Chystá se TelSource převzít SPT Telecom plně do svých rukou?

SPT Telecom má příliš velký kapitál a potřebuje jej snížit. Z různých variant, jak toho dosáhnout, zřejmě zvítězila ta, která spojuje příjemné s užitečným: nadbytečné finance by mohly být využity k vyšachování státu z jeho dosavadní pozice majoritního vlastníka SPT Telecom. Absolutním pánem v SPT by se pak stalo konsorcium TelSource.

V době, kdy naše ekonomika doslova úpí a nejrůznější podnikatelské subjekty jsou nuceny zaškrcovat svůj rozvoj kvůli nedostatku kapitálu, existuje jedna firma, která řeší problém přesně opačný - jak zmenšit svůj příliš velký kapitál. Touto firmou je SPT Telecom, společnost, která ještě na sklonku loňského roku přesvědčovala všechny kolem sebe, jak nevyhnutně potřebuje upravovat své ceny - podle vlastního tvrzení tak, že se celková cenová hladina zvýší jen o 3,9 procenta, podle reálného odlivu peněz z kapes uživatelů telefonních služeb způsobem mnohem drastičtějším. K nářkům a protestům veřejnosti, že zdražování je neúnosné a také zbytečné, zůstal SPT Telecom slepý a hluchý. Jediný "ústupek", který učinil v podobě tarifu Internet99, dnes využívá spíše pro upevnění své vlastní pozice na poli poskytování přístupu k Internetu a jako zbraň proti konkurenci ostatních velkých providerů (viz např. kauza s Dattelem).

Nyní se ale zdá, že své hromadění kapitálu SPT Telecom přepísknul tak mocně, že to začíná vadit i jemu samotnému. Na konci prvního čtvrtletí činila jeho aktiva 149,3 miliardy Kč, závazky činily 57,5 miliardy Kč a vlastní jmění 91,7 miliardy Kč. Podle slov finančního ředitele SPT (uveřejněných zde) by měl ve "zdravé" telekomunikační firmě být poměr cizích a vlastních zdrojů přibližně stejný. Z tohoto důvodu chce SPT Telecom snížit své vlastní jmění o 25 až 30 miliard.

Nejsem ekonom, a důvod "nezdravosti" si vykládám takto: firma, která se chová jako houba a pouze nasává do sebe kapitál, aniž by jej dokázala očekávaným způsobem zhodnotit (zejména investovat), musí být v očích potenciálních investorů málo zajímavá proto, že na stejný objem vloženého finančního kapitálu generuje relativně menší výnos.

Cesty, jak dosáhnout "zdravého" poměru 1:1 mezi vlastními a cizími zdroji, jsou v principu dvě: buďto se zvýší cizí zdroje, nebo se sníží zdroje vlastní. První varianta by obnášela získání cizích zdrojů, které by společnost vyplatila akcionářům (vlastně by si půjčila, a půjčené peníze rozdělila akcionářům, tedy hlavně konsorciu TelSource a českému státu, bez toho, že by je nějak produktivněji využila). Druhá varianta znamená snížit vlastní jmění. Toho je možné dosáhnout různými způsoby, například odkoupením nějaké jiné firmy nebo vyplacením velké dividendy (doslova: superdividendy). Nebo třeba také odkoupením vlastních akcií.

První zprávy o tom, že SPT Telecom hodlá (či spíše potřebuje) snížit svůj vlastní kapitál, se na veřejnost dostaly teprve v posledních dnech. Nepříznivý poměr mezi vlastními a cizími zdroji, který je příčinou, však nevzniknul naráz v nedávné době - jak ukazuje následující tabulka (která pro roky 1997 a 1998 čerpá z této tiskové zprávy SPT), "nezdravý" poměr existoval už dříve a nijak radikálně se nezměnil).

Podstata navrhovaného řešení

I přesto, že "nezdravý" poměr mezi cizími a vlastními zdroji nespadnul z nebe náhle, snaha řešit jej se objevuje až nyní, téměř jako blesk z čistého nebe. Navíc v podobě, která nutně musí naznačovat pořádnou dávku účelovosti.

Čím dál tím zřetelněji se totiž ukazuje, že vedení SPT Telecomu usiluje o druhou variantu, tedy o odkup vlastních akcií (za vlastní peníze), a to od českého státu. Konkrétně by se mělo jednat o odkoupení 20 procent akcí, za cenu 27 miliard Kč, s následným snížením základního jmění o odpovídající částku a zrušením části akcií.

Tato druhá varianta přitom má proti první výše popisované variantě (s neproduktivní půjčkou rozdanou akcionářům) jednu podstatnou odlišnost: mění stávající strukturu akcionářů. Pokud by totiž Telecom za vlastní peníze odkoupil 20 procent akcií od státu, a ty následně zrušil (nebo alespoň některé z nich), změnil by se procentuelní počet akcií v držení jednotlivých akcionářů: stát, který dosud vlastní 51 procent, by 20 procent prodal, a ponechal si tedy 31 procent. Konsorcium TelSource by si svých 33,5 procenta nejspíše ponechalo (a stejně tak asi i drobní akcionáři, kteří nyní vlastní 21,9 %). Zrušením všech (nebo jen některých) odkoupených akcií by ale došlo ke zvýšení procentuelního počtu akcií, které zůstaly v držení jednotlivých akcionářů - například tento článek odhaduje zvýšení procentuelního podílu v rukou TelSource na více jak 42 procent. Pokud jde o výsledný podíl státu, zde jistě bude záležet na konkrétních detailních číslech - pokud bude zrušeno jen málo akcií, mohl by se náš stát dostat pod blokační minoritu (odpovídající 33,4 procenta), což by znamenalo, že by neměl ani právo veta vůči zásadním rozhodnutím (zatímco konsorcium TelSource, spolu s KPN, takovouto blokační minoritu dnes má). V každém případě by ale náš stát odprodejem svých akcií ztratil své dosavadní majoritní postavení, které mu (alespoň teoreticky) dává největší práva.

Naproti tomu konsorcium TelSource by si svou pozici výrazně posílilo a fakticky by ovládlo celý SPT Telecom. K jeho stávajícím akciím, které by se "zhodnotily" zřejmě přes hranici 40 procent, by se mohly fakticky připočítat i procenta odkoupených ale nezrušených akcií v držení SPT Telecom, čímž by se rozhodovací pravomoci v rukou TelSource přiblížily ke hranici majority (zatímco pravomoci českého státu by se pohybovaly někde kolem úrovně blokační minority). Při vhodném "doladění parametrů" by to nakonec mohlo dopadnout také tak, že TelSource bude mít faktickou majoritu a český stát nedosáhne úrovně potřebné pro blokační minoritu. Je vůbec třeba domýšlet, co by toto znamenalo v praxi? Za současné existence monopolu de jure a docela pravděpodobného budoucího monopolu de facto?

O tom, kam fakticky směřuje návrh Telecomu na odkup vlastních akcií za vlastní peníze, svědčí i následující: podle zpráv z médií (zde a zde) je návrh na odkoupení akcií doprovázen také návrhem na to, aby se změna struktury akcionářů promítla i do složení představenstva SPT Telecom (formou změny Akcionářské smlouvy, resp. jejího dodatku). Dnes má představenstvo 9 členů, a pouze 3 z nich tam zastupují TelSource (s tím, že post předsedy představenstva obsazuje česká strana za souhlasu TelSource). Návrh na nové uspořádání požaduje pět z devíti křesel v představenstvu pro TelSource (tj. většinu) a také právo jmenovat předsedu.

Lze si představit dokonalejší převzetí moci konsorciem TelSource, bez vlastní investice (jen za peníze SPT Telecomu), se současným vyšachováním českého státu? Toho českého státu, který představitelé TelSource ve vedení SPT opakovaně kritizovali za snahu zasahovat do chodu této akciové společnosti, požívající a skutečně využívající svého státem garantovaného monopolního postavení!

Jak se psaly dějiny

První zmínku o tom, že SPT Telecom by mohl využít svého přebytečného kapitálu k odkoupení svých akcií od státu a k následné změně akcionářské struktury, jsem zaznamenal v televizním zpravodajství TV Nova dne 11. 5., den před jednáním představenstva SPT (viz zde).

Zmíněné zasedání představenstva se skutečně druhý den konalo, a z jeho jednání vznikla velmi povšechná tisková zpráva - která sice hovoří o potřebě změnit strukturu kapitalizace společnosti, ale představenstvo podle ní pověřilo Provozní výbor rozpracováním veškerých variant řešení.

Již zmíněného 12. května se objevují první stručné články v denním tisku o celé kauze (viz např. Právo) , a další den následují podrobnější články s prvními rozbory a úvahami (např. zde, zde či zde.

Velmi fundovaný článek (od očividně dobře informovaného autora) vychází ve 20. čísle časopisu Euro (zde). Úryvek z tohoto článku si dovolím ocitovat:

Manažeři Telecomu, aniž by vyčkali na vyjádření představenstva či hledali i jiné možnosti, se již s plnou vervou pustili do přípravy varianty číslo dvě, zpětného odkupu akcií. Plán rozpracovali do nejmenších detailů, včetně návrhů smluv s Fondem národního majetku a návrhu usnesení vlády (EURO má kopie dokumentů k dispozici). Chybějí tak pouze podpisy odpovědných činitelů a vše může začít klidně zítra.

19. května vychází v Právu článek, který potvrzuje podání návrhu Telecomem. Cituji:

SPT Telecom už oficiálně požádal o koupi 20 procent akcií z 51procentního podílu státu v této telekomunikační společnosti a nabídl za to 27 miliard korun. Právu to v úterý potvrdila náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová.

Včera, 20. května akcie SPT Telecom na pražské burze doslova explodovaly - jejich hodnota překročila magickou hranici 600 korun. Návrh SPT Telecom na odkoupení 20 procent akcií za celkovou hodnotu 27 miliard korun však odpovídá částce 420,- Kč na jednu akcii.

Jaké jsou reakce?

Dosud známé reakce jsou vesměs zamítavé. Podle článku v Euro se proti návrhu na odkup zásadně postavila celá česká část stávajícího představenstva SPT Telecom (kromě Zdenka Bakaly z Patria Finance, který zůstal ve věci neutrální). Pak je jistě zajímavé, jak mohl SPT Telecom oficiálně předložit svůj návrh na odkoupení akcií - že by tak učinila o své vůli minoritní část představenstva, reprezentující TelSource? Nebo že by tak učinil provozní výbor, ve kterém mají zástupci TelSource majoritu?

Reakce z Ministerstva dopravy a spojů jsou také odmítavé, s poukazem na to, že "doprivatizaci" SPT Telecom musí předcházet vytvoření fungujícího regulačního rámce našeho telekomunikačního trhu (a k tomu samozřejmě ještě nedošlo).

Otázkou ovšem je, jak se zachovají další zainteresované složky, zejména Fond národního majetku (který je faktickým držitelem 51 procent akcií v rukou státu) a Ministerstvo financí. Lidem, kteří mají na starosti vysychající státní kasu, se představa jednorázového příjmu ve výši 27 miliard korun nutně musí zdát jako pohádkový sen, který by jim umožnil zalátat mohutné díry od rozpočtového schodku.