Vyšlo na www.novinky.cz dne 24.8.1999
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/anovinky/ai2659.php3

ARES - další milník na cestě k informační společnosti

Včera byl na českém Internetu spuštěn zkušební provoz nového (meta)registru jménem ARES - Administrativního registru ekonomických subjektů. Je to další významný krok na cestě ke korektnímu nakládání s veřejnými informacemi.

Termínem "(meta)registr", který jsem použil v podtitulku tohoto článku, chci zdůraznit skutečnost, že ARES není registr (či rejstřík) v tom smyslu, že by sám obsahoval nějaká vlastní data a ta zpřístupňoval uživatelům. Není to registr stejného typu, jako je například známý Obchodní rejstřík.

ARES lze přirovnat k internetovým službám, které jsou označovány jako "meta-služby" (jde například o služby Dogpile, SavvySearch, MetaFind, MetaCrawler apod.). Jejich princip je takový, že přijmou dotaz od uživatele, ale samy na něj neodpoví - místo toho vyberou určitou skupinu "skutečných" vyhledávacích služeb, těm předají dotaz uživatele a pak si počkají na odpověď. Až odpověď přijde od všech skutečně oslovených služeb, výsledek "zabalí" do jednoho celku a vrátí uživateli. ARES se od těchto vyhledávacích meta-služeb liší samozřejmě v tom, že s původním dotazem oslovuje jiné "skutečné" registry.

Další drobný rozdíl je v důvodu, proč tak činí: zatímco u vyhledávacích meta-služeb jde o to, aby uživatel dostal momentálně co nejlepší informaci (protože oslovené vyhledávací služby jsou vybírány podle povahy dotazu i svého momentálního vytížení), v případě ARESu jde zřejmě o úplnost. ARES oslovuje (a do budoucna zřejmě bude vždy oslovovat) všechny registry, které jsou dostupné - tak aby tazatel dostal co nejúplnější informaci o subjektu, na který se ptá.

V současné době ARES oslovuje tyto registry:

Další registry zřejmě budou přibývat podle možností daných jejich technickým stavem i legislativou.

Výsledek, který ARES vrací, má charakter skupiny odkazů na konkrétní výsledky, nalezené v jednotlivých registrech - v zásadě tedy tazateli poskytne "hotová" URL na odpovědi, které by tazatel tak jako tak získal, kdyby příslušný registr oslovil sám a přímo. Příklad vidíte na obrázku.

[Obr: ares.gif (10308 Bytes)]
Příklad odpovědi

Pokud vám na tomto obrázku nehraje počet odpovědí vůči počtu oslovovaných registrů (šest vůči pěti), pak příčina je následující: v případě Obchodního rejstříku a Registru ekonomických subjektů dostáváte odpověď dvakrát: jednou, pod názvy MSp a ČSÚ, dostanete skutečně "živé" URL směřující do Obchodního rejstříku na serveru Ministerstva spravedlnosti, resp. do Registru ekonomických subjektů na serveru ČSÚ. Podruhé, pod názvy OR a RES, dostanete ty samé údaje, ale na stránkách, které vám poskytne WWW server ARESu. Pokud jsem vše správně pochopil, funguje to tak, že ARES za vás položí dotaz do příslušného registru skrze interní síť FINET (propojující části MF ČR a zřejmě i další resorty), ale získanou odpověď vám předá jak ve formě URL odkazu (zmíněné odkazy MSp a ČSÚ), tak i ve formě vlastních stránek s jinde získaným obsahem - tyto jsou dostupné přes odkazy OR a RES.

Pokud se vám to zdá poněkud komplikované, pak se to jistě vyjasní na příkladu Registru živnostenského podnikání. Ten provozuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale zatím zřejmě nikoli jako veřejně přístupný registr (v tom smyslu, že by k němu měli přístup uživatelé veřejného Internetu). Systém ARES však k němu přístup má skrze síť FINET, a tak vám může zprostředkovat výsledky dotazů do tohoto registru - v podobě vlastních stránek (viz odkaz RŽP). Tento registr Živnostenského podnikání je tak vlastně fakticky jediným novým registrem, který se zprovozněním ARESu stává alespoň nepřímým způsobem veřejně přístupným.

Zbývající dva registry, plátců DPH a plátců spotřební daně (SD), jsou vedeny samotným Ministerstvem financí a jsou již delší dobu veřejně přístupné z WWW stránek MF ČR. Jejich začlenění do ARESu je realizováno stejným způsobem jako u Registru živnostenského podnikání (tedy pouze obsah na vlastních stránkách, nikoli "živý" odkaz URL přímo do registru).

Pokud není dotazovaný subjekt v některém registru nalezen, příslušný odkaz v odpovědi chybí - proto na prvním obrázku v odpovědi na dotaz ohledně ČNTS chybí odkaz na výsledky z registru plátců spotřební daně (neboli: ČNTS není plátcem spotřební daně).

Vyhledávat můžete v ARES-u nejjednodušším způsobem podle čísla IČO. Dále můžete hledat podle obchodního jména a svůj dotaz můžete ještě upřesnit identifikací finančního úřadu či údajem o obci, kde se hledaný subjekt nachází.

Kvalita a aktuálnost dat

Hodnotit kvalitu a aktuálnost dat v systému ARES vlastně nemá smysl, vzhledem k charakteru tohoto "meta-registru" - záleží na kvalitě a aktuálnosti obsahu jednotlivých registrů. Tato kvalita je ale značně různorodá. Například Registr ekonomických subjektů provozovaný ČSÚ je (alespoň podle mých zkušeností) téměř nepoužitelný, protože obsahuje příliš mnoho chyb.

Na domovské stránce ARESu je uveden odkaz na plný text článku místopředsedy (a ministra financí) Mertlíka, který byl publikován minulý týden v Hospodářských novinách a týká se právě ARESu a jeho geneze. Je to zajímavý článek a doporučuji jej k přečtení. Najdete v něm na dvou místech vyjádření autora, které vyznívá v tom smyslu, že starost o aktuálnost obsahu rejstříků by si měli "vzít za svou" i ti, o nichž se tam píše (a ve vlastním zájmu upozorňovat provozovatele registrů na nesprávnosti). Vzato čistě pragmaticky to asi je pravda (odhlédneme-li od toho, že někdo je za vedení registrů placen). Pak by ale bylo správné, aby hned "vedle" ARESu byl realizován jasný, jednoduchý a rychlý mechanismus, kterým mohou dotčené subjekty upozorňovat kompetentní správce registrů na chybné údaje, které se jich týkají - například nějaký formulář s přesně definovanými položkami, který by respektoval požadované datové formáty atd. K dispozici však jsou jen povšechné e-mailové adresy na autory, typu mailto:ares@mfcr.cz, kde by nejspíše nebyli moc nadšeni z častějších hlášení o chybách, navíc psaných ve zcela volném formátu.