Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 43/93 v roce 1993
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a93/a343c120.php3

Brouter, gateway

Pojmy opakovač (repeater), most (bridge) a směrovač (router), kterými se to v dnešních počítačových sítích jen hemží, mají jednu velkou přednost - jejich interpretace je vzácně jednotná. Když se například řekne opakovač, je ihned jasné, že jde o takové zařízení, které propojuje dva či více segmentů počítačové sítě, a samo pracuje na úrovni fyzické vrstvy. Most také propojuje dva či více segmentů, ale pracuje na úrovni bezprostředně vyšší, tj. na úrovni linkové vrstvy, zatímco směrovač pracuje na ještě vyšší úrovni, a to na úrovni síťové vrstvy.

Existuje dokonce i přechodný typ mezi směrovačem a mostem - zařízení, kterému se v angličtině říká brouter (jako složenina od: bridge/router). Způsob fungování tohoto zařízení vychází vstříc takovým protokolům, které vůbec nepočítají s existencí síťové vrstvy, a klasický směrovač, který pracuje právě na úrovni této síťové vrstvy, by si s nimi nedokázal poradit. Příkladem je obstarožní protokol NetBIOS počítačů PC, ale obdobně je na tom například i protokol LAT firmy DEC. S takovýmito protokoly si však dokáže poradit zmíněný brouter - pokud narazí na takový protokol, který počítá s existencí síťové vrstvy a je možné jej tzv. směrovat, pak se brouter chová jako směrovač. Pokud však narazí na jiný protokol, který nedokáže směrovat (tj. zpracovat na úrovni síťové vrstvy), pak se zachová jako most (bridge).

Existuje však ještě další termín, který se v souvislosti se vzájemným propojování sítí velmi často používá: gateway (česky: brána). Tento termín již nemá zdaleka takové štěstí, jako opakovač, most, směrovač i brouter - jeho interpretace se často dosti různí.

Někdy je tento pojem používán jako společný zastřešující termín pro všechny ostatní termíny: v tom smyslu, že například most je takový druh brány, která pracuje na úrovni linkové vrstvy, zatímco směrovač je taková brána, která pracuje na úrovni síťové vrstvy.

Jindy je brána (gateway) ztotožňována jen se směrovačem. Význačným příkladem je terminologie sítí na bázi rodiny protokolů TCP/IP: zde se pod pojmem gateway (brána) běžně rozumí směrovač. V současné době se ale i zde začíná místo nesprávného pojmu gateway používat mnohem správnější termín IP router (IP směrovač).

V užším slova smyslu se ale bránou rozumí takové zařízení, které pracuje na úrovni ještě vyšší, než je vrstva síťová (tj. na transportní až aplikační vrstvě).

Pro správné pochopení významu bran je dobré si uvědomit jednu významnou skutečnost: počítačové sítě nejsou všechny stejné. Právě naopak, často se mohou i velmi významně lišit. Na tom, jak dalece se liší, pak závisí i možnosti jejich propojení na úrovni jednotlivých vrstev. Obecně platí, že čím větší je odlišnost, tím vyšší je vrstva, na které je možné realizovat jejich vzájemné propojení.

Z tohoto pohledu pak brána slouží k propojování těch nejvíce odlišných sítí. Velmi často pracují brány až na úrovni nejvyšší, tj. aplikační vrstvy, kde zajišťují převod dat mezi jednotlivými aplikacemi. Příkladem mohou být různé druhy poštovních bran (mail gateways), které umožňují předávat elektronickou poštu z jedné sítě do druhé. Různé sítě totiž mohou používat různý formát jednotlivých zpráv (hlavně hlavičky), jiný způsob adresování, a například i jiný způsob kódování jednotlivých znaků v těle i hlavičce zprávy. Zajistit potřebnou konverzi pak dokáže až brána, pracující na aplikační úrovni, protože pouze na této úrovni může "vnímat" strukturu přenášených dat, a dokáže tak rozpoznat jednotlivé zprávy a správně interpretovat (a zkonvertovat) jejich obsah. Pro brány, pracující na nižší úrovni, by šlo jen o souvislý proud dat, jejichž význam by na této úrovni již nebyl znám.