Encyklopedie s otazníky

Encyklopedie počítačových sítí, kterou na náš knižní trhu v nedávné době uvedlo nakladatelství Computer Press, je úctyhodným nakladatelským počinem: jde o knihu zvící tloušťky 6,5 centimetrů, hmotnosti téměř dvou kilogramů, a čítající přes 1200 stránek. Kvalita obsahu však již zdaleka tak úctyhodná není.

Knížka, kterou jsem dostal na recenzi, není žádnou útlou brožurkou - je to skutečně pořádná „bichle". Jde přitom o český překlad druhého vydání anglického titulu „Encyclopedia of Networking", kterou v originále vydalo (v roce 1995) vydavatelství SYBEX. Ve svém podtitulu přitom nese ještě přídomek „pro NetWare 4.1, Windows 95, Windows NT Server 3.51, UnixWare 2 a OS/2 Warp Connect".

Z tohoto přídomku je také patrné, že encyklopedie se vedle výkladu obecnějších pojmů věnuje i terminologii, která je specifická pro konkrétní produkty (což je u takovéhoto typu publikace jistě dobře). Mohu-li soudit z četnosti hesel a volby konkrétních příkladů, autor je zřejmě „odkojen" sítěmi Novell NetWare (ale ostatní platformy nepřichází příliš zkrátka). Jednotlivá hesla jsou volena vcelku vyváženě, a ta nejvýznamnější jsou vysvětlována i dosti podrobně - například jen technologii FDDI je věnováno celkem 12 tiskových stránek. Celkový informační obsah encyklopedie pak odpovídá „hutnosti" knihy, a je opravdu velký. Podstatné je asi i to, že jednotlivá hesla jsou ponechána ve svém anglickém originálu, a také jejich řazení je převzato z angličtiny (český je až výklad hesel).

Ke knížce je přibalen i disk CD-ROM, na kterém lze nalézt celý anglický originál encyklopedie. Ne sice v hypertextovém formátu, jak slibuje tzv. sleeve note na zadní straně obalu knihy, ale ve formátu PDF (jako jeden velký soubor). Výhodou je možnost samočinného vyhledávání (prostřednictvím čtečky PDF formátu), ale pokud nemáte opravdu velmi silný a výkonný počítač, nepočítejte s výsledkem během sekundy (jak to slibuje zmíněný sleeve-note).

Co považuji za nutné celé encyklopedii vytknout, je nízká odborná kvalita, špatná srozumitelnost textu, špatný překlad a nepřehledné uspořádání. Díky přiloženému anglickému originálu si ostatně každý může udělat sám obrázek o tom, kde chyboval již autor a kde dílo zkázy dokončili překladatelé. Jelikož tento článek je recenzí a ne lektorským posudkem, pokusím se jen nastínit charakteristické druhy chyb (nejde tedy zdaleka o jejich úplný výčet).

Příkladem věcné chyby je výklad hesla „síť s přepojováním paketů" (Network, Packet-Switched, str. 696), který je sám o sobě hodně zmatený. Jako konkrétní příklad (který měl zřejmě dokumentovat možný malý rozsah paketů) jsou v něm uváděny pakety protokolu XMODEM. Protokol XMODEM je přitom charakteristický tím, že je určen pro sítě s přepojováním okruhů, a v sítích s přepojováním paketů je nepoužitelný.

Příkladem chyby způsobené neaktuálností je ilustrativní výčet internetových domén nejvyšší úrovně (v tabulce na str. 290), kde je uváděna již neexistující doména .cs pro Českou a Slovenskou Republiku. Ani překladatelé zřejmě nepovažovali za potřebné poopravit autora, který nestihl zaznamenat náš sametový rozchod, ani vznik samostatných domén cz a sk.

Faktických věcných chyb naštěstí není v celé knize až tak mnoho. Výrazně více je tam ale takových výkladů a formulací, které sice nejsou ve svém důsledku věcně nesprávné, ale jejich čtení vyžaduje nemalou dávku otrlosti (a uživatele neznalého problematiky musí spíše zmást). Za všechny jen několik doslovných citátů:

Fax ..... je fotokopie na dlouhou vzdálenost (str. 380),
WAN .... je síť, jejíž prvky mohou být odděleny vzdáleností, která vyžaduje použít telefonní komunikaci (str. 1064),
File server .... souborový server je ústřední řídící bod sítě, neboť přes něj prochází všechny transakce (str. 919)
Klient/server .... složitější verze sítě serveru. Zatímco pracovní stanice v síti serveru mohou pomocí serveru získat přístup ke všem druhům zdrojů, pracovní stanice jsou v tomto procesu dominantní a musí provádět většinu činností ... (str. 668).
Packet Switching .... Přenos může probíhat přes libovolnou dostupnou cestu nebo obvod. Obvod je dostupný okamžitě po zaslání paketu. Další přenášený paket může zvolit jinou cestu. (str. 759)
Datagram ... je paket, který obsahuje jak zdrojovou, tak cílovou adresu poskytnutou uživatelem, a ne sítí. Datagram může také obsahovat data. (str. 248).
Internet ... Jako obecný pojem je internet celosvětová síť, která se skládá ze dvou nebo více menších sítí vzájemně propojených a schopných komunikace. (str. 474).

Na nesrozumitelnost a obtížnou „pochopitelnost" četných pasáží bohužel doplatili i překladatelé. Ti zřejmě v mnoha případech sami nepochopili, co měl autor na mysli, a tomu pak odpovídá i nízká kvalita českého překladu. Za všechny jeden až groteskní příklad: když chtěl autor vyložit heslo „Internet registry" (na str. 495), napsal v originále že se jedná o centrální databázi obsahující síťové adresy počítačů a identifikátory autonomních systémů, a že ji udržuje DDN NIC (což již několik let není pravda). Pak ale dodává, že je to čím dál tím těžší, neboť s nástupem komerčního světa se stále více firem snaží používat svá registrovaná jména a je ochotno povolat na pomoc i zkušené právníky, aby si prosadily svou. Já osobně se domnívám, že tím měl autor na mysli symbolická doménová jména a složitou situaci s registrováním domén druhé úrovně pod doménou COM, kde spory kolem registrovaných jmen a názvů skutečně existují (bez ohledu na to, že zřizování domén v rámci DNS je něco jiného než přidělování IP adres, které je hlavní náplní práce subjektů typu Internet registry). Překladatelé pochopili záměr autora zřejmě nějak jinak, a zmíněný dodatek přeložili takto: „Tento úkol (vedení databáze) je značně obtížný, protože velké množství uživatelů se připojuje k Internetu, aby využilo jeho dobrého jména".

Příkladem do očí bijící chyby, kterou vyrobili přímo překladatelé, je popis režimu fronty (FIFO) na str. 399. Zde překladatelé přeložili anglické „added least recently" jako „naposledy přidaný", a celou frontu pak charakterizovali tak, že „prvek, který byl naposledy přidán, je odstraněn jako první". Tím z fronty vyrobili přesně opačně fungující datovou strukturu, tj. zásobník (anglické „added least recently" totiž znamená „přidaný nejdávněji", resp. „přidaný jako první").

Za velký nedostatek celé Encyklopedie považuji i její nepřehledné uspořádání a místy i nekonzistentnost obsahu a českého překladu. Jednotlivá hesla jsou sice řazena abecedně (a to v anglickém originále), ale mnohdy jsou vysvětlována opakovaně, na více místech, dokonce i v rámci jiných hesel. Leckdy je vysvětlení v rámci jiného hesla dokonce podrobnější, ale čtenář musí mít hodně štěstí či velkou intuici, aby takovýto „vnořený" výklad pod jiným heslem našel - knížce totiž chybí jakýkoli rejstřík. Opět jeden příklad za všechny: výklad hesla „Connectionless Service" je uveden na straně 203 v rozsahu 27 řádek, zatímco na straně 204 je uveden výklad hesla „Connection-Oriented Service" (v rozsahu 20 řádek). Stejná dvě hesla jsou ovšem vysvětlována a porovnávána (jako dvě „podhesla") i na str. 482 v rámci výkladu hesla Internetwork, a to dokonce v ještě větším rozsahu než na původním místě (na 30 resp. 27 řádcích). Věcný duch dvou různých výkladů jednoho a téhož je zde naštěstí vcelku konzistentní. Odlišná je však česká terminologie - jednou se v případě anglického „Connection-Oriented Service" hovoří o „spojově orientované službě", zatímco ve druhém případě je překládána jako „služba s navázáním spojení". Příkladem věcné nekonzistentnost při opakovaném výkladu jednoho a téhož hesla je počet složek u ukazatelů URL - zde se na straně 1045 (při výkladu hesla URL) po pravdě uvádí, že má tři složky, zatímco v jiném výkladu podstaty ukazatele URL (v rámci hesla WWW, na str. 1084) se uvádí jen dvě složky.

Celkový dojem, který na mne encyklopedie udělala, je ten že její autor ji vytvářel hodně dlouhou dobu. Za tuto dobu se ovšem ve světě sítí poněkud změnily priority (některé věci jsou pro čtenáře již méně zajímavé a nebylo by nutné jim věnovat tak velkou pozornost, zatímco jiné věci se naopak začaly teprve objevovat a získávat na zajímavosti). Podobně možná i sám autor poněkud měnil názor na to, co a jak je vhodné v encyklopedii popsat. K původnímu základu pak postupně přidával a přidával, až zřejmě přestalo být v jeho silách pamatovat si (nebo jen „najít", při neexistenci rejstříku), co někde již jednou napsal, třeba v poněkud odlišném kontextu a celkovém vyznění, a popsal to znovu. Výsledkem je kniha úctyhodných fyzických dimenzí, ale již méně úctyhodné kvality. Český překlad na tomto faktu již nic nezlepšil.