Elektronický podpis na Invexu 2000

Elektronický podpis byl tématem, o kterém se na letošním Invexu hodně mluvilo. Dokonce nejen v zákulisí, ale přímo "na pódiu", konkrétně v rámci kulatého stolu, který zde byl uspořádán specificky k této problematice (v rámci konference "Informace pro 21. století"). Sešla se na něm čtveřice politiků (ministři Březina a Gross, poslanci Mlynář a Langer) a sponzorů, a hovor se velmi brzy dostal k otázce, kdy bude možné elektronické podpisy využívat "naplno", především ve vztahu ke státní správě - například tedy pro tolik popularizovaná daňová přiznání. Diskutující se samozřejmě shodli na obecné potřebě el. podpisů i na jejich co nejrychlejším zavedení do praxe. Shodli se také na tom, že největší překážkou je skutečnost že dosud neexistují prováděcí vyhlášky k zákonu o el. podpisu, které má připravit Úřad pro ochranu osobních údajů - a vesměs se shodli i na kritice tohoto Úřadu za to, že vyhlášky dosud nevydal. Poslanec Mlynář např. referoval o jednání parlamentního podvýboru (podrobněji jsem o něm psal zde, v článku "Elektronický podpis na koberečku") a řekl, že podrobil předsedu Úřadu Neuwirta "silnému politickému tlaku". Vyžádal si od něj zprávu o postupu prací (za měsíc od jednání podvýboru) a uvedl také, že získal od předsedy ÚOOÚ příslib zavedení podpisů do praxe v horizontu březen-květen 2001.

U kulatého stolu ale nebyl přítomen žádný zástupce kritizovaného úřadu (dotazem na ÚOOÚ jsem se dozvěděl, že ani nebyl pozván), proto zde ani nemohly zaznít protiargumenty druhé strany - lze je najít např. zde). Diskuse to proto byla jednostranná a vůbec se nedostala k jádru problému - k diskusi o tom, že před vydáním prováděcích vyhlášek je potřeba odvést nemalé penzum odborné práce (která navíc musí navázat na postup obdobných prací v EU, kvůli celkové kompatibilitě našeho řešení se zahraničím), a že tedy celý problém je v tom, zda vydat vyhlášky prakticky okamžitě (jak požadují kritici), byť za cenu nebezpečí uspěchání, věcných i formálních chyb a budoucí nekompatibility s řešením v EU, nebo zda se vzniku vyhlášek věnovat s potřebnou seriózností (jak prosazuje Úřad), za cenu pozdějšího termínu kdy se elektronické podpisy skutečně dostanou v plné míře do reálného života. V sázce je přitom opravdu hodně, protože jakákoli chyba a z ní vyplývající možnost zneužití celého principu el. podpisů by mohla mít nejen velmi nepříjemné věcné důsledky, ale především by nabourala důvěru lidí v tento velmi užitečný mechanismus.

Hezkou ilustrací chyb, k jakým také může docházet, pokud se všemu nevěnuje dostatečná pozornost a péče, je následující "zádrhel", který se vloudil do samotného zákona o el. podpisu: ten sice zmocňuje Úřad pro ochranu osobních údajů k vydání příslušných prováděcích vyhlášek (fakticky mu to ukládá), ale legislativci nedomysleli že statut, který tento úřad získal "svým" zákonem (zákonem o ochraně osobních údajů, podle kterého byl úřad zřízen) mu neumožňuje vydávat takovéto vyhlášky (to smí činit pouze ministerstva, ústřední orgány státní správy a ČNB). Bude nutné to řešit buď novelou zákona o el. podpisu (která by změnila statut podzákonných norem které mají být vydány), nebo novelou zákona o ochraně osobních údajů, která by změnila statut Úřadu tak aby vyhlášky vydávat směl.

Co bylo k vidění

Invex je především veletrhem informačních technologií, a různé konference a kulaté stoly jsou jen jeho odborným doprovodným programem. Hlavní těžiště Invexu je v expozicích, a i zde se elektronické podpisy projevily. Letos se totiž na Invexu prezentovaly i tzv. certifikační autority, jako subjekty poskytující certifikační služby, konkrétně vydávající tzv. certifikáty. Prezentovány byly konkrétně služby 1.CA (1. Certifikační Autorita, patřící pod PVT, již brzy by se měla stát samostatnou dceřinnou společností), služby Certifikační autority KPNQwest či služby certifikační autority TRUSTCERT firmy AEC. První dvě jmenované certifikační autority přitom přihlásily svá řešení do letošního Křišťálového disku, v kategorii "ostatní software", a první jmenovaná (1.CA) dokonce uspěla natolik, že Křišťálový disk ve své kategorii skutečně získala (za celkové řešení této certifikační autority). Na stánku kde 1. CA vystavovala (v rámci tzv. e-zóny, v pavilonu F) si návštěvníci mohli nechat zdarma vystavit osobní certifikát (s platností na půl roku).

S problematikou elektronického podpisu souvisí i průzkum agentury DEMA, jehož základní výsledky byly novinářům prezentovány na tiskové konferenci nadcházejícího (již čtvrtého) ročníku kampaně BMI (Březen - měsíc Internetu). Jde o průzkum, který byl prováděn ještě před přijetím zákona na vzorku 1080 osob reprezentujících dospělou populaci ČR starší 18 let. Zde jsou nejzajímavější výsledky tohoto průzkumu:

• 66% občanů si myslí, že uzákonění elektronického podpisu se pozitivně odrazí na rozvoji elektronického obchodování (jen 2 procenta o tom pochybují a zbytek nedokázal odpovědět)
• 63% občanů si myslí, že přijetí zákona o el. podpisu přiblíží Českou republiku k vyspělým zemím a k Evropské unii (4 procenta proti, zbytek bez názoru).
• 52% občanů spojuje možnost zasílat dokumenty, žádosti, apod. elektronicky (se stejnou platností, jako kdyby byly podepsány vlastní rukou na papíře), s úsporou času občanů a v této spojitosti se snížením psychicky vypjatých situací ve styku s úřady (13 procent neočekává tento efekt úspory času)
• 44% občanů soudí, že elektronický podpis by měl přinést pozitivní efekt jak firmám, tak národnímu hospodářství 7 procent nesouhlasí, 49 procent neví)
• O tom, že dojde k zefektivnění státní správy, je přesvědčen zhruba každý třetí občan (39%). Každý sedmý si myslí, že tomu tak nebude (14%). Téměř polovina (47%) neví, zda používání elektronického podpisu bude mít kladný vliv na služby poskytované státní správou.
• Značná skepse panuje v názorech občanů, pokud jde o záležitosti korupce. Každý pátý si myslí, že elektronický podpis pomůže omezit korupci státních úředníků (21%), ale větší část, každý třetí má za to, že nikoliv (34%). Těch, kteří nevědí, je opět téměř polovina (45%).