Konečně nějaký pohyb na cestě k informační společnosti

Po letech aktivního ignorování začala naše státní správa přeci jen podnikat první faktické kroky na cestě k tzv. informační společnosti: byla založena Rada vlády pro státní informační politiku, vypracována národní koncepce (Státní informační politika), sestavuje se Akční plán a připravuje se České informační fórum.

Pojmy jako "informační ekonomika" či "budování informační společnosti" jsou poměrně mladé, ale přesto se již stačily značně zprofanovat - příliš mnoho lidí si je bralo do úst jen proto, aby jimi zakryli prázdnotu svých myšlenek a vzbudili falešné zdání své vlastní potřebnosti. Přesto je ale třeba tyto pojmy brát vážně - nejsou možná ideálně výstižné, ale přesto označují určitý trend, který je zde a bude se dále rozvíjet, ať se to někomu líbí, nebo naopak nelíbí. Jde o to, že informační technologie otevírají nebývalé možnosti, které se následně odráží v tom, jak se lidé chovají, jak dělají nejrůznější věci, jak myslí, co považují za důležité a cenné atd. Ještě závažnějším důsledkem je pak to, že se kvůli tomu začíná měnit i celá společnost, její dosavadní uspořádání, způsob fungování, priority atd. - postupně přechází do podoby, kterou dnes ještě nedokážeme úplně přesně vymezit, ale kterou jsme si již zvykli označovat jako "informační společnost".

Důležité samozřejmě je, jak se k tomuto trendu postaví právě ti, kteří mají rozhodovat o fungování a směrování společnosti jako takové, tedy politici a s nimi celá státní správa. Nemají si tohoto trendu všímat a ponechat mu živelný průběh? Nebo jej mají dopředu naplánovat, a pak direktivně řídit? Již v první polovině devadesátých let na tuto otázku odpověděla tzv. Bangemannova zpráva, vypracovaná pro Evropskou unii - ta dospěla k jednoznačnému závěru, že hnacím motorem rozvoje informační společnosti by měl být privátní sektor a volná soutěž, zatímco stát by měl především "nalajnovat hřiště" (stanovit potřebné mantinely) a dohlížet na korektní způsob vedení boje mezi komerčními subjekty - tedy vytvářet potřebnou legislativu a správní a ekonomické podmínky.

Jak to bylo u nás

V našich zeměpisných šířkách to až do velmi nedávné doby vypadalo tak, jako kdyby se nás celý trend vůbec netýkal. Jako kdyby informační technologie byly nějakou hračkou v rukou nadšenců a neměly významnější vliv na chování a myšlení lidí i na celou lidskou společnost - ani potenciál cokoli změnit, či dokonce řešit problémy, do kterých jsme se s naším pozdně industriálním myšlením dostali. Podle mého osobního dojmu situace leckdy vyznívala dokonce tak, že u nás se k celému trendu stavíme negativně a snažíme se mu aktivně bránit.

Nechci zde spekulovat nad tím, co přesně vedlo ke změně tohoto bohorovně ignorantského až negativistického postoje lidí, kteří rozhodují o zásadních otázkách celé naší společnosti. Byl to sílící tlak zvenčí, nebo hloubka mizérie, do které jsme se mezitím dostali? Nebo snad výměna jedné politické garnitury za jinou? Nebo náhlé procitnutí?

Faktem je, že v poslední době se konečně "hnuly ledy" - představitelé našeho státu snad konečně vzali na vědomí, že problematika budování tzv. informační společnosti je něco, čemu je třeba se seriózně věnovat, a začínají v tom podnikat první kroky.

Vzniká Rada vlády pro státní informační politiku

Svým usnesením z 19. října loňského roku vláda ČR rozhodla o založení Rady pro státní informační politiku coby svého poradního orgánu. Předsedou této rady jmenovala svého místopředsedu pro hospodářskou politiku (tedy pana Mertlíka) a sekretářem pak ředitele ÚSISu (t. č. pana Berku, pověřeného vedením ÚSIS).

Konkrétní personální složení Rady najdete zde (jde většinou o samé náměstky ministrů, ale i jednoho ministra osobně, pana Davida). Poměrně ambiciózní plán práce Rady pro rok 1999 najdete zde - obsahuje celou řadu úkolů od skutečně zásadních a koncepčních (vypracování národní koncepce informační politiky), až po značně detailní (např. Návrh pravidel pro transliteraci zápisu jmen a příjmení cizích státních příslušníků). Převážná většina úkolů je přitom uložena ÚSISu (Úřadu pro státní informační systém), který zajišťuje Radě potřebný "background".

Veřejně dostupné jsou také zápisy ze zasedání Rady (najdete je zde).

Rodí se národní koncepce informační politiky

Jedním z klíčových úkolů Rady pro státní informační politiku, který jí byl dokonce uložen jejím "zřizovacím" usnesením vlády z 19. října 1998 (viz zde), je vypracování koncepce informační politiky - konkrétně v podobě dokumentu s názvem "Státní informační politika".

Tato koncepce byla skutečně vypracována, týmem odborníků pod vedením MUDr. Kofránka, a její návrh (zřejmě v té podobě, ve které šel do vlády k projednání) je dosud vyvěšen na WWW stránkách ÚSISu (zde). Vláda tento dokument projednala a 31. 5. 1999 také schválila. Výsledná podoba celé koncepce přitom doznala určité změny, které přeci jen nejsou pouze kosmetické - dokument totiž stanovuje hlavní priority, kterých bylo v návrhu 7, ale do výsledného návrhu se prosadila ještě jedna další, takže jich nakonec je 8. Pikantní je, že na tiskové konferenci, která po jednání vlády následovala, místopředseda Mertlík oznamoval přijetí Státní informační politiky (coby její předkladatel do vlády), a přitom stále tvrdil, že priorit je pouze 7 (zápis z tiskovky lze nalézt zde).

Důležité ale je, že koncepce je na světě, a k jejímu podrobnějšímu rozboru se určitě na stránkách Novinek ještě dostanu. Mezitím se s tímto dokumentem můžete seznámit sami - plné znění skutečně schváleného dokumentu najdete na vládním serveru, zde.

Za povšimnutí jistě stojí také harmonogram realizace vybraných úkolů (viz zde), u kterého považuji za potřebné vypíchnout alespoň jeden důležitý moment: Zemanova vláda se v tomto harmonogramu zavázala "zavést Internet do každé školy, knihovny, pošty atd.", s termínem do roku 2001! Až dosud jsme byli jedinou zemí široko daleko, která nedeklarovala svůj záměr připojit k Internetu všechny školy do určitého konkrétního data.

Sestavuje se Akční plán

Na harmonogram, který je součástí přijaté Státní informační politiky, bude navazovat konkrétní rozpracování aktivit v podobě tzv. Akčního plánu. Podle vládního usnesení z 31. 5., kterým byla samotná informační politika státu schválena, by měl být tento Akční plán vypracován do 30. září (a za úkol to má předseda Rady pan Mertlík).

Podrobnější harmonogram prací na Akčním plánu lze nalézt v tomto zápise z jednání Rady.

Odborná pracovní skupina Rady

Rada pro státní informační politiku je orgánem, který by se měl zabývat především zásadními koncepčními záležitostmi. Pro techničtější práci si proto rada vytvořila Odbornou pracovní skupinu, jako svůj odborný orgán, složenou ze zástupců jednotlivých resortů a dalších relevantních orgánů státní správy. Statut této odborné skupiny najdete zde.

Založení této odborné skupiny přitom bylo požadováno již plánem práce Rady.

České informační fórum

Základním principem celé koncepce Státní informační politiky je teze, že rozvoj informační společnosti není jen úlohou státní správy, ale týká se i samosprávy, občanů, podnikatelské veřejnosti, informačního průmyslu, akademické a výzkumné zprávy i dalších složek - obecně opravdu celé společnosti.

Zřejmě z tohoto důvodu se Rada vlády rozhodla vytvořit si vedle svého odborného orgánu (Odborné rady) ještě další podřízený orgán, tentokráte s poradním statutem. Jde o tzv. České informační fórum (správně: České fórum pro informační společnost), které by mělo zajišťovat potřebnou vazbu, dialog a spolupráci s ostatními složkami společnosti mimo státní správu - tedy se zástupci veřejnosti atd.

Založení Fóra bylo schváleno na čtvrtém zasedání Rady a připraven je i statut tohoto Fóra a harmonogram jeho přípravy (zde). V současné době existuje pětičlenný přípravný výbor Fóra (složení zde), který by měl ustavení fóra připravit. Podle dostupných informací by fórum mělo mít cca 50 členů a zastoupeni by v něm měli být jak vlivní aktéři rozvoje informační společnosti, tak i ovlivňované skupiny (například odbory, menšiny apod.). Své zastoupení ve Fóru by měla mít i média.