Explore OnNet 1.1,

aneb: vše potřebné pro Internet, v jednom balíku, od FTP Software

Popularita Internetu v poslední době doslova exploduje. Svědčí o tom i nebývalý zájem producentů softwaru, kteří se doslova předhání v nabídce potřebných programových produktů pro přístup do Internetu a práci v něm. Pozadu nezůstala ani známá firma FTP Software - její sada nástrojů pro využití Internetu se jmenuje Explore OnNet, a má jednu důležitou vlastnost: je šita na míru připojení k Internetu po komutovaných linkách veřejné telefonní sítě.

Když jsem pro minulé číslo Computer Echa (1/95) psal recenzi na programový balík „PC/TCP OnNet 1.1 & PC/TCP Network Software 3.0", končil jsem povzdechem - že mi na něm nejvíce vadí to, co v tomto programovém balíku schází. Pro připomenutí: balík „PC/TCP OnNet 1.1 & PC/TCP Network Software 3.0", lidově jen „OnNet", obsahuje především tzv. PC/TCP jádro (PC/TCP kernel) v provedení rezidentního programu pro MS DOS, a v provedení VxD modulu pro prostředí MS Windows. K tomuto jádru, které implementuje hlavní přenosové protokoly TCP/IP, jsou pak „přibaleny" základní aplikace pro vzdálené přihlašování (Telnet), pro přenos souborů (FTP klient i server), pro sdílení souborů (NFS klient, InterDrive), pro správu sítě (konfigurační utlity, utility typu Ping, Traceroute apod.), pro vyhledávání uživatelů (Host, Finger, Whois apod.), pro on-line komunikaci typu chat atd. Všechny tyto aplikace jsou přitom v rámci OnNet-u dodávány jak ve verzi pro řádkově orientované prostředí MS DOSu, tak i pro grafické prostředí MS Windows. Jedinou výjimkou v tomto ohledu byly prostředky pro elektronickou poštu, které jsou v OnNet-u obsaženy jen ve verzi pro MS DOS. Navíc ale v takové podobě, která je víceméně převzata z prostředí Unixu, provozovaného ve znakovém režimu na alfanumerických terminálech. O uživatelsky přítulné verzi elektronické pošty pro Windows, a stejně tak o mnoha dalších aplikacích, které dnes kralují v Internetu, však v rámci samotného OnNetu nebylo ani vidu, ani slechu. Vlastně ne tak docela - již v době psaní recence na zmíněný OnNet se ke mně dostala zpráva, že firma FTP Software se chystá uvést na trh všechny tyto „chybějící" aplikace jako samostatný produkt, s názvem Explore OnNet. No a netrvalo dlouho, a i tento programový balík přistál na mém stole k recenci. Sice jen v měsíční demoverzi, ale jinak plně funkční.

Co je Explore OnNet?

Obr. 1.: Domovská stránka FTP Software

V prvním přiblížení je možné konstatovat, že Explore OnNet je sadou nástrojů, určených pro využití dnes nejpopulárnějších služeb Internetu. Konkrétně obsahuje:

uživatelský systém elektronické pošty pro prostředí MS Windows (Mail OnNet)
klientský program služby World Wide Web (Enhanced NCSA Mosaic)
klientský program služby Gopher (ve verzi Gopher +)

K těmto třem zcela novým aplikacím, které v balíku PC/TCP OnNet 1.1 & PC/TCP Network Software 3.0 nemají obdobu, jsou přibaleny ještě další aplikace, obsažené i v původním „OnNet-u". Jsou to aplikace pro:

přenos souborů dle protokolu FTP (jen klientská část)
vzdálené přihlašování (Telnet, nikoli však ve verzi s emulací terminálů 3270)
zjišťování dosažitelnosti uzlů v síti (PING, TRACEROUTE)
zjišťování různých statistik o provozu sítě
dotazy na přihlášené uživatele (FINGER),
vyhledávání adres uživatelů (WHOIS)
zjišťování jmen počítačů (HOST)

Všechny tyto aplikace jsou přitom určeny jen pro prostředí MS Windows.

Pro koho je Explore OnNet určen?

Další velmi podstatnou skutečností je to, že jako součást balíku Explore OnNet je dodáváno PC/TCP jádro (tzv. kernel) ve verzi, určené pro komunikaci po komutovaných linkách veřejné telefonní sítě (vzhledem k čistě „Windowsovskému" charakteru aplikací již výhradně ve verzi VxD modulu). Z této skutečnosti pak také jednoznačně vyplývá, pro koho je Explore OnNet určen - pro toho, kdo se k Internetu připojuje po telefonu.

Právě tomuto způsobu připojení - tedy po komutovaných linkách veřejné telefonní sítě - je pak také celý Explore OnNet uzpůsoben. To se projevuje v následujících aspektech:

jednotlivé aplikace (zejména Enhanced NSCA Mosaic jako tzv. browser služby WWW) jsou „vyladěny" tak, aby dokázaly přijatelně pracovat i při takových přenosových rychlostech, které odpovídají možnostem komutovaných telefonních linek,
elektronická pošta je řešena tak, aby s ní uživatel mohl pracovat i v době, kdy není připojen k Internetu,
PC/TCP jádro, dodávané jako součást Explore OnNet, je schopné komunikovat prostřednictvím protokolů SLIP (Serial Line IP) nebo PPP (Point-to-Point Protocol), a podporuje také související protokoly pro ověřování identity vzdáleného uživatele (PAP/CHAP) a protokoly pro vzdálenou konfiguraci (především nový protokol DHCP)
součástí programového balíku Explore OnNet je velmi intuitivní utilita pro navazování spojení po telefonní síti,
instalační postupy celého balíku jsou v maximální možné míře zautomatizovány, tak aby instalaci mohl provést i člověk s minimální počítačovou erudicí.

Zaměření celého produktu na komutované telefonní linky ovšem ještě neznamená, že by jednotlivé aplikace nebylo možné používat i jinak - například v síti, která má trvalou konektivitu do Internetu. Podobně jako v případě původního OnNetu dokáží i aplikace z balíku Explore OnNet pracovat také nad rozhraním Windows Sockets (zkráceně Winsock). No a to si můžete na svém počítači zrealizovat prakticky při jakémkoli způsobu připojení. Samozřejmě je možné použít i „běžné" PC/TCP jádro, dodávané jako součást balíku OnNet.

Mail OnNet

Elektronická pošta, dodávaná jako součást balíku Explore OnNet, zřejmě není původním produktem firmy FTP Software. Pochází od britské společnosti Unipalm, od které ji FTP Software odkoupila. To samozřejmě nic nemění na faktu, že jde o plnohodnotný produkt, se všemi obvyklými vlastnostmi a schopnostmi komerčních produktů tohoto typu. Samozřejmostí je možnost vytváření hierarchicky uspořádaných folderů (pořadačů pro jednotlivé zprávy), možnost tvorby adresářů s elektronickými adresami, automatické připojování podpisů, používání předvyplněných šablon atd. Uživatelský komfort jde dokonce až tak daleko, že uživateli je nabízena animace procesů příjmu a odesílání pošty: například při příjmu se nejprve objeví nákladní auto s poštou, ze kterého posléze „vyskočí" dopis, putuje přes celou obrazovku, a nakonec „skočí" do vaší poštovní schránky. K dokonalosti snad chybí už jen melodie „Poštovský panáček" či alespoň slavnostní fanfáry při příjmu každé nové zprávy (jaké umí zahrát například poštovní program Eudora). Komu to vadí, může samozřejmě animaci vypnout.

Obr. 2.: Poštovní klien Mail OnNet

Mnohem důležitější vlastností pošty OnNet je schopnost pracovat tzv. off-line, neboli v době, kdy daný počítač nemá přímé spojení s Internetem. Díky této možnosti můžete například napsat určitý počet dopisů a odeslat je s tím, že místo skutečného odeslání do Internetu se pouze uloží do zvláštní výstupní schránky. Jakmile se pak se svým počítačem k Internetu skutečně připojíte, můžete tyto dopisy odeslat všechny naráz. Stejně tak si můžete naráz „stáhnout" veškerou svou došlou poštu, ale skutečně ji číst až v době, kdy již připojeni nejste. Šetří to nejen Vaši kapsu (menšími polatky za telefon a za dobu připojení k Internetu), ale také vaše nervy - svou korespondenci si můžete vyřizovat v době, kdy na to máte čas a chuť, a nemusíte zoufale spoléhat na dobu, kdy se někam dovoláte.

Pokud jde o technickou stránku věci, Mail OnNet je řešen takovým způsobem, jaký je dnes v Internetu standardem. Jednotlivé zprávy sestavuje podle doporučení RFC-822 s tím, že plně podporuje i novější rozšíření, označované jako MIME (Multipurpose Internet Multimedia Extensions). K vlastním textovým zprávám, je tedy schopen „přibalovat" nejrůznější datové soubory, formátované soubory textových editorů, spreadsheety apod. Pro odesílání pošty vzdáleným počítačům používá Mail OnNet protokol SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), zatímco pro „stahování" pošty z jiného poštovního serveru používá protokol POP2 nebo POP3. Díky tomu dokáže Mail OnNet bez problémů spolupracovat se všemi obvyklými poštovními servery v Internetu.

Mail OnNet podporuje také rozhraní MAPI (Messaging Application Programming Interface). Toto rozhraní, které podporuje celá řada různých systémů elektronické pošty (kromě Mail OnNet-u např. Microsoft Mail, cc: Mail, Novell MHS a další) definuje způsob komunikace aplikací s elektronickou poštou v prostředí MS Windows, a umožňuje zabudovat potřebné rozhraní pro přístup k elektronické poště přímo do jednotlivých aplikací. V praxi to pak znamená, že příslušná koncová aplikace (například editor či spreadsheet) se umí sama dorozumět se systémem elektronické pošty (je-li konstruována jako tzv. MAPI-aware), a svému uživateli tak může sama zprostředkovat odeslání toho, co potřebuje. Píšete-li právě něco ve svém oblíbeném editoru (a ten je tzv. MAPI-aware), pak právě editovaný text můžete odeslat elektronickou poštou přímo z této aplikace, a nemusíte jej nejprve ukládat do vhodného souboru, pak si spustit svou elektronickou poštu a teprve jejím prostřednictvím soubor odesílat.

Jedna z věcí, které jsem na poště Mail OnNet postrádal, je možnost automatického třídění došlých zpráv do různých folderů (pořadačů) podle klíčových slov v hlavičce zprávy. Existují takové programy, které toto umí (sám právě kvůli této vlastnosti používám volně šiřitelný program Pegasus Mail), a při živější elektronické korespondenci je to schopnost nezaplacení.

Mozaika: všechny cesty vedou do NCSA

Obr. 3.: Příklad použití prohlížeče Enhanced Mosaic

Řekne-li se dnes služba WWW neboli World Wide Web, pak mnoha lidem vyvstane na mysli jako synonymum pojem „Mosaic", česky „mozaika". Ve skutečnosti ale jde o termín, použitý pro označení jedné konkrétní implementace klientské části služby WWW, neboli tzv. browseru - stalo se tak ve středisku NCSA (National Center for Supercomputing Applications) při University of Illinois at Urbana-Campaign, kde svůj výtvor nazvali NCSA Mosaic. Původně byl sice určen jen pro prostředí X-Window, ale posléze byl přenesen i do dalších prostředí, včetně populárních MS Windows.

Díky tomu, že pochází z akademického prostředí, je NCSA Mosaic volně šiřitelný. Zřejmě i právě proto se stal jakýmsi etalonem, od kterého je odvozena většina ostatních klientských programů služby WWW (browserů). Přitom odvozena nejen co do chování a celkového image, ale i co do použití zdrojového kódu (poskytnutého na základě licence).

Browser, dodávaný jako součást balíku Explore OnNet, vznikl právě tímto způsobem - z kódu, vyvinutého v NCSA, a upraveného jednak firmou FTP Software, jednak firmou Spyglass, Inc. Výsledek je pak označován jako Enhanced NCSA Mosaic. V čem je ale „rozšířenější", než jeho volně šiřitelný vzor?

Zcela jistě v tom, že má charakter komerčního produktu, a jsou tedy k němu poskytovány obvyklé podprůné služby, jako u jiných komerčních produktů. Pokud jde o vlastní funkčnost, Enhanced NCSA Mosaic se snaží tvářit jako jednodušší, než jeho volně šiřitelný protějšek. V praxi to znamená, že na vás „bliká" méně ikonek, některé funkce mají jednodušší a intuitivnější ovládání (například vytváření tzv. hot-listu, neboli seznamu význačných odkazů). Jiné funkce zase chybí úplně - například možnost vytvářet více různých seznamů typu hot-list či možnost anotací.

Něco navíc však přeci jen Enhanced Mosaic má. Umožňuje vám připravit si dopředu hned několik sad fontů (označovaných jako style-sheets) pro zobrazování jednotlivých částí textů, a pak mezi nimi „za chodu" vybírat. Naproti tomu původní NCSA Mosaic sice také připouští uživatelské nastavení fontů, ale jen v rámci jediné, pevně dané sady. Díky možnosti nastavení fontů přitom oba produkty umožňují používání české diakritiky (viz vložený box: čeština na WWW). Enhanced NCSA Mosaic navíc umí pracovat s několika samostatnými okny najednou, zatímco původní NCSA Mosaic vždy jen s jedním.

Stejně jako jeho vzor, je i Enhanced NCSA Mosaic plně 32-bitovou aplikací. To tedy znamená, že pokud tuto aplikaci chcete provozovat na „běžných" MS Windows (tj. MS Windows 3.1, Windows for Workgroups 3.11 atd.), musíte mít nainstalováno jejich 32-bitové rozšíření. To je volně šiřitelné, a můžete jej tedy získat obecně odkudkoli. V balíku Explore OnNet toto rozšíření dostanete také, a navíc se o jeho instalaci nemusíte vůbec starat - vše za vás vyřeší maximálně „blbovzdorný" instalační program. Ten si dokáže sám otestovat, jestli už toto rozšíření na svém počítači máte či nemáte, a pokud ne, nainstaluje si jej sám.

Gopher má plus

Obr. 4.: Příklad použití klienta Gopher +

Další z „internetovských" aplikací v balíku Explore OnNet je klientský program služby Gopher. Je na něm zajímavé především to, že podporuje novější verzi služby Gopher, označovanou jako Gopher +. Pro uživatele je dále podstatné, že má velmi propracované prostředky pro práci s tzv. záložkami (bookmarks), a elegantně vyřešenou vazbu na nejrůznější prohlížecí a zobrazovací programy (tzv. viewery). Celkový „look and feel" tohoto programu je však poněkud jiný, než u obdobných klientských programů služby Gopher - nebo tak alespoň působil na autora této recence.

Dialer - může být něco jednoduššího?

U programového balíku, který je zaměřen především na využití komutovaných linek veřejné telefonní sítě, je velmi podstatné, jakým způsobem se vyrovná s obsluhou sériových portů, ovládáním modemů, vytáčením telefonních čísel, s navazováním spojením, přihlašování ke vzdálenému přístupovému serveru atd. Autoři balíku Explore Onnet se tohoto úkolu zhostili opravdu dobře - vše dovedli do takového stavu, že po koncovému uživateli se požaduje skutečně jen jediné: poklepat na jednu ikonu. Ostatní už za něj provede jeho počítač sám.

Součástí balíku Explore OnNet je zajímavý program, spadající do kategorie tzv. dialerů (což by šlo přeložit nejspíše jako „vytáčecí program"). Ten si sám obslouží jak sériové porty vašeho počítače, tak i k nim připojený modem (což zase není až tak těžké). Podstatnější je spíše to, že součástí tohoto „dialeru" je propracovaný skriptový jazyk (nazvaný příznačně SLANG), prostřednictvím kterého si můžete předem naprogramovat celou přihlašovací sekvenci (tj. dialog, kterým se přihlašujete na vzdáleném terminálovém serveru svého poskytovatele připojení k Internetu). Nemusíte to však být vy, kdo v tomto jazyku bude programovat - dialer je vybaven schopnosti naučit se sám vše potřebné, a příslušný program ve skriptovém jazyku (tzv. skript) si sestavit sám. Od uživatele k tomu potřebuje jediné - aby mu jednou předvedl, jak postupuje při skutečném přihlašování. Tedy aby předvedl například to, kdy a na jakou výzvu z druhé strany zadává své uživatelské jméno, kdy a jak zadává heslo, kdy a jakým způsobem přiměje druhou stranu k přechodu do režimu SLIP či PPP a tak dále. Může to tedy být i tak, že napoprvé váš dosud nezkušený dialer zaučí někdo zkušenější, a vy se pak už vůbec nemusíte starat o žádné technické podrobnosti. Váš dialer vám po svém zaučení sám vytvoří samostatnou ikonu pro každé jednotlivé telefonní číslo, na které můžete chtít volat. Sám se také dokáže vyrovnat s případnými záludnostmi kolem přidělování tzv. IP adres, kolem získávání adres nejbližším name serverů, nejbližších routerů apod.

Na vás skutečně zbývá jen poklepat na jednu jedinou ikonu, a brána Internetu by se vám měla otevřít dokořán. Pak již nevádejte, a vstupte do tohoto báječného světa. Explore OnNet vám bude dobrým průvodcem.

Čeština a WWW? S Explore OnNet ano.

Autoři služby World Wide Web ve švýcarském CERNu si nedali příliš práce s podporou národních abeced. Jistou možnost sice do svého výtvoru zabudovali, ale zřejmě je nenapadlo, že by WWW mohli někdy používat i v bývalé východní Evropě.

Specifikace jednotlivých protokolů a jazyků, využívaných službou WWW, totiž pamatují pouze na možnost vkládání znaků kódu Latin 1, který pokrývá národní abecedy většiny západoevropských zemí. Vůbec však nepočítají s kódem Latin 2, do kterého spadá i čeština a slovenština, či s jiným vhodným kódem, který by dovoloval používat češtinu.

Naštěstí je ale přenosový mechanismus služby WWW (tj. protokol HTTP) koncipován tak, aby jednotlivé znaky přenášel jako osmibitové, a nikoli jen jako sedmibitové. Pokud se tedy odesilatel i příjemce dohodnou, mohou používat v zásadě jakýkoli osmibitový znakový kód, kterému oba rozumí a oba jej shodně interpretují. Tudy pak vede cesta k používání češtiny.

Pokud například provozovatel určitého WWW serveru předpokládá, že velká část jeho uživatelů (nebo snad: čtenářů?) bude používat klientské programy (browsery), pracující v prostředí MS Windows a schopné zobrazovat češtinu v takovém kódování, jaké se právě v MS Windows používá, může jim vyjít vstříc tím, že i svou nabídku (své stránky) napíše v češtině se stejným kódováním. Příkladem takovéhoto serveru je server www.dcit.cz, spravovaný autorem tohoto článku. Tento server nabízí svůj obsah jak v češtině s diakritikou (v kódování, používaném v českých MS Windows), tak i v češtině bez diakritiky.

Na straně uživatele služby WWW je k využití takto řešené češtiny nutné zařídit, aby příslušný klientský program (browser) pro MS Windows používal k zobrazování české fonty. V případě Enhanced NCSA Mosaic z balíku Explore OnNet (a stejně tak i v případě jeho vzoru, NCSA Mosaic), takovéto nastavení je možné. Konkrétní postup nastavení, stejně tak jako další informace o použití češtiny v souvislosti se službou WWW, najdete na zmíněném serveru www.dcit.cz. Příslušné URL je:

		   http://www.dcit.cz/czhelp.html