Bude se platit za používání software?

Na obzoru se rýsuje nový žhavý trend v oblasti IT, který představuje změnu ve výpočetním modelu, ale hlavně ve způsobu prodeje a provozování aplikací, zejména těch kancelářských. Jedním z nejaktivnějších iniciátorů je firma Sun Microsystems se svou platformou StarPortal a myšlenkou "softwaru jako služby". Ale ani ostatní nespí.

Základní podstatou celého trendu je změna v celkovém přístupu k aplikacím: až dosud byl příslušný aplikační software považován za produkt, který se kupuje, zatímco do budoucna by provozování aplikací mělo být chápáno jako služba, která se používá.

Ukažme si, v čem spočívá faktický rozdíl, třeba na příkladu kancelářských aplikací (balíků typu MS Office či 602 PC Suite apod., o které jde asi nejvíce). Až dosud si tyto aplikace uživatelé kupovali, standardně jako tzv. "krabicový software", nověji skrz různé další mechanismy distribuce včetně downloadu z Internetu, a to za jednorázovou cenu, nezávislou na tom, jak "hodně" či naopak "málo" byl jednou nainstalovaný software fakticky používán. Ti, kteří si takovýto software zakoupili, se stali jeho majiteli (přesněji: majiteli licence na jeho používání) a přešla na ně i povinnost starat se o řádné fungování zakoupeného produktu - sami se musí starat o jejich správu a administraci (resp. najít si někoho, kdo se o to postará), i o aktualizaci (musí sami platit případné upgrady) atd.

V zásadě tedy lze říci, že uživatelé dosud platí za pořízení (a udržování) určitého aplikačního softwaru, a ne za jeho faktické provozování, resp. používání. Nový trend je založen na tom, že se tento předpoklad obrátí: uživatelé budou platit právě a pouze za používání určité aplikace, a nikoli za její pořízení a udržování příslušného softwaru. V zásadě tedy již aplikace nebudou softwarové produkty, které by se kupovaly, ale služby, které se využívají.

Vstanou noví ASP

K tomu, aby se dala výše naznačená myšlenka "softwaru jako služby" realizovat, je zapotřebí splnit několik předpokladů. Hlavně asi dva:

• najít vhodné technické řešení neboli mechanismus provozování aplikací v podobě služeb, a ne ve formě tradičního "krabicového softwaru"
• najít provozovatele takovýchto aplikací.

Zaměřme se ale hlavně na splnění prvního předpokladu, bez kterého takto chápaní ASP nemají šanci.

Renesance NC? Ne tak docela!

Myšlenka, že by se veškeré aplikace používané uživateli nacházely "někde v síti", kde by se o ně mohl někdo centrálně starat, není nijak nová. Přišli s ní autoři koncepce tzv. síťových počítačů (též: počítačů NC), kteří vytvořili celý nový výpočetní model (označovaný nejčastěji jako "Network Centric Computing"). Jeho podstatou je to, že uživatelův počítač je maximálně jednoduché zařízení, které nemá "u sebe" žádné aplikace. Místo toho si veškeré potřebné aplikace, které uživatel chce v daném okamžiku použít, stahuje ze sítě (z nějakého síťového serveru). Jediný faktický požadavek, který je kladen na uživatelův počítač, je tak schopnost přijmout aplikaci přicházející ze sítě a vytvářet vhodné prostředí pro její běh. Jednou z konkrétních podob, kterou mohou mít takto "cestující" aplikace, je jazyk Java (tj. aplikace mají formu tzv. javovských appletů).

Právě naznačená myšlenka "Network Centric Computingu" je svým způsobem pravým opakem, resp. druhým extrémem k tradičnímu modelu, kdy jsou veškeré aplikace umístěné přímo u uživatele a čekají na to, až je bude uživatel potřebovat.

Jak se ale zdá, snahy provozovat aplikace jako služby se nejspíše budou ubírat ještě jinou cestou, která ale nemá zase až daleko k myšlence Network Centric Computing. Hlavní důvod pro změnu je zřejmě následující: cílem je poskytnout uživatelům přístup k aplikacím i z takových zařízení, která svou bytostnou podstatou nejsou vhodná pro faktické provozování celých "složitějších" aplikací, a to ani když budou mít například podobu javovských appletů. Jde například o přístup k příslušným aplikacím (nyní vlastně již službám) z mobilních telefonů.

Řešení: host-based aplikace

Podstata nového řešení bude zřejmě spočívat v tom, že aplikace budou provozovány z větší části na hostitelských počítačích (tzv. hostech), a to nejčastěji s využitím WWW serverů - tak, aby se k nim uživatel mohl dostat snadným a univerzálním způsobem, pomocí svého browseru. Ostatně, takto fungující aplikace již dnes běžně existují, a to i u nás. Příkladem mohou být tzv. freemaily, např. Email Seznamu, POST.CZ, služby Atlasu a další.

Nový trend, naznačený v úvodu tohoto článku, je po své technické stránce z větší části o tom, že se takovýto způsob provozování "host-based" či spíše "web-based" aplikací rozšíří i na aplikace spadající pod obvyklé označení "kancelářské" - tedy i na textové procesory, spreadsheety, prostředky pro prezentační i jinou grafiku, databáze, diáře atd.

Kromě toho ale přeci jen dojde i k určité další změně, která se týká přístupu z dalších (ne-PC) platforem. Takovéto platformy, které zahrnují například zařízení PDA či mobilní telefony, mohou ale nemusí být uzpůsobeny práci s klasickým webem, podobně jako počítače PC. Nemusí to být až tak kvůli jejich menší výpočetní kapacitě, jako spíše kvůli jejich vrozeným fyzickým dispozicím, zejména omezeným schopnostem zobrazování a psaní znaků (např. na mobilním telefonu nejspíše nikdy nebude plnohodnotná klávesnice či displej s rozlišením tradičního monitoru). Proto lze očekávat, že zmíněné "host-based" aplikace budou uživatelům předkládat další využitelná rozhraní, a ne pouze WWW rozhraní. Jednou z možností je řešení tohoto rozhraní pomocí protokolu WAP (pro mobilní telefony), ale stejně tak lze očekávat i další rozhraní uzpůsobená konkrétním produktům (např. Palm Pilotům). Podstatné ale je, že půjde jen o různá rozhraní k jedné a téže aplikaci, takže její celkové možnosti by měly zůstat stejné (a stejný, konkrétně stejně univerzální, bude i přístup uživatele k nabízeným službám, a k datům, které svěří provozovatelům těchto služeb).

Stále více se v této souvislosti hovoří také o "portálech", jak se začíná říkat nabídkám příslušných služeb. Samotný termín "portál" tedy zřejmě již definitivně přišel o svůj původní význam, kterým bylo označení brány, neboli něčeho, co slouží spíše jako průchozí (či: výchozí) bod, skrz který se uživatel dostane tam, kam potřebuje. Význam termínu "portál" dnes konverguje spíše k označení "přístavu", neboli něčeho, co dokáže uspokojit všechny potřeby uživatele, který pak již nemá žádný důvod "jít někam dál".

StarPortal od Sunů

Jedním z průkopníků právě popsaného trendu a celé myšlenky "softwaru jako služby" je firma Sun Microsystems. Ta nedávno koupila společnost Star Division, i s jejím produktem StarOffice - což je klasický kancelářský balík, schopný provozu na celé řadě různých platforem (včetně MS Windows, podrobněji zde). Tento plnohodnotný kancelářský balík (mj. schopný pracovat i s formáty MS Office) firma Sun nabízí zdarma, ke stažení po Internetu (zde, jde o 65 MB dat), nebo na CD za malý manipulační poplatek. Pro naše uživatele je jistě důležité, že se pracuje na české verzi, která by měla být hotova někdy na přelomu roku.

Dostupnost tohoto kancelářského balíku zcela zdarma je sama o sobě významnou skutečností (a pořádnou výzvou těm, kteří analogické produkty prodávají, tj. třeba Microsoftu, ale také našemu Softwaru602). Neméně významné je ale to, že právě na balíku StarOffice hodlá firma Sun založit své řešení portálu (ve výše uvedeném smyslu). Znám je už i název tohoto řešení: StarPortal.

Z pohledu uživatele by používání takovéhoto StarPortalu bylo principiálně shodné s použitím "samostatného" balíku StarOffice, který by si uživatel nainstaloval na svém počítači. Ve skutečnosti by ale používal aplikace, které fakticky běží na nějakém vzdáleném hostitelském počítači v síti (Internetu). Pokud by používal počítač PC nebo zařízení podobné počítači (schopné provozovat Java applety), pak by zřejmě část aplikačních funkcí zajišťovaly applety běžící přímo u uživatele na jeho zařízení (zřejmě kvůli rychlosti, efektivnosti i komfortu). V případě "méně schopných" zařízení (typu mobilních telefonů) by zřejmě veškeré zpracování probíhalo u hostitele. Významným rozdílem oproti provozování "samostatného" balíku StarOffice přímo na vlastním PC by bylo to, že uživatel portálu by měl svá data na tomto portálu (či uvnitř tohoto portálu?), a tudíž by pro něj byla dostupná odkudkoli. I samostatná verze StarOffice (označovaná jako StarOffice Classic) ale bude umět snadno synchronizovat uživatelova data s portálem, takže by mělo být možné kombinovat práci s portálem i se samostatným balíkem.

Jak vypadá StarPortal?

Minulý týden jsem měl možnost na vlastní oči vidět, jak bude StarPortal vypadat. V Praze jej předváděl pan Marco Boerries, zakladatel a dříve majitel firmy Star Division, nyní viceprezident Sun Microsystems (která Star Division koupila) a jeho generální ředitel pro technologie Webtop a aplikační software. Žádné obrázky ani jiné ukázky ale k dispozici nemám, protože v tiskových materiálech nic nebylo, a žádné demo či ukázky nejsou ani na oficiálním webu firmy Sun.

Z informací, které zde zazněly, vyplynulo, že portál StarOffice bude pouze platformou, resp. řešením, a nikoli již službou. Půjde v zásadě o produkt Sunu, který si někdo jiný (ASP, provozovatel aplikačních služeb) pořídí, a jeho prostřednictvím (na jeho platformě) bude nějaké aplikace nabízet svým uživatelům, ať již na veřejné bázi, či na bázi neveřejné (například v rámci nějakého firemního intranetu). Takže samotný Sun neusiluje o to, aby se stal ASP a provozoval svůj vlastní StarPortal, ale místo toho bude poskytovat StarPortal jako svůj produkt jiným.

Co na to ostatní?

Jak jsem již naznačil v podtitulu tohoto článku, Sun Microsystems není ve svých snahách tak docela osamocen a ostatní firmy také vyvíjejí určité aktivity. I Microsoft prý již pracuje na podobném řešení se svým MS Office (který by běžel na nějakém hostitelském počítači v Internetu), ale žádné podrobnosti se mi nepodařilo zjistit.

Obě velké firmy mezitím předběhla nepříliš známá společnost jménem desktop.com (sídlící na stejnojmenné adrese www.desktop.com), která byla založena teprve v prosinci 1998, a dnes již svůj aplikační portál provozuje, byť zatím jen v betaverzi. Můžete si jej vyzkoušet sami, je přístupný zdarma. Já jsem ale při pokusech s ním úspěšný nebyl - nejspíše kvůli malé propustnosti svého připojení k Internetu. Zde také vidím hlavní problém celé myšlenky aplikačních portálů a "aplikace jako služby" - dokud bude v našich zeměpisných šířkách konektivita pomalá a drahá, ani zdarma poskytované služby aplikačních portálů nemají šanci změnit dosavadní stav, kdy se vyplatí kancelářský balík (či jiné aplikace) jednorázově koupit a provozovat ve vlastní režii.

Na druhou stranu náklady na správu obecně rostou, zatímco cena konektivity klesá, takže je docela dobře možné, že celkový trend v provozování aplikačního softwaru se bude ubírat směrem modelu ASP a aplikací provozovaných jako služby. Jiná je samozřejmě situace ve "veřejném sektoru", u služeb provozovaných pro nejširší veřejnost a dostupných prostřednictvím veřejného Internetu, a jiná v prostředí různých intranetů či privátních sítí, kde potřebná konektivita může být k dispozici již dnes, v potřebné velikosti i kvalitě. V prostředí intranetů je ale fungování provozovatelů aplikačních služeb (ASP) dosti ztížené, protože tito by museli provozovat své služby v místě, kde se nachází jejich zákazník, resp. v dosahu jeho intranetu - pravděpodobnější je spíše propojení intranetu zákazníka se sítí jeho ASP pomocí nějaké privátní a dostatečně dimenzované přenosové infrastruktury.

Nicméně i ve "veřejném sektoru" již dnes existují mnohé zajímavé a úspěšné služby, a to i na českém Internetu, který se potýká s problémem malé a drahé konektivity. Jde o již citované služby typu freemailu, a dále o různé informační služby (např. Seznam Dnes, Trafika, PRESS.CZ). Vedle nich se již objevují i další služby, které také ještě nemají charakter aplikací z klasických kancelářských balíků, ale již se jim přeci jen více přibližují. Je to například Úschovna souborů v podání firmy InWay (na obzoru je i možnost zálohování po Internetu), služba Můj disk od Atlasu, různé diáře, adresáře a organizátory (např. ATC Organizer či Můj Atlas, nezapomen.cz), služby spočívající v zasílání pohlednic atd.