Vyšlo na www.novinky.cz dne 14.8.1998
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/anovinky/ai744.php3

Kongres USA chce legalizovat spamming!

V květnu jsem zde na Novinkách psal o tom, jak Senát USA schválil návrh zákona, který by fakticky legalizoval spamming. Nyní se vyjádřila i druhá komora Kongresu, Sněmovna. Její podvýbor pro telekomunikace schválil jen mírně upravenou verzi senátního návrhu.

Připomeňme si nejprve, o co vlastně jde – o pokus řešit problém spammingu legislativní cestou, pomocí specializovaného zákona. Ve skutečnosti je ale zmíněný senátní návrh jen „vsuvkou“ do návrhu jiného zákona (senátního návrhu S.1618), který primárně bojuje proti tzv. slammingu (praktikám telekomunikačních operátorů, kteří bez souhlasu svých zákazníků vedou jejich dálkové hovory jinak než bylo dohodnuto, přes sítě jiných operátorů). Podstata antispamové vsuvky, označované nyní jako „Section 301“, je následující: ten, kdo chce hromadně rozesílat nevyžádané zásilky elektronickou poštou, je povinen dodržet následující požadavky:

  • nesmí falšovat hlavičky ve svých zprávách
  • musí uvádět platnou návratovou adresu
  • musí poskytnout snadnou možnost „odhlášení se“

Pro toho, kdo chce spamming provozovat, je dodržení těchto podmínek velmi snadné, a dává mu právo první úderu. Tomu, kdo stojí na druhé straně barikády, naopak dává hodně málo – možnost zakázat další údery přicházející z jednoho konkrétního zdroje (ale nemožnost zakázat další údery z jiných stran, resp. jiných zdrojů, jejichž vznik není nijak omezen). Velmi mnoho zainteresovaných subjektů okamžitě dospělo k závěru, že takováto právní úprava je ve skutečností faktickou legalizací spammingu, a nikoli opatřením na jeho minimalizaci. Zastánci spammingu naopak velmi rychle pochopili, že jim nový návrh nahrává do karet, a začali se na něj odvolávat – v Internetu se okamžitě začaly objevovat spammy odvozující svou legalitu z tohoto návrhu zákona.

Návrh zákona, schválený Senátem USA, však musí ještě projít druhou komorou Kongresu, Sněmovnou (House of Representatives), zde jako návrh H.R.3888. K projednávání jej dostal podvýbor pro telekomunikace (který je součástí sněmovního výboru pro obchod). Sem se pak také zaměřil lobbying té části internetové veřejnosti, která bojuje proti spammingu, a která si rozhodně nechce nechat nový návrh zákona líbit. Určitý čas se zdálo, že zdravý rozum ve Sněmovně zvítězí, a „pro-spammerský“ zákon zde neprojde (resp. že z celého zákona proti tzv. slammingu bude odstraněna vsuvka zabývající se hromadným rozesíláním nevyžádaných zpráv, neboli spammingem). Počátkem srpna se ale ukázalo, že podvýbor sněmovny nejen že ustanovení o spammingu nevypustil, ale dokonce jej ještě „obohatil“. Do jeho textu prosadil dva důležité nové prvky, které pak na svém zasedání dne 6. srpna schválil:

  • Povinnost odesilatele uvést v těle nevyžádané zprávy, že se jedná o nevyžádanou zprávu
  • Zákaz státům Unie přijímat vlastní zákony proti spammingu

První bod na první pohled vypadá rozumně: odesilatel je povinen umístit do své zprávy řetězec „This message is unsolicited commercial email“. Podle tohoto řetězce pak půjde jednoznačně identifikovat spam a bude možné jej odfiltrovat – tedy alespoň podle představ podvýboru. Ve skutečnosti je důležité si uvědomit, že zmíněný řetězec nemusí být v předmětu zprávy (subjectu), ale až v těle zprávy. Pokud by tedy někdo chtěl filtrovat poštovní zprávy podle výskytu tohoto řetězce, samozřejmě tak může činit – ale fakticky to znamená prohledávat celé texty úplně všech emailových zpráv, které skrz nějaký poštovní server prochází. To jistě možné je, ale znamená to opravdu výrazné zvýšení zátěže poštovních serverů u jednotlivých providerů, které jsou již tak hodně vytížené a mnohonásobné zvýšení své zátěže neunesou. Jistě, je možné je upgradovat tak, aby tuto mnohonásobně zvýšenou zátěž snesly – ale kdo to zaplatí? Kdo uhradí providerům jejich zvýšené náklady? Samozřejmě že jejich zákazníci, tedy hlavně adresáti spammů.

Předkladatelé nového znění návrhu sami argumentují spíše tím, že tato možnost automatického filtrování je určena spíše koncovým příjemcům. Na jejich koncových počítačích je potřebné kapacity obvykle dost a nárůst zátěže by byl relativně nízký – je ale nutné si uvědomit, že filtrace nevyžádaných zpráv (spammů) až u koncového uživatele znamená, že tento uživatel již musel vynaložit všechny náklady na doručení (příjem) spammu! Co vám bude platné, když váš poštovní program dokáže sám rozpoznat a smazat všechny spammy, které jste předtím stahovali třeba dlouhé desítky minut z Internetu ze své poštovní schránky, a přitom sypali reálné peníze do kasičky Telecomu i vašeho providera?

Druhý prvek, který byl propašován do pozměněného návrhu nového zákona, je zajímavý proto, že dva státy Unie již stihly přijmout vlastní zákony na ochranu proti spammingu, a to podstatně tvrdší než je tento „federální“ návrh. Nyní poslanci Sněmovny zakázali všem zákonodárcům na úrovni jednotlivých států, aby měli na věc jiný názor, a snažili se jej prosazovat do praxe (s výjimkou zákonů přijatých do 1.8.1998).

Na postoji Sněmovny a jejího podvýboru pro telekomunikace nic nezměnily ani zprávy o tom, že dokonce i poštovní server Sněmovny byl zneužit pro rozesílání spammů (podle renomovaných Wired News). Poslanci zůstali neoblomní a návrh, fakticky legalizující spamming, nadále prosazují. Dalším krokem bude projednání návrhu v rámci celého výboru pro obchod Sněmovny. K tomu by mělo dojít někdy koncem měsíce srpna, po parlamentních prázdninách.