
PIW 99, den druhýDalší den konference Prague Internet World pokračoval zajímavými přednáškami, a přinesl i několik důležitých oznámení. Druhý den letošního PIW-a začal pro novináře tiskovkou společnosti Eunet. Zlatým hřebem bylo představení nové služby s názvem EUnetSAT-turbointernet. Jde o asymetrické připojení k Internetu, které pro přenos dat směrem k uživateli využívá satelit (konkrétně družici Kopernikus, perspektivně pak Astra), a pro opačný přenos "pozemní" kanál s minimálními nároky na kapacitu. Jedná se o stejný princip, s jakým již před notným časem přišla společnost Hughes se svým systémem DirecPC (a pokud si dobře vzpomínám, byl i zde použit stejný termín "turbo internet"). Čím se ale EunetSAT liší od DirecPC? Přenášená data se v případě EUnetSAT-u vkládají, prostřednictvím technologie DVB (Digital Video Broadcast), do vysílání tzv. českého paketu, spolu s pěti českými televizními kanály (ČT1, ČT2, Prima, Galaxie a Hallmark), a několika rozhlasovými stanicemi (tři stanice českého rozhlasu, Ráda Proglas a Svobodné Evropy). Přes družici Kopernikus se pak tento "český paket" šíří éterem, a k jeho příjmu je kromě běžné satelitní antény zapotřebí speciální karta do PC v ceně něco přes 20 000,- Kč (viz obrázek),
Na tiskovce byli přítomni představitelé Eunetu Czechia, a dále zástupci firmy Philips (která k této službě dodává technologii) a společnost CzechLink, která se zabývá distribucí satelitního vysílání. Poslední dvě firmy přitom již předváděly celé řešení na loňském Invexu, ale teprve nyní se zřejmě vše skutečně rozjíždí. Služba EUnetSAT DIAL má stát 4990,- Kč měsíčně, a v této ceně by mělo být 15 hodin připojení (každá další minuta je zpoplatňována 80 haléři). V budoucnu se počítá i s pozemním šíření českého paketu, takže k jeho příjmu by měla stačit jednoduchá prutová anténa
Celá služba přitom byla prezentována jako "multimediální", určená pro náročnější přenosy. To mi poněkud nehraje s faktem, že celá přenosová kapacita je sdílena, a zpočátku má mít hodnotu (pouze) 1 Mbps! To znamená, že zmíněný jeden megabit za sekundu budou mít všichni uživatelé dohromady - přičemž uživatelů (zřejmě ne nutně současných) by prý mohlo být až několik stovek. V následné diskusi o tomto aspektu pak bylo řečeno, že tento druh přenosu umožňuje další rozšiřování přenosové kapacity, a tato bude zvyšována podle potřeby. Telekomunikační operátoři a Internet
Docela zajímavou přednáškou bylo vystoupení pana Knora z SPT Telecom. Šlo v něm spíše o technické záležitosti týkající se oblasti konvergence hlasových a datových služeb. Závěrem, alespoň podle mé interpretace, byl názor přednášejícího že k nástupu datových služeb a přechodu hlasových služeb na "datovou platformu" tak jako tak brzy dojde, a nemá smysl se tomu bránit - spíše naopak by i telekomunikační operátoři měli s touto možností aktivně počítat a připravovat se na ni, a Internet i informační technologie by měli chápat jako příležitost, a ne jako hrozbu. Kéž by to byl názor celého SPT Telecom, a hlavně kéž by to odpovídalo i jeho skutkům - zatím to z pohledu zvenčí vypadá spíše opačně. Internetová telefonie na PIW-u
S postojem telekomunikačních operátorů souvisí i otázka legality internetové telefonie. Přednášku, která na to mohla dát odpověď, byla přednáška pana Dittricha z firmy Globe (která provozuje internetovou telefonii typu "z počítače na telefonu", s názvem PhoneGlobe). Pan Dittrich se věnoval obecnému popisu internetové telefonie, a na otázku zda je vůbec legální odpověděl (nejspíše popravdě) že neví. Prý se dotazovali Českého telekomunikačního úřadu, ale jednoznačné odpovědi se nedočkali. Nejspíše je tato netečnost našeho regulátora ovlivněna i charakterem této služby (nikoli "z telefonu na telefon"), a také relativně jejím malým objemem, takže zřejmě není trnem v oku našemu monopolnímu Telecomu, jako byla dnes již zakázaná služba Paegas Internet Call. Z oblasti internetové telefonie jsem na letošním PIWu zaznamenal i jednu zajímavou novinku, jménem iVoice, od společnosti INEC. Nejde však o klasickou telefonní službu, spočívající v "poskytování hovorů", ale pouze v instalaci a zprovoznění potřebné technologie, kterou si pak zákazník používá sám (nejspíše pro své interní potřeby). Smělé plánu Microsoftu
Další oznámení se týkala spojenectví Microsoftu v zahraničí (např. MS spolu s firmou Qualcomm, v projektu Wireless Knowledge). Nás by se měla blíže týkat spolupráce Microsoftu s tuzemským Radiomobilem, která by měla vyústit v jejich společné Roadshow - v Praze, brně a Ostravě, v průběhu května a června. Podrobnosti také budou teprve oznámeny. Seminář o bankovnictví
Závěr, který jsem si z diskuse odnesl, je ten že u nás žádné kreditní karty vlastně nejsou, protože je banky nevydávají. To, co vydávají, jsou karty debetní. Rozdíl mezi nimi je v tom, že při placení debetní kartou se okamžitě odečítá z klientova účtu (a jinak se transakce neprovede). Naproti tomu při placení kreditní kartou platí banka, a teprve dodatečně (typicky v rámci měsíčního vyúčtování) si příslušnou částku zinkasuje z klientova účtu, po jeho explicitním souhlasu. Podstatnější je ale rozdíl v tom, kdo nese jaká rizika - při placení debetní kartou nese veškerá rizika klient (např. riziko zneužití karty, podvod od obchodníka atd.), zatímco při placení kreditní kartou nese prakticky veškerá rizika banka a prodejce. Osobně jsem přesvědčen, že právě zde je skryt skutečný důvod toho, proč naše banky nepodporují placení po Internetu pomocí kreditních karet ani tzv. MOTO (Mail Order, telephone Order) transakce - samy si rizika nezvýší, pokud k tomu nejsou přinuceny, například konkurencí či potřebou bojovat o zákazníka. Důležité je z tohoto pohledu určitě procento zneužití kreditních karet v zemích, kde jejich použití je naprosto běžné - podle zkušeností pana Kauckého (zřejmě z obchodování jeho firmy v USA), jde o pouhá 2 procenta (přímého zneužití či případů, kdy klient při vyúčtování popře svůj předchozí nákup). O negativních důsledcích, které takovýto postoj našich finančních institucí přináší rozvoji e-commerce v ČR, asi netřeba hovořit. Na druhé straně to ale má i pozitivní efekt, protože to vytváří prostor pro vznik takových řešení, jaké nabízí například Expandia banka. Závěr, který jsem si z diskuse odnesl, je ten že u nás žádné kreditní karty vlastně nejsou, protože je banky nevydávají. To, co vydávají, jsou karty debetní.
|