Jak pracují sítě

Po zajímavých publikacích „Jak pracují počítače" a „Jak pracují multimédia" se na našem trhu objevuje další díl volné řady publikací od firmy ZD (Ziff Davis) Press, u nás vycházející v českém překladu u firmy UNIS - tentokráte věnovaný počítačovým sítím.

Když se mi zmíněná publikace dostala do ruky, byl jsem na ni opravdu zvědav. Napsat populárně laděnou knížku, která by dokázala vysvětlit přístupným a snadno „vstřebatelným" způsobem mnohdy netriviální problematiku je nesmírně těžké. Autoři, kteří se tohoto díla podujali, nejsou rozhodně žádnými začátečníky - čtenáři časopisu PC Magazine jistě budou znát síťového specialistu redakce, pana Franka J. Derflera jr. Druhým autorem je pak Les Reed od firmy DCA Crosstalk. Za třetího autora bych pak sám považoval ilustrátora, který se podepsal pod přímo nádhernou grafickou výpravu celé knížky. Ta je skutečně vynikající, a ostatním publikacím nasadila laťku opravdu hodně a hodně vysoko.

První část knížky „Jak pracují sítě" je věnována problematice přenosu informací po drátových linkách (telefonech, telegrafech a prvních sítích). Druhá kapitola se zaměřuje na soužití počítačů a telefonů, a dostává se až k modemům, faxmodemům, terminálové emulaci a režimu sdílení času u střediskových počítačů. Třetí část se pak podrobněji věnuje lokálním sítím, jejich operačním systémům, kabelovým rozvodům a architekturám klient/server a peer-to-peer. Čtvrtá část knížky je věnována spojení mezi sítěmi LAN: jsou zde popisovány opakovače, mostry a směrovače, metropolitní sítě, a služby s přepojováním okruhů a s přepojováním paketů. Konečně poslední, pátá část knihy, je věnována aplikacím pro pracovní skupiny. Zde jsou stručně nastíněny informační služby on-line charakteru, systémy elektronické pošty, a architektura klient/server.

Škoda jen, že věcný obsah celé publikace příliš nekonkuruje vysoké laťce grafické stránky. Autoři se s přetěžkým úkolem popsat fungování počítačových sítí srozumitelným a na předchozí znalosti nenáročným způsobem nevyrovnali nejštastněji. Občas se dopustili některých věcných chyb - například když uvádí, že tzv. kroucená dvoulinka (kabel UTP, Unshielded Twisted Pair) se od telefonního vedení dosti zásadním způsobem liší. Mnohem více bych ale autorům vyčetl způsob jejich vyjadřování. Bohužel jsem neměl k dispozici originál, abych si mohl udělat obrázek o tom, co způsobil nepříliš citlivý český překlad, a co mají na svědomí již původní autoři. Nicméně obtížnější srozumitelnost velkých částí textu jde zřejmě na vrub oběma stranám: nedovedu si například představit, že při popisu způsobu fungování síťových adaptérů by nesmysl typu „Síťové adaptéry pak převádějí změny úrovně napětí na znaky abecedy ASCII" (na str. 114) mohl mít na svědomí pouze špatný překlad. Naproti tomu z vět typu „Sítě s přepojováním paketů bývají často označovány jako standard X.25 (dříve CCITT - International Telegraph and Telephone Consultative Committee)" špatný překlad a špatná větná skladba přímo čiší. Celkový efekt je ale bohužel ten, že mnohé pasáže jsou i pro zkušeného čtenáře spíše hádankou, jako například: „... jsou-li sítě různé, například jedna používá Ethernet a druhá kruhovou topologii, budou pro jejich spojení nejlepší směrovače, protože odstraní pakety formátované pro IPX nebo IP z nízkoúrovňového rámce a pošlou je prostřednictvím linky interLAN" (na str. 162). Autoři si také značně zkomplikovali život tím, že v rámci zjednodušení zcela vynechali představu o existenci vrstev v počítačových sítích. To se jim pak mnohokráte vymstilo, například při popisu rozdílu mezi mostem (bridge-m) a směrovačem (router-em), kde se skutečně neměli „čeho chytit". Sami si pak také často pletli rámce a pakety, a místo o rámcích mluvili o „paketech Ethernetu" apod.. Na můj vkus také příliš často srovnávali „hrušky a jablka" - například jméno poskytované služby stavěli na roveň způsobu fungování přenosové části sítě (např. ve větě: "nejznámější sítě s přepínáním paketů jsou CompuServe a MCI Mail"), či kladli rovnítko mezi síťovou technologie a konkrétní topologií (např. ve výše citované větě „jedna používá Ethernet a druhá kruhovou topologii").

Ještě k samotnému českému překladu: překladatel zřejmě dal přednost maximálně přesnému překladu původního textu, bohužel na úkor jeho srozumitelnosti a „ladnosti". Mnoho vět pak působí značně škrobeně, někdy až násilně. Také zvolená česká terminologie je z čistě jazykového hlediska možná vyhovující, ale mnohdy neodpovídá tomu, co se v naší odborné literatuře skutečně používá. Například anglické „packet switching" se běžně překládá jako „přepojování paketů", zatímco v knize se mluví o „přepínání paketů". Dalším příkladem může být překlad anglického „Structured Cabling", které se běžně překládá jako „strukturovaná kabeláž", a nikoli jako v knize uvedené „strukturované zapojení". Také pojem „regenerační zesilovač" sice dosti trefně vystihuje podstatu věci, ale tuzemští čtenáři jsou přeci jen více zvyklí na termín „opakovač" (anglicky: repeater).

Pokud bylo hlavním cílem publikace podat určitou problematiku co možná nejsrozumitelněji, a to nejspíše síťovým laikům, pak se obávám, že se to autorům (zřejmě i za přispění českého překladatele) moc nepodařilo. Nicméně pokud se nebojíte nad některými věcmi trochu popřemýšlet, občas s autory zapolemizovat a nebrat úplně všechno jako dogma, pak vám tato nádherně ilustrovaná kniha může stále ještě dost přinést.