Senátoři chtějí konkurenci o půl roku dříve

Vcelku podle očekávání včera Senát vrátil zpět Sněmovně návrh nového telekomunikačního zákona. Důvodem je požadavek zkrátit o půl roku termín, ve kterém by měl skončit faktický monopol Českého Telecomu. Do 1. 1. 2002 by tak měla být zavedena jednorázová volba operátora a od 1. 7. 2002 ostatní služby.

Návrh nového telekomunikačního zákona, který byl včera projednáván v Senátu, obsahuje celou řadu kontroverzních ustanovení. Snad nejvíce se na veřejnosti hovoří o tzv. volbě operátora, která je opravdu klíčová pro to, aby na našem telekomunikačním trhu mohla nastoupit skutečná konkurence a s ní se dostavily i kýžené efekty: pokles cenové hladiny, lepší dostupnost telekomunikačních služeb, větší vstřícnost operátorů a změna nesvéprávných "účastníků telefonního provozu" na plnoprávné zákazníky. S možností volby operátora alespoň v její jednodušší podobě (jednorázově volbě) si možná budeme moci odškrtnout jeden splněný bod (formální liberalizaci telekomunikačního trhu), ale o kýžených efektech si budeme muset nechat jen zdát.

Kde se vzaly dva roky navíc?

Tristní je na celé věci i způsob, jak ke všemu došlo. Dovolím si situaci stručně zrekapitulovat.

V roce 1994 padlo rozhodnutí liberalizovat náš telekomunikační trh k 1. 1. 2001 (přijetím dokumentu Hlavní zásady státní telekomunikační politiky). Tento závazek byl potvrzen i v loňském roce přijetím dalšího koncepčního dokumentu - Národní telekomunikační politiky.

V květnu 1999 byl také po mnoha peripetiích připraven návrh nového telekomunikačního zákona (a mj. poslán k posouzení EU). V tomto návrhu se poprvé objevuje konkrétní ustanovení týkající se volby operátora a přenositelnosti čísel - a co je nesmírně důležité, s termínem povinného zavedení k okamžiku liberalizace, tedy k 1. 1. 2001. Až dosud se tedy vše odehrávalo plně v intencích předchozích koncepčních rozhodnutí a našich závazků vůči EU.

První návrh telekomunikačního zákona prošel také veřejnou oponenturou, a sešlo se k němu mnoho zásadních připomínek - pochopitelně ale žádná k termínu volbě operátora a přenositelnosti čísel. Dvouletý odklad si do návrhu nového telekomunikačního zákona prosadila až vláda svým politickým rozhodnutím v září loňského roku, načež byl zákon předán do Parlamentu k projednání.

Určitou dobu pak trvalo, než existence tohoto odkladu vešla ve všeobecnou známost a než si veřejnost uvědomila, co to vlastně znamená - že monopol Českého Telecomu má být fakticky prodloužen o další dva roky.

Dosavadní legislativní trajektorie

Poslanecká sněmovna, která návrh zákona projednala, jej schválila a postoupila Senátu s tím, že dvouletý odklad nástupu konkurence zkrátila o šest měsíců: rozlišila totiž mezi jednorázovou volbou operátora a trvalou předvolbou a prvně zmiňovanou jednorázovou volbu uložila zavést nejpozději k 1. 7. 2002 (a trvalou předvolbu a přenositelnost čísel ponechala v původně navrhovaném termínu (1. 1. 2003), resp. ke konci roku 2002, což je sice to samé, ale přece jen to "vypadá lépe").

Senát pak včera rozhodl, že Poslanecké sněmovně návrh telekomunikačního zákona vrátí s požadavkem zkrátit obě lhůty o 6 měsíců, tj. s požadavkem zavést jednorázovou volbu k 1. 1. 2002 a ostatní k 1. 7. 2002.

Jaké je zdůvodnění?

Zkusme se nyní zastavit u možných zdůvodnění pro odklad volby operátora a přenositelnosti čísla. Nejčastěji uváděným argumentem je to, že Český Telecom na tyto služby není připraven a potřebuje další dva roky na seriózní přípravu. Proti tomuto argumentu hovoří následující skutečnosti:

• První návrh zákona, který připravovali odborníci, žádný odklad neobsahoval. Odklad do zákona prosadili až politici (konkrétně vláda). To je v rozporu s tím, že jde o technické důvody, a nasvědčuje naopak tomu, že jde o čistě politické rozhodnutí.
• Telecom sám prohlásil, že je připraven poskytovat jednorázovou volbu operátora již v příštím roce (tedy v roce 2001), viz zde.

Dalším často uváděným argumentem, spíše ale ospravedlněním pro odklad, je tvrzení že liberalizací se rozumí pouze to, že i další subjekty (kromě Českého Telecomu) mohou získat licenci na poskytování veřejných telekomunikačních (hlasových) služeb, a nikoli již připuštění faktické konkurence pro Český Telecom alespoň formou jednorázové volby operátora.

Proti tomu ale existuje pádný protiargument, kterým je stanovisko Evropské unie. Minulé pondělí jej na odborné konferenci přímo v Praze tlumočil komisař Richard Harris, který má v EU na starosti právě problematiku liberalizace. Toto stanovisko zní:

LIBERALIZACE = možnost získávání licencí PLUS volba operátora.

Evropská unie si totiž dobře uvědomuje skutečnost, že bez alespoň jednorázové provolby vůbec nelze hovořit o nějaké konkurenci. Pojem "liberalizace" přitom chápe spolu s nástupem konkurence, ne odděleně od něj, jak se to snažíme dělat my. Stejný požadavek, tedy zavedení alespoň jednorázové volby okamžitě k datu liberalizace, je samozřejmě obsažen i v relevantních direktivách EU (zejména v direktivě 98/61/EC).

Protiargumentem proti tomuto stanovisku EU by mohlo být tvrzení, že nejsme členskou zemí EU, a tudíž se na nás zákony a direktivy EU ještě nevztahují. To je ale velmi nediplomatické, ucházíme-li se o členství, a vůči obyvatelům této země i výsměchem (jen si vzpomeňte, jak bylo dřívější zdražování telekomunikačních tarifů zdůvodňováno požadavky a poměry v EU, do které se chystáme vstoupit!).

Co říká EU

Včerejší zprávy přinesly stručnou informaci o tom, jak s našimi Senátory o problematice telekomunikačního zákona hovořil velvyslanec EU. Podle MF Dnes :

Velvyslanec Evropské komise Ramiro Cibrián vyjádřil včera v Senátu přání, aby horní komora prosadila konec monopolu Českého Telecomu k 1. lednu 2001. Vládní návrh zákona přitom počítá s liberalizací v telekomunikacích až od června 2002. "Komise by ocenila, kdyby v zákoně o telekomunikacích, který nyní projednáváme, Senát prosadil dvě změny: za prvé možnost volby operátora od 1. ledna 2001 a za druhé zajištění nezávislosti národního regulačního orgánu, který by měl mít vztah k operátorům," tlumočil Cibriánova slova místopředseda Senátu Ivan Havlíček.

A jak místopředseda Senátu Havlíček reagoval na tento požadavek?

Ke zkrácení dvouletého odkladu řekl, že je to "technicky neschůdné". Nejspíše je tedy pan senátor lépe informován o možnostech Telecomu než jeho vlastní představitelé, kteří to naopak vidí schůdně (viz zde).

Zajímavá je ale i reakce pana Havlíčka na druhý požadavek velvyslance Cibriána, který se týká nezávislosti regulátora. To je totiž další ze silných výtek vůči návrhu telekomunikačního zákona, který nedává tomuto orgánu dostatečně nezávislé postavení - a to je na trhu, kde má fungovat konkurence, skutečně nesmírně důležité. Rozhodně to nemůže být tak jako dnes, kdy je Český telekomunikační úřad součástí Ministerstva dopravy a spojů, a to je orgánem státu, který je skrze Fond národního majetku majoritním vlastníkem Českého Telecomu, na jehož činnost má ČTÚ dozírat.

K požadavku zajistit nezávislost regulačního orgánu se senátor Havlíček vyjádřil takto (viz zde):

K národnímu regulačnímu orgánu Havlíček uvedl, že tato instituce již existuje.
"Myslím si, že tento požadavek Evropské komise je trochu podceňováním legislativního prostředí ČR," namítl.

Co bude dál?

Včerejší rozhodnutí Senátu o vrácení návrhu zákona s požadavkem na šestiměsíční zkrácení monopolu ještě nemusí vůbec nic znamenat. Poslanecká sněmovna samozřejmě může tento požadavek akceptovat, ale také nemusí - může totiž verdikt Senátu poměrně snadno přehlasovat. Na skutečně finální verzi zákona si tedy budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Mezitím ale již můžeme připravovat své peněženky na to, že toužebně očekávaný efekt dlouho slibované liberalizace - zejména pokles cen telekomunikčních služeb díky nástupu konkurence - jen tak hned nenastane.