Recenze: RedBox od Comforu a Contactelu

Počítač z RedBoxu fungoval, tak jak by měl, včetně připojení k Internetu. Zato podpora uživatelů by u Contactelu snesla vylepšení.

Red Box zabalený

Jak probíhala instalace?

Práce technika ve službách Comforu (asi spíše "instalačního" než "servisního") byla profesionální a rychlá - vše sestavil, spustil a doinstaloval. Kdybych si představil sám sebe v roli člověka, který dosud nebyl počítači příliš postižen, asi bych vůbec nestíhal vnímat, co vlastně dělá. Právě tady vidím první drobný problém: pokud jsem vše správně pochopil, technik má v náplni práce uvedení do provozu, ale nikoli zaučení uživatele. Je to asi logické, protože zaučování laických uživatelů je záležitost velmi proměnné délky, a instalační technik musí stíhat předem stanovené termíny. Pokud je ale RedBox spíše služba než produkt, navíc určená i lidem dosud nepostiženým Internetem, pak bych doporučoval, aby na instalaci navazovala nabídka zaškolovacích kurzů (samozřejmě už ne v ceně RedBoxu, ale v podobě placených služeb, pro ty, kteří něco takového potřebují).

RedBox vybalený

Co obnášela instalace

Počítač z RedBoxu byl již kompletně "zabydlen" a schopen provozu. To, co instalační technik dodělával na místě, se kromě fyzického sestavení a zapojení týkalo již jen připojení k Internetu. Šlo o tyto úkony:

• zaregistrování uživatele na přístupovém serveru Contactelu (díky čemuž technik získal jméno a heslo, pod kterým se uživatel může následně přihlašovat do sítě Contactelu, tj. jméno a heslo pro dial-up spojení)
• vytvoření telefonického připojení na počítači uživatele (s využitím jména a hesla z předchozího bodu) - výsledkem je ikonka, na kterou stačí kliknout, a počítač naváže potřebné komutované (dial-up) spojení se sítí Contactelu
• nakonfigurování browseru (IE 5.0) tak, aby v případě požadavku uživatele na přístup k Internetu sám automaticky navazoval příslušné komutované spojení (skrze spojení vytvořené dle předchozího bodu)
• vytvoření poštovního účtu uživatele v síti Contactelu - na výběr jsem dostal několik možných domén (vybral jsem cmail.cz), a zvolil adresu jiri.peterka@cmail.cz
• nakonfigurování poštovního klienta (Outlook Express) tak, aby korektně pracoval s poštovním účtem uživatele.

První problém - nefungující news server

Provedená instalace umožňuje řádné používání služby WWW a elektronické pošty, což je jistě to, co běžný uživatel využívá nejčastěji. Program Outlook Express, který slouží jako poštovní klient, však umožňuje pracovat i se síťovými novinami (tzv. netnews, resp. Usenet). Dokonce je v něm předdefinován (zřejmě již z jeho instalace) přístup k news serveru Contactelu (na adrese news.contactel.cz). Ovšem tento news server se nechtěl se mnou bavit, a při pokusu jej kontaktovat jsem systematicky dostával chybové hlášení požadující jméno a heslo.

Nevěda co zadat, zkusil jsem štěstí a zavolal na hot-line Contactelu. Zde si ochotně vyslechli můj problém, řekli, že příčinu neznají, a slíbili ji zjistit, s tím, že se sami ozvou. Ozvali se vcelku záhy, podle mého přání emailem. Jejich odpověď mi ale vyrazila dech. Cituji:

"…lituji, ale náš news server je v současné době mimo provoz. Fungovat bude výhledově do konce tohoto roku."

"neomezený přístup 24 hodin denně ke všem službám na Internetu (jako např. WWW, Email, Newsgroups, Telnet)" (viz zde)

Druhý problém - předdefinované odkazy

Další nepříjemností, na kterou jsem při seznamování s RedBoxem narazil, jsou předdefinované odkazy v browseru (IE 5.0), který je na počítači nainstalován. Jde o tzv. bookmarky, česky záložky, v terminologii Internet Exploreru firmy Microsoft označované jako "Oblíbené položky".

Hned první složka Oblíbených položek, nazvaná Contactel, obsahuje 5 konkrétních odkazů (záložek, resp. oblíbených položek). Když jsem RedBox poprvé spustil, fungoval z těchto pěti odkazů jen jediný, a to ten první, vedoucí na domovskou stránku Contactelu. Ostatní vedly na neexistující stránky (končily hlášením chyby číslo 404 - File not Found). Poté, co jsem se na nefunkčnost těchto odkazů nepřímo dotázal (u Comforu, spolu s dalšími dotazy), došlo u Contactelu k určité nápravě. Ta ovšem spočívá spíše v "zalátání nejhrubší díry", než v nápravě problému. Tedy v přesměrování odkazu na nějakou již existující stránku, než ve vytvoření stránek, které odkaz svou povahou slibuje. Například odkaz nadepsaný "Technická podpora" vede (v době psaní tohoto článku) sem, na stránku "Kontakty", s kontaktními údaji (s telefonním číslem hot line a adresou sídla Contactelu). Odkaz "Zákaznický servis" vede na tu samou stránku "Kontakty". Pouze odkaz "Self care" vede tam, kam bych očekával - na stránky, které zákazníkům umožňují nějakým způsobem ovlivňovat nastavení a vlastnosti jejich účtu. V době psaní tohoto článku však bylo možné odsud měnit pouze uživatelské heslo a nic jiného.

Neodpustím si ještě jednu poznámku na adresu předdefinovaných odkazů. Až na drobné výjimky totiž všechny využívají mechanismu přesměrování (redirect), a fakticky vedou na server Contactelu (a teprve ten je "přesměruje" na příslušný cílový WWW server).

Celkový dojem

Po technické stránce pracoval zapůjčený Red Box bez problémů. Také samotné připojení k Internetu fungovalo tak, jak mělo, a IP konektivita poskytovaná Contactelem se zdála být adekvátně rychlá.

Příjemně mne překvapil 15palcový monitor Yakumo YK1570AET, který zvládá rozlišení až 1280x1024 bodů, při obnovovací frekvenci 60 Hz. Ne že by se na to dalo déle koukat, ale znamená to, že další menší rozlišení (1024x768) již je rozumně použitelné, a monitor je zvládá s ergonomickou frekvencí 85 Hz. Osobně jsem ale používal rozlišení 800x600, kvůli námaze očí.

Oproti obvykle uváděné softwarové konfiguraci jsem na zapůjčeném počítači našel nainstalované ještě dva užitečné programy. První z nich je SuperVoice. Jde o typ programu, který se standardně přibaluje k většině modemů a umožňuje plně využívat jeho funkce - například pro faxování, pro použití v roli telefonního záznamníku atd. SuperVoice byl ale očividně nainstalován implicitním způsobem (tak jak sám od sebe chce), a tudíž nastavený pro použití tzv. tónové volby pro vytáčení (zatímco u nás se používá pulsní volba). Proto jsem musel provést potřebnou změnu v jeho nastavení.

Dalším programem "navíc" je Connection meter, což je původní český shareware z produkce firmy E+P Studio. Na Red Boxu je tento program nainstalován, ale není zaregistrovaný - chcete-li jej rutinně používat, podle pravidel sharewaru si jej musíte zaregistrovat sami. To zahrnuje zaplacení registračního poplatku ve výši 120,- Kč (zmíněné firmě E+P Studio, viz zde).

Pro koho je RedBox vhodný?

Na závěr si dovolím malé zamyšlení nad tím, pro koho je vlastně RedBox vhodný. Snažím se jej přitom chápat spíše jako určitou službu zákazníkovi než jako produkt, který si někdo jednorázově koupí a tím vše končí. Zde musím ocenit prvotní "zabydlení" počítače a instalaci internetového připojení přímo u zákazníka, podle jeho konkrétních specifik - uživatel tím skutečně dostává do ruky počítač, který může okamžitě začít používat pro práci v Internetu. To je jistě velmi podstatné pro někoho, kdo si potřebné "zabydlení" počítače a další instalační úkony nedokáže udělat sám.

RedBox slibovaný

Konfiguraci počítače a jeho vybavení (zejména softwarové) však řadím spíše na hranici rozumné použitelnosti. Jde zřejmě o důsledek kompromisu mezi požadavkem na co nejnižší cenu a na to, aby počítač ještě bylo možné reálně použít k práci v Internetu. Již méně je ale tento počítač vhodný pro použití jako samostatný (nepřipojený) počítač, ať již pro nasazení v kanceláři (pro různé administrativní práce a agendy), či jako domácí počítač (určený asi hlavně pro hry). Zde mu podle mého názoru schází jak větší operační paměť (má jen 32 MB), tak vhodnější programové vybavení (MS Works jsou přeci jen jakousi náhražkou). Obojí samozřejmě není problém přidat, ale nikoli zadarmo, takže cena by adekvátně stoupla. A kromě toho, je-li konfigurace počítače dnes již "nadoraz", jak tomu bude v blízké době, při současném rychlém vývoji?

Osobně si myslím, že pokud autoři chtěli v rámci RedBoxu vytvořit jednoúčelový počítač, zaměřený na práci s Internetem a doplněný službami (připojením zdarma, zprovozněním, hot line), a s celým RedBoxem pak oslovit zejména laickou veřejnost, počítači dosud nepostiženou, pak se jim to vcelku povedlo (až na nešťastné vady na kráse typu nefunkčního news serveru či neexistence faktické on-line podpory u Contactelu). Žádná bomba či převratná věc to ale není.

Kdyby však autoři místo méně vybaveného univerzálního počítače raději sáhli po řešení v podobě tzv. set-top boxu, pak se domnívám, že mohli uspět ještě lépe. Mohli totiž ještě více klesnout s cenou, a na druhé straně vyjít ještě více vstříc lidem, kteří se počítačů spíše bojí, kteří se o ně nedokáží sami adekvátně starat, ani si je uvést do provozu sami. Ale nejspíše není ještě všem RedBoxům konec, třeba se časem dočkáme i toho, že ve virtuálně-červené krabici najdeme i ten set-top box.