
EU: vstříc ke znalostní společnostiDvoudenní summit EU v Lisabonu se zabýval hospodářským a sociálním rozvojem členských zemí. Představitelé EU vsadili na "znalostní ekonomiku" a "znalostní společnost" jako na hlavní motory dalšího rozvoje, hodnotili iniciativu eEurope a vytyčili si nové ambiciózní cíle.
Iniciativa eEurope
Jedním z klíčových momentů na cestě Evropy k tzv. informační společnosti je iniciativa "eEurope - Informační společnost pro všechny", vyhlášená již na prosincovém ministerském summitu v Helsinkách. Podstatou této iniciativy je vytyčení 10 hlavních priorit a jejich postupné naplňování. Jak jsem již psal v tomto podrobnějším článku zde na Novinkách, prioritou číslo 1 je "informační gramotnost" a vzdělávání. V tomto se s iniciativou eEurope shoduje i naše Státní informační politika (ale v dalších prioritách se již poněkud rozcházíme). Na lisabonském summitu byla projednávána první zpráva o postupu realizace této iniciativy (a ohlasy na ni). Samozřejmě se velmi diskutovalo o tom, jak tuto iniciativu dále naplňovat a jak dostát tomu, co si předsevzala: poskytnout všem občanům přístup k tomu, co moderní technologie nabízejí a umožňují. Dalším konkrétním "výstupem" má být Akční plán implementace iniciativy eEurope, který by měl být předložen na dalším summitu v červnu. Informační, nebo znalostní?
Lisabonský summit přinesl jeden zajímavý posun, který zřejmě nebude pouze terminologický. Dokumenty, týkající se iniciativy eEurope, ještě používají termín "informační společnost" (information society), zatímco na lisabonském summitu se již hovořilo spíše o "znalostní společnosti" (knowledge society) a "ekonomice založené na znalostech" (knowledge-driven economy). Rozdíl mezi "informacemi" a "znalostmi" je podobný rozdílu mezi surovinou a hotovým produktem, ovšem s tím, že informací (coby základní suroviny budoucí společnosti) bude stále více a jejich hodnota bude stále menší. Naproti tomu znalosti a schopnosti vyhodnotit informace, porovnat je, posoudit, aplikovat atd. budou tím, co bude čím dál více ceněno a co bude představovat skutečnou hodnotu. Proto je skutečně na místě používat spíše přívlastek "znalostní" než "informační". Závěry lisabonského summitu
Lisabonský summit si vytknul zřetelný a jasně definovaný cíl pro nadcházející dekádu: stát se nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou znalostní ekonomikou, schopnou trvale udržitelného růstu, nabízející pracovní příležitosti ve větším počtu, ve vyšší kvalitě a s vyšší sociální soudržností. K dosažení tohoto strategického cíle je třeba udělat mnoho, včetně přijetí celé nové politické kultury a větší akceschopnosti orgánů Unie. Z konkrétních opatření, která byla jmenována v souvislosti s technologiemi a s Internetem a vzděláváním, lze zmínit:
Jak jsme na tom u nás?
Náš strategický dokument s názvem Státní informační politika poněkud předběhl iniciativu eEurope. Stejně tak bychom měli mít určitý předstih i ve formulaci Akčního plánu, neboli konkrétního "realizačního dokumentu". Ten náš by měl být, po několika odkladech, hotov a předložen do vlády koncem března. Tedy již doslova za pár dní (zatímco evropský Akční plán až v červnu). Existující signály však naznačují, že náš "Akční plán" nebude příliš "akceschopný", neboť je spíše snůškou zbožných přání jednotlivých resortů a výčtem velkých čísel, která nejsou podepřena reálnými finančními prostředky (a mnohdy ani skutečnou vůlí je realizovat). Ale počkejme si, možná budeme překvapeni - nejbližší možností, kdy se představitelé našeho státu budou moci blýsknout (nebo také ztrapnit) před představiteli EU i před naší odbornou veřejností, bude nadcházející konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě), která se koná v pondělí 27. a úterý 28. března v Hradci Králové.
|