Sítě a Internet na Invexu 98: ve znamení nových přístupů

Síťová část letošního Invexu možná nepřinesla žádné opravdu převratné novinky. Spíše podtrhla a zvýraznila hlavní trendy, které se ve světě počítačových sítí a Internetu rýsují již delší dobu. Jde zejména o snahy zefektivnit vlastní fungování, více se přizpůsobit požadavkům zákazníka, a ze strany zákazníků zase vymanit se z područí někoho, kdo má v nějaké oblasti dominantní postavení či přímo monopol. Praktickým projevem je rostoucí zájem i nabídka v oblasti internetové telefonie, nové druhy přístupu k Internetu, či rozmach bezdrátových technologií apod.

Trend, naznačený v podtitulku, je zřejmě obecnějším celospolečenským jevem, který se netýká pouze počítačových sítí a komunikací včetně Internetu. Celkové společenské klima žene většinu subjektů k efektivnějšímu chování, k tomu aby stejného efektu dosahovali s menšími náklady, rychleji, pohodlněji, ale také třeba spolehlivěji. Na druhé straně stále ještě existují subjekty, a to zejména v telekomunikacích, které k něčemu takovému nejsou nuceny. Jde zejména o náš SPT Telecom a jeho postavení v oblasti v oblasti hlasových služeb, kde má zaručen monopol do konce roku 2000 (takže fakticky do začátku roku 2001). Na vcelku reprezentativně obsazené konferenci Invex Forum, která doprovázela konání letošního Invexu, bylo toto téma podrobně diskutováno. Představitelé státní sféry zde vyjádřili přesvědčení, že smluvní závazky vůči strategickému partnerovi SPT (sdružení TelSource) nelze jednostranně vypovědět, bez případných ekonomických následků. Ze strany poskytovatelů Internetu v reakci na to zazněl názor, že škody způsobované zablokováním vývoje v oblasti telekomunikací (zejména v oblasti ceny za poskytované služby, kde nemůže působit konkurenční prostředí) jsou výrazně vyšší. Pan Jan Mládek, náměstek místopředsedy Mertlíka, do jehož resortu problematika telekomunikací a IT spadají, se na jedné z tiskových konferencí vyjádřil v tomto směru vcelku jednoznačně: nová vláda nehodlá jednostranně vypovědět závazky vůči TelSource. Na druhou stranu chce usilovat o změny současného stavu, ale pouze na základě vzájemné dohody.

Internetová telefonie jako důsledek monopolu

Faktická existence pokračujícího monopolu SPT Telecom v oblasti hlasových služeb má zajímavé důsledky na celou oblast našich telekomunikací i na Internet. Na jedné straně totiž rychle klesají ceny za ty služby, které již liberalizovány jsou (například služby týkající se přenosu dat), zatímco na druhé straně ceny za služby dosud ještě neliberalizované neklesají, ale spíše rostou (zejména tarify za použití veřejné telefonní sítě, kde je signalizován další růst místního hovorného po odstranění křížového financování uvnitř SPT). Důsledkem je pak veskrze logická snaha nahradit drahé neliberalizované služby pomocí lacinějších služeb, které již liberalizovány jsou - i s využitím větší vstřícnosti jejich provozovatelů, kteří také chovají zcela jinak, než poskytovatelé monopolních služeb. Jedním konkrétním projevem je snaha přenášet telefonní hovory po datových sítích, jejichž provoz vychází obecně lacinější než provoz sítí telefonních.

Přenášet telefonní hovory po datových sítích lze mnoha způsoby. Asi nejrozšířenější jsou dnes technologie VOIP (Voice Over IP), umožňující přenášet živý hlas po datových sítích fungujících na bázi protokolu IP z rodiny protokolů TCP/IP - což je například Internet, ale na stejných protokolech dnes funguje i drtivá většina privátních datových sítí, které si budují nejrůznější organizace pro svou interní potřebu. Důležité je, že dnes již existují konkrétní produkty a řešení, které provozovatelům takovýchto datových sítí umožňují po nich i "telefonovat", neboli fakticky realizovat hlasovou telefonii přenášenou po datových sítích. Dokonce existují i taková zařízení, která dokáží sama rozhodovat o tom, kudy je nejvýhodnější vést určitý hovor, přes kterou síť a přes kterého operátora, tak aby uživateli stačilo jen zadat číslo volaného, a veškerá optimalizace nákladů (tzv. Least Cost Routing, zkratkou LCR, doslova: "směrování podle nejnižší ceny") probíhala automaticky.

Na letošním Invexu vystavovalo takováto zařízení pro tzv. IP telefonii (hlasovou telefonii vedenou po datových sítích protokolem IP) mnoho výrobců, včetně těch nejznámějších zástupců tradičního "světa spojů" (například společnost Lucent vystavovala nejnovější AT&T Telephony server, i moduly pro IP telefonii do ústředen Definity). Nabídka takovýchto řešení je ale určena primárně provozovatelům datových sítí, zatímco jejich uživatele zajímají spíše konkrétní služby z oblasti internetové telefonie. Také ty byly na letošním Invexu prezentovány.

Ateus - Omega, šikovný český nápad

Výčet zajímavých řešení z oblasti telefonie, které byly na letošním Invexu k vidění, je vhodné začít popisem jedné opravdové zajímavosti tuzemského původu (která ale již byla avizována před samotným Invexem). Jde o telefonní ústřednu Ateus firmy 2N, přetvořenou do celého komunikačního systému jménem Ateus-Omega. Její podstatu lze shrnout asi následovně: snaží se dát uživatelům maximální vládu nad tím, kudy jsou vedeny jejich telefonické hovory. I u nás totiž existuje určitá možnost volby, a to mezi pevnou sítí patřící monopolnímu SPT Telecom, a již konkurenční sítí mobilních telefonů GSM (a kromě toho i Internetem). Přitom ceny meziměstských hovorů via GSM již dnes vychází příznivěji než "pozemní" hovory, a mnoho lze uspořit i na tom, že hovory nebudou přestupovat z pevné sítě na síť mobilní a naopak. Právě na tyto úspory je nový komunikační systém Ateus-Omega zaměřen nejvíce. Nabízí však i podporu internetové telefonie, a to prostřednictvím zabudovaného systému Aplio (který je ve skutečnosti jednoúčelovou bránou mezi internetovou telefonií a telefonií klasickou). Po věcné stránce je Ateus-Omega klasickou analogovou ústřednou, do které jsou zaintegrovány i brány do systému GSM (např. po jedné pro Eurotel i Paegas, ale může jich být i více), a dále rozhodovací logika, která se stará o volbu "cenově optimálního směrování" (výše popsaný Least Cost Routing) podle pravidel, která má možnost nastavit sám uživatel (resp. provozovatel ústředny).

Tím však výčet zajímavých vlastností systému Ateus-Omega zdaleka nekončí. Společnost 2N se spojila s firmou Software602, která uzpůsobila své řešení 602 pro Internet, na bázi poštovního systému Mail602, i pro spolupráci s touto ústřednou (a dodává tento SW spolu s ústřednou, v jednom bundlu). To znamená, že ústředna může být připojena k síti LAN a může být ovládána (konfigurována) z počítače, pomocí uživatelsky přítulných programových prostředků - to samo o sobě je malou revolucí ve světě telefonních ústředen, jejichž nastavování je tradičně cokoli jiné, než user-friendly. Hlavně ale přizpůsobení komunikačního softwaru telefonní ústředně umožňuje mnohé zajímavé věci, třeba práci s hlasovou poštou prostřednictvím softwaru (včetně možnosti posílání hlasových zpráv elektronickou poštou), či vytvoření jednotného uživatelského prostředí pro veškerou komunikaci, včetně "psané" i "mluvené".

Výčet předností komunikačního systému Ateus-Omega je opravdu dlouhý, a poněkud paradoxně možná bude největším problémem výrobců přesvědčit širší veřejnost o tom, co vlastně toto řešení je zač a co umožňuje. Výrobci systému Ateus-Omega to na letošním Invexu vzali s popularizací svého produktu skutečně zgruntu: každý den odpoledne pořádali v přilehlém kongresovém centru dvouhodinovou "nalévárnu" o tom, jak se i dnes dá šetřit na telekomunikačních poplatcích. Zájem byl nemalý.

Paegas Internet Call, Net2Phone a Globe Phone

Přednosti internetové telefonie si u nás může vyzkoušet každý, a to díky službě Paegas Internet Call společnosti RadioMobil. Ta ji úspěšně nabízí již od začátku letošních prázdnin a vysloužila si za to nelibost SPT Telecom, který již protestoval u ČTÚ proti porušení svého monopolu. Stanovisko ĆTÚ však ani v době konání Invexu nebylo známo.

Služba Paegas Internet Call patří do kategorie služeb pro volání stylem "z telefonu na telefon", a Internet využívá jen k faktickému dálkovému přenosu hovorů. V daném případě je ale trochu nepřesné mluvit o Internetu jako takovém, protože ve skutečnosti jsou hovory fakticky vedené po privátní datové síti, vyhrazené právě a pouze tomuto účelu, a ne po skutečně veřejném Internetu (kde by nebylo možné zaručit konkrétní úroveň kvality přenosových služeb). Ceny za mezistátní hovory přes službu Paegas Internet Call jsou samozřejmě nižší než za analogické hovory SPT (konkrétně přijdou na 12,90 při volání do Evropy a na 19,90 za minutu při volání jinam do světa).

Služba Paegas Internet Call byla na letošním Invexu oceněna Křišťálovým diskem. Vedle ní však byly na Invexu prezentovány i dvě další služby z oblasti internetové telefonie. Ty ale spadají do poněkud jiné kategorie, do kategorie služeb pro volání stylem "z počítače na telefon". Předpokládají totiž, že jedna část hovoru bude vedena po Internetu, a druhá po klasické telefonní síti. V praxi to funguje tak že volající "volá" ze svého počítače, pomocí vhodného programu, a od něj je telefonní hovor veden prostřednictvím veřejného Internetu do USA (tj. volající může telefonovat prakticky odkudkoli na zeměkouli, kde je v dosahu Internetu). V USA takto vedený telefonní hovor "přestupuje" do klasické veřejné telefonní sítě, a po ní pak pokračuje dále až k volanému, kterému stačí obyčejný telefon (a nemusí mít počítač, ani být připojen k Internetu). Úspora je zejména v tom, že hovor "vystupuje" z Internetu a "přestupuje" do telefonní sítě tam, kde je to z hlediska cenové politiky nejvýhodnější - tedy v USA, kde díky liberalizaci trhu a existující konkurenci vychází i dálkové telefonní hovory velmi výhodně.

U nás se takovéto služby nyní objevily dvě:

• Net2Phone - nabízí ji CESNET a.s.p.o. (ve spolupráci se zahraničním provozovatelem, kterým je společnost IDT Corporation)
• PhoneGlobe - nabízí společnost Globe s.r.o. (ve spolupráci se společností Delta Three, Inc.).

Obě služby mají společné také to, že fungují na principu předplatného - uživatel nejprve zaplatí určitou částku, kterou pak může protelefonovat podle vlastního uvážení. Odlišnosti jsou v cenách, někde je levnější služba Net2Phone, někde naopak PhoneGlobe. Obě služby společně pak jsou výrazně levnější než služba Paegas Internet Call a než klasické hovory přes SPT Telecom. Malé srovnání ceníků ukazuje následující tabulka minutového hovorného do některých světových lokalit:

Důležitou otázkou je samozřejmě kvalita. Obecně totiž platí, že ve veřejném Internetu, vzhledem k samotnému principu jeho fungování, není možné garantovat kvalitu přenosu, ale lze ji pouze "statisticky zlepšovat". Naopak v privátních datových sítích, byť pracujících na stejném technologickém principu jako veřejný Internet, lze dosahovat lepší kvality (tímto způsobem je řešena např. služba Paegas Internet Call). Nejvyšší garanci kvality hovoru poskytují až klasické telefonní sítě, ale jejich cena je zase vyšší - v praxi tedy jde o věčný kompromis mezi vyšší kvalitou za vyšší cenu, a nižší kvalitou za nižší cenu. Jednoznačný návod na řešení tohoto kompromisu neexistuje, protože zde záleží na velmi mnoha faktorech, včetně momentálního provozu v Internetu a způsobu připojení volajícího. Jediné doporučení, které lze v tomto ohledu učinit, je "vyzkoušejte si to sami, a pak se sami rozhodněte". Počáteční investice, nutné k vlastnímu vyzkoušení všech obou popisovaných služeb (Net2Phone a PhoneGlobe) jsou naštěstí již velmi nízké - potřebné programové vybavení pro telefonování po Internetu je zadarmo, a tak stačí jen pořídit si to nejlacinější předplatné (u Net2Phone ve výši ekvivalentu 25 USD, u PhoneGlobe 1050,- Kč).

Nástup bezdrátových technologií

Jedním z největších problémů v oblasti telekomunikací je problém tzv. poslední míle, neboli problém jak "dotáhnout" nejrůznější telekomunikační vedení až do prostor zákazníka, tedy do jednotlivých kanceláří, domácnosti atd. Sem již povětšinou vedou "nějaké dráty", a to účastnické telefonní přípojky, realizované běžnou telefonní dvoulinkou a z druhé strany svedené do nejbližší telefonní ústředny. Tyto metalické přípojky jsou dnes využívány jen na neskutečně malý zlomek své přenosové kapacity (pro potřeby analogové telefonní sítě), a navíc je na nich technickými prostředky zabráněno dokonalejšímu využití, umělým zúžením šířky přenosového pásma (takže maximální dosažitelná přenosová rychlost je pak cca 30 kilobitů za sekundu). Dnes přitom již existují technologie, které dokáží z toho samého vedení doslova "vytřískat" maximum - technologie xDSL (Digital Subscriber Loop) dosahují na existujících účastnických přípojkách až megabity za sekundu. Na Invexu tyto technologie také byly k vidění, ale nepatřily již mezi opravdu horké novinky (jsou spíše již zavedenou komoditou na trhu).

Problém je spíše ve vlastnictví zmíněných přípojek a v důsledcích, které z toho vyplývají. Budou-li patřit výlučně telekomu, pak jejich využití alternativními telekomunikačními operátory bude problematické. Proto potenciální i aktuální alternativní operátoři již dnes pošilhávají po jiných alternativách - zejména po těch, které nevyžadují pokládku nových kabelů. To jsou hlavně bedrátové technologie, ale třeba také technologie využívající k datovým přenosům silové rozvody napájecí sítě 220 Voltů. Zajímavé je z tohoto pohledu stanovisko Aliatelu, který aspiruje na pozici největšího alternativního operátora: s rozvody po napájecí síti koketují, ale zatím jen na úrovni pilotních projektů, které mají prozkoumat technické aspekty řešení. Ekonomické aspekty jsou vcelku jednoznačné, a představitelé Aliatelu to na jedné tiskovce před Invexem řekli zcela jasně: o praktickém nasazení bude možné uvažovat až tehdy, kdy bude možné jejich prostřednictvím nabízet i hlasové služby. Využití těchto technologií pouze pro přenosy dat by nebylo rentabilní.

Jinak je tomu ale s bezdrátovými technologiemi, které jsou zřejmě výrazně lacinější, a ze své podstaty nejsou vázány na žádné "dráty", které by bylo třeba někam pokládat. Jestliže dnes již Aliatel nabízí na našem telekomunikačním trhu službu spočívající v pronájmu datových okruhů, pak problém tzv. poslední míle (dotažení okruhu až k zákazníkovi) zde řeší právě prostřednictvím bezdrátových technologií, v tomto případě z kategorie nazývané příznačně WLL (Wireless Local Loop, doslova: bezdrátová místní smyčka).

Už i privátní GSM

Bezdrátové technologie v současné době u nás prožívají nebývalý boom, a to zejména v oblasti mobilních komunikací a telefonů GSM - kde již existuje konkurence, byť dvoučlenná, ale zato fungující, schopná stlačit ceny a nabídnout uživatelsky velmi atraktivní podmínky.

Na letošním Invexu byly mobilní komunikace a technologie opravdu výrazně zastoupeny, a kromě základní nabídky (mobilní telefonie) se zde začaly zřetelně rýsovat některé zajímavé trendy. Jde například o poskytování informačních služeb prostřednictvím GSM telefonů, které k tomuto účelu sice nejsou vůbec optimální - zkuste na nich psát nějaký text a pochopíte v jakém smyslu - ale na druhé straně mají obrovskou přednost ve své velké dostupnosti a velkém rozšíření mezi potenciálními zájemci o takovéto služby. Nelze se proto divit snahám "napasovat" na platformu různé interaktivní informační služby, od výpisů z databází, přes přehledy počasí, zprávy o kurzech akcií, až třeba po GSM banking (manipulaci s bankovním účtem skrz mobilní telefony). I to na Invexu nabízela Expandia banka, jako jednu z variant komunikace banky se zákazníkem.

Jinou novinkou v oblasti GSM byly i prostředky pro budování vlastních (rozuměj: privátních) GSM sítí, které si různé subjekty mohou zřizovat pro své interní potřeby. Další zajímavostí pak byl přístroj pro detekci mobilních telefonů, který varovně zapípá, pokud kolem něj projde někdo se zapnutým mobilem. Takovýto detektor by určitě našel vynikající uplatnění zejména na vstupech do různých přednáškových sálů, kde nenadálé zvonění mobilů vysloveně ruší, ale přítomní své mobilní miláčky nechávají zapnuté i přes úpěnlivé prosby pořadatelů.

Bezdrátový Internet

Vzhledem k nástupu Internetu, problému poslední míle a existenci bezdrátových technologií bylo víceméně jen otázkou času, kdy někdo přijde s konkrétní nabídkou na realizaci bezdrátového přístupu k Internetu. Zvláště izraelská bezdrátová technologie BreezeNet, u nás již v minulosti úspěšně vystavovaná, si doslova koledovala o to, aby ji někdo využil i pro poskytování připojení k Internetu. Nyní se k tomu konečně někdo odhodlal, a na Invexu se prezentovaly se svými nabídkami hned dva subjekty: ostravská firma SNISNET, se svou sítí Eridan, založenou právě na technologii BreezeNet, a dále pražský InWay, coby provider Internetu. Princip jimi nabízených řešení je stejný a velmi podobný buňkovému principu, na kterém pracují mobilní telefony (ale s podstatným rozdílem mobility koncových uživatelů, která zde není uvažována). I zde, v případě poskytování přístupu k Internetu, jsou vytvářeny jednotlivé buňky, s dosahem daným použitou bezdrátovou technologií, a k základnovým stanicím těchto buněk se připojují jednotliví koncoví účastníci. Přenosová kapacita je přitom typicky společná, a tedy sdílená všemi uživateli buňky - takže ti nejsou připojeni žádnou konkrétní rychlostí (např. 64 kbps), ale mají k dispozici momentálně volnou přenosovou kapacitu (takže mohou přenášet svoje data třeba i megabitovými rychlostmi). To pak ale vyžaduje poněkud odlišné modely placení - například pražský InWay v rámci své služby City.Way, která pracuje právě tímto způsobem, zpoplatňuje uživatele jednak paušálním způsobem za existenci přípojky jako takové, a dále podle objemu přenesených dat (podrobnosti je možné najít na adrese http://www.inway.cz).

Jinou zajímavou formu bezdrátového přístupu k Internetu prezentovala na Invexu firma Czech Link. Ta se zabývá příjmem digitálního vysílání televizních a rozhlasových programů ze satelitů, a ve spolupráci s dalšími firmami (Philips a zřejmě i Eunet) se chystá využít vysílání "českého digitálního paketu Czech Link", přes družici DFSII Kopernikus, i pro přenos dat z Internetu. Jelikož by se ale jednalo pouze o jednosměrný přenos, byl by přenos opačným směrem realizován přes klasické komutované telefonní spojení. Tedy na stejném principu, na jakém funguje například technologie DirecPC, kterou na našem trhu již delší dobu nabízí firma GiTy.

Internet a televize = set-top box

Přístup k Internetu, řešený prostřednictvím televizních distribučních kanálů (viz předchozí odstavec) není zdaleka jedinou formou vzájemného prolínání Internetu a televize. Na letošním Invexu byly k vidění dvě další formy jejich vzájemného soužití. Jednou z nich byly tzv. set-top boxy (v doslovném překladu: "krabičky, které se umisťují na televizní přijímače").

Cílem těchto zařízení (set-top boxů) je nabídnout přístup k Internetu a možnost pracovat v něm i lidem, kteří nemají, nemohou nebo nechtějí mít klasický počítač, například kvůli jeho ceně, či kvůli panické hrůze z čehokoli "počítačového". Set-top box je v zásadě jednoúčelový počítač, patřící svým vzhledem, cenou i způsobem ovládání spíše do kategorie spotřební elektroniky (i proto, aby z něj neměli strach lidé s počítačovou fóbií). Místo běžného počítačového monitoru používá k zobrazování svých výstupů běžný televizní přijímač (odsud také jeho název), k Internetu se připojuje pomocí zabudovaného modemu přes telefonní síť, a také programové vybavení set-top boxu je specificky šito na míru potřebám laických uživatelů, kteří budou se set-top boxem pracovat. Například přihlášení se k Internetu by mělo být maximálně jednoduché, asi jako zapnutí televize (tedy na úrovni zmáčknutí jediného tlačítka, s tím že o vše ostatní se set-top box postará sám).

Některé set-top boxy kvůli jednoduchosti nemají ani klasickou klávesnici, protože pro běžné brouzdání Internetem na vlnách služby WWW není až tak potřeba (a v případě nutnosti se text vkládá pomocí dálkového ovladače a klávesnice zobrazené na stínítku televize). Jiné set-top boxy naopak klávesnici mají, povětšinou bezdrátovou, tak aby uživatel nebyl omezován žádným kabelem.

Set-top box, který na letošním Invexu vystavovala společnost Tesla (pod názvem Tesla Internet Box) patří do kategorie nejjednodušších - je sice vybaven klávesnicí (a zabudovaným modemem 33,6 kbps), ale umožňuje pouze práci se službou WWW a práci s elektronickou poštou. Cena ještě nebyla zveřejněna, podle neoficiálního dotazu na stánku by měl stát cca 15 tisíc korun.

Poněkud více vybavený je další set-top box, který Tesla na svém stánku také vystavovala, pod názvem Tesla Super Station. Tento set-top box již umožňuje uživateli psaní textů (zabudovaným textovým editorem), vést si adresář a plánovací kalendář. Zabudován je také přehrávač CD disků, který umožňuje jak přehrávání audio CD-ček, tak i třeba hraní her. Opět zcela neoficiálně by cena tohoto více vybaveného modelu by měla být kolem 23 tisíc.

Internet a televize = internetová televize

Další formou koexistence Internetu a televize je přenos televizních programů po Internetu. Ten sice není pro něco takového příliš vybaven - což vadí při přenosu živého hlasu v rámci internetové telefonie, a při přenosu živého zvuku ještě více - ale na druhé straně se i na tomto poli "zkouší, co Internet dovede". Právě tímto sloganem by asi bylo možné charakterizovat dva pokusy o televizní vysílání v době Invexu - televizní stanice TV24 a TV Visual. Za první z nich stojí internetová kavárna Planeta a poradenská firma Stránský - Internet and Media (a jako Internet provider Telenor CZ), zatímco za TV Visual stojí společnost Visual Connection (a CESNET jako provider). Obě internetové televizní společnosti vysílaly své programy ve formě tzv. streamů (proudů), různě dimenzovaných podle rychlosti připojení koncových uživatelů/diváků (od 20 kbps výše).

Obě televizní stanice také zřídily svá studia přímo na Invexu, a svůj program sestavily z aktuálních reportáží, přímých přenosů a předem připravených programových bloků. V jejich skladbě asi byl největší rozdíl, protože TV24 zaměřila tyto předem připravené programové bloky výhradně na problematiku IT, zatímco TV Visual se zaměřila více na zábavu (získala dokonce vysílací práva na některé známé filmy).

Vysílání internetových televizí provázely určité technické problémy (zejména TV24), které ale je možné připsat na vrub zejména celkové nevyzrálosti technologií pro přenos živého obrazu po Internetu. Celkově je nutné oba pokusy o vysílání hodnotit skutečně jako pokusy, které mají teprve prozkoumat a ověřit možnosti. Plnohodnotné televizní vysílání po Internetu je prozatím stále ještě záležitostí relativně vzdálené budoucnosti.

Internetové kavárny a síťové počítače

V poslední době vznikají snad po celém území ČR nejrůznější internetové kavárny - místa, kde se dá posedět, třeba i vypít kávu, ale hlavně připojit se k Internetu a využít jeho služeb. Na letošním CeBITu si takovéto internetové kavárny zřídily přímo na svých stáncích například firmy IBM a Sun. Dokonce bylo možné v nich získat i občerstvení - u IBM na účet firmy, u Sunů se platilo, s tím že výnos bude odevzdán na dobročinné účely.

Zájem o tyto kavárny byl mezi návštěvníky docela velký, a bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem lidé takto zpřístupněné počítače využívají - mohu-li soudit podle osobního dojmu, pak asi nejvíce lidé využívali elektronickou poštu, a to prostřednictvím služby POST.CZ. Nejspíše k tomu, aby poslali svým bližním či kolegům nebo obchodním partnerům zprávu o tom, že v pořádku dojeli na místo konání Invexu.

Na stánku firmy IBM mne zaujalo, že svou kavárnu vybudovala ze samých síťových počítačů (počítačů NC). To byl šikovný nápad, nejen proto že na takovýchto počítačích, které si vše potřebné stahují z centrálního serveru, nemají návštěvníci moc co pokazit. Hlavně ale to byl šikovný marketingový tah - lidé přicházející doslova "z ulice" byli okamžitě schopni s těmito počítači pracovat (například brouzdat se Internetem prostřednictvím WWW), a sami si tak dokázali, že počítače NC jsou reálně použitelné.

Policie a MV ČR na Invexu již podruhé

V loňském roce se na Invexu poprvé prezentovala také Policie ČR spolu s ministerstvem vnitra, a to samostatnou expozicí, zaměřenou především na problematiku boje proti softwarovému pirátství. Letos se Policie i ministerstvo účastnili znovu, jejich expozice byla laděna obdobně jako vloni. Dokonce na letošní Invex přicestoval i sám ministr vnitra pan Grulich a policejní prezident Kolář, a uspořádali zde tiskovou konferenci. Na ní informovali přítomné novináře zejména o tom, že na ministerstvu vnitra vznikla studie zabývající se bojem proti kriminalitě a dalším negativním jevům v oblasti duševního vlastnictví. Z diskuse pak vyplynulo, že větší aktivitu v této oblasti po našich bezpečnostních složkách dokonce vyžadovalo Evropské společenství, které bylo nespokojeno se stavem ochrany autorských práv a duševního vlastnictví u nás.