DoJ v. MS: Roztrhnout vejpůl!Antimonopolní kauza proti Microsoftu pokračovala dalším krokem: žalující strana v pátek večer zveřejnila svoji představu nápravných opatření. Požaduje rozdělení Microsoftu na dvě nezávislé části - jedné, která by se zabývala samotným operačním systémem, a druhé, která měla na starosti vše ostatní. Zdůrazněme si na úvod, že páteční události jsou jen jedním z postupných kroků v rámci celé antimonopolní kauzy, která se táhne již dva roky a nejméně jeden další rok zřejmě bude pokračovat. Žalující stranou je americké ministerstvo spravedlnosti (DoJ, Department of Justice) a s ním 19 států Unie. Stranou žalovanou je společnost Microsoft a předmětem žaloby její praktiky na softwarovém trhu. Připomeňme si také některé významné milníky celé kauzy:
Pro správné porozumění těmto milníkům je dobré poznamenat, že "věcný nález" (Findings of Fact) zveřejněný počátkem listopadu loňského roku pouze shrnuje fakta zjištěná šetřením, ale nekonstatuje, zda došlo (či nedošlo) k porušení zákona. To činí až verdikt (Conclusions of Law) zveřejněný před měsícem (3. dubna 2000) - tento verdikt sice konstatuje porušení zákona, ale neobsahuje trest, resp. nápravná opatření. Tato nápravná opatření jsou právě tím, o co se jedná nyní:
Návrh žalující strany i reakci strany žalované posoudí oblastní soud, který v této instanci celou kauzu řeší (pod vedením soudce Jacksona). Teprve tento soud tedy rozhodne, jaká nápravná opatření budou na Microsoft uvalena. Návrh, zveřejněný v pátek, je tedy nutné posuzovat skutečně jen jako návrh, či "přání" jedné ze zúčastněných stran. Navržená opatření, ke kterým se bude vyjadřovat i druhá strana sporu, samozřejmě mohou (ale také nemusí) být soudem vzata v úvahu a akceptována v původní (či pozměněné) míře a formě. Finální výrok oblastního soudu je očekáván až v průběhu léta, ale ani jeho vynesením nemusí celá kauza skončit. Lze očekávat, že Microsoft se vůči výroku oblastního soudu odvolá a vše půjde k odvolacímu soudu - a podle názoru mnoha zasvěcených zde Microsoft rozhodně není bez šancí. Co chce DoJ?
Jaký tedy je návrh žalující strany? Co vlastně požaduje? Podstatou je rozdělení Microsoftu na dvě samostatné části:
Obě tyto části by měly fungovat jako zcela samostatné společnosti, tedy s odděleným vedením, personálem, účetnictvím atd. Přesné rozdělení jejich "kompetencí" podle mé interpretace návrh neřeší (požaduje od Microsoftu, aby do 4 měsíců vypracoval plán vlastní reorganizace zahrnující příslušné rozčlenění). Konkrétním požadavkem v návrhu je to, že v případě intelektuálního vlastnictví použitého v produktech vyvíjených, šířených či prodávaných oběma společnostmi má být toto vlastnictví převedeno na "Application Business", přičemž "Operating System Business" má mít právo používat jej bezplatně ve svých produktech a dále je vyvíjet (včetně vývoje vlastních odvozených verzí příslušných produktů). To se ale netýká webového browseru, který představuje výjimku - zde návrh explicitně říká že "Operating System Business" nebude mít právo "vyvíjet, poskytovat licence či distribuovat modifikované nebo odvozené verze internetového browseru". Poměrně podrobně se celý návrh věnuje vzájemným vztahům obou samostatných subjektů. Základní principy jejich vztahů by měly být vymezeny tak, že po dobu platnosti uložených nápravných opatření (navrhují se 3 roky):
MS v. třetí strany
Ještě podrobněji se návrh nápravných opatření zabývá vztahem "rozpůleného Microsoftu" (hlavně ale jeho části produkující operační systém) ke třetím stranám, hlavně k tzv. OEM (Original Equipment Manufacturer). Zde návrh taxativně vymezuje, co Microsoft musí (a naopak nesmí) dělat, například:
Požadavky jdou dokonce až tak daleko, že fakticky požadují zpřístupnění zdrojového kódu MS Windows. Vyžadují totiž, aby Microsoft: zřídil zabezpečené místo, kde kvalifikovaní zástupci ISV, IHV a OEM budou moci studovat a konzultovat relevantní a nezbytné části zdrojového kódu za účelem zajištění interoperability jejich produktů se softwarem Microsoftu. MS pod státním dohledem
Návrh na nápravná opatření obsahuje i poměrně rozsáhlé požadavky na "státní dohled" nad chováním Microsoftu a nad tím, jak uložená nápravná opatření plní. V rámci obou subjektů by například měly být zřízeny celé "Compliance Committee" (výbory), které budou bdít nad tím, aby Microsoft skutečně dodržoval uložená nápravná opatření. Návrh zachází do takových detailů, že požaduje, aby všichni řídící pracovníci a také zaměstnanci přicházející do styku se třetími stranami podepsali prohlášení, že jsou s nápravnými opatřeními seznámeni a že se jimi budou řídit. Kromě toho návrh nápravných opatření požaduje i takové věci jako například:
Co si o tom myslím?
Celá antimonopolní kauza je citlivým problémem, ve kterém se řeší otázky, zda má být konkurenční boj na volném trhu zcela bez omezení a zda si mohou jednotlivé subjekty vůči sobě dovolovat úplně všechno, čeho jsou schopny, nebo mají být postaveny určité hranice přípustného chování a má být bráněno jejich překračování. Pokud ano, kde tyto hranice leží a jakým způsobem má být vynucováno jejich dodržování? Jak má do všeho zasahovat stát, jaké formy a prostředky má volit, jaké cíle má sledovat? Zapomínat se nesmí ani na to, že celý problém se ve skutečnosti týká velkého počtu subjektů provázaných složitým předivem vzájemných vztahů, takže vlastně jde o velkou a složitou soustavu udržovanou v určité rovnováze. Co se stane, pokud někdo radikálněji ovlivní některé z těchto vztahů? Jaký efekt to bude mít na celou soustavu? Dostane se znovu do rovnováhy, nebo se spustí celá lavina návazných, již nežádoucích změn? Jak dílčí změny ovlivní celkovou výkonnost soustavy jako celku? Takové otázky jsou nesmírně citlivé a složité a neexistují na ně jednoduché a laciné odpovědi. O tom, zda rozdělení Microsoftu na více částí je (či není) vhodným řešením celého problému a zda přispěje (nebo naopak nepřispěje) k rozvoji trhu, nabídky i technologií, se samozřejmě dá diskutovat. Ale konkrétní provedení "řezu" a podmínky navrhované pro fungování vzniklých fragmentů mi připadají spíše jako dílo někoho, kdo se příliš nezabývá problémem v celém jeho kontextu (tedy zachováním rovnováhy celé složité soustavy ve výše uvedeném smyslu), ale místo toho usiluje o "izolované" řešení, nezávislé na tomto kontextu. Navíc si myslím, že nejde ani tak o důrazné korigování určitých praktik, jako spíše o tvrdé zablokování čehosi. Nemohu se ubránit dojmu, že jde o dílo právníků, kteří se dívají na svět svým specifickým pohledem, používají své specifické metody a jsou dosti odtrženi od reality - firma, sešněrovaná navrhovanými opatřeními, by asi těžko mohla prosperovat (byť i toto je jí ukládáno v rámci nápravných opatření, což je samo o sobě kuriózní). Znovu ale opakuji, že zdaleka ještě nejde o definitivní řešení a že takováto nápravná opatření skutečně vstoupí v platnost. Jde jen o návrh strany žalující, která navíc ani není ve svých požadavcích jednotná - ještě v roce 1998 z původních 20 států Unie, které spolu s DoJ zahájily celou kauzu, odstoupil stát Jižní Karolína. Nyní se k návrhu opatření ze zbývajících 19 států nepřipojily další dva, Ohio a Illinois. Tyto dva státy podaly vlastní návrh opatření, který údajně obsahuje jen požadavky týkající se změny chování Microsoftu, ale nepožaduje jeho rozdělení. Odvolání ze strany Microsoftu, které je více než pravděpodobné, však zřejmě přivede celou kauzu k odvolacímu soudu, kde by Microsoft neměl být zcela bez šancí zvrátit výrok oblastního soudu. Ostatně, nebylo by to poprvé. Když v roce 1997 stejný soudce Jackson u stejného oblastního soudu vyhlásil předběžné rozhodnutí, podle kterého se Microsoft měl zdržet předinstalovávání Exploreru ve Windows 95, stejný odvolací soud toho rozhodnutí v roce 1998 v souvislosti s novými Windows 98 zrušil. Tím vlastně odvolací soud vytvořil významný precedent, dávající Microsoftu právo integrovat browser přímo do operačního systému. Nejspíše právě toto bude hlavním bodem, na kterém bude postaveno celé odvolání. Vyčkejme tedy, jak vše dopadne.
|