Kauza Internet99: existuje řešení?Dnes se poprvé sejdou vyjednávači Telecomu a providerů a budou jednat o podobě tarifu Internet99. Obě strany již zveřejnily své požadavky a postoje a je otázka, zda existuje alespoň nějaké oboustranně přijatelné řešení, které by respektovalo i zájmy uživatelů Internetu. Domnívám se, že existuje. Pondělí 1. března je významným dnem pro celý český Internet - právě v tento začíná druhý ročník akce Březen - měsíc Internetu. Ve stejný den se otevírají brány virtuálního města eCity (a to i přes jisté problémy se stavebním povolením, viz zde). No a ve stejný den se poprvé sejdou také vyjednávači obou stran zúčastněných ve sporu o podobu tarifu Internet99 - tedy představitelé providerů a představitelé SPT Telecomu. Obě strany již před tímto jednáním nějak formulovaly svá stanoviska a požadavky, ale taktiku, se kterou půjdou na společné jednání, si z celkem pochopitelných důvodů nechávají pro sebe a neventilují to na veřejnosti. Jako člověk, který není angažován ani na jedné z obou stran (nejsem zaměstnán ani u žádného providera, ani u Telecomu) si však mohu dopřát ten luxus a zauvažovat nahlas o tom, zda existuje nějaké řešení stávající situace. Tedy zda při stávajícím rozdání karet má celá "hra" vítězné řešení - samozřejmě ne v tom smyslu, že by jedna strana zvítězila nad druhou (a současně s tím nejspíše i nad stranou třetí, kterou jsou uživatelé Internetu). Mám na mysli takové řešení, které by prospělo všem zúčastněným stranám (včetně nepřímo zúčastněných uživatelů), a bylo by tudíž i dlouhodoběji udržitelné - alespoň do doby, než Telecom zavede již avizovaný tarif Internet2000. Za sebe se domnívám, že takovéto řešení existuje. Jaké jsou výchozí pozice
Zopakujme si nejprve výchozí pozice. Uživatelé jsou na tom tak, že oproti cenové hladině za komutované připojení loňského roku došlo k výraznému zdražení. To měl kompenzovat tarif Internet99, který ale má ve své stávající podobě nejednoznačný efekt - někde zdražení skutečně kompenzuje (pro dlouhé hovory), zatímco jinde zdražení ještě přitvrzuje (pro hovory krátké). Jeho použití je pro uživatele navíc dosti komplikované, protože pro optimální využití jeho předností musí mít koncový uživatel na výběr mezi tímto tarifem a běžným telefonním tarifem - a ještě před samotným připojením musí pečlivě zvážit, na jak dlouho se připojí, a podle toho pak volit jednu z obou možností. To vyžaduje nemalé schopnosti (odhadnout potřebnou dobu připojení), a také to vyžaduje poměrně striktní vlastní disciplínu - když se uživatel rozhodne pro krátké připojení a běžný telefonní tarif, musí stále myslet na rychlé odpojení a musí čelit všem podnětům, které jej lákají, aby zůstal připojen déle (například se musí vyvarovat faktickému čtení došlé pošty či natažených WWW stránek). Naopak při volbě tarifu Internet99 musí zůstávat připojen dostatečně dlouho, aby se mu tento tarif rentoval, a musí tedy mít v zásobě dostatek aktivit, aby celou dobu připojení efektivně využil (a ani zde pro něj není výhodné "přemýšlet" v době, kdy je připojen, pokud nechce doslova vyhazovat peníze oknem). To je značně schizofrenní situace, která vůbec neprospívá Internetu ani jeho komutovaným uživatelům. Nejednoznačná výhodnost tarifu Internet99 vadí i providerům, i když jejich primární motivaci je zřejmě třeba hledat v ekonomické stránce věci: aby uživatelům mohli nabídnout optimum, musí umožňovat zmíněnou volbu mezi oběma způsoby tarifikace. Nyní tvrdí, že oproti původním slibům Telecomu by je něco takového přišlo na neúnosné peníze (vlastně by museli zdvojit celou svou stávající infrastrukturu). Proto po Telecomu požadují, aby odstranil důvod, který je nutí k nabízení obou způsobů tarifikace, resp. možnosti volby mezi nimi - což je formulováno jako požadavek změnit tarif Internet99 tak, aby byl vždy výhodnější než běžný telefonní tarif. Telecom až do nedávné doby dogmaticky tvrdil, že tarif Internet99 je univerzálně výhodný, a zaklínal se jedním konkrétním bodem loňského prohlášení NIXu o tom, že průměrná délka hovoru do Internetu je 30 minut. To je jednak něco jiného než délka průměrného hovoru (z dostupných statistik vychází, že většina komutovaných připojení je kratších 8 minut), a jednak tím NIX určitě nemyslel to, že hovory této délky mají být zlevněny, zatímco kratší hovory mají být naopak ještě více zdraženy! Teprve v poslední době se v prohlášeních a tiskových zprávách Telecomu objevují zmínky o tom, že pro kratší hovory je tarif Internet99 méně výhodný - a zcela na rovinu to řeklo až prohlášení provozovatele služby Internet OnLine, kde se konstatuje, že tento tarif není optimální a bylo by dobré dále jednat o jeho podobě. Důležitým krokem bylo čtvrteční prohlášení Telecomu o tom, že posunuje okamžik generování sestavovacího impulsu o 1 minutu dále v čase, tedy na konec druhé minuty spojení. Stále však trvá na nutnosti sestavovacího poplatku (a kromě technických důvodů znovu uvádí i obavy z reakce antimonopolního úřadu).
Kudy z toho ven?
Nejjednodušším řešením, jak vyhovět požadavku providerů (i potřebám uživatelů Internetu) by pro Telecom bylo zrušení sestavovacího poplatku. Osobně stále odmítám uvěřit, že generování sestavovacího impulsu a následné započítání sestavovacího impulsu je z technických důvodů nezbytné. Těžko ale mohu prokázat opak. Proto se pokusím zamyslet se nad tím, zda existuje nějaká možnost, jak učinit tarif Internet99 univerzálně výhodnějším i za předpokladu, že sestavovací impuls a sestavovací poplatek zůstanou zachovány.
Jestliže Telecom posunul okamžik generování sestavovacího impulsu (i jeho započítání do účtu volajícího, v podobě sestavovacího poplatku), pak tím nezměnil celkový charakter tarifu - to, že pro hovory kratší 8 minut není VÝHODNĚJŠÍ než běžný nezvýhodněný telefonní tarif. Pouze jej učinil MÉNĚ NEVÝHODNÝM. Pokud by ale toto posunutí sestavovacího impulsu doplnil ještě změnou délky impulsu, pak by efektu ZVÝHODNĚNÍ mohl dosáhnout. V době špičky (v tzv. I. internetovém pásmu) by stačilo prodloužit délku "řádného" impulsu ze stávajících 3 minut na 4 minuty. Efekt názorně ukazuje graf na obrázku (viz výše): pokud by každé 4 minuty naskočil jeden "řádný" impuls a na konci druhé minuty naskočil jeden mimořádný sestavovací impuls, pak by až do 6. minuty tento tarif věrně kopíroval běžný telefonní tarif - tedy nebyl vůči němu ani výhodnější, ale ani nevýhodnější - a od 6. minuty dále by naopak došlo ke skutečnému zvýhodnění oproti běžnému telefonnímu tarifu roku 1999. Cena za souvislé hodinové připojení do Internetu by tím klesla z "dosavadních" 54,60 Kč na 41,60 Kč, tj. dlouhodobá připojení by zlevnila o čtvrtinu. Zajímavé je i srovnání s tarifem roku 1998 - tarif Internet99 s prodloužením impulsu na 4 minuty by začal být výhodnější než běžný telefonní tarif z roku 1998 od 15. minuty hovoru.
Jaký by byl celkový efekt tohoto kroku, omezíme-li se prozatím na dobu špičky (7 až 17 hodin pracovního dne)? Předně by tím Telecom vyhověl požadavku protestujících providerů, aby učinil zvýhodněný tarif skutečně vždy výhodnější než tarif nezvýhodněný (přimhouříme-li oko nad tím, že do 6. minuty jsou oba tarify stejné, a tudíž Internet99 nepřináší žádné zvýhodnění). Kromě toho by se tímto krokem z větší části naplnilo i skutečné poslání tarifu Internet99 - nezapomínejme na to, že vzniknul na protest proti zdražení běžných tarifů z roku 1998 na rok 1999 a byl prezentován jako kompenzace tohoto zdražení pro uživatele Internetu. Ve své stávající podobě však toto dělá pouze v době mimo špičku (v tzv. III. internetovém pásmu, ve večerních a nočních hodinách, navíc jen pro delší hovory), zatímco v době špičky je vždy dražší než nezvýhodněný tarif roku 1998 (viz druhý dnešní obrázek)! Teprve prodloužení impulsu v době špičky na 4 minuty by tento "výhodný" tarif učinilo skutečně výhodnějším oproti nezvýhodněnému tarifu roku 1998, byť jen pro hovory delší než 15 minut! Přitom v době špičky Internet používají v rozhodující míře právě "nesoukromé" subjekty, jako třeba drobní podnikatelé, větší i menší firmy, instituce, školy apod., ve své pracovní době a pro účely sloužící jejich rozvoji a fungování. Pokud by tedy Telecom skutečně chtěl podpořit rozvoj "seriózního" využití Internetu (čímž nemám na mysli to, že jeho osobní využívání jednotlivci mimo pracovní dobu je neseriózní), má zde obrovskou šanci. Zatím se v této rovině jednalo spíše o určité zmírnění "smrtelného stisku", a teprve nyní by mohlo jít o skutečnou podporu. Technickému řešení by nemělo nic stát v cestě - jestliže Telecom v první verzi návrhu tarifu Internet99 uvažoval o délce impulsu 170 vteřin, a poté jej změnil na 180 sekund (vždy s existencí sestavovacího impulsu), pak jsem přesvědčen že jej dokáže změnit i na 240 sekund neboli na 4 minuty. Pokud bude takováto varianta řešení nastolena při jednání providerů s Telecomem, pak to nebude jednání o technické schůdnosti tohoto řešení, ale o jeho ekonomické schůdnosti. Bude to o tom, zda Telecom bude ochoten ke změně ve struktuře svých plánovaných výnosů a zisků. Telecom jistě dobře ví, že většinu příjmů za komutované připojení k Internetu má právě v době špičky, od podnikových uživatelů (zatímco celkový přínos domácích uživatelů brouzdajících po nocích je relativně menší). Pokud bude Telecom uvažovat racionálně, jistě mu dojde, že určitým snížením ceny a motivováním poptávky může naopak prodat větší objem svých služeb, a tedy celkově vydělat více. Nesmí samozřejmě přijít s takovými argumenty, s jakými vyrukoval již v listopadu loňského roku. Tehdy jeho tisková mluvčí paní Dvořáková pro ČTK (24. 11. 1998) řekla: "Snížení ceny v době silného provozu a následný nárůst připojení by [podle mluvčí] byl pro síť neúnosný."
Co s dobou slabého provozu?
Zajímavá je situace s tarifem Internet99 ve večerních a nočních hodinách (včetně weekendů) neboli v době tzv. II. internetového pásma. Posunutím okamžiku generování sestavovacího impulsu se zde zmenšila doba, kdy je tento zvýhodněný tarif dražší než běžný nezvýhodněný tarif - jde o hovory délky od 2 do 4 minut. Požadavku na odstranění nejednoznačné výhodnosti tarifu Internet99 by tedy šlo vyhovět změnou právě v tomto časovém intervalu. Zde mne napadá, zda by Telecom nemohl (v této době!) posunout okamžik generování sestavovacího impulsu z 2. minuty na 4. minutu. Jestliže jsou pravdivá tvrzení, že sestavovací impuls musí dostat tarifikační zařízení na zastaralých ústřednách proto, aby přešlo na specifický způsob tarifikace (a ne na běžný místní tarif), pak je otázka zda tento sestavovací impuls musí přijít před příchodem druhého "řádného" impulsu (což jsou 2 minuty v době špičky, ale 4 minuty mimo ni), nebo zda tato potřeba nesouvisí s příchodem druhého "řádného" impulsu, ale pouze s magickým intervalem 2 minut, který někdo někde nastavil. Samozřejmě je zde pořád onen starý problém - o vlastnostech a schopnostech telefonní sítě se může kompetentně vyjadřovat pouze Telecom a ostatní mohou jen nezávazně spekulovat.
Posunutí sestavovacího impulsu ve III. internetovém pásmu by elegantně vyřešilo základní problém s nejednoznačnou výhodností tohoto tarifu (v tom pásmu). Situace ve II. internetovém pásmu (od 17. do 21. hodiny) by se pak mohla vyřešit například jeho úplným zrušením (a zlomem mezi oběma pásmy v 19 hodin, podobně jako u běžného tarifu). Ale toto jsou skutečně jen mé nezávazné úvahy, rozhodovat se samozřejmě bude na jednání mezi Telecomem a providery a podstatný bude konkrétní přístup zúčastněných stran i jejich snaha dosáhnout nějakého řešení.
|