na providerově modemu. Tak jak je ve světě spojů zvykem, mají oba telekomunikační operátoři - tedy SPT Telecom a Dattel - mezi sebou uzavřenu tzv. propojovací dohodu, a na jejím základě se oba dělí o výnosy z takovýchto hovorů.

Důvod, proč se někteří významní provideři přestěhovali se svými modemy do sítě Dattelu je velmi prozaický - Dattel jim nabídnul určitou část z výnosů, které mu plynou z hovorného (zatímco SPT Telecom nic takového nenabízí, a veškeré výnosy z hovorného strká do své kapsy). Přitom poskytování podílů na hovorném do rukou providerů je ve světě liberalizovaných telekomunikací zcela běžné a přirozené řešení, které reflektuje i skutečnost, že jsou to vlastně sami provideři, kdo "přitahuje" zákazníky a generuje velké množství hovorů. Samotným providerům pak takovéto podíly (či kompenzace, bonusy či jak jinak je nazveme) pomáhají poskytovat lepší služby, včetně jejich celkově nižší cenové hladiny.

Dattel díky své vstřícnosti vůči providerům získal na svou stranu hned několik z těch největších: mj. Telenor Internet, Czech On Line (dříve Video On Line), Inec, GTS a Eunet.

Když se ale v letošním roce konečně začal zavádět speciální tarif pro komutovaný přístup k Internetu (tarif Internet99), objevily se první problémy. Podle tvrzení Dattelu "při zavedení tarifu Internet99 koncem prvního čtvrtletí 1999 neoznámil SPT TELECOM skutečnost, že nemá v úmyslu aplikovat tento tarif na volání svých zákazníků na přístupová čísla ISP zřízených u DATTEL-u".

SPT TELECOM na to kontroval tiskovou zprávou, ve které uvedl že "INTERNET 99 je služba poskytovaná se souhlasem Českého telekomunikačního úřadu výhradně internetovým provozovatelům (ISP) připojeným k síti akciové společnosti SPT TELECOM. Telekomunikační služby poskytuje SPT TELECOM, a.s. stejně jako jiní provozovatelé na základě dvoustranných smluv o propojení. Je tedy na dohodě obou stran, zda a za jakých podmínek bude uživatelům jedné sítě umožněn přístup ke službám nabízeným jiným provozovatelem."

K jednání mezi oběma operátory, mimochodem diametrálně odlišnými co do celkové velikosti a počtu zákazníků a tedy i co do "vyjednávací síly", zřejmě došlo. Oficiální zprávy o výsledcích jednání i uvažovaných variantách pochopitelně zveřejněny nebyly. V diskusi na tiskové konferenci, kterou Dattel uspořádal v průběhu ComNetu, však některé varianty přeci jen zazněly. Původní odmítavé stanovisko SPT Telecomu bylo prý podepřené argumenty, že na to není explicitně pamatováno v propojovacích dohodách, a posléze že to není technicky možné. Nakonec mělo jednání dospět k tomu, že Dattel bude vůči SPT Telecom a jeho síti vystupovat jako jeden konkrétní internetový provider, a tudíž hovory směřující k němu by mohly být tarifikovány speciálním tarifem Internet99 přesně stejně, jako v případě jiných (faktických) providerů, připojených k síti SPT Telecom.

Důležité ale je, že podle tvrzení Dattelu Telecom v této variantě trval na tom, že shrábne veškeré výnosy za takovéto hovory sám - což ostatně činí i tehdy, když "adresátem" hovoru je některý ze skutečných providerů připojených k jeho síti. Pokud ale tímto "adresátem" bude Dattel, který pak dále "rozvede" příslušný hovor a "dopraví" jej až k příslušnému providerovi ve své síti, pak by se SPT Telecom z logiky věci i ducha pravidel světa spojů (včetně ducha propojovacích dohod) měl o své výnosy podělit s Dattelem - protože sám poskytuje jen část služby, a další část poskytuje Dattel. Pokud Dattel nedostane nic, bude poskytovat své přenosové sítě pro tyto hovory zadarmo, a navíc nebude sám moci přenechávat část svých výnosů svým providerům. To je samozřejmě pro Dattel nepřijatelné, a v důsledku toho je to nepřijatelné i pro providery, kteří jsou připojeni k jeho sítím - ti totiž nemohou nabízet svým zákazníkům speciální tarif Internet99, zatímco jiní provideři ano (ti, kteří jsou připojeni k SPT Telecom a ne k Dattelu).

Z pohledu těchto providerů se postoj SPT Telecom nutně musí jevit jako snaha přilákat je zpátky k sobě, či spíše přinutit je odejít od Dattelu a jeho bonusů (podílů na generovaném hovorném), a přejít k SPT TELECOM.

Pokud by se takováto soutěž mezi telekomunikačními operátory odehrávala v prostředí skutečně liberalizovaného trhu s jasně a spravedlivě definovanými pravidly hry, které by nezvýhodňovaly jednoho na úkor druhého, pak by to jistě bylo v pořádku - a ku prospěchu koncového zákazníka.

U nás je ale situace na našem telekomunikačním trhu odlišná, a Dattel se po neuspokojivých výsledcích jednání s SPT TELECOM rozhodl podstoupit celý problém regulátorovi (kterým je český telekomunikační úřad) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.