Jak je to s IT na univerzitách a ve státních institucích

Od 9. do 11. září se na Technické univerzitě v Liberci konala česká konference RUFIS 98. Řešila otázky zavádění informačních technologií do oblasti vysokého školství, a zabývala se mj. otázkami národní informační politiky ČR, formulací národní informační politiky v oblasti vzdělávání, a vypracováním koncepce zavádění IT na univerzitách.

Již loňský ročník konference české části RUFIS (Role of Universities on the Road to the Information Society) dospěl k závěru, že se zaváděním informačních technologií do školství to v naší zemi není zcela ideální, stejně tak jako s podporou nástupu IT ze strany kompetentních státních orgánů. V memorandu, které účastníci loňského RUFISu na závěr svého jednání přijali, konstatovali že jde o věc mimořádného významu, která bude mít zásadní vliv na celou společnost, na způsob práce a života lidí i výkonnost ekonomiky a mnoho dalších faktorů.

Ze slavnostního zahájení RIFISu (zleva): rektor TU Liberec prof. Lukáš, prof. Hlavička, primátor Liberce pan Drda, náměstek ministra školství doc. Hálek, doc. Květoň

Proto apelovali na:

vládu ČR, aby podpořila zavádění IT do školství, aby iniciovala aktivity k vytvoření koncepce národní informační politiky a ustanovila instituci, která bude tuto koncepci uvádět do života, a aby vytvořila systém celoživotního vzdělávání s využitím IT
ministerstvo školství, aby vytvořilo pracovní skupinu pro formulaci "Koncepce národní informační politiky ve vzdělávání".
Rektory vysokých škol, aby na každé univerzitě vytvořili programové zásady informační politiky a vypracovali konkrétní projekty zavádění IT.

Od loňského roku, kdy bylo toto memorandum přijato, se něco přeci jen změnilo. Například skupina odborníků pod vedením profesora J. Zlatušky z Masarykovy univerzity v Brně vypracovala obsažnou studii s názvem "Analýza podmínek pro přechod České republiky k informační společnosti (je dostupná zde, ale jen z akademických částí českého Internetu), a to na popud MŠMT a pro potřeby Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj. Tento dokument byl zřejmě zamýšlen jako podklad pro vypracování národní informační politiky ČR, a byl předložen vládě (premiéra Tošovského) k projednání - ovšem bez jednoznačného stanoviska.

Za ÚSIS vystoupil na RUFISu doc. Vaníček

Zhruba ve stejnou dobu, kdy byla tato studie dokončena (v dubnu 1998), pak Úřad pro státní informační systém zveřejnil dokument nazvaný "Informační politika ČR - Základy strategie". Také tento dokument byl předložen Tošovského vládě, která se s jeho obsahem seznámila, ale ani k němu nepřijala žádné stanovisko. Mohu-li soudit, není podle mého osobního názoru mezi těmito dvěma dokumenty žádná významnější souvislost, ani patrná snaha o koordinaci.

Náměstek ministra školství, doc. Hálek, si ve svém příspěvku na RUFISu postěžoval na to, že všechny dosavadní pokusy o formulování národní informační politiky ignorovaly oblast školství, a to včetně návrhů pocházejících od další zájmové skupiny která se také snaží mluvit do vznikající koncepce (jde o skupinu tří ministerstev, MV, MPSV a MF). Právě proto se MŠMT rozhodlo iniciovat zmíněnou studii "Analýza podmínek pro přechod ČR k informační společnosti", s představou že bude využita jak ÚSIS-em, tak i skupinou tří ministerstev. Dosud se tak nestalo.

Zprávu o stavu akademického síťování v ČR přednesl Jan Gruntorád z CESNETu

Pokud jde o oblast vzdělávání, která spadá do rezortu MŠMT, zde mnoho účastníků RUFISu muselo několikrát smutně konstatovat, že při nejrůznějších jednáním o zavádění IT do školství nemají na MŠMT žádného partnera. Původně byl na MŠMT dokonce celý odbor, který se oblastí IT zabýval, ale s postupem času přestal existovat, a dnes již nejsou na MŠMT ani jednotliví samostatní pracovníci, kteří by se této oblasti systematicky věnovali. Přesto ale mohl vzniknout alespoň návrh Národní informační politiky ve vzdělávání, a to zejména díky aktivitám hlavního organizátora RUFIS-u, doc. Květoně z ČVUT. Zmíněný návrh je veřejně dostupný, a dále se na jeho přípravě a rozpracování bude podílet zejména pracovní skupina odborníků ze školství, ustavená ministerstvem. Tato pracovní skupina zahájila svou činnost v předvečer konání RUFISu.

Jednání RUFISu pozorně sledoval i Pavel Satrapa

Další oblastí, která se na letošním RUFISu intenzivně diskutovala, byla oblast zavádění informačních a komunikačních technologií do školství, a to do výuky i do řízení a provozu škol. Také zde ministerstvo školství přišlo s dokumentem, který předpokládá že jednotlivé školy, fakulty i pracoviště si budou vypracovávat vlastní plány na zavádění IT a pak je naplňovat. Představa je taková, že MŠMT (resp. skupina odborníků ustanovená MŠMT) připraví vzor takovéto koncepce, který pak bude poskytnut jednotlivým školám. Na RUFISu přitom opakovaně zaznělo, že naše vysoké školy podle nového zákona o vysokých školách přejdou z formy rozpočtových organizací na organizace veřejnoprávní, což výrazně zvýší jejich samostatnost a naopak sníží možnost ministerstva ovlivňovat jejich činnost. Ministerstvo například nebude moci udělovat ani metodické pokyny (pouze poskytovat metodické pomůcky), a v zásadě jediná forma působení ministerstva na vysoké školy bude skrze finanční zpětnou vazbu - již v rozpočtovém roce 199 by totiž ministerstvo mělo přidělovat jen cca 90 procent finančních prostředků normativním (tj. předem daným) způsobem, a zbývajících 10 procent rozdělovat s ohledem na to, jak vysoké školy fungují a jak dobře plní své úkoly. K tomu samozřejmě musí existovat systém hodnocení vysokých škol, který stanoví potřebná kritéria (návrh těchto kritérií je již dostupný na WWW stránkách MŠMT).