nepublikováno, květen 1998
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a98/a805p700.php3

Statebanking, největší hit Fibexu 98

V našich odborných bankovních kruzích se již dlouho operuje s termíny jako "phonebanking", "homebanking", či "Internetbanking". Teprve velmi nedávno se pak objevilo jedno zbrusu nové klíčové slovo, které okamžitě upoutalo na sebe velkou pozornost: jde o tzv. "statebanking". No a netrvalo dlouho, a na světě jsou první řešení pro statebanking - na právě skončeném finančnickém veletrhu FIBEX 98 bylo několik z nich představeno širší odborné veřejnosti.

Naše domácí finanční sféra byla dosud spíše kritizována za svou konzervativnost a neochotu pružně reagovat na nové trendy a směry. V poslední době ale dochází k radikální změně, kterou je možné vysvětlit snad jen očekáváním určitých změn na naší domácí politické scéně. Jak jinak je možné interpretovat fakt, že od vzniku poptávky po novém druhu bankovních služeb uplynula doslova jen chvilka, a přední finanční instituce, ve spolupráci se svými dodavateli technologií, konzultačními firmami i s celou marketingovou mašinérií nabízí hotové produkty, které na tuto poptávku reagují?

Novým druhem bankovních služeb, po kterých se objevila poptávka, je centrální zajišťování všech transakčních operací ve finančním sektoru - tak aby veškeré probíhající operace zaštiťovala skutečně důvěryhodná autorita, které bude nejenom garantovat jejich integritu, ale nabídne i mnoho dalších, doplňkových služeb: například centrální žurnálování všech transakcí (vedení tzv. logů), průběžné zpracovávání nejrůznějších přehledů a statistik, či individuální autorizaci jednotlivých plateb apod. Takovouto autoritou samozřejmě může být jen stát (proto také onen termín "statebanking").

Zajímavé je, že explicitní poptávka po službách z oblasti statebankingu byla vyslovena (z úst některých představitelů naší politické sféry) teprve velmi nedávno, ale na druhé straně některé přípravné aktivity pro podporu statebankingu probíhají již delší dobu - pravda, ne vždy za dostatečného pochopení širší veřejnosti. To je zřejmě i případ tzv. státního informačního systému, který bude plnit roli centrálního transakčního back-endu v celém systému statebankingu, a bude zajišťovat závěrečné fáze sběru a zpracování transakčních informací pro potřeby státní administrativy. Problematice státního informačního systému byl ostatně věnován i jeden z doprovodných seminářů letošního Fibexu, a na něm bylo naštěstí vše uvedeno na pravou míru - jak objasnil náměstek Úřadu pro státní informační systém, pan Květen, podstatou celého systému není podpora toku dat směrem od státu k občanům, jak se mnozí lidé mylně domnívali, ale naopak podpora toku transakčních dat opačným směrem. Jak pan Květen dále upřesnil, koncepce státního informačního systému nepočítá s tím, že by tento systém sám zajišťoval i samotný sběr dat a požadavků na jednotlivé transakce. Tuto oblast hodlá přenechat samostatným navazujícím systémům, a sám se soustředí hlavně na autorizaci jednotlivých finančních transakcí a jejich průběžné monitorování. V celém hierarchickém systému statebankingu tak vlastně vytváří nejvyšší patro, zatímco nižší patra ponechává otevřená a očekává, že je pružně a ochotně vyplní nejrůznější další subjekty i se svými vlastními produkty a technologiemi. Tato představa se ostatně ukázala jako velmi reálná, protože již na letošním Fibexu se objevilo hned několik technických řešení pro "koncovou oblast" statebankingu s garantovanou návazností na jeho centrální část.

Jedno z takovýchto řešení prezentovala doposud málo známá česká firma s nepříliš česky znějícím názvem Brett&Schneider. Její řešení je zaměřené spíše na drobné a značně mobilní uživatele. Lze jej nainstalovat na libovolný notebook s Windows 95, a svému uživateli následně umožňuje zadávat nejrůznější finanční transakce opravdu odkudkoli - nejen z tepla domova či z dopravních prostředků na cestách, ale třeba také z restauračních zařízení apod.

Koncepčně velmi zajímavé řešení pak na Fibexu prezentovala zahraniční firma Orr and Well, Ltd.. Její systém, s kódovým označením Big Brother, počítá s existencí tzv. notifikačních autorit (přesněji: tzv. notifikačních autorit pro transakční operace), které by všechny probíhající finanční transakce průběžně monitorovaly (resp. sloužily by pro průběžné ohlašování těchto transakcí, anglicky "transaction notification", odsud: notifikační autorita). Tyto notifikační autority by přitom byly mezi sebou vzájemně provázány a uspořádány do celé hierarchie, která by mohla plynule navazovat (či spíše vyúsťovat) do samotného státního informačního systému. Výhodou řešení od firmy Orr and Well je fakt, že právě toto řešení je nejčastěji nasazováno pro potřeby statebankingu i v zahraničí, kde dokonce dochází i k vzájemnému provazování notifikačních autorit mezi sebou do nadnárodních celků. Naše malá republika by toho mohla s výhodou využít, a tak již požádala o přijetí do celého nadnárodního systému vzájemně provázaných notifikačních autorit pro transakční operace (zkratkou NATO).

Bořivoj Mlha



P.S. Vážený čtenáři, pokud jsi dočetl článek až sem, jistě jsi pochopil, že si z tebe někdo dělá bohapustou srandu. Zamysli se ale nad tím, zda je to jen skutečný autor tohoto článku, který to zase až tak neskrývá, nebo zda si z tebe dělá srandu spíše ten, kdo požadavek na monitorování všech pohybů na bankovních účtech vznesl.