Jak se bude porcovat?
Velmi významným zdrojem tržeb ve světě telekomunikací tradičně byly a dosud jsou příjmy z hovorného za hlasové služby. Původně na tomto lukrativním “koláči” hodovali jen provozovatelé pevné telefonní sítě. Dnes se však o něj musí dělit i s provozovateli mobilních telefonních sítí a ti z něj ukusují stále mohutněji. Na obzoru přitom jsou ještě další hladoví zájemci.
Až do nepříliš dávné doby byla struktura příjmů tradičních telekomunikačních operátorů i struktura jimi nabízených služeb vcelku jednoduchá a nekomplikovaná: tyto subjekty provozovaly telekomunikační sítě uzpůsobené potřebám přenosu lidského hlasu, a tudíž určené potřebám klasického telefonování. Sítě byly velké a nákladné, a proto bylo jejich zpoplatňování založeno na předpokladu, že rozhodující je to, jak dlouho zákazník využívá služeb takovéto sítě, a nikoliv efekt a přínos, kterých tím dosáhne. V době čistě hlasových služeb to ostatně jinak nešlo, neboť jak by kdo dokázal měřit něco takového, jako je efektivnost rozhovoru dvou lidí po telefonu? Důsledkem byl dodnes používaný model časově závislého zpoplatňování služeb telefonní sítě – dodnes dobře známé hovorné, které všichni platíme navíc k paušálním poplatkům za existenci pevné telefonní přípojky.
S postupem času rostla potřeba lidí vzájemně komunikovat “na dálku”, a tudíž i jejich zájem telefonovat. S tím se pak zvětšoval i celkový “koláč” příjmů za hovorné. Na jeho “konzumaci” se však v poslední době začali podílet i provozovatelé dalších sítí, které jsou také určeny k přenosu hlasu – provozovatelé mobilních telefonních sítí. Jejich sítě jsou nesrovnatelně mladší než pevné telefonní sítě, jsou založeny na modernějších technologiích a také díky tomu dokážou být pružnější a přizpůsobivější a lépe vycházet vstříc svým zákazníkům. Posuzováno čistě podle ceny, a tedy ne podle komfortu a vstřícnosti potřebám zákazníka, jsou dnes hlasové služby mobilních sítí v průměru zřejmě stále ještě dražší než služby pevných hlasových sítí – i když v některých konkrétních situacích je tomu už naopak. Podstatný je ale jiný trend: celková cenová hladina služeb mobilních sítí má tendenci klesat, a to výrazněji, než klesá cenová hladina služeb pevných hlasových sítí (v našich zeměpisných šířkách dokonce ještě roste). Příčinou přitom není jen větší konkurence mezi mobilními operátory a jejich větší vstřícnost k zákazníkům, ale také generační rozdíl mezi pevnými a mobilními sítěmi, který má nutně výrazný vliv na jejich celkovou efektivnost.
Výmluvným argumentem je i srovnání tempa růstu mobilních a pevných sítí – například u nás, měřeno v počtech nově připojovaných zákazníků, rostou mobilní sítě pětkrát rychleji než pevná síť dosud stále monopolního SPT Telecom.
V důsledku všech těchto faktorů se zvětšuje podíl, který z celkového “koláče” telekomunikačních tržeb ukrajují pro sebe provozovatelé mobilních sítí, a to na úkor podílu provozovatelů sítí pevných. Skutečnost, že ani provozovatelé pevných sítí dosud nemusejí pozorovat žádný úbytek svých tržeb v jejich absolutní hodnotě, lze vysvětlit tím, že potřeba lidí komunikovat i jejich schopnost platit za to stále ještě rostou, tedy tím, že celkový “koláč” telekomunikačních služeb se stále ještě zvětšuje.
Představitelé našeho Telecomu si celkový trend ke zmenšování svého procentního podílu na lukrativním telekomunikačním “koláči” tržeb za hovorné určitě uvědomují – v jedné televizní besedě jej pan Bessel Kok, druhý nejvyšší představitel SPT, dokonce pojmenoval jako “kanibalizaci”. Praktickou reakcí Telecomu na tento trend je zřejmě snaha přesunout hlavní zdroj svých tržeb do oblasti, která není závislá na hovorném – do paušálních poplatků za existenci pevné telefonní přípojky, které by SPT Telecom chtěl výrazně zvýšit (podle údajů SPT Telecom jsou na třetině až čtvrtině evropského průměru).
Dalším hráčem na telekomunikačním hřišti, který také bude chtít ukousnout pro sebe co možná největší díl z celkového telekomunikačního “koláče”, budou provozovatelé hlasových služeb realizovaných pomocí datových přenosů. Nepůjde přitom o mobilní operátory, kteří již dnes využívají technologie přenosu hlasu po datových sítích (zejména technologie VOIP, Voice Over IP) k dosažení vyšší vlastní efektivnosti, umožňující jim dále snížit cenovou hladinu služeb – jako to dělají oba naši mobilní operátoři Paegas a Eurotel se svými službami Paegas Internet Call a Eurotel Net-Call 55. Půjde o zcela novou kategorii operátorů, resp. o zcela novou kategorii hlasových služeb, spočívajících v telefonování “bez telefonu”, prostřednictvím zařízení “počítačového charakteru”, například běžných osobních počítačů. Na našem trhu dnes nabízí takového služby například společnosti CESNET (služba Net2Phone) či Globe (služba PhoneGlobe) a podle dostupných informací se k něčemu takovému chystá i SPT Telecom. Prozatím je podíl tržeb za tyto služby ve srovnání s tržbami mobilních a pevných sítí téměř zanedbatelný – do budoucna ale určitě významně poroste.