Jaké bylo letošní EISF?

V Praze skončila dvoudenní konference Enterprise Internet Strategy Forum. Srovnání letošního druhého ročníku s loňskou premiérou je příležitostí k zamyšlení nad vývojem Internetu v naší podnikové sféře.

Konference EISF (Enterprise Internet Strategy Forum) je zaměřena na pronikání Internetu do podnikové sféry, a stejně jako v loňském roce se na ní sešli představitelé spíše větších podniků. Zajímavým, ale současně i zcela zákonitým rozdílem byl posun v pohledu představitelů podnikové sféry a v jejich požadavcích na roli Internetu. Ještě vloni nebyli zdaleka všichni přesvědčeni, zda Internet skutečně potřebují a v jaké míře (a zabývali se například takovými otázkami, jako "mají mít zaměstnanci neomezený přístup k Internetu?"). Ti, co již byli přesvědčeni o potřebě Internetu, jej chápali jako prostředek zefektivnění vlastní činnosti a očekávali od něj především úsporu nákladů, zrychlení některých činností apod. Představa, že by Internet nějak zásadněji změnil celkový způsob fungování jejich podniku, byla před rokem výjimkou.

Letos se chápání Internetu posunulo do jiné roviny. Ubylo "dosud nepřesvědčených" a snad nikdo už neprojevoval strach z toho, že jeho zaměstnanci přestanou pracovat, poté co získají přístup k Internetu. Samotný Internet už byl mnohem méně chápan jen jako zdroj úspor a prostředek k dosažení vlastní efektivnosti, a mnohem více na něj bylo pohlíženo jako na prostředek, který může přinést novou kvalitu - v podobě konkurenčních výhod, tolik potřebných pro prosazení na trhu, či v podobě úplně nového způsobu fungování celého podniku i jeho jednotlivých částí a složek, které by bez Internetu již nebylo vůbec možné.

Jsou velké podniky specifické?

Další zajímavostí, která mne na celé konferenci zaujala, byla absence jakýchkoli nářků a stížností na stav telekomunikací v naší zemi - zejména na zdražení místních telefonních tarifů. S tím souvisí i výzkum společnosti Agmanova, který byl na konferenci prezentován (a který je veřejnosti dostupný zdarma, viz zde). Tento průzkum byl proveden mezi velkými tuzemskými podniky (vybrány byly z žebříčku TOP 300 za rok 1997, s vyloučením firem působících v oblasti výpočetní techniky, telekomunikací, bankovnictví a finančních služeb), a podle něj celých 60 procent nepovažuje využívání Internetu za finančně nákladnou záležitost. Pro upřesnění: průzkum byl prý prováděn ještě před oznámením SPT Telecom o zvýšení tarifů na konci minulého roku.

Vysvětlení může být vcelku jednoduché - jde o velké firmy, které se díky své velikosti již vymanily z chomoutu monopolu SPT Telecom. Mohou si dovolit trvalé připojení, pro které si mohou vybrat nejen providera, ale hlavně i dodavatele potřebného přenosového okruhu (tj. nejsou odkázáni na monopolního provozovatele telefonní sítě a hlavně na jeho monopolní ceny). Kromě toho u velkých firem je pravděpodobné, že i relativně vyšší náklady na telekomunikace nejsou pociťovány jako neúnosné.

Zaměření dovnitř a na partnery

Jiným zajímavým momentem, který považuji za velmi důležitý, bylo celkové zaměření konference na otázky využití Internetu pro potřeby podniků jako takových (tedy zaměření "dovnitř"), a dále na vztahy s různými partnery, subdodavateli atd. Naopak poměrně málo se řešily otázky vztahů s koncovými zákazníky, například pokud jde o koncový prodej maloodběratelům, o otázky placení atd.

S tím ostatně koresponduje i statistika, kterou v úvodním vystoupení v první den konference prezentoval zástupce společnosti CISCO (který sám čerpal ze studie renomované Forrester Research): v roce 2000 má objem "internetové komerce" v oblasti business-to-business celosvětově dosáhnout 123 miliard USD, ale objem obchodů "business-to-consumer" (tj. prodej koncovým zákazníkům) jen 8 miliard. Na rok 2002 je pak výhled takový, že mezipodnikové obchody po Internetu by měly dosáhnout objemu 327 miliard USD a prodeje koncovým zákazníkům 22 miliard.

Zatím se mění forma, ne vztahy

S převažujícím zaměřením na mezipodnikové obchodování po Internetu úzce souvisí i další charakteristický rys letošního ročníku konference EISF. Jen poměrně málo se zde pojednávalo o otázkách "netechnických" a "neobchodních" , například o etice, morálce, či legislativě a jejím vztahu k e-commerce. Vykládám si to tak, že doposud se jednalo v převažující míře o takové nasazení Internetu, které na problémy v těchto oblastech ještě moc nenaráží - nasazení Internetu směrem "dovnitř", pro potřeby interního fungování podniku, je zatím zřejmě plně zvladatelné vlastními silami a řídícími mechanismy podniku jako takového.

Podobně internetové obchodování se stávajícími partnery a nejrůznějšími subdodavateli zřejmě také ještě nenaráží na tyto problémy, protože nemění zásadněji vzájemné vztahy a jejich pravidla a pouze dává dosavadnímu způsobu vzájemné součinnost jinou věcnou formu.

Do budoucna lze ale určitě očekávat mnohem větší důraz právě na otázky legislativní podpory podnikatelských aktivit prováděných po Internetu, i na otázky morálky a etiky.

Jaký názor mají právníci

Otázky práva a legislativy se na letošním EISF přeci jen probíraly, a to v diskusi k jednomu vystoupení (představitelů Expandia banky o chystaném eCity) a dále v závěrečném vystoupení dvou právníků.

V prvním případě šlo o zajímavou odlišnost názorů: představitelka marketingové společnosti v diskusi vyzývala k tomu, aby podniky co nejlépe zmapovaly segmenty trhu, které chtějí oslovit, a získali o nich co možná nejvíce údajů.

doc. Smejkal

Vyvrcholením celé konference bylo vystoupení dvou právníků zabývajících se Internetem - pánů Sokola a Smejkala. Jejich přednáška byla koncipovaná stejně jako při loňské premiéře a měla vysloveně osvětový charakter. Zabývala se spíše vyjmenováváním úskalí a odhalováním problémů než předkládáním řešení - což by ostatně ani nešlo, protože na mnoho důležitých a naléhavých právních otázek kolem Internetu neexistuje jednoduché a přímočaře aplikovatelné řešení. Jedním ze zajímavých názorů, které zde zazněly, byl názor, že na vině nejrůznějších špatností není až tak Internet jako lidská povaha. To jistě koresponduje s přesvědčením techničtěji laděné uživatelské veřejnosti, která se na Internet dívá jako na nástroj v rukou lidí - a nástroj sám nic nedělá, jen dává lidem určité možnosti, které mohou být využity jak ke korektním účelům, tak i zneužity.

dr. Sokol