Jak se vyvíjí český Internet?

Zasvěcení počítačoví nadšenci dnes oplakávají svůj báječný Internet, který si kdysi uzpůsobili k obrazu svému. Současný Internet již má plně v rukou komerční sféra a mění ho přesně podle poptávky, kterou produkuje stále se rozšiřujícího okruhu uživatelů. Platí to samozřejmě nejen pro Internet celosvětový, ale i pro jeho českou část. Jak se ale tato česká část vyvíjí?

První počátky Internetu se datují do roku 1969, ale k nám se tato celosvětová síť sítí dostala samozřejmě až po Sametové revoluci, konkrétně v roce 1992. Bylo to v době, kdy za našimi hranicemi se tehdejší Internet již otevíral komerční sféře, což mělo dva významné důsledky: jeho služeb již mohly využívat nejrůznější komerční subjekty, které také postupně začaly přebírat na svá bedra i nezbytné financování Internetu. Do té doby byl totiž Internet ryze akademický, sloužil jen školám a oblasti vědy a výzkumu, která jej také financovala, a striktně odmítal jakýkoli náznak komerčního využití. K nám se však Internet dostal ještě ve své akademické podobě, a sloužil zpočátku jen našim vysokým školám a vědeckovýzkumným ústavům. Jeho komerčnímu využití u nás se otevírá prostor až v polovině roku 1995, kdy padá do té doby existující monopol společnosti EuroTel na veškeré služby spočívající v přenosu dat (kam bohužel spadalo i poskytování přístupu k Internetu).

Český Internet doslova exploduje

Koncem roku 1995, po pádu zmíněného monopolu, vzniká celá řada komerčních poskytovatelů připojení - tzv. Internet providerů, zkratkou ISP (Internet Service Provider), schopných nabídnout připojení k Internetu skutečně komukoli, kdo je ochoten za to zaplatit. Přitom díky konkurenci šly ceny za připojení rychle dolů, a rozvoj českého Internetu tak dostal opravdu mohutný impuls. Mnoho jednotlivců, firem i nejrůznějších institucí a spolků se začíná k Internetu připojovat, a jejich přítomnost motivuje další subjekty k tomu, aby na Internetu začaly provozovat nejrůznější užitečné služby. Tím vzniká celá řetězová reakce, neboť poptávka dává vzniknout větší nabídce, která zase vyvolává větší poptávku atd.

Růst českého Internetu je v té době opravdu velký - měřeno v počtu jeho uzlů, koncem roku 1995 dosahuje meziroční nárůst 104%, a v následujícím roce 1996 téměř shodných 105 procent. Později se ale začíná projevovat určité zpomalení dosud explozivního růstu, nejspíše i v souvislosti se zhoršující se ekonomickou situací: koncem roku 1997 činil meziroční nárůst uzlů cca 46 procent, zatímco koncem roku 1998 jen něco kolem 28 procent. Tyto cifry, pocházející z tzv. "hostcountu" (jakéhosi oficiálního "sčítání uzlů" na Internetu) však mají i další vysvětlení, která je nečiní již tak hrozivými.

Internet je neměřitelný

Jednou z nepříjemných vlastností Internetu je jeho velmi špatná měřitelnost - vzhledem k jeho povaze je prakticky nemožné o něm získat přesné statistické údaje. Relativně nejvíce směrodatné jsou údaje z tzv. hostcountu (viz výše), kdy jsou systematicky "dotazovány" jednotlivé části Internetu a zjišťuje se, kolik uzlů se "ozve". Bohužel i tento způsob měření je zatížen velkou chybou, vyplývající ze způsobu připojování větších podnikových subjektů k Internetu (například celých firem či institucí, s jejich lokálními sítěmi plnými počítačů). Kvůli zajištění bezpečnosti svých počítačů a sítí před nejrůznějšími narušiteli z Internetu (tzv. hackery) se totiž připojují přes tzv. firewally, které poskytují požadovanou ochranu - ovšem za cenu toho, že uzly schované za takovýmto firewallem nejsou zvenku "viditelné", a tudíž se ani nezapočítávají do výsledků tzv. hostcountu. Celkový efekt je pak ten, že když se k Internetu připojí velká firma, například s několika tisíci počítačů, které všechny mají přístup ke službám Internetu (skrze zmíněný firewall), do statistiky počtu připojených uzlů přibude jeden jediný uzel (počítač, na kterém běží zmíněný firewall). Tím lze poněkud korigovat pouhých 28 procent meziročního nárůstu českého Internetu za rok 1998.

K 5. lednu 1999 bylo v ČR v rámci hostcountu napočítáno celkem 86482 připojených uzlů (přesněji v doméně .cz, což navíc nemusí nutně být všechny skutečně "tuzemské" uzly).

Kolik je uživatelů českého Internetu?

Další neměřitelnou veličinou je počet uživatelů Internetu - nejen proto, že neexistuje žádná centrální evidence uživatelů Internetu, ale také třeba proto, že nikdo přesně neví, jak vlastně takového uživatele Internetu vymezit. Je to člověk, který používá Internet každý den? Nebo několikrát do týdne? Nebo který si Internet alespoň jednou vyzkoušel, třeba někde u svého známého? Směrodatné by byly spíše statistické průzkumy veřejnosti, s otázkou "cítíte se být uživatelem Internetu"? Ale takovéto průzkumy zatím nebyly prováděny na dostatečně velkém vzorku populace, aby mohly být dostatečně směrodatné. Obdobná úvaha přitom platí například i pro počty lidí využívajících elektronickou poštu.

K dispozici jsou proto jen více či méně kvalifikované odhady počtu uživatelů českého Internetu. Ty nejčastěji vychází z počtu existujících uzlů (zjištěných v rámci tzv. hostcountu), a násobí jej koeficientem počtu uživatelů, kteří připadají na jeden uzel. Hodnota tohoto koeficientu je ale značně subjektivní, a podle různých zdrojů se pohybuje od 2 do 6 uživatelů na jeden počítač.

Nejčastější uváděným odhadem počtu uživatelů českého Internetu je 400 000, neboli cca 4% celkové populace.

Struktura uživatelů Internetu

Poněkud lepší situace je se zkoumáním struktury uživatelů Internetu - proto, že zde stačí oslovit mnohem menší vzorek lidí (a lze se jich ptát i prostřednictvím Internetu). Zde jsou některé zajímavé výsledky 4. kola Průzkumu uživatelů Internetu, který provedla brněnská firma DirectNet spolu s Podnikatelskou fakultou VUT Brno (ke konci října 1998):

Následujících údajů pochází z Průzkumu uživatelů českého Internetu (viz zde)

Uživatelé podle pohlaví:
Muž	87,6%
Žena	12,4%

Uživatelé podle věku:
15-24 let	45%
25-33	31%
34-42	14%
43-51	7%
52 a více	3%

Uživatelé podle vzdělání:
vysokoškolské technické	20%
Vysokoškolské ostatní	14%
Středoškolské - studuji právě VŠ	20%
Středoškolské	41%
Základní	5%

Uživatelé podle politických preferencí:
Pravice	48%
Spíše pravice	31%
Střed	13%
Spíše levice	7%
Levice	1%

Uživatelé podle možnosti přístupu:
ze zaměstnání	69%
z domova	43%
ze školy	25%
odjinud	9%

Uživatelé podle doby přístupu (v hodinách týdně):
Méně než 2 hod	10%
2-4 hod	26%
5-10 hod	36%
11-20 hod	16%
nad 20 hod	12%

Co říká audit českých WWW serverů?

Zajímavé kvantitativní informace o českém Internetu a o preferencích jeho uživatelů může poskytnout audit WWW serverů, který provádí firma DCCI. Celý audit je přitom založen na jednotném způsobu vyhodnocení záznamů, které o své návštěvnosti vytváří jednotlivé servery - takže i když tyto záznamy mohou být zatíženy značnou absolutní chybou, jejich vyhodnocení stejnou metodikou dává poměrně věrný obrázek o změnách sledovaných serverů a trendů jejich návštěvnosti.

Podle výsledků tohoto auditu vychází za poslední období konce roku 1998 měsíční nárůst návštěvnosti sledovaných serverů (neboli počet načtených WWW stránek) kolem 12 až 14 procent, což je opravdu úctyhodné číslo (za celý rok by to odpovídalo meziročnímu nárůstu cca o 433%!!). Zajímavý je i růst počtu uzlů, ze kterých uživatelé čtou WWW stránky na zmíněných WWW serverech: tento počet rostl měsíčně cca o 9 procent (což by za celý rok dávalo meziroční nárůst o 258%! Toto číslo poněkud koriguje údaj o počtu uzlů z tzv. hostcountu (který signalizuje nárůst za celý poslední rok jen ve výši 28 procent) - současně s tím je ale třeba brát do úvahy i to, že zřejmě roste i "intenzita" využití Internetu, neboli počet WWW stránek, které průměrný uživatel Internetu fakticky navštíví.

Které WWW servery jsou nejnavštěvovanější?

Citovaný WWW audit firmy DCCI dává i určitý obrázek o tom, které servery jsou uživatelskou veřejností nejnavštěvovanější. Co do absolutního počtu návštěv vedou katalogy (seznamy odkazů), zejména Seznam a za ním pak Atlas a Zmije, kam uživatelé chodí pro informace o umístění nejrůznějších zdrojů a služeb. Velmi vysokou navštěvovanost mají i takové služby, které poskytují něco zdarma: buďto možnost vystavení WWW stránek (například server mujweb.cz), nebo schránky elektrnické pošty (např. služba POST.CZ). Poměrně hojně navštěvované je "všeobecné zpravodajství" (například České noviny, které vydává ČTK, či iDnes, která je internetovou odnoží MF Dnes). Zajímavé je, že u "počítačového zpravodajství" dochází spíše ke stagnaci a někde i k poklesu - což by snad bylo možné vysvětlit tím, že poněkud klesá zájem o odborné informace (což určitě souvisí i s nárůstem laických uživatelů Internetu). Zájem naopak roste o specializované ("oborové") ale nepočítačové servery - například Seznamka, Hokej, Avízo či Finance.

(tento článek vyšel v měsíčníku Esquire, pod názvem "Jaká je realita českého Internetu?", v rubrice Techno)