Vyšlo v Softwarových novinách č. 8/97, v srpnu 1997
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a708s600/a708s648.php3

Myšlenka Intranetu

Všeobecný nástup Internetu, životaschopnost technologií TCP/IP a úspěch služeb vyvinutých pro prostředí Internetu se zajímavým způsobem projevily i v oblasti, do které Internet původně nezasahoval. Jde o privátní sítě nejrůznějších subjektů, které si v těchto sítích provozují velmi různorodou směs aplikací určených pro podporu vlastního fungování - například všelijaké administrativní agendy, účetní systémy, skladové hospodářství, plánovací programy, evidence písemností apod., obecně pak nejrůznější interní informační systémy. Pokud se takovéto sítě připojily k Internetu, pak jej chápaly spíše jako "externí" záležitost, určenou ke komunikaci s externími subjekty, pro získávání informací o těchto externích subjektech a poskytování vlastních informací těmto externím subjektům, zatímco pro vlastní fungování (provozování interních informačních systémů) nadále sloužily původní specifické technologie.

Časem se ale ukázalo, že tyto "interní" technologie, mnohdy zcela specifické a doslova "šité na míru" konkrétnímu provozujícímu subjektu, jsou zbytečně drahé, složité, těžkopádné a náročné na používání, alespoň ve srovnání s technologiemi, které se používají v Internetu. Naproti tomu technologie, vyvinuté v prostředí Internetu, jsou obecně cenově příznivější (protože mají výrazně větší odbyt), jsou poměrně dobře standardizovány (protože výrobci sami a ve vlastním zájmu dodržují standardy Internetu), a na trhu jsou dostupné v široké nabídce a v mnoha různých provedeních, která si navzájem dobře rozumí. Zcela zákonitě se proto musela objevit myšlenka nasadit tyto technologie, pocházející z "vnějšího" světa Internetu (a s nimi související služby), i v rámci privátních sítí, pro potřeby vlastního (interního) fungování příslušného subjektu. Typickým příkladem může být nasazení služby World Wide Web i pro zpřístupnění interních informací interním uživatelům, na interním WWW serveru, který pro externí uživatele nemusí být vůbec přístupný.

Řešením, která takto vznikla, se ne nadarmo říká Intranety. Ekonomicko-technické zdůvodnění, které jsme si právě naznačili, však není zdaleka jediné možné, celá myšlenka Intranetů má totiž i zajímavý "lidský" aspekt. Interní informační systémy, původně řešené jinými technologiemi než internetovými, se ve své podstatě zabývají prací s informacemi. Stejně tak se prací s informacemi zabývají i služby Internetu, včetně oblíbeného Web-u. Proč by ale uživatelé měli s informacemi pracovat různými způsoby a s pomocí různých nástrojů podle toho, zda se tyto informace týkají fungování jejich vlastního podniku (firmy, instituce apod.), nebo nějakého externího subjektu?