Projekt TEN-34 CZ vstupuje do realizační fáze

O ambiciózním projektu TEN-34 (Trans European Network at 34 Mbps) a jeho české části jste se na stránkách CHIPweeku mohli poprvé dočíst v závěru minulého roku, konkrétně v CWK 44/96. O tom, jak pokračuje budování jeho nosné části - komunikační infrastruktury - informovali řešitelé projektu na tiskové konferenci dne 5. března.

Připomeňme si nejprve ve stručnosti, co je vlastně projekt TEN-34. S jistým zjednodušením lze říct, že je to celoevropská reakce na skutečnost, že dnes již plně komerční Internet se svými notoricky přetíženými linkami nestačí akademické sféře pro její vědecké a výzkumné činnosti. Proto se Evropské společenství rozhodlo vybudovat, pro potřeby akademické sféry, síť zcela novou, dostatečně dimenzovanou a určenou výhradně pro vědeckovýzkumné účely. Za naši republiku se do přípravných akcí zapojilo sdružení CESNET, které vyhrálo výběrové řízení na tuzemského řešitele té části projektu TEN-34, která se zabývá vybudováním potřebné přenosové infrastruktury - celý projekt TEN-34 je totiž značně širší, a zahrnuje i četné pilotní aplikace, která budou novou přenosovou infrastrukturu využívat (a jejich řešitelé už jistě nedočkavě čekají na její uvedení do provozu).

Jak jsme již také informovali ve zmíněném prvním článku v CWK 44/96, financování projektu do roku 1988 se podařilo zajistit z prostředků MŠMT, který na tyto velmi významné aktivity dokázal sehnat téměř půl miliardy korun (na celé tříleté realizační období - po jeho uplynutí si česká síť TEN-34 bude muset najít vlastní zdroj financování svého provozu). Do budoucna je možné počítat i s tím, že Evropské společenství bude zpětně hradit část nákladů (zejména těch které připadají na mezinárodní konektivitu), ale této možnosti dosud brání jeden nepříjemný fakt - dosud jsme totiž nemohli být oficiálně přijati do celého projektu, protože se nenašel tuzemský telekomunikační operátor schopný garantovat nezbytnou mezinárodní konektivitu s potřebnou přenosovou kapacitou a za přijatelnou cenu. Maďarsko zareagovalo včas a dnes již je oficiálně zahrnuto do kontraktu s Evropskou unií. My bychom ještě měli šanci stihnout další „nástupní" termín k 31. březnu, pokud se do té doby najde operátor ochotný poskytnout potřebné garance. Situace by se měla vyjasnit k 15. březnu, kdy je uzávěrka výzvy ke zřízení potřebných mezinárodních okruhů.

Pokud jde o tuzemskou část sítě TEN-34, zde je situace mnohem jasnější. V soutěži o dodavatele tuzemských datových okruhů vyhrály České radiokomunikace a.s., a již je také začaly budovat. Na konci loňského roku byl uveden do provozu první spoj 34 Mbps, a to mezi Brnem a Prahou, a další spoje následovaly rychlým tempem. Do konce března by měla být uvedena do zkušebního provozu téměř celá infrastruktura sítě TEN-34, která by měla „ústit" do všech význačnějších akademických měst (Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc a Ostrava].

Jasná je již také technická koncepce - celá česká síť TEN-34 bude postavena na technologii ATM. Vzhledem k tomu, že České radiokomunikace provozují své datové okruhy bezdrátově, jde o poněkud netradiční řešení, které nemá mnoho precedentů - již uskutečněné provozní testy ale nenaznačují žádné problémy. Pokud jde o aktivní prvky, také zde již je jasno: soutěž o dodavatele těchto komponent vyhrála firma Intercom Systems, která svou nabídku založila na produktech Cisco. V uzlových bodech sítě ATM tedy budou ATM ústředny CISCO LightStream 1010. Čtyři z nich budou „uvnitř" sítě, a to v Praze (na Strahově], v Brně, v Mezivratech (na odbočce do Českých Budějovic) a na Holém kopci u Olomouce. Dalších 11 ústředen pak bude „na okraji", tedy v jednotlivých koncových lokalitách, do kterých bude síť TEN-34 ústit - zde měli místní provozovatelé na výběr, zda se k ATM síti TEN-34 připojí prostřednictvím ATM ústředny (přepínače), nebo prostřednictvím ATM karty do klasického směrovače (CISCO 7500).

Rozhodnutí vybudovat celou síť na technologii ATM však nebylo zcela automatické - v rámci celého evropského projektu TEN-34 se totiž nenašel konsensus o tom, zda je výhodnější budovat infrastrukturu na bázi ATM, nebo klasičtějším způsobem na bázi protokolu IP. Evropa se dokonce rozdělila na dva tábory, a celý projekt TEN-34 bude mít dvě část: jedna bude založena na ATM, a druhá na IP. Mezi nimi pak bude několik přechodových bodů, nám geograficky nejbližší by měl být ve Frankfurtu. Sem by také měla ústit zahraniční přípojka české části sítě TEN-34.

Z technických zajímavostí možná ještě stojí za zmínku, že pro provozování protokolu IP nad sítí ATM by měla být použita technika LANE (LAN Emulation) - tedy stejné řešení, jaké je použito například v pražské akademické síti PASNET.

Domovskou stránku české části projektu TEN-34, s aktuálními informacemi, najdete na adrese http://www.cesnet.cz/cesnet/ten34.html.