Killer Application
Zamysleli jste se někdy nad tím, jaké věci doopravdy hýbou počítačovým světem? Co způsobí, že lidé náhle změní své zvyky a obyčeje, své dosavadní názory a obvyklé preference? Musí to být opravdu převratné věci, které dokáží lidi vytrhnout z vyjetých kolejí a přimějí je nastoupit do poněkud jiného vlaku, než v jakém se vezli až doposud. Co to ale může být?
Jedním příkladem může být osobní počítač, který způsobil opravdovou revoluci ve vztahu člověka k výpočetní technice. Jiným příkladem zřejmě může být Internet, jehož raketový nástup v současné době prožíváme. Ale ani tyto dva novodobé fenomény by se neprosadily zcela samy, pouhou svou existencí a dostupností. Muselo zde existovat ještě něco, co podnítilo zájem nejširší veřejnosti, na co se tato široká veřejnost v dobrém slova smyslu nachytala - něco co zafungovalo jako inhibitor, spustilo celou řetězovou reakci a doslova převálcovalo to „ostatní".
Představme si jako příklad myšlenku, se kterou přišel již v roce 1979 mladý absolvent MIT, Dan Bricklin. Napadlo ho, že by se dalo nějak pomoci nejrůznějším firmám a organizacím, které své ekonomické kalkulace, propočty, rozvahy a kdoví jaké další výpočty provádí na drahých minipočítačích, s nepříjemně dlouhou dobou obrátky, minimálním komfortem a velkou cenou. Proč jim neudělat něco jako automatický formulář, s políčky které si v případě potřeby budou samy vypočítávat svůj vlastní obsah na základě obsahu jiných políček? Když se záhy objevil na scéně první spreadsheet, určený pro provozování na tehdejších osobních počítačích (kterými v té době byly především počítače Apple II), vyvolal obrovskou lavinu zájmu uživatelů. Ti si začali osobní počítače a spreadsheety houfně kupovat a úspěšně je používat. Spreadsheet Visicalc, po kterém následovaly další úspěšné programy této kategorie, se tak stal jednou z prvních aplikací, která si vysloužila označení „killer application" (v doslovném překladu „zabijácká aplikace"). Dnes se pod tímto pojmem obecně chápe taková aplikace, která se velmi rychle uchytila, stala se neformálním standardem, a zcela převálcovala svou konkurenci.
Dnes je jako nejtypičtější příklad „killer application" uváděna služba World Wide Web, i když v pravém slova smyslu nejde o jednu konkrétní aplikaci, ale o celou službu, která může být poskytována různými aplikacemi. Pravdou je, že právě tato služba zaúčinkovala doslova jako roznětka, která přivedla k výbuchu obrovskou nálož zájmu o Internet. Ten se právě díky službě World Wide Web dostal do povědomí široké uživatelské veřejnosti, a díky tomu se také uvolnily nemalé prostředky na jeho další rozvoj - čím se nastartovala celá řetězová reakce, která přivedla na svět další a další vylepšení a zdokonalení služby World Wide Web.
Přesné vymezení toho, co již je nebo ještě není „killer application", je samozřejmě dosti subjektivní záležitostí. Své „killer application" si hledají snad všechny možné druhy aplikací - například ve světě síťových operačních systémů může být za „killer application" považován třeba Novell Netware, zatímco v oblasti operačních systémů pro pracovní stanice to nejspíše budou MS Windows. Kdysi dávno byl „killer apllikací" i první editor WordStar, zatímco dnes by asi šlo nejspíše o MS Word. Takto bychom ale mohli hledat hodně dlouho, a v každé oblasti nacházet více či méně vhodné kandidáty „killer applikací". Také v oblasti World Wide Web-u, nebudeme-li jako „killer application" chápat přímo tuto službu jako takovou, bychom mohli najít dva významné kandidáty - jedním by byl program NCSA Mosaic, který se jako první postaral o masovější rozšíření služby WWW, a jehož název se stal téměř synonymem pro klientský program služby WWW. Současným kandidátem na označení „killer application" ve světě World Wide Web by pak asi nejspíše byl browser Navigator firmy Netscape.