Vzpoura na lodi Internet - Telekomunikační listopad 1998

Listopad loňského roku byl svědkem bouřlivých událostí na naší domácí telekomunikační scéně - SPT Telecom si prosadil výrazné rebalancování svých tarifů, čímž značně pobouřil uživatele Internetu i celou telefonující veřejnost. Následný tlak veřejného mínění a protestního hnutí Internet proti monopolu jej přiměly k určitým ústupkům - v podobě tarifu Internet 99, který je určen speciálně pro komutovaný přístup k Internetu.

Podstatou procesu "rebalancování" (doslova: obnovení balance, neboli rovnováhy) je přesně to, co tento termín implikuje - tedy obnovení rovnováhy, která je nějakým způsobem narušena. Náš SPT Telecom zpočátku uváděl, že u něj jde o ztrátovost místních hovorů, které musí být dotovány (subvencovány) z výnosů hovorů dálkových (meziměstských a mezistátních), a že v rámci obnovení rovnováhy (rebalancování) je potřeba toto dotování odstranit - k čemuž nás prý nutí i direktivy Evropské unie, která mají dotování jedné skupiny telekomunikačních služeb z výnosů jiné skupiny zakazovat. V praxi to samozřejmě znamená zdražení místního hovorného a naopak zlevnění dálkových hovorů.

První návrh na úpravu tarifů pro rok 1999 předložil SPT Telecom již v první polovině loňského roku, a to Ministerstvu financí, které je musí schválit. Vzhledem k existenci a podmínkám monopolu, který SPT Telecom má, si své tarify nemůže určovat tak jak by sám chtěl, ale musí je schvalovat MF ČR - podle tarifní politiky, která je zakotvena již v tzv. Akcionářské smlouvě (která upravuje vztahy mezi SPT Telecom, jeho strategickým partnerem telSource a českým státem, reprezentovaným Fondem národního majetku). Konkrétně je tato tarifní politika naplněna v materiálu "Sdělení Ministerstva financí o regulaci cen výkonů v telekomunikacích platném od roku 1997" , který byl publikován v Cenovém věstníku, částka 4/1995, ze dne 21. února 1995. Součástí této tarifní politiky je i tarifní formule, určující jak smí být zvyšovány tarify za hovorné.

Ministerstvo financí ČR nakonec Telecomu povolilo jiné zdražení místního hovorného, než jaké (zřejmě) původně požadoval - podle neoficiálních zpráv chtěl SPT Telecom zvýšit měsíční paušál na 200 Kč, a cenu jednoho impulsu na 3,40 Kč. MF ČR schválilo zvýšení měsíčního paušálu za používání telefonní stanice na 135,- Kč (tj. o 35% oproti roku 1998), a zvýšení ceny impulsu z původních 2,40 Kč na 2,60 Kč - ovšem se současným zkrácením délky impulsu ze 3 minut na 2 minuty v době tzv. silného provozu, a ze 6 minut na 4 v době slabého provozu. Podle názoru nezávislé iniciativy "Občané proti zdražování telefonů" však i tímto svým rozhodnutím Ministerstvo financí porušilo předem stanovenou tarifní politiku a povolilo Telecomu vyšší zdražení, než jaké bylo podle této tarifní politiky přípustné.

O kolik Telecom zdražil?

Jak Ministerstvo financí, tak i Telecom samozřejmě argumentují tím, že již dříve stanovená tarifní politika porušena nebyla. Dokládají to i tvrzením o tom, že v celkovém souhrnu došlo ke zvýšení všech tarifů jen o 3,9% - neboť kromě zdražení místního hovorného došlo k určitému zlevnění meziměstských a mezistátních hovorů. U místního hovorného telecom uvádí jeho průměrné zvýšení o 25 procent (a MF ČR o 26 procent). Přitom jednoduchý výpočet říká něco podstatně jiného: jestliže dříve byl tříminutový hovor ve špičce za 2,40, na jednu minutu hovoru připadalo 0,80 Kč. Po zdražení stojí 2 minuty 2,60, a na jednu minutu tedy připadá 1,30 Kč. Skok z 0,80 Kč na 1,30 Kč je poněkud vyšší, než uváděných 25 procent (a odpovídá zdražení o 62,5 %). Telecom k této zřetelné disproporci dosud mlčí. Ministerstvo financí ČR se k tomu vyjádřilo, formou tiskové zprávy, ve které uvedlo že jím uváděných 26 procent vychází jako vážený průměr procentuelního zdražení hovorů různé délky, s tím že jako váhy jsou použity četnosti těchto hovorů různých délek. K výpočtu tohoto váženého průměru jsou zapotřebí (v roli vah) statistiky o četnosti telefonních hovorů v rámci celé republiky, které nejsou veřejně dostupné. Nicméně neoficiální výpočty, dostupné na Internetu a využívající malé neoficiální vzorky dat, tento výpočet potvrzují - ovšem s velmi podstatným dovětkem, že celá metodika použitá ministerstvem je zkreslující, neboť nevypovídá korektně o faktickém zdražení. Pokud by se totiž mělo vypočítat, o kolik více lidé zaplatí za stejný objem služeb, pak by musely být použity jiné váhy, vycházející z cen hovorů. Také tento výpočet je na Internetu dostupný (na serveru http://www.cestovatele.cz), a podle něj vychází faktická míra zdražení na 32 procent!

Proč se vzbouřili právě uživatelé Internetu?

Zdražení místního hovorného, které Telecom provedl k počátku roku 1999, se netýká všech hovorů stejně - například u hovorů do 2 minut je zdražení jen cca 8 procent (a je dané pouze zvýšením ceny impulsu ze 2,40 Kč na 2,60 Kč), zatímco u dlouhých hovorů dosahuje hodnoty 62,5 procenta - ostatně právě díky tomu vychází výpočty průměrného zdražení v hodnotě 25 procent, resp. 32 procent, v závislosti na použité metodice. V praxi to tedy znamená, že různých skupin uživatelů se zdražení dotkne v různé míře - ti, kteří telefonují nejdéle, jej pocítí na své kapse nejvíce. A to je právě případ uživatelů Internetu, kteří využívají služeb veřejné telefonní sítě k připojování k Internetu. Není proto až tak překvapivé, že jako první se proti avizovanému zdražení vzbouřili právě uživatelé Internetu.

Protest našich uživatelů Internetu proti tarifní politice SPT Telecom dostal velmi rychle podobu hnutí, které si zvolilo název "Internet proti monopolu" (zkratkou IPM). Do jeho čela se postavily tři známé osobnosti českého Internetu - Ondřej Neff, vydavatel Neviditelného psa, Ivo Lukačovič, zakladatel Seznamu, a Patrik Zandl, z Mobil serveru. Hnutí IPM se podařilo shromáždit přes 100 000 podpisů pod svou petici, požadující nápravu tarifů, a podařilo se mu také zorganizovat celostátní bojkot na den 18. Listopadu. Šlo o abstinenční stávku, kdy uživatelé byli vyzvání aby nepoužívali žádné služby SPT Telecom, a tedy aby se ani nepřipojovali k Internetu prostřednictvím telefonu. Stejně tak většina významnějších českých WWW serverů v ten den neposkytovala své obvyklé služby, a místo nich nabízela pouze jedinou stránku popisující důvody protestu. Ještě další součástí protestu pak byla i "fyzická" demonstrace, které se v Praze a Brně zúčastnilo cca 2000 lidí (a menší počet ve Zlíně).

Telecom navrhuje speciální tarif

Síla protestního hnutí internetové veřejnost, umocněná velkým zájem klasických médií (televize, rozhlasu) nakonec donutila představitele SPT Telecom zasednout za jeden stůl s představiteli hnutí IPM a jednat o jejich požadavcích. Výsledkem byl návrh speciálního tarifu, se kterým Telecom přišel, a který by podle jeho názoru měl vyjít vstříc potřebám komutovaných uživatelů Internetu. Jeho podstatou je zavedení speciálních přístupových čísel pro volání k Internet providerům, se speciální tarifikací. Tato speciální tarifikace je založena na existenci tří časových pásem (1. Internetové pásmo od 7 do 17 hod., 2. Internetové pásmo od 17 do 21 hodin, oboje v pracovní dny, a 3. Internetové pásmo, od 21 do 7 hodiny, a po celé weekendy a svátky). Podle těchto pásem pak jsou upraveny časové intervaly, za které naskakují jednotlivé tarifikační impulsy, v nezměněné ceně 2,60 Kč: v 1. Pásmu naskakuje jeden impuls za každých započaté 3 minuty, ve 2. Pásmu za každých započatých 6,5 minuty, a konečně ve 3. Pásmu za každých započatých 12,5 minuty.

Takto koncipovaný speciální tarif by skutečně představoval určité zvýhodnění pro komutovaný přístup k Internetu oproti stavu z roku 1998 (s výjimkou 1. Pásma, kde je tarif dražší než byl nezvýhodněný tarif z roku 1998). Problém je ale v tom, že SPT Telecom zatížil tarif Internet 99 ještě další penalizací, ve formě tzv. sestavovacího poplatku. Tento poplatek, v ceně jednoho impulsu (tj. 2,60 Kč) je účtován za každé uskutečněné "hovorové" spojení (nikoli za "datové" spojení mezi modemy, protože to již není v režii provozovatele telefonní sítě). Tento sestavovací poplatek pak radikálně mění výhodnost celého tarifu Internet 99.

Například takoví uživatelé, kteří byli zvyklí se připojovat k Internetu jen na dobu nezbytně nutnou, například jen pro natažení své elektronické pošty a rychlé načtení několika WWW stránek, mohli vystačit s hovory v délce několika málo minut (například i 2 či 3). Tarif Internet 99 však takovéto úsporné chování velmi prodražuje, a to právě díky sestavovacímu poplatku: krátké dvouminutové připojení na stažení či odeslání el. pošty je v tomto tarifu, díky sestavovacímu poplatku, dokonce dvojnásobně dražší než při běžném (nezvýhodněném) tarifu roku 1999! Pokud jde o delší hovory, jednoduchým porovnáním tarifů lze zjistit, že například v době silného provozu (v 1. Internetovém pásmu) začíná být speciální tarif Internet 99 výhodnější oproti běžnému tarifu pro rok 1999 až od 8. minuty hovoru. V tzv. 3. internetovém pásmu, které Telecom prezentuje jako největší zvýhodnění uživatelů Internetu, je výhodnější také až od 8 minuty (oproti nezvýhodněnému tarifu pro rok 1999, a od 18. minuty délky hovoruu oproti běžnému tarifu z roku 1998).

Jak hodnotit tarif Internet 99

Pro objektivní hodnocení toho, co tarif Internet 99 doopravdy přinese, je třeba počkat na jeho faktické zavedení (v době uzávěrky, ještě zaveden nebyl). Pro směrodatnou předpověď jeho efektu by bylo nutné znát věrohodné statistiky o chování komutovaných uživatelů Internetu - a ty také nejsou k dispozici. Možné je proto jen subjektivní hodnocení nového tarifu, založené na odhadech a názorech.

Autor tohoto článku je přesvědčen, že celý tarif Internet 99 je šikovným tahem SPT Telecom, jak na komutovaném přístupu k Internetu vydělat ještě více než dříve. Zvýhodňuje totiž jen určitou část uživatelů (tzv. domácí uživatele, kteří mohou počkat se svým připojováním k Internetu na pozdní noční hodiny a weekendy), a to navíc jen tehdy, pokud bude ochotna utrácet za své připojení dostatečně velké částky (tj. pokud se uživatelé bude připojovat pomocí dostatečně dlouhých hovorů, a nebudou se snažit o úsporné chování a připojovat se jen na dobu nezbytně nutnou). Na druhé straně tarif Internet 99 ještě více zdražuje komutovaný přístup k Internetu těm uživatelům, kteří jsou odkázáni na jeho využití v době silného provozu - například proto, že jej používají ke své práci, v pracovní době.

Sečteno a podtrženo, "Internet pro soukromé nadšence" dostal jistý impuls ke svému rozvoji. Naproti tomu "Internet pro seriózní využití", například pro rozvoj podnikání, dostal tvrdou ránu působící proti jeho rozvoji. A co kapsa monopolního SPT Telecom a jeho celková ekonomická prosperita, kterou se tolik ohání jeho nejvyšší představitelé? Nejspíše nijak neutrpí, a Telecom bude i nadále ekonomicky sílit a vzkvétat.

Připomeňme si ale jednu "drobnost" - pokud Telecom dostal na provozování veřejných telefonních služeb od státu monopol, pak to nebylo proto, aby si vydělal co nejvíce peněz. Bylo to proto, aby se nemusel ohlížet výhradně na svůj zisk, ale mohl sledovat i jiné cíle - například rozvoj našich telekomunikací, jejich kvalitu i cenovou dostupnost. Jestliže se tak nechová, a snaží se pouze co nejvíce vydělávat, pak asi není správné jej obviňovat z toho, že se chová jako řádný komerční subjekt - vinu je třeba hledat u státu a jeho regulačních orgánů, které si nedokáží vynutit dodržování jednou stanovených pravidel hry v rámci udělelného monopolu.