PIW 99, den první

Včera byl zahájen druhý ročník konference a výstavy Prague Internet World. Úvodní slova pronesli dva ministři. Potom už se rozběhnul zajímavý odborný program.

Letošní druhý ročník konference a výstavy Prague Internet World se koná v pražském Veletržním paláci. Včerejšího slavnostního zahájení se zúčastnili dva ministři: místopředseda vlády Pavel Mertlík a ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám. Oba také pronesli krátkou řeč, ve které vyjádřili názor, že nejpotřebnější je v současné době internetová legislativa.

Ze slavnostního zahájení

Místopředseda Mertlík doslova řekl:

"Jakožto místopředseda vlády, který je zároveň předsedou Rady vlády pro státní informační politiku, bych chtěl zdůraznit, že vláda si je vědoma velmi obtížných podmínek, v nichž se rozvoj Internetu v České republice nalézá v současnosti. A těmi obtížnými podmínkami mám především na mysli definice v právním prostředí. Vyplývá z toho imperativ připravit dostatečnou legislativu, která umožní rozvíjet elektronický obchod a umožní další šíření informací po Internetu způsobem, který dá účastníkům celého toho procesu dostatečné právní jistoty. To je zřejmě největší potíž v současné době, která blokuje další rozvoj elektronického obchodu. A víme všichni, že komercionalizace je jednou z významných cest, která před dalším rozvojem Internetu stojí. Tohle je asi klíčová úloha vlády vedle úloh dalších, z nichž jednou je určité zprostředkování přístupu k Internetu pro ty, kteří tuto možnost z různých důvodů nemají. Uvažujeme o tom využít například síť veřejných knihoven, uvažujeme například o podpoře Internetu pro školy..."

O potřebě vybudovat potřebné prostředí pro volnou soutěž v oblasti telekomunikací i o současných legislativních aktivitách poté pohovořil ministr Peltrám:

[Obr: peltramdebuziruje.gif (23648 Bytes)]

"Uděláme vše, abychom upravili prostředí pro volnou soutěž na trhu, protože jsme přesvědčeni, že to povede ke zkvalitnění služeb i k jejich zdostupnění, protože konkurence, když je dobře udělaná, přináší snižování cen. Chtěl bych vás také ujistit, že obchodování prostřednictvím Internetu, to obyčejné, které nemusí mít tolik překážek jako tam, kde jde o velké peníze, nákupy akcií atd., se pokusíme vhodně usnadnit v rámci druhého velkého balíku zákonných opatření, která se dnes projednávají v legislativních orgánech vlády, to znamená zákon o poštách, kde jsou určité kritické výhrady k rychlosti dodávek objednaného zboží, domnívám se že chyba není na straně pošty, protože ta už se přizpůsobuje. Ale musíme se nějak sladit, aby to šlo lépe, takže náš příspěvek k základu telekomunikací (zákon o poštách), který by měl být v historicky krátké době předložen parlamentu, by měl být už v souladu s harmonizovaným právem Evropské unie. Aby ti, co si koupí něco prostřednictvím Internetu, to také dostali v požadované kvalitě a včas, jak si to přejí..."

Zahajovací tiskovku poslouchali novináři, ministři, vicepremiéři i lidé dalších profesí...

Poněkud střídmější představu o potřebě specifické internetové legislativy vyjádřil v jedné z dalších přednášek známý právník doc. Smejkal. Podle něj lze v některých případech úspěšně aplikovat již existující legislativu. Jindy zase může být problémem, jak konkrétně stávající legislativu aplikovat - zde byl konkrétně uveden příklad internetové telefonie, kde otázkou je, zda má být považována za přenos dat (což je liberalizovaná služba), nebo zda jde o formu klasické telefonie, která je omezena stávajícím monopolem (ČTU se bohužel přiklonilo k této druhé variantě a zakázalo službu Paegas Internet Call). Vedle toho však samozřejmě existují i takové oblasti, kterých dosud stojí "mimo právo" (v tom smyslu, že jde o otázky, kterými se právní systém zatím vůbec nezabýval).

Zahájení natáčela i televize...

Problémem je v našich zeměpisných šířkách také pozitivistický charakter našeho práva, který vyžaduje, aby všechno bylo detailně a explicitně určeno zákonem, a jeho aplikace pak byla víceméně mechanickou záležitostí, zatímco precedentní princip, charakteristický pro angloamerické země, je mnohem pružnější, protože staví na konkrétním posouzení soudem v jednotlivých případech.

Šťastný doc. Smejkal se svou čerstvě vydanou knihou Internet @ §§§

Podle doc. Smejkala je také otázkou, zda by měly existovat speciální zákony šité na míru Internetu. Spíše ne, a to v tom smyslu, že by neměly být vázány na konkrétní technologie, které mohou být velmi rychle přežity a nahrazeny technologiemi jinými. Potřebné zákony by měly být spíše "technologicky nezávislé", což ale zase naráží na nepříjemné obtíže s jejich konkrétním formulováním.

O e-commerce

Jedním z nosných témat letošního ročníku PIW-a je oblast elektronického obchodování, které se věnuje celá řada příspěvků. Prvním v řadě byla přednáška pana Hlavenky z brněnského Computer Pressu (mj. provozuje obchod Vltava). Ze zajímavých myšlenek, které na jeho přednášce zazněly, bych chtěl zmínit úvahu o dalším osudu distribučních řetězců: v současné době jsou vlastníci distribučních řetězců do značné míry pány jak nad zákazníkem, tak i nad výrobcem/producentem, jsou to oni, kdo diktuje podmínky. Do budoucna by se díky informačním a telekomunikačním technologiím měla role těchto distribučních řetězců omezovat. Perspektivně by rozhodující slovo měl mít zákazník, který by měl být "pánem" nad výrobcem, a dnes všemocný distribuční řetězec by měl zmizet buď úplně, nebo se změnit na pouhou "rozvážku".

Jinou myšlenkou, která mne velmi zaujala, byla zkušenost pana Hlavenky o tom, že komutovaní uživatelé Internetu nakupují jen minimálně a že skutečnými zákazníky jsou pouze uživatelé připojení trvalým způsobem pomocí pevných linek. To na první pohled moc nekoresponduje se závěry různých průzkumů Internetu, které většinou dospívají k závěru že příčinou nízkého rozvoje e-commerce (ve variantě business-to-consumer) jsou spíše psychologické překážky - nedůvěra lidí, jejich neznalost, přílišná novota těchto služeb atd. Při podrobnějším zamyšlení však rozpor není tak velký - uživatelé s trvalým připojením mnohem snáze a ve větším počtu překonávají počáteční ostych a nedůvěru k Internetu a v důsledku toho pak i více nakupují, zatímco početně četnější komutovaní uživatelé nemají tolik příležitostí zbavit se ostychu a nedůvěry. Způsob připojení uživatelů proto asi neovlivňuje primárně jejich zájem nakupovat, ale spíše chování uživatelů a jejich vztah k Internetu. Teprve skrze tyto faktory ovlivňuje jejich návyky v oblasti on-line nákupů.

Jak Expandia Banka hodnotí eCity

Přítomní se dozvěděli i několik nejaktuálnějších údajů o eCity, mj. že:

má 50 000 obyvatel;
provedeno bylo 490 000 nákupů;
obrat dosáhl výše 9,7 miliard ekorun;
provedeno bylo 2 100 000 bankovních transakcí;
zasláno bylo 652 000 emailů;
odesláno bylo 232 000 zpráv SMS;
bylo zasláno 76 000 příspěvků do chat-u;
zodpovězeno bylo 14 000 telefonických dotazů;
zodpovězeno bylo 5400 emailových dotazů .

Velmi zajímavá byla odpověď pana Kaly na dotaz z pléna, jaká tři největší ponaučení si odnesli ze startu eCity. Odpověď zněla:

Neodhadli jsme, jak velký zájem to vzbudí.
Ukázalo se, že jsou lidé, které to zajímá a oslovuje.
Lidé chtějí obměnu, chtějí mít nové důvody, proč chodit do eCity.

První ponaučení se vcelku shoduje s tím, co jsem tipoval v tomto dřívějším článku. Zajímavé, i když asi nepříliš převratné, je třetí ponaučení, o nutnosti neustále burcovat lidi novými a novými věcmi. V eCity se proto prý připravují zajímavé novoty, například nový druh chat-u, bazar již jednou nakoupených věcí, či možnost vlastního podnikání (zřejmě možnost založit si vlastní efirmu a tu dále rozvíjet).