Názvoslovné omyly světa počítačů: IV.

Slůvko „portál“ mělo původně stejný význam, jaký má i mimo Internet — představovalo bránu, která má uživatele vhodně nasměrovat. Dnes se ale „portál“ chápe jinak. Jako něco, co uživatele pohltí a už nepustí dál.

Původní význam slůvka „portál“ se utvářel ještě v době, kdy obsah na Internetu vznikal spíše na bázi fandovství a zaujetí pro věc než na výdělečné bázi. Již tehdy ale existoval stejný problém jako dnes, a to problém nesnadné orientace v celé široké nabídce různých zdrojů, které mohou být pro někoho zajímavé a užitečné. Proto se velmi brzy začaly objevovat takové služby, které uživatelům jejich orientaci usnadňovaly — byly to nejrůznější formy „seznamů odkazů“, lišící se jak v rozsahu, tak i v uspořádání, zaměření atd. Jejich základním posláním bylo „nasměrovat“ uživatele tam, kam si přeje. V jistém smyslu tedy šlo o „dveře“ či „brány“, které uživatele někam vedly, resp. kterými uživatel prošel a pokračoval dál, kde teprve našel to, co hledal. Právě to byl původní význam termínu „portál“, který odpovídá tomu, co tento termín znamená i mimo Internet.

S postupem času ale došlo ke změně. To hlavní, co se změnilo, byla snaha poskytovatelů internetových služeb „udržet si“ zákazníka a vést jej k tomu, aby nepoužíval cizí služby. Důvod je vcelku jasný — čím více bude mít kdo faktických uživatelů, tím větší bude jeho cena (ať již v cenách a odbytu reklamy, tak třeba při prodeji celé služby jinému provozovateli apod.)

Ovšem klasický portál, chápaný ještě v původním smyslu brány či dveří, s žádným „udržením“ uživatele nepočítal, a tak jej bylo třeba změnit. Cestou ke změně bylo doplnění takových služeb, za jakými uživatelé odcházeli nejčastěji — tedy doplnění veřejné elektronické pošty, adresářů uživatelů, různých forem zpravodajství, informačních služeb, ale také her a  dnes třeba i možností odkládání souborů. Novým významem slova „portál“ se proto staly celé konglomeráty vzájemně propojených a provázaných (neboli: vzájemně integrovaných) služeb. Příkladem z českého Internetu mohou být „portály“ Atlas, Centrum a Seznam (v abecedním pořadí; všechny nabízí katalog, plnotextový vyhledávač, adresář, zpravodajství, poštu, různé informační služby typu programu TV a kin atd.).

Portály typu Seznamu a Atlasu jsou příkladem tzv. horizontálních portálů neboli portálů orientovaných napříč všemi „zájmovými skupinami“ uživatelů a usilující oslovit všechny. Protipólem jsou vertikální portály, zaměřené na určité konkrétní skupiny uživatelů i s jejich specifickými zájmy. Příkladem, i když ne příliš typickým, by mohly být portály zaměřené například na děti, ženy, studenty apod. Typičtější však jsou portály zaměřené na užší skupiny, vymezené nějakým společným zájmem — například portály sportovní, portály zaměřené na vzdělávání v určitém oboru apod. Pravdou asi je, že čím užší je zaměření cílové skupiny portálu (neboli čím více je portál vertikální a nikoli horizontální), tím je v praxi obtížnější jej vybudovat i provozovat — a také proto je asi u nás nejvíce portálů ryze horizontálních, zatímco vertikální zřejmě teprve přijdou.

Zajímavým druhem portálů, které mohou být jak v horizontálním, tak i vertikálním provedení, jsou portály zaměřené na elektronický obchod neboli e-commerce. Mohou totiž nabízet jak apriorně neomezený sortiment (což odpovídá horizontálnímu pojetí portálu), tak i sortiment poměrně specifický, zaměřený na konkrétní cílovou skupinu uživatelů (což zase odpovídá spíše vertikálnímu pojetí). Kromě toho mohou být takovéto „obchodní“ portály doplněny o celou řadu dalších souvisejících služeb, od finančních přes informační a poradenské, až třeba po služby servisní.