Stav peeringu na českých datových tocích

O naléhavé potřebě peeringu v našich zeměpisných šířkách již bylo napsáno mnoho řádek. Stejně tak se již vícekrát psalo i o sdružení NIX.CZ, které je společnou platformou českých providerů pro potřeby peeringu. Jak tedy vypadá současný stav peeringu na českých datových tocích, v 10 hodin dopoledne někdy v předvečer zahájení ComNetu?

O samotné myšlence peeringu a možnostech jeho technické realizace je naše "internetová" veřejnost již docela dobře informována, z nejrůznějších článků a publikací, a o naléhavosti problému se na vlastní kůži přesvědčujeme všichni dnes a denně. Již menší povědomost ale zřejmě panuje o cílech a poslání sdružení NIX.CZ, které bylo založeno sedmi českými internetovými providery, právě za účelem řešení problému s peeringem. Zopakujme si tedy nejprve, co je NIX.CZ vlastně zač: po legislativní stránce je to zájmové sdružení právnických osob (se zkratkou z.s.p.o.), a jako takové má své stanovy, definující mj. i způsob přijímání nových členů (jejich plné znění lze najít na adrese http://www.nix.cz/stannix.html). Po technické stránce jde o tzv. neutrální peeringový bod, ve skutečnosti jeden desetimegabitový Ethernetový segment na neutrální půdě - konkrétně na pražské televizní věži v Mahlerových sadech v prostorách, které má NIX z.s.p.o. pronajaty. K tomuto neutrálnímu bodu (síťovému segmentu) se pak jednotliví členové NIXu mohou připojovat, a skrz tento segment si vzájemně vyměňovat data. Důležité přitom je, že samotný NIX již neřeší otázku vlastní výměny dat mezi jednotlivými providery - to si musí všechny dvojice providerů domluvit mezi sebou individuálně, a zakotvit do tvaru dvoustranných smluv. Důvodem je skutečnost, že mezi jednotlivými providery existuje konkurenční vztah, přičemž každý z nich je různě velký (má různě velké sítě, různě četné, obsahově bohaté a uživatelsky atraktivní zdroje, i různé počty uživatelů, různé podnikatelské strategie atd.), a tak vzájemné propojení libovolné dvojice providerů nemusí být pro obě strany stejně atraktivní. Proto si každá dvojice musí mezi sebou dohodnout konkrétní podmínky (jejichž obsah se obvykle pečlivě tají).

NIX tedy není žádným bianco šekem, něčím co by někoho zavazovalo k peerringu s někým jiným, nebo naopak dávalo někomu záruku že s ním někdo jiný bude "peerovat" za nějakých předem a apriorně daných podmínek. Je především technickým řešením, které usnadňuje a zlevňuje vzájemný individuální peering mezi jednotlivými providery, kteří se na vzájemném peeringu dohodnou. Není dokonce ani nezbytnou podmínkou k peerování - například sítě dvou našich nejstarších providerů, CESNETu a Internetu CZ (dříve COnet, nověji Eunet Czechia) spolu peerují již dlouhou dobu, a začali v době, kdy o NIX-u ještě nikdo neměl ani tušení. Snad nejlépe lze filosofii dnešního NIX-u dokumentovat na přístupu malé, ale velmi agilní firmy LUKO: ta nejprve provozovala peering s několika dalšími providery (mj. i s CESNETem), a to pomocí individuálních dvoubodových propojení. Poté však vstoupila do NIX-u, a svůj peering s ostatními providery řeší prostřednictvím NIX-u. Důvodem je zřejmě to, že takto je to výhodnější: místo a dvoubodových spojů jí stačí jediná přípojka do neutrálního peeringového bodu.

Peeringová matice

Oficiálním zdrojem informací o aktuálním stavu peeringu by měla být tabulka, kterou vidíte na prvním obrázku. Měla být, protože minimálně jeden údaj zde chybí - již výše zmiňované propojení mezi sítí firmy LUKO (tj. sítí CzechNet) a CESNETem, byť realizované mimo NIX. I tak ale tato matice dává dobrou představu o tom, jak peering mezi českými providery skutečně vypadá. Myslím že nejvýstižněji to vyjádřil pan Lukačovič na svém Seznamu (na druhém obrázku) - tuzemští provideři jsou rozděleni do dvou skupin, které mezi sebou zatím nepeerují. Skutečnost je opravdu taková, ale její vysvětlení nemusí být nijak složité: domluvit se na konkrétních podmínkách vzájemného peerování je jistě snazší tam, kde "velikost" obou providerů je srovnatelná, a těžší tam, kde jsou rozdíly větší. Doufejme tedy, že rozdělení do dvou vzájemně nespolupracujících táborů je pouze dočasným jevem, který skutečně vychází z větší složitosti vzájemných jednání. První signály o změnách se již objevují: jak mne v osobním rozhovoru ujistil pan Gruntorád, představitel CESNETu, faktické spuštění peeringu mezi CESNETem a sítí PVT je doslova na spadnutí (v době, kdy čtete tyto řádky, by již mělo být realitou).

NIX si za fámy může sám

V poslední době se o peeringu často diskutuje, například v tuzemských elektronických konferencích. Často jsou tyto diskuse plné emocí, různých nepřesností a vyložených fám, pramenících zejména z nepochopení podstaty a smyslu sdružení NIX.CZ. Do značné míry si ale za takovouto odezvu mezi odbornou veřejností může i NIX.CZ sám, protože se nestará o potřebnou publicitu a osvětu. Ze stanov NIX-u (plné znění najdete na adrese http://www.nix.cz/stannix.html) totiž vyplývá, že veškerá prohlášení pro hromadné sdělovací prostředky jménem NIX-u musí být odsouhlasena všemi členy sdružení, a to je samozřejmě pro praktické fungování velmi nepružné. Tiskových konferencí se koná a tiskových zpráv se vydává naprosté minimum, a stejně tak pokulhává i on-line osvěta (na WWW serveru NIX-u, na adrese www.nix.cz, nenajdete kromě peeringové matice, stanov a provozního řádu už nic moc dalšího, co by stálo za pozornost).

Malá "informační pružnost" a velmi přísná pravidla styku s veřejností jsou na druhé straně pochopitelná, když jde o společenství podnikatelských subjektů které si vzájemně konkurují. O to více by se asi měly snažit jednotliví provideři, aby náležitě zviditelnili své vlastní aktivity na poli peeringu (ovšem již jménem svým, nikoli jménem NIX-u). Ani zde však situace není nijak slavná, mohu-li soudit z vlastní zkušenosti, tiskové zprávy týkající se vlastního peeringu vydává a novinářům pravidelně rozesílá jen firma LUKO.

Proč není SPT Telecom v NIXu?

Často otázkou v nejrůznějších diskusích o NIXu a o peeringu je dotaz na členství našeho SPT Telecomu. Pokud je mi známo, SPT Telecom se podílel na přípravných pracích k založení sdružení NIX.CZ. V den, kdy se podepisovala zakládající listina sdružení, se ale nedostavil žádný představitel SPT kompetentní k podepsání zakládací listiny (byla to doba loňských letních prázdnin). Proto se SPT Telecom nestal zakládajícím členem, a musel se snažit o následné přistoupení k již existujícímu sdružení. Přesné podmínky zde upravují stanovy, které říkají že k přijetí je zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny členů NIX-u. No a tento nadpoloviční počet členů se Telecomu ani při dvou dosavadních pokusech o přistoupení nepodařilo získat.

Podle mého osobního názoru není "nepřipuštění" Telecomu do NIXu rozumné a v souladu s celkovou myšlenkou sdružení NIX.CZ - zejména vzhledem k tomu, že členství v NIXu nikoho nezavazuje k faktickému peeringu ani jej nikomu negarantuje, ale ponechává vše na bilaterální dohody. Má-li tedy někdo aktivní nezájem peerovat s Telecomem, nemusí s ním uzavírat takovouto bilaterální smlouvu, ale neměl by mu bránit v členství v NIX-u. Na druhé straně si za své nepřijetí do NIX-u může SPT Telecom především sám - kdyby byl alespoň trochu pružnější a dokázal zajistit účast svého představitele již při podpisu zakládající listiny, bylo by vše úplně jinak. Administrativní renonc se Telecomu podařil i na poslední valné hromadě, kdy se neúspěšně pokoušel o vstup do NIX-u (2 hlasy pro, 1 hlas proti, 3 zdržení a 1 nepřitomen): podle dostupných informací přihlášku podával oborový závod Nextel, který na rozdíl od SPT Telecomu jako takového nemá právní subjektivitu, a tudíž se nemůže stát členem NIXu.

Uvnitř celého obrovského SPT Telecomu také dochází k procesům, které zcela zákonitě musí vzbuzovat obavy u ostatních providerů, bytostně závislých na dostupnosti pevných okruhů zřizovaných právě Telecomem (který je současně i poskytovatelem Internetu). Obavy z toho, že sám sobě bude Telecom potřebné okruhy pronajímat levněji, a tím třeba i zlikviduje konkurenci na poli poskytování přístupu Internetu, představitelé Telecomu dosud vyvraceli tvrzením, že o zřizování pevných okruhů se stará jiná divize (o.z. Přenosová technika) než o poskytování přístupu k Internetu (o.z. Nextel), a že obě tyto divize si poskytují služby za přesně stejných podmínek, jaké mají i "vnější" zákazníci. Nyní ale tento argument již padá, protože oborový závod Přenosová technika, provozující síť LLNet zřizující pevné okruhy, se stal součástí oborového závodu Nextel.

Plány do budoucna

Asi největší změny lze očekávat v samotném peeringu, a to hlavně mezi oběma dosud značně "disjunktními" skupinami. V době, kdy budete číst tyto řádky, již mohou být věci úplně jinak než v době psaní článku.

Příští valná hromada NIX-u se bude konat v úterý 27.5.1997, tedy přesně v zahajovací den ComNetu. Podle informací, které se mi podařilo zjistit, se o členství budou ucházet dva nové subjekty - firmy OASA a Netforce.

K vyřešení je stále otázka správy naší národní domény, kterou doposud spravují pracovníci jednoho z providerů, firmy Internet CZ. Druhým hlavním záměrem sdružení NIX-u (vedle vytvoření technické platformy pro peering) bylo právě převzetí správy této národní domény, resp. její převod na neutrální správu provozovanou na komerční bázi a hrazenou z prostředků NIX-u a podle pravidel, které stanoví právě NIX. Dosud se tak nestalo, ale podle informací které mám k dispozici tomu nestojí v cestě žádná zásadní překážka (příčinou zdržení možná je stanovení pravidel pro zřizování subdomén druhé úrovně, což je dosti ožehavá otázka, kterou je dobré neuspěchat).

Zajímavé bude také sledovat, k jakým závěrům dojde Úřad pro hospodářskou soutěž, který si vyžádal k posouzení stanovy a provozní řád sdružení NIX.