Internet na Invexu 96

Internetu byl na letošním Invexu přítomen v mnoha podobách - ve formě produktů, zaměřených vysloveně na Internet, ve formě služeb, poskytovaných prostřednictvím Internetu, ve formě technologie podporující samotné fungování Invexu jako veletrhu, i v četných dalších podobách.

„Být na Internetu" se dnes již stalo naprostou samozřejmostí - zejména pro ty vystavovatele, kteří mají alespoň trochu společného se sítěmi a komunikacemi. A tak se na letošním Invexu dalo „brouzdat" Internetem snad z každého většího i menšího stánku. Oficiálním připojovatelem byla i letos firma Internet CZ, která podle vlastního vyjádření připojila přes 50 expozic (většinu z nich pevnou přípojkou). Kromě toho ale mohly být k Internetu komutovaně připojeny i další stánky, protože kdokoli se mohl prostřednictvím telefonu a veřejné telefonní sítě dovolat k některému jinému poskytovateli.

Pikantním paradoxem ovšem bylo to, že oficiální WWW server pořadatele Invexu, tedy www.bvv.cz, byl připojen k síti firmy IBM, a ta jak známo není zatím přímo propojena se sítěmi dalších českých poskytovatelů. Takže když se někdo chtěl z některého stánku na Invexu, připojeného k Eunetu (či z komunikačního střediska, kde bylo také k dispozici několik počítačů pro novináře) dovolat na oficiální WWW server Invexu, procházela jeho komunikace z Invexu do Invexu přes zahraničí. Rychlost (či spíše pomalost) odezvy tomu samozřejmě odpovídala - bylo možné názorněji předvést celé odborné veřejnosti, jak potřebný je peering mezi našimi poskytovateli přístupu k Internetu?

Z našich tuzemských poskytovatelů připojení se na Invexu zřejmě nejvýrazněji prezentovala výše zmíněná firma Internet CZ. Ohlásila jednak založení své brněnské pobočky, a pak také zprovoznění komerční informační služby INFO.CZ (k 1.10.1996). Pokud si dobře vzpomínám, byla tato služba na příslušném serveru (www.info.cz) nabízena již drahnou dobu, ale teprve nyní se zřejmě dostává z pilotní fáze do stavu běžného rutinního provozu. Bude jistě zajímavé sledovat jak si povede, protože s komerčními (placenými) službami to v našem Internetu vypadá všelijak (snad se k tomu brzy vrátíme v samostatném článku). Další zajímavostí, kterou Internet CZ ohlásil, je záměr posílit své páteřní sítě o satelitní spoje, a využívat je selektivně jen pro určité druhy provozu, kterým nevadí velké zpoždění při satelitním přenosu a menší bezpečnost při tomto přenosu (tedy například pro přenos síťových news, a stránek WWW). Toto je poměrně zajímavý moment - satelitní spoje využívají i další poskytovatelé, ale pokud je mi známo, žádný z nich takových způsobem, aby část provozu posílal pozemními spoji a část přes satelit.

Jiný tuzemský poskytovatel přístupu k Internetu, SPT Telecom, na Invexu také oficiálně oznámil svůj záměr poskytovat kromě dosavadního přístupu po pevných linkách i přístup komutovaný, prostřednictvím veřejné telefonní sítě. Žádné podrobnosti (zejména cenové) však ještě nebyly zveřejněny, ale z tiskové zprávy je zřejmé, že půjde o službu placenou. Tím byly uvedeny na pravou míru dřívější informace o tom, že SPT poskytuje komutovaný přístup k Internetu zdarma. Šlo ve skutečnosti pouze o pilotní projekt, který má ověřit funkčnost komutovaného přístupu, a po něm nastoupí běžná placená služba. Na posouzení její výhodnosti či nevýhodnosti si ale budeme muset ještě chvilku počkat, dokud SPT neoznámí svou cenovou politiku v této oblasti.

Výrazně se na letošním Invexu prezentoval i Microsoft, a to jako dodavetel technologií pro Internet. V rámci obsáhlé prezentace, věnované strategii Microsoftu v oblasti Internetu a Intranetu, byla oznámena celá řada zajímavých nových řešení i vylepšení stávajících produktů. Bylo toho opravdu tolik, že by to vydalo nejméně za samostatný článek - z novinek, které mne osobně nejvíce zaujaly, bych chtěl jmenovat alespoň rozšíření poštovního systému Exchange o schopnost práce s internetovou poštou pomocí protokolu POP3 (již dnes by server MS Exchange měl být schopen si sám stahovat SMTP poštu od jiných SMTP serverů prostřednictvím protokolu POP3, a do budoucna by měl umožňovat i to, aby si jeho klienti stahovali svou poštu také prostřednictvím POP3). Původně totiž MS Exchange podporoval pouze samotný SMTP protokol, který předpokládá trvalé propojení mezi poštovními servery. Podpora protokolu POP3 nyní vychází vstříc nasazení Exchange serveru i tam, kde propojení s okolním světem (Internetem) není trvalé (ale je například komutované, navazované na základě skutečné potřeby). Další velkou výhodou bude možnost použít "proti" Exchange serveru prakticky libovolný klientský program, který podporuje protokol POP3 (a nikoli pouze klienta MS Exchange).

Další zajímavostí, kterou jsem při prezentaci Microsoftu zaregistroval, byla zmínka o existenci (možná jen chystané) MS Exploreru pro Unix. Doposud totiž veškerá internetová řešení od Microsoftu počítají pouze s platformami Windows (případně i s MAC-y), ale nikoli s Unixem. Důležité je to zejména v souvislosti se serverovými produkty, které jsou pevně vázány na platformu Windows NT. Ta sice neustále vyzrává a získává i na popularitě, ale mezi poskytovateli i uživateli Internetu je stále ještě dávána přednost Unixu. A zde Microsoft nemá co nabídnout.

Uživatelé i poskytovatelé Internetu, kteří před platformou Windows dávají přednost Unixu, dnes nejčastěji sahají po serverových řešeních od firmy Netscape. Ta se na letošním Invexu prezentovala zejména prostřednictvím svého distributora, firmy Infima. Na jejím stánku byl mimochodem k vidění i plně počeštěný Netscape Navigátor (lokalizovaný formou tzv. patche).

Pokud jde o náš domácí Internet, na letošním Invexu se poprvé výrazněji prosadila zcela nová komodita: tištěné adresáře WWW stránek. Napočítal jsem hned tři (WWW Stránky z produkce agentury Modré stránky, dále Adresář českého Internetu od firmy Ando, a konečně dosti objemné Duhové stránky od nakladatelství Computer Press). Myslím že bude zajímavé je srovnat v samostatné recenzi, a zajímat se nejen o jejich cenu, ale zejména o jejich aktuálnost, způsob vydávání dodatků a změn, a případnou on-line podporu).

Nabídka služeb, spočívající v „samotném" přístupu na Internet, byla na letošním Invexu bohatá. Poskytovatelů připojení je už velmi mnoho, a jejich nabídka pomalu začíná být nepřehledná. Naštěstí se šířka nabídky již postarala i o znatelné vyrovnání cen za přístup k Internetu (zejména v oblasti trvalého připojení). Na druhé straně ceny za další služby, související s Internetem, ještě zdaleka tak stabilizované nejsou. Jde například o ceny za zřizování domén druhé a třetí úrovně, za přidělení IP adres, za vystavování WWW stránek, za tzv. server hosting, za přípravu obrázků, klikovacích map pro WWW stránky apod. - jde vesměs o služby, které mají nenulové režijní náklady, a nelze dost dobře očekávat, že budou zadarmo. Na druhé straně jsem měl při čtení některých ceníků silný dojem, že určití lidé chtějí na těchto službách vydělávat až naprosto nestydatě. Také k této problematice bych se rád brzy vrátil v podrobnějším srovnání.

S obchodováním na českém Internetu to zatím nevypadá nijak růžově, jak jsem již naznačoval výše. Příčina zřejmě není ani tak v technologické nepřipravenosti a v absenci spolehlivých mechanismů pro placení (vždyť u nás máme například dobře fungující systém dobírek, který se dá k tomuto účelu šikovně využít). Příčina zřejmě bude v nás lidech, kteří máme jistou nedůvěru k možnosti nakupování po Internetu.

V současné době nabízí možnost on-line nákupů jen několik málo WWW serverů. Mezi nimi například firma CS21 (http://www.interinfo.cz/cs21, prodávající celé počítače i jednotlivé komponenty, akterá poskytovala 5% slevu na objednávky přijaté v průběhu Invexu), a dále firma MAMEDIA (http://www.mamedia.anet.cz). Na Invexu se viditelně prezentoval například i brněnský Virtuální obchodní dům!, provozovaný společností Inet a.s. (http://www.obchod.inet.cz), ale ten zatím funguje jen v testovacím režimu, a veškeré objednávky jsou neplatné.

Internetu byl na letošním Invexu věnován dokonce i celý jeden pavilon (pavilon P). K vidění zde byly stánky několika firem, které v našem Internetu poskytují prezentační služby (např. připravují a vystavují WWW stránky), a na nich ukázky jejich produkce. Návštěvníci těchto expozic se ale většinou sami brouzdali Internetem a často projevovali zájem o něco úplně jiného, než co jim chtěli prezentovat vystavovatele. Největší tlačenice pak byla v té části pavilonu P, kde se hrály počítačové hry - o nejrůznější formy násilí v elektronické podobě zde byl mnohem větší zájem, než o seriózní využití Internetu.