Projekt GIP - Global Inventory Project

Evropské společenství a země G7 již delší dobu významně podporují rozvoj a nasazování informačních technologií do nejrůznějších oblastí lidského života. Kromě všeobecně propagační a „politické" podoby má tato podpora i formu několika pilotních projektů. Mezi ně patří i projekt GIP, neboli „Global Inventory Project".

V únoru roku 1995 se v italské Neapoli konala ministerská konference zemí G7, věnovaná soudobým informačním technologiím. Nejvyšší představitelé členských zemí G7 zde kromě jiného rozhodli o odstartování 11 pilotních projektů, zaměřených na rozvoj informačních technologií v nejrůznějších oblastech. Jeden z těchto projektů, nazvaný Global Inventory Project (GIP), dostal za úkol řešit nedostatečné všeobecné povědomí o nejrůznějších projektech a aktivitách při nasazování a využívání informačních technologií. Již tehdy se totiž ukazovalo, že v různých zemích se na různých úrovních a z různých prostředků a zdrojů financují zajímavé projekty, ale informovanost o jejich existenci byla velmi malá, protože neexistovala žádná centrální registrační autorita, která by informace o těchto projektech shromažďovala. Existence takovéto centrální evidence by přitom mohla významnou měrou pomoci řešitelům již existujících projektů i projektů teprve připravovaných, pomohla by jim podělit se o své názory i zkušenosti, pomohla by získávat odpovědi na dosud otevřené otázky, pomáhala by vzniku širších spoluprací a společných projektů, a v neposlední řadě by mohla odstranit „vynalézání již jednou vynalezeného".

Domovská stránka projektu GIP

Projekt GIP proto dostal za úkol vytvořit globální (celosvětový) adresář takovýchto projektů, ve kterém by byly soustředěny základní informace o projektech (typu: kdo je řešitel, čím se projekt zabývá, kde je možné získat podrobnější údaje a kontaktovat autory). Důležité bylo i rozhodnutí řešit celý projekt na platformě Internetu a služby World Wide Web, tak aby práce s ním byla maximálně jednoduchá a jeho využití snadno dostupné co nejširšímu okruhu zájemců. Po technické stránce byl projekt GIP koncipován jako značně distribuovaný - předpokládá existenci národních serverů GIP, které shromažďují informace o projektech v okruhu své národní působnosti. Tyto informace přitom mají pevnou strukturu, odpovídající databázovému záznamu (označovanému jako MDS, Minimum Data Set), který je pro každý projekt vyplňován jak v národním jazyce, tak i v angličtině. Jednotlivé záznamy (záznamy MDS) pak jsou indexovány, tak aby bylo možné v nich vyhledávat na principu plnotextového vyhledávání. Výsledné indexy pak jednak zůstávají na národním serveru, a jednak jsou replikovány na centrálním serveru, který je umístěn v Bruselu. Výhodou takovéhoto uspořádání je možnost centrálního vyhledávání ve všech národních „datových prostorech" současně, prostřednictvím centrálního serveru. K projektu, který původně iniciovalo společenství G7, se ale záhy přidalo i Evropské společenství a jeho Evropská komise (ES). Jedním z důsledků pak bylo i otevření projektu GIP, tak aby se jej kromě členských zemí G7 mohly účastnit i další země, včetně zemí rozvojových a zemí, nacházejících se tzv. „v přechodu". Zatímco všechny členské země G7 již dnes mají své národní servery projektu GIP, ostatní země si mohou vybrat mezi zřízením vlastního (národního) serveru, nebo umístěním informací o svých projektech na centrálním serveru (tzv. off-shore serveru). Ještě další variantou je pak zřizování tzv. alternativních serverů GIP, které mají již poněkud volnější vazbu na ostatní servery GIP, a mohou být zřizovány například velkými organizacemi (takovéto alternativní servery dnes provozuje například Světová banka či organizace UNESCO).

Ve snaze zvýšit celkové povědomí o projektu GIP iniciovala Evropská komise uspořádání celé série propagačních seminářů, konaných v ne-členských zemích G7 a usilujících o informování místní odborné veřejnosti. Jeden takovýto seminář se konal i v Praze, 26. března v hotelu Intercontinental. Součástí semináře bylo i ocenění tří místních projektů, které koordinátoři projektu považovali za nejzajímavější. Z našich tuzemských projektů si hezký diplom odnesly projekty Econnect (http://www.ecn.cz), Monitor (http://www.ecn.cz/inf/monitor/) a Středisko sociální prevence hl.m.Prahy (http://www.ssp.cz). Svůj zájem zřídit a provozovat národní server projektu GIP na pražském semináři vyslovil zástupce Národního informačního střediska (NIS-u, http://dec.nis.cz).

Podrobnosti o projektu GIP lze najít na adrese http://www.gip.int, kde si také lze vyzkoušet vyhledávání v databázi projektů či zaregistrovat vlastní projekt.