Evropa vyhlašuje eEvropu!Předseda Evropské komise Romano Prodi vyhlásil významnou celoevropskou iniciativu s názvem eEurope. Jejím cílem je poskytnout přínosy informační společnosti skutečně všem Evropanům. O tom, že se chystá vyhlášení významné celoevropské iniciativy v oblasti budování takzvané informační společnosti, se vědělo již nějakou dobu. Osobně jsem o nové iniciativě eEurope poprvé slyšel z úst nového evropského komisaře pro informační společnost Erkki Liikanena na konferenci IST 99 konané v listopadu v Helsinkách. Ve středu byly zveřejněny první materiály k této iniciativě, s tím že její oficiální vyhlášení by měl provést sám Romano Prodi na nadcházejícím celoevropském summitu konaném opět v Helsinkách o tomto víkendu. Komisař Liikanen, který nahradil ve funkci legendárního Martina Bangemanna (autora známé Bangemannovy zprávy a dalších zásadních koncepčních dokumentů), ve svém úvodním proslovu na IST 99 mluvil o tom, že Evropa má historickou šanci využít možností, které jí technologie a takzvaná informační společnost dávají. Doslova řekl, že před Evropou se otevírá určité "okno příležitosti" (window of opportunity), které se zase za určitý čas zavře, a tak je nutné tuto šanci včas využít. Přitom se zmiňoval i o iniciativě eEurope, která by měla přinést potřebný impuls k tomuto "využití příležitosti" - a to impuls směřující především do politických a řídících sfér, které by měly přestat stát v cestě, a naopak by měly tuto báječnou šanci ve vlastním zájmu aktivně podpořit.
O čem je nová iniciativa Předseda EK Prodi k nové inciativě řekl, že je motivována změnami, ke kterým dochází v důsledku nových technologií, a že tyto změny jsou nejvýznamnějšími změnami od dob průmyslové revoluce a jejich dopad je skutečně hluboký a vskutku globální. Ovlivňují skutečně každého a působí všude, přičemž jejich důsledky již dávno překročily rámec samotných technologií a týkají se čím dál tím více všech oblastí lidského života. Zvládnutí těchto změn je dnes nejvýznamnějším úkolem, který stojí před Evropou. Iniciativa eEurope je míněna jako snaha pomoci zvládnout tyto změny a urychlit modernizaci ekonomiky v Evropě, s významnými důsledky na zaměstnanost, růst produktivity i řešení sociálních a jiných problémů. Evropa již úspěšně zavedla společný trh a společnou měnu (euro) a nyní jde o další významný politický krok, představující vstřícný krok k nástupu takzvané informační společnosti. Hlavní cíle iniciativy eEurope jsou:
Deset hlavních priorit iniciativy eEurope Celá iniciativa eEurope obsahuje deset hlavních priorit (plný text najdete zde). Konkrétně jde o tyto body:
Srovnání s námi
Právě vyhlášenou iniciativu eEurope je zřejmě možné srovnávat s naší koncepcí, formulovanou v podobě takzvané Státní informační politiky. Zajímavé je určitě již pouhé srovnání priorit, které oba dokumenty vytyčují: v tom, co uvádí na prvním místě, se plně shodují - je to důraz na informační gramotnost a důležitost vzdělání a vzdělávání. Pokud bychom ale brali v úvahu pořadí dalších bodů, pak se obě koncepce začnou rychle odlišovat - jako druhá priorita je u nás kladena "Informatizovaná demokracie", a tedy možnost kontaktu občana se státem a "sdílnost" státu vůči občanům, což je v iniciativě eEurope až na konci, zatímco u nás hned na druhém místě. Další bod naší koncepce, a to rozvoj informačních systémů veřejné správy (tedy jak státní správy, tak i samosprávy), na celoevropské úrovni chybí zcela. Další bod, a to rozvoj komunikační infrastruktury, je sice přítomen v obou koncepcích, ale je v nich pojat různě. U nás je cílem vybudování infrastruktury, zatímco v Evropě jde o to, aby její použití bylo cenově únosné a nebránilo rozvoji jejího využití. U nás se sice zmiňujeme o potřebě snižovat ceny telefonních služeb, ale naše koncepce předpokládá, že k tomu dojde samočinně, pouhým zavedením liberalizace. Evropská koncepce zřejmě již ví, že je k tomu zapotřebí udělat ještě něco - nastolit rovné podmínky pro všechny, tak aby si například dřívější monopoly nemohly uzurpovat národní bohatství v podobě místních smyček, které vzniklo za jiných než tržních podmínek. To naše koncepce ještě nepochopila. Značnou podobnost lze spatřovat v bodech týkajících se potřeby rozvoje elektronického podnikání a bezpečnosti a důvěryhodnosti (v evropské koncepci jde o použití chytrých karet). Naší specialitou je požadavek na "transparentnost ekonomického prostředí", zatímco v Evropě je toto bráno jako samozřejmost. Evropská koncepce jde dále než naše v oblastech péče o postižené spoluobčany, lékařské péče, dopravy, vědy a výzkumu, a uvědomuje si také reality dnešního způsobu financování (když jako prioritu považuje i zdroje rizikového kapitálu pro malé a střední firmy). Za největší odlišnost naší a evropské koncepce však osobně považuji něco úplně jiného, než konkrétní formulaci priorit: to, jak vážně tuto koncepci bude kdo brát a jak ji bude implementovat. U evropské koncepce, i přes veškerou zkostnatělost eurobyrokratů, očekávám, že se budou implementací své koncepce seriózně zabývat a také na to vyčlení potřebné finanční prostředky. U nás se situace bohužel začíná rýsovat jinak.
Na přelomu listopadu a prosince se konal jeden z dalších klubových večerů SPISu, který byl tentokráte věnován stavu budování informační společnosti v ČR. Ačkoli to zde explicitně nezaznělo, z vystoupení zástupců státu a státních institucí jsem pochopil, že na implementaci Státní informační politiky nejsou ve státním rozpočtu peníze. Jediné, co prý ve státním rozpočtu na informatizaci je, je 500 milionů v kapitole Všeobecná pokladniční správa, ale tyto peníze jsou (podle tvrzení šéfa ÚSISu Berky) určeny pro Státní informační systém (který neexistuje a nejspíše nikdy existovat nebude, zřejmě jde o peníze pro ÚSIS a tzv. ISVS, neboli Informační systém veřejné správy). Tím, kdo by měl financovat faktické naplnění priorit Státní informační politiky, tedy například připojení všech našich škol k Internetu do roku 2001, by měly být jednotlivé resorty, ze svých rozpočtových kapitol. Ale že by tyto jejich rozpočtové kapitoly byly nějak posíleny?
|
